4.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 118/9

1)

Je třeba směrnici Rady 93/13/EHS (1) ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách s ohledem na články 38 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (2) vykládat v tom smyslu, že je s nimi v rozporu judikatorní výklad takového zákonného ustanovení členského státu, jako je článek 1535 španělského občanského zákoníku, který omezuje jeho použití na nalézací fázi do vydání rozsudku a brání jeho použití ve vykonávací fázi poté, co byl vydán rozsudek nebo uplynula lhůta, aniž byla předložena žalobní odpověď, a v mezidobí není plně uspokojena pohledávka věřitele?

2)

Brání předpisy Evropské unie uvedené v první otázce takovému pravidlu vnitrostátního práva, jako je článek 1535 španělského občanského zákoníku, které umožňuje, aby byla třetí osobě postoupena pohledávka, jejíž jednou stranou je podnikatel a druhou spotřebitel, aniž je vyžadováno věrohodné oznámení samotného postoupení, jeho titulu neboli důvodu uvedenému spotřebiteli a aniž je potřebné, aby byla uvedena a dokladována (a to v každém případě) určitá cena nabytí pohledávky s upřesněním uskutečněného odpisu nebo snížení?

3)

Je třeba vykládat rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. března 1978 ve věci [106/77], Simmenthal (3), v tom smyslu, že k dosažení účelu směrnice uvedené v první otázce s ohledem na články 38 a 47 Listiny základních práv Evropské unie nesmí vnitrostátní soud použít takové ustanovení vnitrostátního práva, jako je článek 1535 španělského občanského zákoníku, které brání využít vykoupení sporných pohledávek v témže řízení, v němž je postoupená pohledávka předmětem výkonu rozhodnutí, a uvaluje na spotřebitele břemeno zahájení nového nalézacího řízení v propadné lhůtě 9 dní od oznámení postoupení se souvisejícími náklady (advokát, zmocněnec, soudní poplatky, určení příslušného soudu, když postupník nemá bydliště ve Španělsku…) proti novému majiteli postoupené pohledávky, aby mohl provést vykoupení?