(7)

Několik členských států (21) připravuje právní předpisy, jež mají regulovat mezibankovní poplatky a upravovat řadu otázek, k nimž patří mj. limity mezibankovních poplatků na různých úrovních, transakční poplatky, povinnost přijímat všechny karty („Honour All Cards Rule“) či opatření k motivaci spotřebitelů. Stávající správní rozhodnutí vydávaná v některých členských státech se výrazně liší. Vzhledem ke škodlivosti mezibankovních poplatků pro maloobchodníky a spotřebitele se předpokládá, že budou na vnitrostátní úrovni zaváděna další regulatorní opatření, jež mají řešit výši či rozdílnost těchto poplatků. Tato vnitrostátní opaření by pravděpodobně kladla výrazné překážky završení vnitřního trhu v oblasti plateb kartou a internetových a mobilních plateb založených na kartě, a tedy by bránila volnému pohybu služeb.

(7)

Několik členských států (21) připravuje nebo již vypracovalo právní předpisy, jež mají regulovat mezibankovní poplatky a upravovat řadu otázek, k nimž patří mj. limity mezibankovních poplatků na různých úrovních, transakční poplatky, povinnost přijímat všechny karty („Honour All Cards Rule“) či opatření k motivaci spotřebitelů. Stávající správní rozhodnutí vydávaná v některých členských státech se výrazně liší. V zájmu dosažení větší jednotnosti mezibankovních poplatků se předpokládá, že budou na vnitrostátní úrovni zaváděna další regulatorní opatření, jež mají řešit výši či rozdílnost těchto poplatků. Tato vnitrostátní opaření by pravděpodobně kladla výrazné překážky završení vnitřního trhu v oblasti plateb kartou a internetových a mobilních plateb založených na kartě, a tedy by bránila volnému pohybu služeb.

(8)

Platební karty jsou při nákupech v maloobchodu nejčastěji používaným prostředkem elektronické platby. Integrace unijního trhu s platebními kartami však ještě zdaleka není dovršena, neboť řadu platebních řešení nelze vyvíjet s dosahem za hranice členských států nebo je novým celounijním poskytovatelům bráněno ve vstupu na trh. Nedostatečná integrace trhu aktuálně zvyšuje ceny a omezuje jednak výběr platebních služeb pro spotřebitele a maloobchodníky, jednak příležitosti využít výhod, jež s sebou vnitřní trh přináší . Je tedy zapotřebí odstranit překážky, jež nadále brání rozvoji plně integrovaného trhu a efektivnímu fungování trhu s kartami , včetně mobilních a internetových plateb založených na kartě.

(8)

Platební karty jsou při nákupech v maloobchodu nejčastěji používaným prostředkem elektronické platby. Integrace unijního trhu s platebními kartami však ještě zdaleka není dovršena, neboť řadu platebních řešení nelze vyvíjet s dosahem za hranice členských států nebo je novým celounijním poskytovatelům bráněno ve vstupu na trh. V zájmu plného využití výhod, jež s sebou vnitřní trh přináší , je zapotřebí odstranit překážky, jež brání integraci nových možností platby kartou , včetně mobilních a internetových plateb založených na kartě.

(9)

V zájmu účinného fungování vnitřního trhu by mělo být ku prospěchu maloobchodníků a spotřebitelů podporováno a zjednodušeno používání elektronických plateb. Pro účely využití výhod vnitřního trhu a elektronického obchodování lze karty a další elektronické platby používat univerzálnějším způsobem, včetně možností platit on-line, s tím, že elektronické platby nabízejí maloobchodníkům též možnost potenciálně bezpečných plateb. Platby kartou a platby založené na kartách namísto placení v hotovosti by tedy mohly být pro maloobchodníky a spotřebitele přínosné za předpokladu, že budou poplatky za využívání platebních systémů stanoveny v ekonomicky efektivní výši, a současně by mohly napomáhat inovacím a vstupu nových provozovatelů na trh.

(9)

V zájmu účinného fungování vnitřního trhu by mělo být ku prospěchu maloobchodníků a spotřebitelů podporováno a zjednodušeno používání elektronických plateb. Pro účely využití výhod vnitřního trhu a elektronického obchodování lze karty a další elektronické platby používat univerzálnějším způsobem, včetně možností platit on-line, s tím, že elektronické platby nabízejí maloobchodníkům též možnost potenciálně bezpečných plateb. Platby kartou a platby založené na kartách namísto placení v hotovosti by tedy mohly být pro maloobchodníky a spotřebitele přínosné za předpokladu, že budou poplatky za využívání platebních systémů stanoveny v ekonomicky efektivní výši, a současně by mohly napomáhat spravedlivé hospodářské soutěži, inovacím a vstupu nových provozovatelů na trh.

(10)

Jedním z hlavních faktorů, který brání fungování vnitřního trhu s platbami kartou a platbami založenými na kartě, je rozšířenost mezibankovních poplatků, jež ve většině členských států nepodléhají žádné právní úpravě. Mezibankovními poplatky se rozumí mezibankovní poplatky, jež si vzájemně mezi sebou v rámci určitého karetního schématu hradí poskytovatelé platebních služeb, kteří karty akceptují, a poskytovatelé platebních služeb, kteří karty vydávají. Mezibankovní poplatky tvoří hlavní součást poplatků, které obchodníkům za jednotlivé karetní transakce účtují akceptující poskytovatelé platebních služeb. Obchodníci tyto náklady na karty poté zahrnují do cen svého zboží a služeb. V praxi je hospodářská soutěž mezi karetními schématy z velké části zaměřena na to, přesvědčit co nejvíce vydávajících poskytovatelů platebních služeb (např. bank), aby vydávali karty toho kterého schématu, což mezibankovní poplatky na trhu zpravidla zvyšuje, namísto aby je snižovalo, a je v rozporu s nastolováním cenové disciplíny, kterou se hospodářská soutěž v tržní ekonomice zpravidla projevuje. Regulace mezibankovních poplatků by fungování vnitřního trhu zlepšila .

(10)

Ve většině členských států nepodléhají mezibankovní poplatky právní úpravě , nýbrž spíše rozhodnutím vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž . Mezibankovními poplatky se rozumí mezibankovní poplatky, jež jsou obvykle převáděny v rámci příslušného schématu od poskytovatelů platebních služeb, kteří karty akceptují, na poskytovatele platebních služeb, kteří karty vydávají. Mezibankovní poplatky tvoří hlavní složku poplatků, které obchodníkům za jednotlivé karetní transakce účtují akceptující poskytovatelé platebních služeb. Obchodníci tyto náklady na karty poté stejně jako všechny své ostatní náklady zahrnují do cen svého zboží a služeb. Jednotné uplatňování pravidel hospodářské soutěže u mezibankovních poplatků by snížilo transakční náklady spotřebitelů, což by zlepšilo fungování vnitřního trhu.

(11)

Stávající široká škála mezibankovních poplatků a jejich výše brání tomu, aby na trh vstoupili „noví“ aktéři s celounijní působností, jejichž podnikatelské modely by pracovaly s nižšími mezibankovními poplatky, a to je ku škodě potenciálních úspor z rozsahu a sortimentu i ku škodě výsledného růstu efektivnosti. Uvedené má negativní dopady na maloobchodníky i spotřebitele a brání inovacím. Jelikož by celounijní aktéři museli vydávajícím bankám nabízet mezibankovní poplatky přinejmenším v maximální výši uplatňované na trhu, na nějž by chtěli vstoupit, dochází též ke konzervaci stávající roztříštěnosti trhu. Je rovněž možné, že vlivem tlaku bank na vyšší výnosy z mezibankovních poplatků jsou k odchodu z trhu nucena stávající domácí schémata, která operují s mezibankovními poplatky na nižší nebo nulové hladině. Spotřebitelé a obchodníci tak mají omezený výběr, čelí vyšším cenám a nižší kvalitě platebních služeb a mají omezenou možnost využívat celounijních platebních řešení. Maloobchodníci navíc nemohou rozdíly v poplatcích překlenout tím, že by využívali služeb přijímání karet, jež nabízejí banky v jiných členských státech. Podle zvláštních pravidel, která uplatňují platební schémata, musí být na každou platební transakci uplatněn mezibankovní poplatek podle „prodejního místa“ (země maloobchodníka). Tato pravidla brání akceptujícím bankám v tom, aby své služby úspěšně nabízely v jiných členských státech, a maloobchodníkům v tom, aby své náklady na platby snižovali ku prospěchu spotřebitelů.

(11)

Stávající široká škála mezibankovních poplatků a jejich výše brání tomu, aby na trh vstoupili „noví“ aktéři s celounijní působností, jejichž podnikatelské modely by pracovaly s nižšími nebo nulovými mezibankovními poplatky, a to je ku škodě potenciálních úspor z rozsahu a sortimentu i ku škodě výsledného růstu efektivnosti. Uvedené má negativní dopady na maloobchodníky i spotřebitele a brání inovacím. Jelikož by celounijní aktéři museli vydávajícím bankám nabízet mezibankovní poplatky přinejmenším v maximální výši uplatňované na trhu, na nějž by chtěli vstoupit, dochází též ke konzervaci stávající roztříštěnosti trhu. Je rovněž možné, že vlivem tlaku bank na vyšší výnosy z mezibankovních poplatků jsou k odchodu z trhu nucena stávající domácí schémata, která operují s mezibankovními poplatky na nižší nebo nulové hladině. Spotřebitelé a obchodníci tak mají omezený výběr, čelí vyšším cenám a nižší kvalitě platebních služeb a mají omezenou možnost využívat celounijních platebních řešení. Maloobchodníci navíc nemohou rozdíly v poplatcích překlenout tím, že by využívali služeb přijímání karet, jež nabízejí banky v jiných členských státech. Podle zvláštních pravidel, která na základě svých politik udělování licencí pro jednotlivá území uplatňují mezinárodní schémata platebních karet , musí být na každou platební transakci uplatněn mezibankovní poplatek podle „prodejního místa“ (země maloobchodníka). Tato pravidla brání akceptantům v tom, aby své služby úspěšně nabízeli v jiných členských státech, a maloobchodníkům mohou rovněž bránit v tom, aby své náklady na platby snižovali ku prospěchu spotřebitelů.

(15)

Toto nařízení sleduje postupný přístup. Nejprve je nutné přijmout opatření, která zjednoduší vydávání a akceptaci transakcí uskutečňovaných platebními kartami v jiných členských státech. Potřebnou právní srozumitelnost a přehlednost by mělo přinést zavedení možnosti, aby obchodníci volili akceptanta mimo svůj členský stát („přeshraniční akceptace“), a stanovení maximálních přeshraničních mezibankovních poplatků za transakce akceptované z jiných členských států. Dále by měly licence na vydávání nebo akceptaci platebních prostředků platit v Unii bez územního omezení. Tato opatření by napomohla hladkému fungování vnitřního trhu plateb kartou a internetových a mobilních plateb ku prospěchu spotřebitelů a maloobchodníků.

(15)

V zájmu hladkého fungování vnitřního trhu plateb kartou a internetových a mobilních plateb ku prospěchu spotřebitelů a maloobchodníků se toto nařízení vztahuje na vydávání a akceptaci transakcí uskutečňovaných platebními kartami jak v daném členském státě, tak i v jiných členských státech . Mají-li obchodníci možnost zvolit akceptanta mimo svůj členský stát („přeshraniční akceptace“), což bude díky stanovení stejné maximální výše domácích a přeshraničních mezibankovních poplatků za akceptované transakce a zákazu udělování licencí pro jednotlivá území jednodušší, mělo by být možné zajistit potřebnou právní srozumitelnost a zamezit narušení hospodářské soutěže mezi schématy platebních karet.

(16)

Díky jednostranným závazkům, jež byly přijaty v rámci řízení v soutěžních věcech, je řada přeshraničních platebních transakcí prováděných kartou v Unii již nyní prováděna za dodržení maximálních limitů pro mezibankovní poplatky , které se použijí v první fázi platnosti tohoto nařízení. Ustanovení, jež se těchto transakcí týkají, by tedy měla vstoupit v platnost rychle, vytvořit příležitosti pro maloobchodníky k tomu, aby hledali cenově dostupnější akceptační služby v jiných členských státech, a motivovat domácí bankovní sektor či schémata k tomu, aby snížily své akceptační poplatky.

(16)

Díky jednostranným závazkům, jež byly přijaty v rámci řízení v soutěžních věcech, je řada přeshraničních platebních transakcí prováděných kartou v Unii již nyní prováděna za dodržení maximálních limitů pro mezibankovní poplatky . S cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu akceptačních služeb by se měla ustanovení týkající se přeshraničních a vnitrostátních a transakcí uplatňovat současně a v přiměřeném časovém období po vstupu tohoto nařízení v platnost s přihlédnutím k obtížnosti a složitosti přechodu schémat platebních karet, který toto nařízení vyžaduje .

(17)

V případě domácích transakcí bude zapotřebí určité přechodné období, jež poskytovatelům platebních služeb a schématům poskytne čas k tomu, aby se přizpůsobili novým požadavkům. Po uplynutí dvouletého období od vstupu tohoto nařízení v platnost by tedy v zájmu završení vnitřního trhu plateb založených na kartě měly být limity mezibankovních poplatků za transakce uskutečňované spotřebitelskými kartami rozšířeny na všechny, tj. přeshraniční i domácí, platby.

(17)

Bude však zapotřebí určité přechodné období, jež poskytovatelům platebních služeb a schématům poskytne čas k tomu, aby se přizpůsobili novým požadavkům. Po uplynutí jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost by se tedy v zájmu završení vnitřního trhu plateb založených na kartě měly limity mezibankovních poplatků za transakce uskutečňované spotřebitelskými kartami vztahovat na všechny, tj. přeshraniční i domácí, platby.

(18)

V zájmu snazší přeshraniční akceptace by se na veškeré (přeshraniční i domácí) transakce uskutečňované spotřebitelskými debetními kartami a platební transakce založené na těchto kartách měl vztahovat mezibankovní poplatek v maximální výši 0,20  % a na veškeré (přeshraniční i domácí) transakce uskutečňované spotřebitelskými kreditními kartami a platební transakce založené na těchto kartách by se měl vztahovat mezibankovní poplatek v maximální výši 0,30  % .

(18)

Na veškeré transakce uskutečňované debetními kartami a platební transakce založené na těchto kartách by se měl vztahovat mezibankovní poplatek v maximální výši 0,2  % a na veškeré transakce uskutečňované kreditními kartami a platební transakce založené na těchto kartách by se měl vztahovat mezibankovní poplatek v maximální výši 0,3  % .

(18a)

Z posouzení dopadů vyplývá, že zákaz mezibankovních poplatků v případě transakcí uskutečňovaných debetní kartou by byl přínosný pro přijímání karet a jejich používání, pro rozvoj jednotného trhu a rovněž by byl pro obchodníky a spotřebitele přínosnější než limit stanovený na jakékoli vyšší úrovni. Navíc by se tak zamezilo tomu, aby vnitrostátní systémy s velmi nízkými či nulovými mezibankovními poplatky za transakce uskutečňované debetní kartou byly negativně ovlivněny vyšším limitem způsobeným přeshraniční expanzí nebo zvýšením úrovní poplatků na úroveň limitu ze strany subjektů nově vstupujících na trh. Zákaz mezibankovních poplatků v případě transakcí uskutečňovaných debetní kartou rovněž omezuje riziko pronikání modelu využívajícího mezibankovních poplatků do nových a inovativních platebních služeb, jako jsou systémy plateb pomocí mobilního telefonu nebo přes internet.

(19a)

V souladu se základními zásadami vnitřního trhu by akceptanti měli mít možnost poskytovat své služby obchodníkům v celé Unii s uplatněním takových vícestranných mezibankovních poplatků, které uplatňují na domácím trhu. U přeshraničních transakcí by neměli uplatňovat vyšší vícestranné mezibankovní poplatky, než ty, které uplatňují u vnitrostátních transakcí.

(22)

Transakce uskutečňované platebními kartami zpravidla probíhají na bázi dvou hlavních podnikatelských modelů, tzv. třístranných schémat platebních karet (držitel karty – akceptující a vydávající schéma – obchodník) a čtyřstranných schémat platebních karet (držitel karty – vydávající banka – akceptující banka – obchodník). Řada čtyřstranných schémat platebních karet používá explicitní mezibankovní poplatek, který je většinou mnohostranný. V třístranných schématech platebních karet mají mezibankovní poplatky (poplatky, jež hradí akceptující banka, aby podnítila vydávání a používání karet) povahu implicitní. K zohlednění těchto implicitních mezibankovních poplatků a v zájmu nastolení rovných podmínek by měla být ta třístranná schémata platebních karet, která využívají poskytovatelů platebních služeb jakožto vydavatelů či akceptantů, pokládána za schémata čtyřstranná a měla by podléhat týmž pravidlům a současně by se měl na všechny poskytovatele vztahovat požadavek transparentnosti spolu s dalšími opatřeními ve spojitosti s pravidly podnikání.

(22)

Transakce uskutečňované platebními kartami zpravidla probíhají na bázi dvou hlavních podnikatelských modelů, tzv. třístranných schémat platebních karet (držitel karty – akceptující a vydávající schéma – obchodník) a čtyřstranných schémat platebních karet (držitel karty – vydávající banka – akceptující banka – obchodník). Řada čtyřstranných schémat platebních karet používá explicitní mezibankovní poplatek, který je většinou mnohostranný. V třístranných schématech platebních karet mají mezibankovní poplatky (poplatky, jež hradí akceptující banka, aby podnítila vydávání a používání karet) povahu implicitní. K zohlednění těchto implicitních mezibankovních poplatků a v zájmu nastolení rovných podmínek by měla být ta třístranná schémata platebních karet, která využívají poskytovatelů platebních služeb jakožto vydavatelů či akceptantů, pokládána za schémata čtyřstranná a měla by podléhat týmž pravidlům a současně by se měl na všechny poskytovatele vztahovat požadavek transparentnosti spolu s dalšími opatřeními ve spojitosti s pravidly podnikání. Třístranná schémata by měla přijímat transakce uskutečňované jejich kartami od kteréhokoli akceptanta na základě obecných norem pro transakce uskutečňované kartou a pravidel pro akceptaci srovnatelných s pravidly pro obchodníky pro určité třístranné schéma, přičemž se uplatňují limity mezibankovních poplatků v souladu s tímto nařízením.

(23)

Je důležité zajistit, aby ustanovení o mezibankovních poplatcích, jež mají hradit nebo obdržet poskytovatelé platebních služeb, nebyla obcházena tím, že budou vydávajícím poskytovatelům platebních služeb plynout poplatky alternativní cestou. K eliminaci takového stavu by mělo být čisté saldo poplatků, jež vydávající poskytovatel platebních služeb uhradí a obdrží od určitého schématu platebních karet („čistá náhrada“), pokládáno za mezibankovní poplatek. Pro účely kontroly, zdali nejsou obcházeny stanovené limity, by měla být při výpočtu mezibankovního poplatku zohledněna celková výše plateb či pobídek, jež vydávající poskytovatel platebních služeb obdrží od určitého schématu platebních karet v souvislosti s regulovanými transakcemi, a od této částky by měly být odečteny poplatky, jež tento vydávající poskytovatel platebních služeb tomuto schématu uhradí. Takto zohledňované platby, pobídky a poplatky mohou být přímé (tj. odvozené od objemu či specifické pro určité transakce), nebo nepřímé (např. marketingové pobídky, bonusy či rabaty za dosažení určitých transakčních objemů).

(23)

Je důležité zajistit, aby ustanovení o mezibankovních poplatcích, jež mají hradit nebo obdržet poskytovatelé platebních služeb, nebyla obcházena tím, že budou vydávajícím poskytovatelům platebních služeb plynout poplatky alternativní cestou. K eliminaci takového stavu by mělo být čisté saldo poplatků, jež vydávající poskytovatel platebních služeb uhradí a obdrží od určitého schématu platebních karet („čistá náhrada“), včetně případných poplatků za udělení povolení, pokládáno za mezibankovní poplatek. Pro účely kontroly, zdali nejsou obcházeny stanovené limity, by měla být při výpočtu mezibankovního poplatku zohledněna celková výše plateb či pobídek, jež vydávající poskytovatel platebních služeb obdrží od určitého schématu platebních karet v souvislosti s regulovanými transakcemi, a od této částky by měly být odečteny poplatky, jež tento vydávající poskytovatel platebních služeb tomuto schématu uhradí , a peněžní pobídky nebo jejich ekvivalent, které držitel karty obdrží od určitého schématu platebních karet . V souvislosti s tímto posouzením se zohledňují veškeré platby, pobídky a poplatky , ať už přímé (tj. odvozené od objemu či specifické pro určité transakce), nebo nepřímé (např. marketingové pobídky, bonusy či rabaty za dosažení určitých transakčních objemů). Pro účely kontroly, zda nejsou obcházena ustanovení tohoto nařízení, jež upravují maximální výši mezibankovních poplatků, by měl být zohledněn zejména zisk vydavatelů karet ze zvláštních programů prováděných společně vydavateli platebních karet a schématy platebních karet a příjmy ze zpracování, udělování licencí a dalších poplatků, jež zajišťují příjmy organizací v oblasti karet.

(30)

K tomu, aby tato omezení povinnosti přijímat všechny karty mohla účinně fungovat, jsou nezbytné některé informace. Zaprvé by měli mít příjemci prostředky k identifikaci jednotlivých kategorií karet. Tyto jednotlivé kategorie by tedy měly být identifikovatelné opticky a  na zařízení elektronicky . Zadruhé by měl být rovněž plátce informován o tom, zdali určité prodejní místo přijímá jeho platební prostředek či prostředky. Je nezbytné, aby případná omezení v používání určité značky oznamovali příjemci plátcům současně a za stejných podmínek, za jakých jim sdělují, že je určitá značka přijímána.

(30)

Příjemci a plátci by měli mít prostředky k  identifikaci jednotlivých kategorií karet. Tyto jednotlivé kategorie by tedy měly být identifikovatelné elektronicky a u nově vydaných platebních prostředků založených na kartě rovněž opticky na zařízení nebo na platebním terminálu . Zadruhé by měl být rovněž plátce informován o tom, zdali určité prodejní místo přijímá jeho platební prostředek či prostředky.

(30a)

Platba je dohodou mezi plátcem a příjemcem. Pro zajištění účinné hospodářské soutěže značek je důležité, aby volbu platební aplikace prováděli uživatelé, nikoli aby byla stanovena subjekty na předcházejícím trhu, jako jsou schémata platebních karet, poskytovatelé platebních služeb nebo zpracovatelé. Toto opatření by nemělo plátcům a příjemcům v tom, aby stanovili standardní volbu aplikace, je-li to technicky proveditelné, za předpokladu, že tuto volbu lze u jednotlivých transakcí změnit. Pokud příjemce zvolí aplikaci podporovanou oběma stranami, uživatel by měl mít možnost tuto aplikaci odmítnout a zvolit si jinou aplikaci.

(31)

K tomu, aby v případě nesprávného používání tohoto nařízení nebo v případě sporů mezi uživateli a poskytovateli platebních služeb byla možná náprava, by měly členské státy zavést náležité a účinné postupy řešení mimosoudních stížností a nápravy. Členské státy by měly stanovit pravidla o pokutách, jež se uplatní v případě porušení tohoto nařízení, a měly by zajistit, aby byly tyto pokuty účinné a přiměřené, měly odrazující účinek a aby byly uplatňovány.

(31)

K tomu, aby v případě nesprávného používání tohoto nařízení nebo v případě sporů mezi uživateli a poskytovateli platebních služeb byla možná náprava, by měly členské státy zavést náležité a účinné postupy řešení mimosoudních stížností a nápravy. Členské státy by měly na základě pokynů stanovených Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010  (1a) stanovit pravidla o pokutách, jež se uplatní v případě porušení tohoto nařízení, a měly by zajistit, aby byly tyto pokuty účinné a přiměřené, měly odrazující účinek a aby byly uplatňovány.

a)

transakce uskutečňované platebními kartami pro komerční klientelu;

b)

výběry hotovosti z bankomatů a

b)

výběry hotovosti nebo transakce jiné než prodej zboží nebo služeb uskutečňované v bankomatech a  výplaty hotovosti u přepážky v prostorách poskytovatele platebních služeb; a

c)

transakce uskutečňované kartami, jež vydala třístranná schémata platebních karet.

c)

transakce uskutečňované kartami, jež vydala třístranná schémata platebních karet , pokud jejich objem nepřekračuje mezní hodnotu stanovenou Komisí;

(4)

„transakcí uskutečněnou debetní kartou“ platební transakce uskutečněná kartou , včetně transakce uskutečněné předplacenou kartou, která je vázána na běžný či vkladový účet, z nějž jsou transakce odepisovány do 48 hodin od své autorizace či iniciování ;

(4)

„ debetní transakcí uskutečněnou kartou“ platební transakce založená na kartě , která je vázána na běžný či vkladový účet, z nějž jsou transakce odepisovány okamžitě po clearingu, včetně transakce uskutečněné předplacenou kartou ;

(5)

„transakcí uskutečněnou kreditní kartou“ platební transakce uskutečněná kartou , která je vypořádána za více než 48 hodin od své autorizace či iniciování;

(5)

„ kreditní transakcí uskutečněnou kartou“ platební transakce založená na kartě , která je odepsána alespoň dva pracovní dny od své autorizace či iniciování.

(8)

„přeshraniční platební transakcí“ platební transakce uskutečněná kartou či založená na kartě, kterou iniciuje plátce nebo příjemce, pokud jsou poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce usazeni v různých členských státech nebo pokud je daná platební karta vydána vydávajícím poskytovatelem platebních služeb, který je usazen v jiném členském státě, než v jakém se nachází prodejní místo;

(8)

„přeshraniční platební transakcí“ platební transakce uskutečněná kartou či založená na kartě, kterou iniciuje plátce nebo příjemce, pokud je poskytovatel platebních služeb plátce usazen nebo prodejní místo se nachází v jiném členském státě, než je členský stát poskytovatele platebních služeb příjemce, nebo pokud je daná platební karta vydána vydávajícím poskytovatelem platebních služeb, který je usazen v jiném členském státě, než v jakém se nachází prodejní místo , včetně případu, kdy příjemce využívá služeb akceptanta usazeného v jiném členském státě ;

(12a)

(13)

„schématem platebních karet “ jednotný soubor pravidel, postupů a norem nebo prováděcích pokynů pro provádění platebních transakcí v Unii a v rámci členských států, oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému, který zajišťuje jeho provoz;

(13)

„ platebním schématem“ jednotný soubor pravidel, postupů a norem nebo prováděcích pokynů pro provádění platebních transakcí v Unii a v rámci členských států, oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému, který zajišťuje jeho provoz;

(15)

„třístranným schématem platebních karet“ schéma platebních karet, v němž jsou z platebního účtu, jejž toto schéma vede jménem držitele karty , prováděny platby na platební účet, jejž toto schéma vede jménem příjemce, a v němž jsou podle téhož vzorce uskutečňovány transakce založené na kartě. Jestliže třístranné schéma platebních karet uděluje jiným poskytovatelům platebních služeb licence na vydávání nebo akceptaci platebních karet, má se za to, že se jedná o čtyřstranné schéma platebních karet;

(15)

„třístranným schématem platebních karet“ schéma platebních karet, v němž jsou z platebního účtu, jejž toto schéma vede jménem plátce , prováděny platby na platební účet, jejž toto schéma vede jménem příjemce, a v němž jsou podle téhož vzorce uskutečňovány transakce založené na kartě. Jestliže třístranné schéma platebních karet uděluje jiným poskytovatelům platebních služeb licence na vydávání nebo akceptaci platebních karet, nebo vydává platební karty s partnerem, s nímž vytvořil alianci značek (co-branding), nebo prostřednictvím agenta , má se za to, že se jedná o čtyřstranné schéma platebních karet;

a)

vývojem poplatků účtovaných držitelům karet;

b)

úrovní hospodářské soutěže mezi poskytovateli a schématy platebních karet;

c)

účinky na náklady plátce a příjemce;

d)

mírou přenesení výhod poklesu výše mezibankovních poplatků ze strany obchodníků na spotřebitele;

e)

technickými požadavky a jejich důsledky pro všechny zúčastněné strany,

f)

účinky umisťování několika značek na snadné používání prostředků, zejména pro starší osoby a další zranitelné uživatele.