19.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 303/81

Zpravodaj:

Patrick LIÉBUS

1.1

Toto stanovisko se zaměřuje na ústřední téma inkluzivnosti evropského systému normalizace (ESN). Důvodem je skutečnost, že EHSV zastupuje organizace ANEC, ECOS, ETUC a SBS, známé jako „organizace uvedené v příloze III“ v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012. EHSV se proto jakožto organizace zastupující občanskou společnost hodlá soustředit na transparentnost a inkluzivnost ESN.

1.2

EHSV také uznal ochotu Evropské komise řešit strategické aspekty evropského systému normalizace v rámci ročních pracovních programů.

1.3

Pokud jde o vztahy mezi organizacemi uvedenými v příloze III a ESN, EHSV vyzývá evropské normalizační organizace, aby organizacím uvedeným v příloze III udělily zvláštní status členů/partnerů s vlastními právy a povinnostmi. Tento status by konkrétně znamenal, že organizace uvedené v příloze III by získaly neomezené právo na odvolání a poradní funkci, zejména v oblasti norem týkajících se veřejného zájmu.

1.4

EHSV uznává, že delegování na vnitrostátní úroveň je jednou ze základních zásad evropské normalizace, a zdůrazňuje, že je důležité usnadnit přístup k procesu normalizace pro malé a střední podniky (MSP), společenské subjekty i jejich zástupce na vnitrostátní úrovni. V této souvislosti EHSV navrhuje zavést na úrovni členských států bezplatný přístup k vnitrostátním výborům pro normalizaci pro MSP, společenské subjekty i jejich sdružení, jež je zastupují.

1.5

EHSV připomíná zásadní úlohu „konzultantů nového přístupu“ a vítá jejich přínos k posuzování shody norem s politikami Unie v rámci harmonizované normalizace. EHSV proto vítá záměr Komise zajistit pokračování jejich činnosti v dlouhodobém horizontu.

1.6

Závěrem EHSV žádá, aby bylo provedeno podrobné monitorování činnosti hlavních subjektů normalizace, a to za účelem posílení aspektu inkluzivnosti ESN. EHSV by mohl toto monitorování zajistit prostřednictvím vytvoření fóra ad hoc pro inkluzivnost ESN. Tento orgán by byl pověřen, aby každý rok pořádal veřejná slyšení za účelem posuzování pokroku v této oblasti.

2.1

Komise popsala ve sdělení svou strategickou vizi evropské normalizace a vytyčila příslušný právní rámec v nařízení o evropské normalizaci (EU) č. 1025/2012, které je použitelné od 1. ledna 2013. Jednou z novinek nařízení je povinnost Komise přijmout roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace.

2.2

Pracovní program je nástrojem ke zlepšení spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace (ESN), neboť vysvětluje vizi Komise a její plány v oblasti normalizace na nadcházející rok. Komise má v úmyslu posílit své partnerství s ESN a zajistit tak, aby vhodně zohledňoval potřeby zapojení všech zúčastněných subjektů (výrobního odvětví, malých a středních podniků, spotřebitelů, organizací v oblasti životního prostředí, pracovníků atd.).

2.3

Mezi strategické priority evropské normalizace patří přijetí plánu prioritních norem IKT a normalizace služeb. Plán prioritních norem IKT doplní roční pracovní program Unie.

3.1

EHSV vyjadřuje Komisi uznání za předložení ročního pracovního programu na rok 2016 pro oblast normalizace a připomíná zásadní přínos norem pro strukturování vnitřního trhu a konkurenceschopnost podniků. Jak uvedl ve svém stanovisku INT/590 ze září 2011 (1), roční program pro oblast normalizace představuje podstatný přínos z hlediska transparentnosti, plánování a prognózy, především pro subjekty a zúčastněné strany evropského systému normalizace.

3.2

EHSV tento program na rok 2016 vítá, protože umožní hodnocení probíhajících diskusí, a zejména pak proto, že přináší skutečnou přidanou hodnotu pro budoucí plánování. EHSV proto Komisi vybízí, aby své budoucí roční programy připravovala lépe, konzultovala přitom technické a strategické aspekty se zúčastněnými stranami a zveřejňovala pracovní program v červenci předcházejícího roku. EHSV vítá obsah priorit v různých odvětvích.

3.3.1

EHSV zastupuje zúčastněné strany, které měly k ESN vždy obtížnější a omezenější přístup, tedy spotřebitele, zájmy životního prostředí, pracovníky a MSP, reprezentované organizacemi ANEC, ECOS, ETUC a SBS, známými v souvislosti s nařízením (EU) č. 1025/2012 pod názvem „organizace uvedené v příloze III“, a jejich vnitrostátními členy. Evropský hospodářský a sociální výbor si je dobře vědom zásadního přispění a obvyklých problémů souvisejících s účastí dalších zainteresovaných stran na vypracovávání norem, a proto si jakožto zástupce občanské společnosti přeje zaměřit úsilí především na transparentnost a inkluzivnost ESN.

3.3.2

Provádění nařízení (EU) č. 1025/2012 tudíž vyžaduje zvláštní pozornost, což Komise ve sdělení správně zdůrazňuje. V důsledku toho je třeba rovněž lépe šířit a zveřejňovat zprávy podle článku 24 nařízení a lépe je sdělovat a informovat o nich.

3.3.3

EHSV vítá závazek Komise důkladně sledovat uskutečněný pokrok a snahy všech subjektů ESN o zvýšení inkluzivnosti systému. EHSV doufá, že Komise bude o dosažení tohoto cíle proaktivně usilovat, a to především jakožto orgán, který ESN spolufinancuje.

3.3.4

Výbor rovněž vítá ukončení procesu financování organizací uvedených v příloze III a vyzývá k dalšímu zjednodušení administrativy a k přijetí dlouhodobější perspektivy, aby bylo zaručeno, že tyto subjekty zavedou víceletou strategii.

3.4.1

Výbor vítá návrh společné iniciativy v oblasti normalizace a kladně hodnotí účast zainteresovaných stran v systému, především organizací uvedených v příloze III, protože jde o jasný signál obnovení partnerství mezi veřejnými a soukromými subjekty, který je základem ESN. EHSV si v této souvislosti přeje zdůraznit značný význam toho, aby se opatření navrhovaná v konečné verzi společné iniciativy v oblasti normalizace zasazovala o lepší inkluzivnost a jasně k ní přispívala, aby ji mohly přijmout všechny zúčastněné strany, a zejména organizace uvedené v příloze III.

3.4.2

Výbor vítá a podporuje návrh opatření v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace týkající se analýzy, jejímž cílem je lepší pochopení možností a obtíží bezplatného poskytování norem, například v rámci studie hospodářských a společenských dopadů norem.

3.5.1

EHSV kladně hodnotí a vítá úlohu organizací, jako je Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI), jakožto nezávislých, neutrálních a profesionálních organizací řídících se pravidly a postupy, které zaručují, že v oblasti normalizace budou dodržovány hlavní zásady WTO i zásady stanovené nařízením (EU) č. 1025/2012.

3.5.2

Aby se účast všech subjektů na normalizaci zlepšila, vyzývá EHSV evropské normalizační organizace k tomu, aby udělily organizacím uvedeným v příloze III zvláštní status členů/partnerů, kteří by měli zvláštní práva a povinnosti podle svého statusu a úlohy, a zejména neomezený přístup k technickým orgánům a připravovaným návrhům norem v souladu s politikou zachování důvěrnosti, při které se bere v úvahu nutnost konzultace. EHSV navrhuje zahájit úvahy o bezplatnosti tohoto přístupu, protože na financování evropských normalizačních organizací a organizací uvedených v příloze III se podílí Evropská unie.

3.5.3

EHSV rovněž navrhuje znovu zavést pro organizace uvedené v příloze III neomezené právo na odvolání, a to i v případě činnosti, do níž od začátku nebyly přímo zapojeny, a udělit jim poradní funkci při schvalování norem.

3.5.4

EHSV by rád zdůraznil význam inkluzivní kvalitní normalizace. Rovněž by rád připomněl, že rychlou tvorbu a zveřejňování norem nelze považovat za cíl sám o sobě, především když to brání v dosažení cíle EHSV, jímž je začlenění organizací uvedených v příloze III do ESN. EHSV naopak ESN varuje před rozhodnutími, která by v zájmu rychlosti omezila účast a otevřenost.

3.5.5

EHSV podotýká, že zainteresované strany je možné začlenit pouze prostřednictvím jejich účasti a transparentně. Aby byla zdůrazněna, posílena a zrealizována zásada vnitrostátního delegování, EHSV vyzdvihuje význam snazšího přístupu k procesu normalizace pro MSP a jejich zástupce na vnitrostátní úrovni – čehož ještě nebylo dosaženo, jak je zmíněno v bodě 4 sdělení.

3.5.6

V této souvislosti EHSV navrhuje zavést na úrovni členských států bezplatný přístup k vnitrostátním výborům pro normalizaci pro MSP, společenské subjekty a jejich sdružení, jež je zastupují. Je rovněž velmi důležité zainteresovaným subjektům umožnit, aby se účastnily fáze veřejné konzultace a podílely se na ní; v této fázi by neměly existovat praktické či technické překážky.

3.6.1

V souvislosti s uplatňováním nového „Vademeca o evropské normalizaci“ Výbor vítá, že Komise vyzvala evropské normalizační organizace, aby proškolily své technické orgány a zaměstnance ve znalosti obsahu tohoto nového dokumentu a opatření, která zavádí.

3.6.2

EHSV rovněž Komisi vybízí, aby dohlédla na to, že vademecum bude distribuováno a používáno všemi útvary Evropské komise, které si přejí normalizaci využívat při zavádění evropských politik, a že mu tyto útvary porozumí. Bylo by rovněž užitečné zajistit distribuci tohoto dokumentu spolu s odpovídajícími informacemi prostřednictvím internetové stránky Evropské komise.

3.6.3

Výbor si zejména přeje zdůraznit, že je důležité, aby odpovědní činitelé technických orgánů evropských normalizačních organizací znali různé pokyny CEN a CENELEC pro vytváření norem a brali v úvahu potřeby společenských subjektů a MSP (tzn. pokyny 2, 5 a 17 CEN–CENELEC a pokyn 4 CEN). Výbor v této souvislosti vítá činnost, kterou již zahájily CEN a CENELEC s pracovní skupinou pro MSP (SME Working Group) a pracovní skupinou pro společenské subjekty (Societal Stakeholders Working group), a vyzývá k tomu, aby tato činnost pokračovala prostřednictvím konkrétních a ambiciózních opatření. Je vhodné vyzdvihnout, že pokyny CEN a CENELEC by bylo dobré používat během celého procesu normalizace, od úvah o možnosti vytvořit normu až po její zveřejnění.

3.7.1

EHSV si klade otázku, jaká je přidaná hodnota plánu prioritních norem IKT, navrhovaného v kapitole 3.1 sdělení. Zdá se, že tento dokument představuje nadbytečný doplněk průběžného plánu pro normalizaci IKT a ročního programu normalizace. Výbor se obává zdvojení zdrojů a úrovní priorit, což by mohlo zkomplikovat monitorování diskuse a účast zainteresovaných stran.

3.7.2

V oblasti práv duševního vlastnictví Výbor varuje před panující nerovnováhou mezi uživateli a majiteli patentů na standardizované technologie (dále jen „PST“), zejména v případech, kdy inovativní MSP nemůže vědět, kolik patentů pravděpodobně použije a kdo je jejich majitelem. EHSV tudíž navrhuje, aby ETSI vytvořil praktické pokyny pro vyjednávání licenčních smluv na PST ve prospěch malých a středních podniků a za dodržení podmínek FRAND („fair, reasonable, and non-discriminatory“ – rovné, přiměřené a nediskriminační podmínky).

3.7.3

Co se týče kritérií FRAND, Výbor poukazuje na nutnost tyto zásady lépe definovat, aby bylo možné porozumět jejich rozsahu a praktickému uplatňování.

3.7.4

EHSV v této souvislosti rovněž žádá ETSI, aby zlepšil kvalitu a transparentnost databází obsahujících prohlášení o autorských právech. Má to zásadní význam pro to, aby byla zajištěna určitá předvídatelnosti PST pro uživatele a dodána důvěra inovativním MSP ohledně cen a možných způsobů vyjednávání uvedených licenčních smluv.

3.8.1

EHSV upozorňuje na zásadní úlohu „konzultantů nového přístupu“, zmíněných v kapitole 7.2 sdělení, a vítá jejich nepostradatelný přínos k důvěryhodnému posuzování shody norem s právními předpisy a politikami Unie v rámci harmonizované normalizace.

3.8.2

EHSV kladně hodnotí, že Komise usiluje o zajištění dlouhodobé dostupnosti těchto posouzení, jak vyjádřila v odstavci 7.2 sdělení. Výbor si přeje posílit prioritu tohoto nezávislého posuzování před jakýmkoli vnitřním posuzováním, které vypracují evropské normalizační organizace.

3.8.3

EHSV chce, aby byla nezávislost těchto „konzultantů nového přístupu“ ještě více posílena, a to případně tak, že Evropská komise s nimi přímo uzavře smluvní vztah.

3.9.1

EHSV by rád zdůraznil význam postupu přípravy evropských mandátů, které Komise zasílá evropským normalizačním organizacím, aby vypracovaly normu. EHSV žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že tento postup bude ještě transparentnější a inkluzivnější, a to především pro organizace uvedené v příloze III.

3.9.2

EHSV vyzdvihuje význam ověření, zda výsledná vytvořená norma odpovídá původnímu cíli, se zvláštním důrazem na to, zda nebyla oblast její působnosti při vytváření rozšířena.

3.9.3

Výbor zdůrazňuje význam přípravné činnosti v oblasti normalizace, zejména za účelem posuzování hospodářského a společenského dopadu norem a proto, aby bylo možné určit zainteresované zúčastněné strany a do této činnosti je zapojit.

3.10

Co se týče mezinárodní spolupráce, EHSV poukazuje na to, že sledovat toto vytváření činí organizacím uvedeným v příloze III stále značné obtíže, a vyzývá evropské normalizační organizace a vnitrostátní normalizační orgány k tomu, aby v rámci svých smluv o spolupráci s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) vynaložily veškeré možné prostředky na zaručení transparentnosti, účasti a inkluze všech zainteresovaných subjektů, zejména pokud se práce týká žádostí o normalizaci podaných Komisí.

4.1

EHSV by mohl vytvořit fórum ad hoc týkající se inkluzivnosti ESN. Tohoto fóra, které by se scházelo pravidelně a nejméně jednou ročně, by se účastnili členové Výboru, kteří by chtěli přispět k účasti a zohlednění zainteresovaných stran, především společenských subjektů a MSP. Organizace uvedené v příloze III by byly na zasedání tohoto fóra pravidelně zvány.

4.1.1

Úkolem tohoto fóra by mohlo být mimo jiné každoročně pořádat veřejné slyšení týkající se inkluzivnosti ESN. V rámci této akce EHSV by pozval subjekty ESN a Evropské komise na veřejné slyšení týkající se zpráv o činnosti podle článku 24 nařízení (EU) č. 1025/2012, aby tyto zprávy vstoupily ve známost a zlepšilo se jejich šíření. EHSV by využil této příležitosti k tomu, aby do činnosti zapojil Evropský parlament.

4.1.2

Dalším úkolem fóra by mohlo být poskytnutí prostředků na studii týkající se složení vnitrostátních normalizačních výborů, jejímž prostřednictvím se zhodnotí jejich reprezentativnost a inkluzivnost.