8.2.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 41/18

---

Žádost o schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2017/C 41/09)

Evropská komise schválila tuto změnu menšího rozsahu v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012  (2)

„KRANJSKA KLOBASA“

EU č.: PGI-SI-0764-AM01 – 6.7.2016

CHOP ( ) CHZO ( X ) ZTS ( )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

GIZ Kranjska klobasa

Adresa:	Dimičeva ulica 9 1000 Ljubljana SLOVINSKO
Tel.	+386 15659240
E-mail:	giz.mi@siol.net

Žadatelem o změnu je GIZ Kranjska klobasa, skupina výrobců produktu „Kranjska klobasa“, která podala již žádost o zápis tohoto produktu a má oprávněný zájem na podání žádosti o změnu.

2.   Členský stát nebo třetí země

Slovinsko

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—	☐	Popis produktu
—	☐	Důkaz původu
—	☐	Metoda produkce
—	☐	Souvislost
—	☒	Označování
—	☐	Jiná [uveďte]

4.   Druh změn

—	☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která má být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012, jež nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu.
—	☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která má být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012, jež vyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu.
—	☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která má být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012, pro niž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent).
—	☐	Změna specifikace produktu jako zapsané ZTS, která má být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.

5.   Změny

Podle druhého bodu kapitoly 3.6 Zvláštní pravidla pro označování musí být produkt „Kranjska klobasa“ označen logem „Kranjska klobasa“, logem výrobce a odpovídajícím symbolem kvality EU a vnitrostátním symbolem kvality. Ve stejném bodě se stanoví, že každý výrobce, který získal osvědčení pro výrobu klobásy „Kranjska klobasa“, musí na výrobek umístit logo „Kranjska klobasa“, a to bez ohledu na skutečnost, zda je či není členem obchodního sdružení výrobců GIZ Kranjska klobasa.

Navrhuje se zrušení požadavku v souvislosti s povinným označováním vnitrostátním symbolem kvality a požadavku ohledně povinného označování logem „Kranjska klobasa“ pro všechny výrobce produktu „Kranjska klobasa“, a to bez ohledu na členství v obchodním sdružení výrobců GIZ Kranjska klobasa.

Zrušení požadavku povinného označování vnitrostátním symbolem kvality se navrhuje proto, že tato povinnost neexistuje ani ve vnitrostátních právních předpisech. Výrobci jsou povinni při označování produktu „Kranjska klobasa“ používat pouze odpovídající symbol Unie, zatímco použití vnitrostátního symbolu kvality je dobrovolné.

Výrazem „logo Kranjska klobasa“ je myšleno logo „Kranjska klobasa – zašpiljeno dobra od 1896“, které vlastní sdružení GIZ Kranjska klobasa. Členství ve sdružení GIZ Kranjska klobasa není povinné, proto by se od nečlenů nemělo požadovat používání loga tohoto sdružení. Výrobci, kteří nejsou členy sdružení GIZ, musí při označování produktu „Kranjska klobasa“ požívat chráněný název, logo výbrobce a symbol Unie. Pokud si přejí používat logo „Kranjska klobasa – zašpiljeno dobra od 1896“, mohou je získat u sdružení GIZ Kranjska klobasa.

6.   Aktualizovaná specifikace produktu (pouze u CHOP a CHZO)

—

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„KRANJSKA KLOBASA“

EU č.: PGI-SI-0764-AM01 – 6.7.2016

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název

„Kranjska klobasa“

2.   Členský stát nebo třetí země

Slovinsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Kranjska klobasa“ je pasterizovaná polosušená klobása vyrobená z vepřového masa kategorií I a II (krkovice, pečeně, kýta) umletého nahrubo a z vepřového syrového sádla (ze hřbetu). Výchozí surovina pro výrobu produktu „Kranjska klobasa“ se nasolí dusitanovou solí, okoření česnekem a pepřem a naplní do jemného vepřového střívka uzavřeného na konci dřevěnou špejlí tak, aby se vytvořil pár klobás. Klobása se udí za tepla a je pasterizována.

Po krátkém ohřátí v horké vodě se klobása jí teplá, protože v tomto stavu dosahuje svých příznačných organoleptických vlastností a vysoké gastronomické hodnoty. Klobása je na povrchu červenohnědá a uvolňuje lehce uzenou vůni. Při rozříznutí jsou masité části růžovočervené a tučné kousky krémově bílé a pevné. Struktura klobásy je pevná, křupavá a šťavnatá a její aróma výrazné a příznačné pro kořeněné, solené a uzené vepřové maso.

Chemické složení neohřáté klobásy je následující:

—	celkový obsah bílkovin	min. 17 %
—	obsah tuku	max. 29 %

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Vepřové maso a vepřové syrové sádlo.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Výroba produktu „Kranjska klobasa“ (výběr masa a syrového sádla, mletí masa a syrového sádla, příprava výchozí suroviny, hnětení výchozí suroviny, plnění do střívek, sušení klobás, tepelné zpracování s uzením za tepla, kontrola výrobního postupu a označení) musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Každá „Kranjska klobasa“ musí být označena stejným způsobem:

—	každý kus (pár klobás) musí být označen samolepicím páskem jednotného tvaru

—	každý balený výrobek musí být označen štítkem.

Standardní označení „Kranjska klobasa“ se skládá z:

—	chráněného názvu

—	loga výrobce,

—	odpovídajícího symbolu Unie.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

„Kranjska klobasa“ se vyrábí v zeměpisné oblasti tvořené územím Slovinska mezi Alpami a pobřežím Jaderského moře, kterou vymezuje na západě hranice s Itálií, na severu hranice s Rakouskem, na jihu hranice s Chorvatskem a na východě hranice s Maďarskem, kde zasahuje až do Panonské pánve.

Za římského císařství a následně za Rakousko-uherského mocnářství byla oblast zvaná „Kranjska“ (Kraňsko) jedinou výlučně slovinskou oblastí. Výraz „Kranjec“ (obyvatel Kraňska) se tak občas používal jako synonymum pro označení Slovince a v hovorovém jazyce se dosud používá pro označení části obyvatel Slovinska. Ve Slovinsku se dnes přídavné jméno „kranjski“ (kraňský) stále používá v řadě dalších slovních obratů a názvů.

Slovo „Kranjska“ pochází ze slovinského slova „krajina“, což znamenalo „oblast“ (první písemné svědectví pochází z roku 973 v podobě lidového výrazu „Creina“, tj. „Kraňsko“). Počínaje XIV. stoletím se prosadil slovinský tvar „Kranjska“ (německy „Krain“ a „Krainburg“). Oblast Kraňska se v roce 1002 stala stejně autonomním hrabstvím jako jiná hrabství v sousedství. Správně byla připojena ke Svaté říši římské. Ve XIV. století se většina současného území Slovinska stala držbou rodu Habsburků. Slovinské území bylo rozděleno na několik dílčích oblastí: Kranjska (Kraňsko), Trst (Terst), Istra (Istrie), Goriška, Koroška (Korutany) a Štajerska (Dolní Štýrsko). Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 přišla oblast Kranjska, čili Kraňsko, o své zvláštní postavení. Slovinsko je poměrně mladým státem nezávislým teprve od roku 1991, kdy se odtrhlo od Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Současná Slovinská republika je tak „územním dědicem“ bývalé oblasti Kranjska (Kraňsko), která je napříště celá její součástí.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Vymezení zeměpisné oblasti je přímo spojeno s historií klobásy „Kranjska klobasa“.

Na rozvoj gastronomických zvláštností v souvislostech převažujícího modelu samozásobitelského zemědělství měly rozhodující vliv jak přirozené podmínky výroby potravin, tak podnebí. V prostoru tvořeném složitým terénem skládajícím se z pahorků, údolí, proláklin a rovin se obyvatelům podařilo zachovat obhospodařované pozemky pro pěstování pícnin určených jako krmivo pro prasata, jejichž chov vedl k výrobě uzenin. První svědectví o výrobě uzenin a klobás pocházejí z dob dávno minulých, jak to dokládají nádherné středověké fresky a zobrazení v archívních dokumentech (zejména zpráva ze XVII. století sepsaná ve slovinštině, kterou zaslal správce zámku ve Vrbovci svému pánu). Ve všech těchto svědectvích se ostatně hovoří o uzeninách a klobásách. K typickým uzeninám patřila hlavně polosušená klobása z masa, která díky know-how a znalostem vlastních obyvatel oblasti, v níž se poprvé objevila, a své specifičnosti, již lze rozpoznat mezi jinými (chuť), získala v době Rakousko-uherské říše na počátku XIX. století věhlas pod názvem „Kranjska klobasa“.

Vyhlášená pověst produktu Kranjska klobasa má své kořeny ještě v mnohonárodnostní Rakousko-Uherské monarchii. Kranjska klobasa nepochybně patří mezi původní a mezinárodně nejznámější slovinské masné výrobky, jak dokazují „výsledky“ vyhledávání na internetu, kde se Kranjska klobasa ve většině případů nazývá původním slovinským výrobkem. Také novější odborná literatura „Meat products handbook“, Gerhard Feiner, CRC Press, 2006, http://en.wikipedia.org/wiki/Kransky) zmiňuje produkt „Kranjska klobasa“ jako typickou nefermentovanou klobásu, která pochází ze Slovinska.

„Kranjska klobasa“ vděčí za své vlastnosti know-how a zkušenostem obyvatel současného území Slovinska, které v době Rakousko-Uherska tvořilo region s názvem „Kranjska“ (Kraňsko). Jakost klobásy „Kranjska klobasa“ spočívala také v používání prvotřídních kousků masa a důsledném používání mořské soli, která byla na území bývalého Kraňska trvalým a až strategickým konkurentem kamenné soli (J. Bogataj, „The Food and Cooking of Slovenia“, Annes Publishing, Londýn 2008).

Nejstarší údaje o výrobě klobásy „Kranjska klobasa“ (rovněž pod tímto názvem) lze nalézt ve dvou kuchařkách: v „Süddeutsche Küche“ od Kathariny Prato (1896) a v šestém vydání kuchařky „Slovenska kuharica“ od Felicity Kalinšekové (1912). Ačkoliv se u Kathariny Prato nedá hovořit o skutečném receptu na výrobu klobásy „Kranjska klobasa“, je u ní odkaz na tento druh klobásy zřejmě nejstarším písemným odkazem, který existuje (1896). Felicita Kalinšeková ve své knize „Slovenska kuharica“ (1912) potom již vysvětlovala, jak se „Kranjska klobasa“ vyrábí.

O klobáse „Kranjska klobasa“, místech její výroby a jejím věhlasu v porovnání s ostatními regionálními druhy klobás existuje ve Slovinsku celá řada svědectví, a to zejména v ústní tradici. Četná jsou také lidová tvrzení o přesném původu klobásy „Kranjska klobasa“ a místě, kde byla poprvé vyrobena. V těchto tvrzeních se často objevuje vesnice Trzin, jež se nachází mezi Lublaní a Kamnikem a kde zřejmě již v 19. století působilo mnoho řezníků, kteří produkt „Kranjska klobasa“ dodávali až do Vídně. V některých ústních podáních se uvádí, že tato klobása převzala jméno města Kranj, zatímco jiné zdroje tvrdí, že tato klobása byla vyráběna ve všech velkých městech a na všech místech tehdejší kraňské oblasti. Vypráví se také, že se císař František Josef při jedné své cestě v kočáře z Vídně do Terstu zastavil ve vesnici Naklo pri Kranju ve slavném zájezdním hostinci Marinšek nacházejícím se u říšské silnice. Chtěl se posilnit a zeptal se hostinského, co mu může nabídnout. „Máme pouze prosté domácí uzenky a nic jiného,“ odvětil hostinský. Císař tedy objednal domácí uzenku a po jejím ochutnání nadšeně zvolal: „Ale to přece není prostá uzenka, to je kraňská klobása!“

Ke kuchařským zvláštnostem slovinských oblastí patří, že se „Kranjska klobasa“ vyrábí a prodává všude, což dokládá, že patří celému slovinskému území. Věhlas klobásy „Kranjska klobasa“ dokládá také skutečnost, že typickým slovinským jídlem je „Kranjska klobasa“ s kysaným zelím.

Známost klobásy „Kranjska klobasa“ přesáhla hranice, jak dokládají překlady tohoto názvu do různých jazyků bývalého Rakousko-Uherska (J. de Moor& N. de Rooj/ed., „European Cookery, Tradition & Innovation“, Utrecht, 2004).

Od roku 2003 se ve Slovinsku pořádá festival klobásy „Kranjska klobasa“ a také soutěž o nejlepší kraňskou klobásu.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.mkgp.gov.si/fileadmin/mkgp.gov.si/pageuploads/podrocja/Kmetijstvo/zascita_kmetijskih_pridelkov_zivil/KK_spec_F.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17.

(2)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

---