23.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 357/13

—

vzal zpět a zničil písemnost, snižující lidskou důstojnost, z odůvodněného rozhodnutí ze dne 15. června 2016, jakož i přijal nové rozhodnutí vztahující se ke zpětně datovanému rozhodnutí EASO/ED/2015/358 a rozhodnutí o propuštění EASO/HR/2015/607, které bylo přijato na jeho základě, jejichž zrušení navrhla žalobkyně v žalobě ve věci T-610/16;

—

zničil zvláštní osobní spis a vedl o žalobkyni jen osobní spis ve smyslu článku 26 služebního řádu úředníků Evropské unie, jehož obsah je slučitelný se služebním řádem, jakož i zničil v osobním spisu žalobkyně ručně psané podklady, které do spisu nepatří a které nelze zcela jistě identifikovat;

—

přezkoumal proces vzniku dokumentu EASO/ED/2015/358, jakož i uložil správní radě EASO, aby na základě čl. 29 [odst. 1] písm. b) a čl. 31 odst. 6 nařízení č. 439/2010 o zřízení EASO přijala opatření z důvodu nesprávného úředního postupu EASO, jakož i zaplatil žalobkyni náhradu škody ve výši 30 000 eur za porušení čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, spočívající v tom, že EASO přijal individuální opatření, které by se mohlo nepříznivě dotknout žalobkyně;

—

přezkoumal obtěžování na pracovišti vůči žalobkyni, jakož i uložil EASO a správní radě EASO provést opatření vůči osobám odpovědným za obtěžování na pracovišti a zaplatit žalobkyni částku 30 000 eur za tento dlouhotrvající správní přestupek;

—

zkoumal předání důvěrných písemností týkajících se žalobkyně nepovolaným třetím osobám, jakož i uložil EASO a správní radě EASO přijmout opatření vůči osobám odpovědným za předání písemností a zaplatit žalobkyni částku 20 000 eur za správní přestupek;

—

zkoumal porušení Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, jakož i uložil EASO a správní radě EASO přijmout opatření vůči osobám odpovědným za porušení tohoto protokolu a zaplatit žalobkyni částku 20 000 eur za správní přestupek;

—

obnovil pracovní poměr žalobkyně, který trval pět let, a to tím způsobem, že trvá nadále za úplatu a bez přerušení, jakož i uložil EASO, aby žalobkyni zaplatil z titulu náhrady škody odměnu, příspěvky a odvody na důchodové zabezpečení hrazené zaměstnavatelem za období, během kterého žalobkyně nezastávala své pracovní místo, až do obnovení jejího pracovního poměru;

—

podpůrně pro případ, že pracovní poměr žalobkyně nelze obnovit, zaplatil žalobkyni odměnu, příspěvky a odvody na důchodové zabezpečení hrazené zaměstnavatelem za období pěti let;

—

zaplatil žalobkyni částku 30 000 eur jako náhradu za vzniklou nemateriální újmu, tedy za příkoří, které utrpěla tím, jakým způsobem uplatnil EASO právo být slyšen v rozporu se smyslem čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a

—

nahradil žalobkyni vzniklé náklady řízení.

1.

Zaprvé byla žalobkyně opakovaně a systematicky vystavena obtěžování na pracovišti, prováděného a řízeného jejím nadřízeným. To vedlo například k neobvyklým pracovním podmínkám ve zkušební lhůtě, v jejímž rámci tudíž chyběla upřímnost a nestrannost a která se vyznačovala autoritativním přístupem, manipulací a veřejně vyjadřovanou nevěcnou kritikou žalobkyně.

2.

Zadruhé obsahuje odůvodněné rozhodnutí EASO/HR/2016/525 písemnost zakládající se na anonymních tvrzeních, která nijak nesouvisí s ukončením pracovního poměru žalobkyně a která není ani součástí osobního spisu žalobkyně.

3.

Zatřetí odňal EASO žalobkyni možnost bránit se tím, že nechal vyhotovit se zpětnou platností dokument EASO/ED/2015/358 a porušil čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie.

4.

Začtvrté EASO očerňoval žalobkyni i mimo EASO tím, že například zaslal evropskému veřejnému ochránci práv odůvodněné rozhodnutí EASO/HR/2016/525, obsahující neodůvodněnou, irelevantní a nepotvrzenou písemnost týkající se žalobkyně.

5.

Zapáté poskytuje EASO v rozporu s čl. 17 a 19 Služebního řádu úředníků Evropské unie důvěrné písemnosti týkající se žalobkyně třetím osobám, které nejsou oprávněny nahlížet do těchto písemností.

6.

Zašesté porušil EASO pravidla soudržnosti spisů, neboť vede dva různé osobní spisy týkající se žalobkyně a v rozporu s článkem 26 služebního řádu úředníků Evropské unie odmítá uznat jako relevantní i údaje z nedůvěrného osobního spisu.