—

Pokud jde o paušální finanční opravu týkající se podpor na zpracování rajčat pro hospodářský rok 2008, žalobkyně namítá porušení článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, s. 1) a porušení článků 28 a 31 nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 ze dne 29. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim podpory pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 218, s. 14). V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně zpochybňuje uplatnění finančních oprav stanovených napadeným rozhodnutím ve výši 5 % vynaložených výdajů, neboť tvrdí, že tyto opravy byly provedeny navzdory důkazu o neexistenci jakékoli posouditelné finanční újmy.

—

Žalobkyně dále zpochybňuje kvantitativní vyjádření zmíněné opravy, neboť byla konkrétně stanovena nepřiměřeně a zjevně nelogicky, jelikož její výše znatelně přesahuje potenciální újmu, jež může vyplynout z jednání přičitatelného italským orgánům.

—

Tento žalobní důvod se týká finanční opravy uložené z důvodu, že italský stát údajně opomněl oznámit domnělou nesrovnalost v tabulce uvedené v příloze III nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV, ve výši 1 460 976,88 eur. Italská vláda v tomto ohledu tvrdí, že neexistence protiprávnosti vyplacené podpory byla prokázána, takže nebylo třeba ji oznámit v tabulce uvedené v příloze III.

—

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že finanční oprava z důvodu „neoznámení v příloze III“, týkající se celé podpory, odůvodněná nezasláním dokumentů, se jeví jako znatelně vyšší než potenciální újma, jež může vyplynout z jednání přičitatelného italským orgánům.

—

Tento žalobní důvod se týká finanční opravy uložené z důvodu, že italský stát údajně neposkytl informace týkající se opatření k vymáhání pohledávek, ve výši 2 362 005,73 eur. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Komise bezdůvodně shledala, že může obejít soudní rozhodnutí ve věci, které potvrdilo legalitu poskytnutí výhody. Italská vláda mimoto prokázala zaslání rozsudku trestního soudu, kterým byl příjemce podpory zproštěn viny. Tyto skutečnosti dokládají, že nebylo důvodné přistoupit k vymáhání pohledávek, a tudíž že všechny informace byly poskytnuty. Uvedená oprava, týkající se celé podpory, se navíc jeví jako znatelně vyšší než potenciální újma, jež může vyplynout z jednání přičitatelného italským orgánům.