30.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 207/7

1.

poznamenává, že v přímém důsledku finanční a hospodářské krize se investice v Evropě snížily o celkem 15 % a v případě veřejných investic pak také došlo ke snížení v důsledku omezení stanovených mechanismy rozpočtové regulace na evropské i vnitrostátní úrovni a že úroveň celkových investic v celé EU zůstává v nominálním vyjádření nižší než před krizí, přičemž v roce 2015 to bylo téměř o 60 miliard EUR méně než v roce 2008 (1). Domnívá se, že vedle snížení objemu investic v absolutním vyjádření trpí Evropská unie nedostatečnou konkurenceschopností zapříčiněnou zastarávající infrastrukturou a nedostačujícími investicemi do digitální a ekologické transformace a do inovací;

2.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány zodpovídají za více než polovinu veřejných investic v EU a jejich investice v oblastech, jako jsou infrastruktura, energetika, veřejná doprava, vzdělávání, zdravotnictví a mnoho dalších, mají přímý dopad na místní hospodářství, dynamiku podniků a život a blahobyt evropských občanů;

3.

vítá výzvu Evropského parlamentu týkající se přijetí větší odpovědnosti na celostátní, regionální a místní úrovni při formulování a provádění strategií pro růst a zaměstnanost a vítá podporu požadavku VR na kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru (2);

4.

v této souvislosti zdůrazňuje, že stávající veřejné výdaje na investice zůstávají oproti úrovni před krizí poloviční, což znamená, že v evropských regionech a městech nejsou každoročně realizovány stovky milionů EUR na investice;

5.

připomíná společný průzkum Evropského výboru regionů (VR) a OECD z roku 2015, kdy 96 % respondentů zastupujících města a regiony zmínilo chybějící prostředky na výdaje v oblasti veřejných investic (3). To bylo znovu potvrzeno v nedávném průzkumu VR (4), kdy 75 % respondentů na místní a regionální úrovni uvedlo, že v období 2008–2014 došlo v jejich městě či regionu k výraznému poklesu celkových investic, a pouze třetina se domnívala, že se situace nyní zlepšuje;

6.

připojuje se k výzvě OECD (5) a MMF, aby byla v celosvětovém měřítku a koordinovaným způsobem přijata stimulační fiskální opatření, a to s ohledem na momentálně omezený manévrovací prostor měnové politiky, na mimořádně nízké úrokové sazby a na to, že snahy o fiskální konsolidaci z posledních let umožnily snížit v řadě zemí poměr dluhu k HDP a skýtají větší manévrovací prostor. Aby se podařilo podnítit hospodářskou činnost, je třeba náležitě odměřovat zvyšování veřejných výdajů a především ho zaměřit na investiční priority, které podporují růst, výzkum a vývoj, odbornou přípravu zaměstnanců či zelenou infrastrukturu;

7.

zdůrazňuje, že potenciál strategických investic ve městech a regionech je výrazně vyšší, než ukazují obecné trendy před krizí, v neposlední řadě v důsledku rozsáhlého rozvoje znalostí a dovedností, poklesu úrokových sazeb a možností, které skýtá digitalizace, ekonomika sdílení, oběhové hospodářství a stávající prostor pro lepší zapojení malých a středních podniků do stále globálnějšího podnikatelského prostředí;

8.

opakuje, že tento setrvalý pokles celkových investic je neudržitelný a že nízké investice nejen zpomalují oživení, ale také ohrožují budoucí potenciál EU v oblasti růstu a inovací tím, že poškozují dlouhodobé hospodářské výsledky a vytváření pracovních míst;

9.

vyzdvihuje, že investice v evropských městech a regionech jsou zásadní, a to v zájmu dalšího udržitelného růstu a vytváření pracovních míst v Evropě i v zájmu zachování stávajících pracovních míst, která jsou současným nízkým objemem investic ohrožena. Zdůrazňuje tudíž potřebu pracovat na odstranění překážek, aby bylo v Evropě dosaženo úrovně investic před krizí, přičemž je třeba investovat do opravdového potenciálu, jehož jsou regiony a města nositelem jako hybné síly Evropy;

10.

vyslovuje se pro rozvoj „trpělivého“ kapitálu (patient capital) na celosvětové, evropské a vnitrostátní úrovni v rámci dlouhodobé perspektivy financování základních potřeb, které neodpovídají ročnímu charakteru realizace veřejných výdajů ani převládajícímu čtvrtletnímu systému soukromých investorů. Důraz by měl být v této souvislosti kladen na investice do opatření zaměřených na boj proti změně klimatu a do strategické infrastruktury, na inovace a na přístup k omezeným zdrojům;

11.

upozorňuje na důležitost celkové vize ohledně udržitelných a inteligentních investic jako hlavní politické priority pro funkční období 2015–2020 (6). Toto stanovisko je – mezi jinými a spolu s Bratislavským prohlášením (7) a akčním plánem pro investice VR – zásadním krokem v tomto procesu;

12.

vítá iniciativy Evropské komise a Evropské investiční banky (EIB) a jejich zásadní pozornost zaměřenou na zvýšení investic a připomíná úspěšnou spolupráci mezi EIB a VR prostřednictvím společného akčního plánu (8);

13.

upozorňuje na kroky, jež podporuje Evropská komise a Evropská investiční banka (EIB) v souvislosti se zaváděním finančních nástrojů za účasti několika regionů, jelikož významně přispívají ke zvýšení likvidity na trzích a ke generování investic;

14.

podtrhuje, že evropské finanční nástroje mohou mít pozitivní vliv na veřejné financování, zejména co se týče předchozí administrativní kapacity, obzvláště pokud jde o projekty generující příjmy. Z toho důvodu by se měly tyto nástroje posunout směrem k využití úvěrů, inovativních finančních nástrojů a inovativních veřejných zakázek. Rovněž vyzdvihuje úlohu grantů jako hlavního finančního nástroje v regionech a městech u projektů, které reagují na selhání trhu nebo nejsou dostatečně ziskové, aby byly pro investory přitažlivé;

15.

zdůrazňuje význam financování soudržnosti, jež musí i nadále zůstat páteří investiční politiky EU a musí posilovat partnerství mezi evropskými regiony jako skutečný výraz spolupráce a solidarity – budoucnost politiky soudržnosti je svázána s budoucností EU. Z tohoto důvodu je nutné zajistit úlohu politiky soudržnosti v EU po roce 2020 (9);

16.

opakuje, že je nutné posoudit všechny formy financování: víceletý finanční rámec (VFR), politiku soudržnosti a ESI fondy, Junckerův plán a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) spolu s dalšími finančními nástroji – všechny mají jedinečnou, ale nikoliv protikladnou filozofii, a proto by se měly doplňovat a v případě potřeby fungovat synergicky;

17.

vítá zásadu rozšíření EFSI (10), co se týče doby trvání i finanční kapacity, což může být příležitostí ke zdokonalení stávajících postupů. Poznamenává však, že aby byl EFSI 2.0 úspěšnější, je třeba dále vyjasnit synergie s evropskou politikou soudržnosti prostřednictvím ESI fondů. Soudí, že EFSI by neměl být koncipován tak, aby nahradil stávající nástroje politiky soudržnosti EU. Vzhledem k úloze místních a regionálních orgánů při navrhování a plánování střednědobých a dlouhodobých investic vyzývá k tomu, aby byly tyto orgány úžeji zapojeny do správy tohoto fondu, zvláště do zřizování finančních platforem na regionální či multiregionální úrovni;

18.

požaduje, aby byly veřejně dostupné podrobnější informace o projektech financovaných z EFSI, přičemž je třeba v příslušných případech zdůraznit zejména jejich adicionalitu a doplňkovost. Užší zapojení VR do procesů monitorování a podávání zpráv napomáhá informačním tokům mezi regiony a městy; v tomto smyslu zdůrazňuje nutnost zajistit skutečnou adicionalitu projektů financovaných z EFSI, a to zejména s ohledem na využití finančních prostředků z rozpočtu EU, jako je tomu v případě Nástroje pro propojení Evropy a programu Horizont 2020;

19.

požaduje, aby fond EFSI nebyl financován z jiných fondů ani konkurenčních programů;

20.

poukazuje na to, že řešení překážek v oblasti investic, které má zlepšit investiční prostředí, vyžaduje rozsáhlé reformy na všech úrovních správy, jejichž cílem bude odstranit administrativní, regulační a další překážky, které odrazují investory;

21.

připomíná, že investice na místní a regionální úrovni se realizují průřezově v různých odvětvích, jako jsou infrastruktura, doprava, vzdělávání, výzkum a inovace, životní prostředí, zdravotnictví, sociální služby, a týkají se dalších forem sociálního a lidského kapitálu, který je nezbytný ke zvýšení dlouhodobého dopadu strategických investic;

22.

konstatuje, že místní a regionální orgány mohou být katalyzátory spojujícími rozdílné veřejné a soukromé subjekty za účelem investičních projektů, zejména v případě větších projektů nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru; domnívá se však, že je třeba dále podporovat přeshraniční vazby a víceúrovňovou spolupráci prostřednictvím aktivní podpory investic mezi regiony, aby se urychlilo fungování celoevropského jednotného trhu, a to zejména díky vytvoření unie kapitálových trhů. Současně je třeba i nadále řešit regulační a administrativní otázky prostřednictvím programu zlepšování právní úpravy Evropské komise, což je způsob, jak zajistit dosažení cílů politik co nejefektivnějším způsobem a s nejnižší administrativní zátěží;

23.

zdůrazňuje význam regionálních strategií inteligentní specializace jako nástroje ke společnému vytvoření evropských partnerství pro učení na základě referenčního srovnávání a pro koordinaci vysoce kvalitních vícerozměrných investičních projektů se zapojením vícerých zúčastněných stran; v tomto kontextu zdůrazňuje, že řešení překážek investování může jít ruku v ruce s prováděním regionálních inovačních strategií vycházejících z inteligentní specializace (RIS3), jež může být užitečným nástrojem k tomu, aby se podpora a investice v rámci politik zaměřily na klíčové priority a problémy, a tak stimulovaly soukromé investice;

24.

poukazuje na to, že významná část překážek pro investice uvedených v evropském semestru se týká územních celků v tom smyslu, že buď souvisí s fungováním místních a regionálních orgánů v oblasti investic, nebo místní a regionální orgány mají potenciál, aby přispěly k jejich zmírnění nebo odstranění;

25.

z toho plyne, že stávající překážky pro investice často mohou mít své kořeny, ale následně také řešení na místní a regionální úrovni a v rámci nadnárodní spolupráce;

26.

zdůrazňuje však, že mezi jednotlivými členskými státy panují značné rozdíly, pokud jde o způsoby investování a bariéry pro investice, proto neexistuje žádné univerzální řešení;

27.

poznamenává, že je tomu tak zejména proto, že místní a regionální orgány plní v oblasti investic rozdílné úlohy – v první řadě jsou města a regiony investory, jelikož mají na starosti více než polovinu veřejných investic v EU (54 %). Tyto investice jsou realizovány v různých a doplňujících se sektorech a oblastech, jako je lidský kapitál, dovednosti, vzdělávání, zdravotnictví a mnohé další. Města a regiony jsou tak poskytovateli a zprostředkovateli služeb. Místní a regionální orgány jsou také plánovači, neboť pracují na strategiích rozvoje a díky včasnému plánování mohou místní a regionální orgány zaměřit podporu a investice v rámci politik na klíčové priority a výzvy, a tak stimulovat investice. Města a regiony jsou katalyzátory a regulátory změn, například pokud se jedná o územní plánování a stavební povolení. A konečně jsou investičními partnery, kteří propojují různé veřejné a soukromé subjekty za účelem realizace investičních projektů (11);

28.

vítá důraz Evropské komise kladený na identifikaci těchto překážek a výzev v oblasti investic v rámci evropského semestru – od roční analýzy růstu a jejího seznamu investičních výzev až po zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země. V zájmu přispění k evropskému přístupu k veřejným výdajům, jenž bude více zaměřen na kvalitu, nicméně podporuje návrh, aby doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru obsahovala rovněž cíle týkající se minimálních veřejných investic, především vzhledem k běžným výdajům (12);

29.

v této souvislosti opakovaně vyzývá Evropskou komisi, aby předložila bílou knihu, v níž bude na úrovni EU klasifikována kvalita veřejných investic na účtech veřejných výdajů podle jejich dlouhodobých účinků (13);

30.

připomíná taktéž svůj návrh (14), aby Evropská komise oficiálně podpořila doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se zavedení souboru zásad pro veřejné investice (15). (březen 2014). Je potěšen tím, že toto doporučení ve všech oblastech činnosti (koordinace veřejných investic, budování kapacit, stanovení rámcových podmínek) uznává významnou a rostoucí úlohu regionálních a místních orgánů při plánování a provádění veřejných investic;

31.

zdůrazňuje, že ve zprávách o jednotlivých zemích bylo v roce 2016 zmíněno 178 otázek vztahujících se k územní problematice, a to ve všech zemích a oblastech politik. Téměř 60 % se týkalo odstranění překážek pro investování spočívajících především v zatěžujících horizontálních a odvětvových právních předpisech, nedostatečné kvalitě veřejné správy, konkrétních překážkách na trhu práce a na trhu pro financování malých a středních podniků (16);

32.

zdůrazňuje, že nedávný průzkum VR mezi místními a regionálními orgány opětovně potvrzuje, že složité předpisy postihující investice a podnikatelské prostředí, trh práce, maloobchod a další oblasti, jakož i nákladné/dlouhé/zatěžující administrativní postupy pro zahájení, prodloužení nebo ukončení činnosti a soudní řízení jsou příliš zdlouhavé nebo zatěžující, a přibližně 9 z 10 respondentů je považuje za překážky pro investice;

33.

doporučuje, aby identifikace překážek pro investování zůstala hlavním bodem evropského semestru, včetně každoročních aktualizací problémů týkajících se investičního prostředí členských států, tak jak byly předloženy spolu s roční analýzou růstu poprvé v listopadu 2015;

34.

vyzývá k užšímu a strukturovanějšímu zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru, aby byly tyto územní problémy v oblasti investování účinně řešeny; vyzývá Evropský parlament, aby VR zapojil do tohoto procesu prostřednictvím jeho aktivní účasti na meziparlamentních schůzích k evropskému semestru;

35.

připomíná potřebu dalšího zjednodušení fondů EU v rámci sdíleného řízení, zejména pokud jde o využívání finančních nástrojů, a zdůrazňuje, že pro překlenutí investiční mezery je důležité zvýšit administrativní kapacitu a institucionální odbornost orgánů veřejné správy;

36.

konstatuje, že respondenti průzkumu VR o překážkách pro investování (17), z nichž většina osobně zastupovala místní a regionální orgány, zdůraznili, že problémem pro investování v jejich městě či regionu je administrativní kapacita místních a regionálních orgánů. Schopnost zapojit se do partnerství veřejného a soukromého sektoru považovalo za problém nebo velký problém 71 %, zatímco 70 % uvedlo, že problémem nebo velkým problémem pro ně je zadávání veřejných zakázek, zejména složitější postupy (18);

37.

zdůrazňuje, že chybějící administrativní kapacita není otázkou jen několika méně rozvinutých členských států a regionů EU, jelikož v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2016 obdrželo 20 z 28 členských států doporučení zlepšit kvalitu veřejné správy, a to i na nižší než celostátní úrovni (19);

38.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o snížení administrativní zátěže, a také aby vypracovaly nové iniciativy a posílily ty stávající za účelem zvýšení znalostí, dovedností a schopností nezbytných pro procesy partnerství veřejného a soukromého sektoru a administrativní účinnost, zejména místních a regionálních orgánů, zvláště s přihlédnutím k mnohostranným úlohám, jež hrají v oblasti investic (plánovač, investor, investiční partner, regulační orgán, poskytovatel a zprostředkovatel/propagátor);

39.

zdůrazňuje, že strategické investice ve složitém globálním prostředí vyžadují nové typy administrativních a řídících kapacit pro posílení vývoje budoucích obchodních modelů a tvorby hodnot a zapojení ziskových a neziskových organizací do místních a regionálních ekosystémů tvorby hodnot;

40.

vyzdvihuje, že efektivní nástroje pro zvyšování administrativní účinnosti zahrnují rozvoj schopností, na němž se mohou podílet výměny, pracovní cesty odborníků, studijní návštěvy a semináře mezi partnerskými místními a regionálními orgány. V tomto ohledu upozorňuje rovněž na model používaný v rámci nástroje „TAIEX REGIO PEER 2 PEER“ (20), který zasluhuje napodobení a rozšíření;

41.

zdůrazňuje, jak je obtížné efektivně využívat finanční nástroje vzhledem k administrativní kapacitě místních a regionálních orgánů, jak vyplynulo z průzkumu VR (21); v tomto ohledu doporučuje vznik platformy fi-compass (22) i „předpřipravené“ finanční nástroje Komise (23). V obou případech se jedná o cenné iniciativy, zvláště pro místní a regionální orgány, které řeší otázky větší administrativní kapacity; vybízí místní a regionální orgány, aby tyto nástroje využívaly k mobilizaci dalších soukromých a veřejných zdrojů pro své investiční projekty; zdůrazňuje připravenost Výboru spolupracovat s Evropskou komisí na hladkém průběhu a propagaci této iniciativy;

42.

zdůrazňuje, že ačkoli místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při úspěšném provádění EFSI, mají o něm velmi malé povědomí. Z průzkumu VR mezi místními a regionálními orgány vyplynulo, že pouze 7 % respondentů má za to, že jsou „dobře obeznámeni“ s tím, jak lze EFSI využít v jejich městě či regionu, přičemž dalších 18 % je zevrubně informováno, zatímco 35 % prohlásilo, že má pouze základní informace, a 39 % „není informováno“ (24);

43.

zdůrazňuje, že toto chybějící povědomí se týká i dalších iniciativ navázaných na EFSI: 73 % respondentů v průzkumu VR uvedlo, že „nejsou informováni“ o možnosti vytvořit investiční platformy pro financování investic v jejich městě nebo regionu s podporou z EFSI, zatímco pouhá 2 % uvedla, že jsou „dobře informováni“ o Evropském portále investičních projektů nebo Evropském centru pro investiční poradenství (25);

44.

vyzývá Komisi a EIB, aby učinily více pro zlepšení informovanosti a porozumění, pokud jde o EFSI a související iniciativy, jako jsou poradenská střediska veřejných a soukromých subjektů na místní a regionální úrovni, neboť stávající situace ohrožuje úspěch investičního plánu;

45.

navrhuje spolupráci s místními a regionálními orgány, VR a jeho sítěmi a vnitrostátními a regionálními podpůrnými bankami a dalšími institucemi s cílem identifikovat vnitrostátní a regionální příklady úspěšných projektů a potvrzuje připravenost VR podpořit potenciál učení založeného na referenčním srovnávání (bench-learning) regionů a měst prostřednictvím výměny osvědčených postupů, čímž by se vytvořil potřebný počet příjemců a řídících orgánů;

46.

vítá, že se Evropská komise snaží při svých prezentacích týkajících se investic pořádaných v členských státech zvyšovat informovanost o možnostech financování;

47.

upozorňuje na nesoulad poradenských a informačních strategií a obává se, že pouhá poradní úloha stávajících center by mohla být nedostatečná pro identifikaci a přilákání nových projektů do regionů, které mají nízké povědomí o investičních příležitostech;

48.

zdůrazňuje, že je třeba zamezit tomu, aby EFSI prohluboval rozdíly, pokud jde o soudržnost v rámci EU, že by se měly zavést služby a pobídky k odstranění geografické nerovnováhy, včetně rozšíření rozsahu obecných cílů způsobilých pro podporu z EFSI, zlepšení – a možná i decentralizace – v oblasti poradenských a odborných služeb a posílení úlohy Evropského centra pro investiční poradenství a rovněž zlepšení využívání Evropského portálu investičních projektů, jehož cílem je překlenout propast mezi navrhovateli projektů z EU hledajícími financování a investory z celého světa, kteří hledají investiční příležitosti;

49.

zdůrazňuje, že pro přilákání větších investic a kapitálu jsou nezbytné zásadní změny ekonomického a fiskálního rámce, jež musí být spojeny s vyšším úsilím o odstranění regulatorních překážek; přestože správu ekonomických záležitostí a daňové předpisy nelze přímo považovat za součást investičního prostředí nebo za překážku pro investování, tvoří zastřešující rámec zvláště z pohledu veřejných investic;

50.

je velmi znepokojen tím, že v časech krize jsou veřejné investice často kráceny, protože snížit tyto investice je na rozdíl od mnoha dalších druhů veřejných výdajů, zvláště základních investic do lidského kapitálu, zdraví a vzdělávání, jež přinášejí vysoké dlouhodobé zisky, méně viditelné a politicky průchodnější; proto podtrhuje, že budoucí udržitelný růst a blahobyt závisí zejména na zlepšení hospodářského prostředí pro začínající podniky a expandující společnosti a na přilákání soukromých investic, jakož i na udržení dlouhodobých veřejných investic, jež by měly být zachovány i v dobách finanční konsolidace;

51.

konstatuje, že – i když je VR zastáncem přístupu založeného na přísných předpisech v oblasti fiskální politiky – obnovení veřejných investic by mohlo být složité v rámci omezení daných stávajícími daňovými předpisy, a proto zdůrazňuje, že je třeba zvolit lepší přístup k investicím, zejména k partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, ale nejen k nim, který zajistí plné uplatňování daňových předpisů a současně bude usilovat o maximalizaci investičních příležitostí v evropských regionech a městech;

52.

vhodné řešení by mohlo být nalezeno v rámci stávajícího fiskálního rámce, zejména v dluhové brzdě strukturálního schodku pro střednědobý rozpočtový cíl obsažené v Paktu o stabilitě a růstu a rozpočtovém paktu. Aby bylo zajištěno, že bude existovat dostatečný prostor pro investice a zároveň budou dodržována fiskální pravidla, měl by být stanoven skutečný rozpočtový schodek veřejných investic pro místní a regionální orgány, který by se nezapočítával do strukturálního schodku, jenž bude posuzován z hlediska střednědobého rozpočtového cíle;

53.

připomíná v této souvislosti svůj nesouhlas s pozastavením strukturálních a investičních fondů jako přímého důsledku makroekonomické podmíněnosti v rámci Paktu o stabilitě a růstu, jelikož by to mělo nepříznivé důsledky pro provádění projektů spolufinancovaných Evropskou unií a obecně by to zhoršilo investiční situaci v dotčených členských státech a regionech;

54.

opakuje požadavek, aby veřejné výdaje členských států a místních a regionálních orgánů na spolufinancování v rámci ESI fondů a EIB nebyly považovány za strukturální výdaje podle Paktu o stabilitě a růstu, neboť tyto investice jsou z definice v obecném evropském zájmu a prokázaly svůj pákový účinek, pokud jde o podporu hospodářského růstu;

55.

připomíná, že prvořadou prioritou VR je nastartovat ekonomiku EU, a to na základě přístupu zdola nahoru, a povzbudit tak cílené investice vycházející z místních potřeb, využít osvědčené postupy na místní úrovni a vzbudit novou chuť k podnikání; současně zdůrazňuje nutnost vytvořit inovativní a podnikavou Evropu zaměřenou na občany;

56.

zdůrazňuje odhodlání VR podporovat města a regiony, aby lépe plnily veškeré své role usnadněním sdílení postupů, které slučují znalosti, a podporou navazování kontaktů v rozšiřujícím se evropském partnerství s cílem vybudovat nezbytnou kapacitu k vytvoření vysoce kvalitních a komplexních projektů za využití finančních nástrojů, ESI fondů a EFSI a dalších;

57.

zdůrazňuje význam údajů o existujících investičních projektech na místní úrovni, jež jsou v současné době omezené, ale mají velkou přidanou hodnotu pro všechny úrovně správy. Navrhuje proto vytvoření evropského srovnávacího přehledu místních a regionálních investic a vyzývá své členy, aby sdíleli své projekty, reference a oblasti zájmu za účelem vytvoření takové databáze;

58.

zdůrazňuje, že je nutné, aby se EU i nadále věnovala snižování nadměrné byrokratické zátěže, aby investiční prostředí bylo jednodušší pro nové, ale i pro již existující podniky; podtrhuje, že i když města a regiony mohou na své úrovni udělat pro snížení regulační zátěže mnohé, jejich aktivity musí být doplněny iniciativami na vnitrostátní a evropské úrovni;

59.

připomíná, že investicemi se nerozumí pouze doprava a další infrastruktura, ale rovněž musí být zaměřeny na oblast lidského kapitálu, dovednosti, vzdělávání, výzkum a inovace, inteligentní energetické sítě, bydlení, sociální a zdravotnická zařízení a na podporu pro začínající a rozvíjející se inovativní a dynamické podniky;

60.

připomíná, že cílem investičních plánů by mělo být vytvoření ekologicky šetrnějšího, inteligentnějšího a územně vyváženějšího hospodářství, které více podporuje začleňování, aby byla zachována konkurenceschopnost EU na světové scéně;

61.

je odhodlán hledat ve spolupráci se soukromým sektorem řešení pro další investice ve městech a regionech, což je rovněž klíčové politické poselství Bratislavského prohlášení „Investovat a propojit“, jež VR přijal dne 8. července 2016 (26).