17.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 272/25

1.

připomíná, že jak Rada, tak Evropský parlament uznaly, že strategie pro inteligentní specializaci (RIS3) mohou být účinnými nástroji, které pomohou čelit výzvám společnosti a podpořit inovace, investice a konkurenceschopnost založené na socioekonomických a územních specifičnostech;

2.

zdůrazňuje, že je důležité, že nařízení (EU) č. 1303/2013 ustavilo RIS3 jako předběžnou podmínku, a vítá, že rámec vypracování platformy S3 ponechává prostor pro regionální přístup, a umožňuje tak zohledňovat regionální specifika;

3.

regiony přijaly platformu S3, protože se jedná o užitečnou metodu, která umožňuje účinnější a výkonnější regionální rozvoj. Regiony hodlají zachovat tuto metodu, která se zakládá na subsidiaritě a přístupu zdola nahoru. Přejí si zachovat si možnost volby regionálních specializací. Vypracování platforem S3 musí i nadále především reagovat na snahu posílit dynamiku regionálního rozvoje a vytvářet pracovní místa v územních celcích;

4.

zdůrazňuje, že požadavky a pokyny týkající se vypracování strategie pro inteligentní specializaci musejí být v souladu se zásadou subsidiarity a musejí regionům poskytovat dostatečnou flexibilitu, aby mohly reagovat na specifické problémy;

5.

připomíná, že je třeba zaručit účast všech úrovní správy (vnitrostátní, regionální, subregionální a/nebo místní úrovně), které mají pravomoci v oblastech činnosti strategie a jsou do nich zapojeny, a to tak, aby tato správa zahrnovala příslušné subjekty tzv. čtverné šroubovice (1) a poukázalo se na úlohu průmyslu, vzdělávacích a výzkumných institucí a také občanů, ačkoli přesná sestava zapojených organizací bude záviset na regionálním kontextu;

6.

domnívá se, že RIS3 jsou pro místní a regionální orgány přidanou hodnotou, neboť vytváří meziodvětvové a meziregionální společné projekty a investice, jež jsou zvláště prospěšné, pokud jde o průmyslovou obnovu;

7.

zdůrazňuje, že rozvoj RIS3 musí zahrnovat všechny zúčastněné strany a podnítit je ke spolupráci v rámci společné vize. Tento proces musí podpořit víceúrovňovou správu a vytvořit na daném území kreativní a sociální kapitál;

8.

domnívá se, že proces formování a pravidelných přezkumů RIS3 musí být i nadále interaktivním procesem správy, který podpoří proces rozvoje podnikavosti, tzn. procesem kombinujícím přístupy shora dolů a zdola nahoru, do něhož by vhodným způsobem měli být zapojeni též občané, kteří budou zastoupeni vhodnými způsoby;

9.

poznamenává, že povinnost uskutečnit proces založený na účasti vychází z bodu 4.3 přílohy I nařízení (EU) č. 1303/2013. Bez ohledu na výše uvedené je proces založený na účasti v mnoha případech nadále nedostatečný. Proto vyzývá Komisi, aby povzbudila relevantní zúčastněné strany na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby dohlédly na skutečné splnění tohoto legislativního ustanovení;

10.

připomíná, že pro rozvoj RIS3 se doporučuje též politická shoda, a proto se doporučuje aktivní účast všech reprezentativních politických sil nebo jejich většiny, jakož i sociálních subjektů a organizací občanské společnosti;

11.

domnívá se, že RIS3 se nesmí omezovat na otázky výzkumu, inovací a rozvoje podniků. V duchu nové agendy dovedností pro Evropu se musí zabývat také rozvojem nových dovedností, vzdělávání a odborné přípravy pro všechny občany, zejména pro mladé lidi, zaměstnance a nezaměstnané. Domnívá se rovněž, že je důležité podporovat programy odborné přípravy a rozvoje, zejména v regionech, jež mají málo zkušeností v této oblasti, přičemž je třeba poukázat na případy úspěchu v odvětví, kterých lze použít jako odkazu pro ostatní regiony, a požadovat, aby byla přijata opatření pro spolupráci mezi inovativními regiony a méně rozvinutými regiony;

12.

je toho názoru, že volba inteligentní specializace regionů může být rovněž podnětem k posílení některých unijních politik. Například se řada regionů rozhodla, že budou rozvíjet inteligentní specializace zaměřené na námořní problematiku prostřednictvím průřezových meziodvětvových přístupů, kde jsou evropské politiky dosud nedostatečně strukturované, což omezuje jejich schopnost podpory a jejich účinnost;

13.

zdůrazňuje, že upřednostňování odvětví, v nichž má region komparativní výhodu, musí být v souladu s průřezovými cíli, které jsou vlastní Lisabonské strategii (vzdělávání mladých lidí a přístup k zaměstnání, rovnost žen a mužů, investice do vysokého školství a výzkumu, podpora inovací v malých a středních podnicích ve všech odvětvích regionálního hospodářství, podpora sociálních a ekologických inovací atd.). Je zásadní, aby evropské politiky mohly i nadále podporovat tyto hlavní cíle, na nichž stojí Lisabonská strategie, a zároveň pomáhaly prosazovat platformy S3. Přestože na tomto poli došlo k výraznému posunu, je ve všech evropských regionech ještě třeba usilovat o pokrok v plnění těchto cílů;

14.

vyzdvihuje význam strategií v oblasti specializace a inovací pro udržitelný rozvoj venkovských oblastí a upozorňuje na důležitost odborné přípravy, pokud jde o identifikaci a využití potenciálu či kapacity místních komunit a místních hodnot;

15.

připomíná, že uvedené nařízení stanoví, že strategie RIS3 musí zahrnovat „kontrolní mechanismus“, který by měl být schopen prostřednictvím náležitého výběru ukazatelů výsledků zachytit a sledovat změny předpokládané v každé jejich prioritě a měl by podporovat výměnu osvědčených postupů. Zdůrazňuje význam zaměřit se na kontrolu a hodnocení. Měl by se proto vytvořit flexibilní společný orientační rámec, který by byl schopen zachytit a sledovat změny předpokládané v každé prioritě RIS3, což by regionům pomohlo při tvorbě vlastních mechanismů sledování a individuálně uzpůsobených ukazatelů v závislosti na situaci a potřebách. Mechanismus sledování umožní regionům kontinuálně rozvíjet své strategie založené na empirických údajích. Bude do značné míry záviset na vlastnostech RIS3, a jejich definice by proto měla být součástí rozvoje strategie. S ohledem na tuto skutečnost navrhuje, aby z tohoto hlediska bylo možné zvážit zvláštní finanční dotaci z více fondů, jejímž účelem je podporovat flexibilní metodiku integrovaného a sdíleného provádění všemi aktéry, včetně činnosti v oblasti analýzy, monitorování, hodnocení a monitorování;

16.

domnívá se rovněž, že RIS3 se musí zaměřit i na jiné aspekty, než jen na inovace a výzkum, aby mohly v budoucnu přerůst v komplexnější strategii regionálního rozvoje, jež bude zahrnovat další aspekty, jako je vzdělávání nebo odborná příprava;

17.

bere na vědomí současnou situaci a navrhuje vytvoření společného orientačního rámce pro sledování, který bude regionům sloužit jako východisko při vypracovávání vlastního rámce pro sledování, který bude zohledňovat typické rysy regionů a také jim umožňovat využití jejich vlastních způsobů hodnocení a sledování;

18.

uznává úsilí, které vynaložila platforma S3 v oblasti technické pomoci a tvorby nástrojů, ačkoli společný orientační rámec by přispěl k větší soudržnosti při provádění a monitorování RIS3;

19.

vyzývá k tomu, aby hodnocení platforem S3, které jsou stále novou strategií, jejíž vypracování a provádění je složité a která přinese výsledky až po letech, bylo postupné a opatrné. Prvním ukazatelem úspěchu musí být i nadále reálné stanovení priorit a místní angažovanost a regiony musí být úzce zapojeny do stanovení a řízení mechanismů hodnocení;

20.

vyzývá Komisi, aby včas zveřejnila podmínky pro přípravu strategií pro příští programové období. Zveřejnění „pokynů“ až po zahájení programového období, jako v případě současné podmíněnosti ex ante, je z hlediska výkonných orgánů neúčinné;

21.

doporučuje úzké propojení s monitorováním operačních programů EFRR tam, kde takové operační programy hrají významnou úlohu při provádění strategie výzkumu a inovací, a s využíváním harmonizovaných kritérií v nich vyvinutých, a zároveň plné zohlednění územních specifik, jež podle Evropské komise (2) mohou být uspořádány jako „ukazatele zdrojů“, „ukazatele výstupů“ a „ukazatele výsledků“ (kvalitativní a kvantitativní);

22.

zdůrazňuje zejména potenciál, jaký mají vysokoškolské instituce, jiné vzdělávací instituce, výzkumné a technologické organizace a průmysl, zejména malé začínající podniky a malé a střední podniky, při formování a provádění RIS3. Vysokoškolské instituce působí jako styčný bod v rámci tzv. „znalostního trojúhelníku“ (výzkum, vzdělávání a inovace) a mohou velmi vhodně podpořit vytváření kapacity pro inovace v regionech, a proto by měly regionální vlády vysokoškolské instituce podporovat, aby se na procesu RIS3 aktivně podílely. Je při tom zapotřebí usilovat o rovnováhu mezi otevřeností vysokoškolských institucí vůči požadavkům trhu na straně jedné a teoretickým vzděláváním a (základním) výzkumem pro inovace pro pozítří na straně druhé. Domníváme se proto, že je nezbytné, aby byly instituce vysokoškolského vzdělávání přístupné pro všechny, přispívaly ke zvýšení úrovně vzdělání a odborné přípravy nezbytné pro znalostní společnost zaměřenou na kreativitu a plnily potřeby trhu práce, a to podniků i ostatních zaměstnavatelů;

23.

doporučuje, aby strategie RIS3 při rozvoji kapacit místních a regionálních orgánů v co nejvyšší míře počítaly se zřízením flexibilních a vnějších organizací či struktur zaměřených na podporu vlád, zejména těch s omezenými zdroji. Považuje za nesmírně užitečnou, avšak nedostatečnou, vnější podporu a hodnocení (vzájemné hodnocení a návštěvy odborníků), které provedla platforma S3, neboť se domnívá, že každý místní a regionální orgán musí dostat možnost rozvíjet své vnitřní místní a regionální kapacity, včetně mechanismů provádění, monitorování a sledování RIS3;

24.

zdůrazňuje, že i při tvorbě a provádění RIS3 musí být náklady a výnosy v přiměřeném poměru. Je třeba využít veškerých možností, aby se zabránilo tomu, že RIS3 přinesou novou byrokratickou zátěž;

25.

poukazuje na to, že RIS3 musejí být v průběhu příslušného programového období dostatečně flexibilní. Nesmějí bránit novému vývoji, inteligentním diverzifikacím, ani případným přelomovým inovacím v regionech. RIS3 zejména nesmějí omezovat soukromou hospodářskou činnost v příslušných regionech, například startupů;

26.

konstatuje, že výchozí základ RIS3 přesahuje účinnější využití strukturálních fondů a jeho cílem je vytvořit součinnost mezi regionálními politikami v oblasti inovací a rozvoje a finančními nástroji s cílem zabránit zdvojování;

27.

připomíná, že jednou z priorit pro období 2014–2020 je podpora součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy) a programem Horizont 2020. Tento proces však ztěžuje složitost regulace. Tato snaha o součinnost musí zahrnovat rovněž ostatní politiky Evropské unie a jejich intervenční nástroje;

28.

zdůrazňuje, že tato metoda je přínosná, a musí se rovněž zaměřit na posílení podpory poskytované malým a středním podnikům, jejich jednotlivým projektům a společným činnostem, a také na posílení podpory startupům;

29.

poznamenává, že je nezbytné zjednodušit regulační rámec a vytvořit fungující styčné body, jež zlepší vzájemné působení mezi různými koncepcemi podpory. Ty by zase měly obsahovat jasný a srozumitelný popis toho, jak součinnosti zamýšlí dosáhnout a umožnit ji;

30.

domnívá se, že je důležité podpořit školicí programy, zejména v regionech s omezenou zkušeností v tomto smyslu, a zdůraznit při tom úspěšné případy v jednotlivých odvětvích, které by se mohly stát referenčními příklady pro ostatní regiony;

31.

poukazuje na to, že důležitým faktorem úspěchu při dosažení součinnosti je podpora komunikace a spolupráce zainteresovaných stran, jež jsou obeznámeny s různými podpůrnými nástroji (strukturální fondy a Horizont 2020), avšak doposud nemají mnoho znalostí o jednotlivých dalších oblastech. To platí jak na regionální, tak na evropské úrovni. Žádá Komisi a regiony, aby spolupráci těchto skupin podporovaly;

32.

připomíná, že velká část možného úspěchu bude záviset mimo jiné na hladkém vztahu mezi různými úrovněmi správy – unijní, celostátní, regionální a případně místní – a na koordinaci mezi řídicími orgány a vnitrostátními kontaktními místy;

33.

lituje toho, že velkou překážkou pro využívání součinnosti je nadále neúplná harmonizace mezi regulačním rámcem pro podporu na přímou správu ze strany Komise (Horizont 2020) a podporu na nepřímou správu (ESI fondy), jež podléhá omezením státní podpory. Vyzývá, aby byla v tomto smyslu uplatněna doporučení nedávné studie zadané Evropským parlamentem (3);

34.

opětovně uznává velký úkol, který provádí platforma S3, ačkoli zjišťuje různorodé iniciativy Evropské komise, což vede ke zmatku, neznalosti a nedostatečné koordinaci mezi regiony;

35.

domnívá se, že je nezbytné analyzovat součinnost mezi různými nástroji, iniciativami, prostředky a podpůrnými orgány, jako je například platforma pro inteligentní specializaci, evropské středisko pro sledování klastrů, evropská inovační partnerství, evropské strategické fórum, iniciativy týkající se klíčových základních technologií, výzkumné infrastruktury a mnohé další;

36.

žádá Komisi o zajištění větší soudržnosti při chápání iniciativ a jejich provádění, zejména co se týče malých regionů nebo regionů s menší správní kapacitou;

37.

přeje si, aby bylo vyjasněno stanovení problematik, na něž by Komise hodlala vynaložit velké prostředky, aby rozvinula globální přístup k hodnotovému řetězci na evropské úrovni v daném odvětví tím, že bude vycházet z úspěšných příkladů v klíčových oblastech, jež se týkají co největšího počtu členských států a regionů, u nichž by bylo vhodné, aby se soustředila na přístup zaměřený na vytváření sítí, na podporu a na organizování činností prostřednictvím platforem S3;

38.

doporučuje, aby EU ujasnila dopad strategií pro inteligentní specializaci na jiné mechanismy EU poskytující pokyny a na zúčastněné strany, aby zlepšila komunikaci a aby byl vypracován „atlas iniciativ, nástrojů a projektů EU“ v oblasti témat souvisejících se RIS3 a za příklad si při tom vzít portál Komise e-justice, jehož cílem je „usnadnit život občanů“ a poskytnout jim informace ve více jazycích;

39.

doporučuje podpořit znalostní společenství, které by vzdělávalo a profesionalizovalo odborníky v oblasti RIS3, a zohlednit rovněž práci OECD, platformy S3 a také rozsáhlého akademického odvětví;

40.

zdůrazňuje, že za účelem zajištění konkurenceschopnosti EU a jejího průmyslu na celosvětové úrovni je zásadní vytvoření kritického množství na územní úrovni. Domnívá se, že místní a regionální orgány jsou vhodným místem pro zabývání se inovativními ekosystémy a vytvoření nezbytných vazeb mezi politikami EU, průmyslem, výzkumnými středisky, vysokoškolskými institucemi a občany;

41.

konstatuje, že na základě priorit stanovených v RIS3 je nezbytné rozvíjet meziregionální spolupráci, která umožní vytvořit hodnotové řetězce v celé EU;

42.

je přesvědčen, že meziregionální spolupráce vytvoří součinnost mezi hospodářskými činnostmi a zdroji, které již byly v regionech definovány, tak aby byly lépe využity možnosti a došlo k zamezení zbytečnému zdvojování investic, a to za využití strukturálních fondů;

43.

domnívá se, že zásadní je moci disponovat dostatečnými informacemi a schopností koordinace, jejichž ideálním výsledkem by byl dokonalý soudržný systém doplňkovosti, jenž by odstranil neúčinnost vyplývající ze zdvojování a pouhého napodobování;

44.

vítá různé iniciativy Evropské komise v tomto smyslu, například tematické platformy, ačkoli se domnívá, že tyto iniciativy by měly vznikat s přesně definovanými finančními nástroji a cíli, které u účastníků zabrání riziku nejistoty, a měly by se vyhýbat zdvojování s dalšími iniciativami nebo programy, jako jsou znalostní a inovační společenství, projekt ERA-NET, programy klastrů COSME, projekty v rámci Interreg Europe atd.;

45.

kritizuje skutečnost, že velké finanční nástroje opomíjejí menší projekty, a i když jsou vynakládány vysoké částky, zejména v rámci EFSI, tyto nástroje nejsou dostatečné na to, aby malým a středním podnikům umožnily řešit selhání trhu a usnadnit přístup k úvěru a financování rizik. Důvodem neúčasti malých aktérů je velmi často míra komplexnosti, časově náročné postupy přípravy, provádění a ukončování velkých projektů a nízká úroveň technologické připravenosti (daleko od viditelné návratnosti investice);

46.

zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet tematické platformy Evropské komise, a zejména pak možnost, kterou skýtají pro posílení spolupráce mezi regionálními aktéry. Rovněž konstatuje, že tyto platformy pro meziregionální spolupráci se prokázaly být zásadními pro provádění, maximalizaci hospodářského růstu a tržní potenciál, zejména pokud jde o inovace vedené odvětvím. Proto se domnívá, že pro několik dobrovolně zapojených regionů by mělo být možné vytvořit organizaci s určitými specializacemi na meziregionální úrovni:

47.

domnívá se, že RIS3 by měly vybídnout regiony, aby rozvinuly mezi klastry mezinárodní spolupráci odvětvovou nebo v rámci společných segmentů trhů, která by podpořila posilování uvedených mezinárodních hodnotových řetězců. Úloha, kterou klastry mohou hrát jako mosty mezi subjekty uvnitř regionů a mimo ně a jako cesty pro podnikatelskou podporu určenou malým a středním podnikům, se musí odrážet v politikách EU;

48.

lituje, že vnitrostátní a regionální orgány v uspokojivé míře nevyužívají platný právní rámec pro meziregionální a nadnárodní využívání evropských strukturálních a investičních fondů. To se týká i provádění operací mimo zónu programu, které je v praxi téměř nulové;

49.

poukazuje na to, že v souladu s různými studiemi existují významné překážky brzdící využívání evropských strukturálních a investičních fondů pro meziregionální a nadnárodní spolupráci, jako jsou například chybějící zdroje nebo správní kapacita, chybějící příklady osvědčených postupů, nejistota ohledně provedení, neexistence referenčního rámce a metodiky, nedostatečná jasnost cílů, nesouměrná úroveň politických kompetencí, normativní překážky a chybějící finanční rámec, který by uvedenou činnost umožnil;

50.

domnívá se proto, že současný regulační rámec meziregionální spolupráci nepodporuje, ale spíše omezuje. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby prakticky podpořila činnost řídicích orgánů EFRR a ESF, například při vzájemné výměně informací a odstraňování nejistot ohledně přípustnosti plánovaných opatření v konkrétních případech, a aby neuplatňovala žádné restriktivní výklady stávajícího právního rámce. Nicméně uznává, že důvodem některých podstatných překážek není současný nedostatečný regulační rámec, nýbrž chybějící správní kapacita a asymetrické úrovně politických, správních a vědeckých pravomocí;

51.

má za to, že platforma S3 regionů musí být skutečně zohledněna ve všech unijních politikách, a to i při provádění celé politiky soudržnosti, a nikoli pouze při provádění EFRR;

52.

domnívá se, že se může ukázat jako složité snažit se podnítit nové politiky a využívat k tomu tentýž regulační a finanční rámec. Proto se domnívá, že by bylo vhodné povolit flexibilitu programů tak, aby mohly pružně reagovat na zavádění nových politik;

53.

domnívá se, že regiony za účelem rozvoje své spolupráce ohledně RIS3 potřebují jednoduchý nástroj, který umožní skutečně zohlednit náklady na vytvoření sítí a nikoli jen na společně prováděné provozní projekty;

54.

odmítá jakýkoli pokus o renacionalizaci politiky soudržnosti po roce 2020, protože tato politika bude i nadále úhelným kamenem podpory strategií inteligentní specializace ve všech regionech EU, a takový krok by ohrozil pozitivní změny, jichž už bylo ve stávajícím programovém období dosaženo v mnoha místních a regionálních celcích;

55.

za tímto účelem doporučuje:

56.

doporučuje Evropské komisi, aby zřídila pracovní skupinu s aktivní účastí Evropského výboru regionů, která se bude zabývat všemi těmito prvky, jež umožní zajistit již uvedené předběžné podmíněnosti RIS3 větší konkretizaci a více cílů a nástrojů.