EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62014CA0072
Joined Cases C-72/14 and C-197/14: Judgment of the Court (Second Chamber) of 9 September 2015 (requests for a preliminary ruling from the Gerechtshof te ’s-Hertogenbosch and the Hoge Raad der Nederlanden — Netherlands) — X v Inspecteur van Rijksbelastingdienst (C-72/14) and T. A. van Dijk v Staatssecretaris van Financiën (C-197/14) (References for a preliminary ruling — Migrant workers — Social security — Applicable legislation — Rhine boatmen — E 101 certificate — Probative value — Reference to the Court — Obligation to make a reference for a preliminary ruling)
Spojené věci C-72/14 a C-197/14: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof te 's-Hertogenbosch, Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – X v. Inspecteur van Rijksbelastingdienst (C-72/14) a T. A. van Dijk v. Staatssecretaris van Financiën (C-197/14) „Řízení o předběžné otázce — Migrující pracovníci — Sociální zabezpečení — Použitelné právní předpisy — Lodníci na Rýně — Osvědčení E 101 — Důkazní hodnota — Předložení sporu Soudnímu dvoru — Povinnost podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce“
Spojené věci C-72/14 a C-197/14: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof te 's-Hertogenbosch, Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – X v. Inspecteur van Rijksbelastingdienst (C-72/14) a T. A. van Dijk v. Staatssecretaris van Financiën (C-197/14) „Řízení o předběžné otázce — Migrující pracovníci — Sociální zabezpečení — Použitelné právní předpisy — Lodníci na Rýně — Osvědčení E 101 — Důkazní hodnota — Předložení sporu Soudnímu dvoru — Povinnost podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce“
Úř. věst. C 363, 3.11.2015, p. 9–10
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
3.11.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 363/9 |
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof te 's-Hertogenbosch, Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – X v. Inspecteur van Rijksbelastingdienst (C-72/14) a T. A. van Dijk v. Staatssecretaris van Financiën (C-197/14)
(Spojené věci C-72/14 a C-197/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Migrující pracovníci - Sociální zabezpečení - Použitelné právní předpisy - Lodníci na Rýně - Osvědčení E 101 - Důkazní hodnota - Předložení sporu Soudnímu dvoru - Povinnost podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce“)
(2015/C 363/11)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Gerechtshof te 's-Hertogenbosch, Hoge Raad der Nederlanden
Účastníci původního řízení
Žalobci: X (C-72/14), T. A. van Dijk (C-197/14)
Žalovaní: Inspecteur van Rijksbelastingdienst (C-72/14), Staatssecretaris van Financiën (C-197/14)
Výrok
|
1) |
Článek 7 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, jakož i článek 10c až 11a, 12a a12b nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 změněných a aktualizovaných nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, musí být vykládány v tom smyslu, že osvědčení vydané příslušnou institucí členského státu ve formě osvědčení E 101 jako doklad o tom, že se na pracovníka vztahují předpisy tohoto členského státu o sociálním zabezpečení, ačkoli se na tohoto pracovníka vztahuje Dohoda o sociálním zabezpečení lodníků na Rýně přijatá mezivládní konferencí pověřenou revizí dohody ze dne 13. února 1961 o sociálním zabezpečení lodníků na Rýně, podepsaná v Ženevě dne 30. listopadu 1979, není závazné pro instituce jiných členských států. Skutečnost, že instituce, která jej vydala, neměla v úmyslu vydat skutečné osvědčení E 101, ale použila vzorový formulář tohoto osvědčení z administrativních důvodů, je v tomto ohledu irelevantní. |
|
2) |
Článek 267 třetí pododstavec SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že takový vnitrostátní soud, jako je předkládající soud, proti jehož rozhodnutím nelze podat podle vnitrostátního práva opravný prostředek, nemá povinnost obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie pouze z toho důvodu, že vnitrostátní soud nižšího stupně položil Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku ve věci podobné té, která mu byla předložena a týká se zcela totožné problematiky, ani nemusí vyčkat na odpověď na tuto otázku. |
(1) Úř. věst. C 142, 12.5.2014.