Pasirinkite eksperimentines funkcijas, kurias norite išbandyti

Šis dokumentas gautas iš interneto svetainės „EUR-Lex“

Dokumentas 62014CA0219

Věc C-219/14: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 11. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Employment Tribunal, Birmingham – Spojené království) – Kathleen Greenfield v. The Care Bureau Ltd „Řízení o předběžné otázce — Sociální politika — Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku — Úprava pracovní doby — Směrnice 2003/88/ES — Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok — Výměra nároku na dovolenou v případě zvýšení pracovního úvazku — Výklad zásady poměrného dílu“

Úř. věst. C 16, 18.1.2016, p. 9—9 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

18.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 16/9


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 11. listopadu 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Employment Tribunal, Birmingham – Spojené království) – Kathleen Greenfield v. The Care Bureau Ltd

(Věc C-219/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku - Úprava pracovní doby - Směrnice 2003/88/ES - Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok - Výměra nároku na dovolenou v případě zvýšení pracovního úvazku - Výklad zásady poměrného dílu“)

(2016/C 016/09)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Employment Tribunal, Birmingham

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Kathleen Greenfield

Žalovaná: The Care Bureau Ltd

Výrok

1)

Ustanovení 4 odst. 2 Rámcové dohody o částečném pracovním úvazku uzavřené dne 6. června 1997, která je obsahem přílohy směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, ve znění směrnice Rady 98/23/ES ze dne 7. dubna 1998, a článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby je třeba vykládat v tom smyslu, že v případě prodloužení pracovní doby pracovníka nemají členské státy povinnost stanovit, že již vzniklý a případně vyčerpaný nárok na dovolenou je třeba zpětně přepočítat v poměru k nové pracovní době uvedeného pracovníka. Nový přepočet však musí být proveden pro období, v jehož průběhu byla pracovní doba prodloužena.

2)

Ustanovení 4 odst. 2 uvedené rámcové dohody a článek 7 směrnice č. 2003/88 musí být vykládány v tom smyslu, že se při výměře nároku na placenou dovolenou za kalendářní rok postupuje stejně bez ohledu na to, zda se jedná o stanovení náhrady mzdy za nevyčerpanou placenou dovolenou za kalendářní rok při skončení pracovního poměru, nebo o výměru zbývajícího nároku na placenou dovolenou za kalendářní rok, pokud nedošlo k ukončení pracovního poměru.


(1)  Úř. věst. C 223, 14.7.2014.


Į viršų