Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 62015CN0012

Věc C-12/15: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 14. ledna 2015 – Universal Music International Holding BV v. Michael Tétreault Schilling a další

Úř. věst. C 89, 16.3.2015, p. 12–13 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

16.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 14. ledna 2015 – Universal Music International Holding BV v. Michael Tétreault Schilling a další

(Věc C-12/15)

(2015/C 089/13)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka kasačního opravného prostředku: Universal Music International Holding BV

Odpůrci v řízení o kasačním opravném prostředku: Michael Tétreault Schilling, Irwin Schwartz, Josef Brož

Předběžné otázky

1)

Je nutno ustanovení čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 44/2001 (1) vykládat v tom smyslu, že za „místo, kde došlo ke škodné události“, může být považováno místo v členském státě, kde došlo ke škodě, pokud tuto škodu představuje pouze majetková újma, která je přímým důsledkem protiprávního jednání, k němuž došlo v jiném členském státě.

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku:

a)

Pomocí jakých kritérií či hledisek mají vnitrostátní soudy při posuzování své příslušnosti na základě čl. 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 určit, zda se v projednávané věci jedná o majetkovou újmu, která je přímým důsledkem protiprávního jednání („původní majetková újma“ nebo „přímá majetková újma“), nebo o majetkovou újmu, která je důsledkem původní škody, k níž došlo na jiném místě, resp. škodu, která vyplynula ze škody, k níž došlo na jiném místě („následná škoda“ či „odvozená majetková újma“)?

b)

Pomocí jakých kritérií či hledisek mají vnitrostátní soudy při posuzování své příslušnosti na základě čl. 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 určit, kde k majetkové újmě – ať již přímé či odvozené majetkové újmě – v projednávaném případě došlo, nebo kde se má za to, že k ní došlo?

3)

V případě kladné odpovědi na první otázku: Je nutno nařízení č. 44/2001 vykládat v tom smyslu, že vnitrostátní soudy, které mají posoudit, zda jsou v projednávané věci příslušné na základě tohoto nařízení, jsou povinny při svém posuzování vycházet z argumentace žalobce resp. navrhovatele, která je v této souvislosti relevantní, nebo v tom smyslu, že tyto soudy musí také posoudit, co uvedl žalovaný s cílem tuto argumentaci zpochybnit?

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42).

Top