Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62013TN0570

Věc T-570/13: Žaloba podaná dne 25. října 2013 — Agriconsulting Europe v. Komise

Úř. věst. C 367, 14.12.2013, p. 38–39 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

14.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 367/38


Žaloba podaná dne 25. října 2013 — Agriconsulting Europe v. Komise

(Věc T-570/13)

2013/C 367/69

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Agriconsulting Europe SA (Brusel, Belgie) (zástupce: R. Sciaudone, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

nařídil provedení navrhovaného důkazu;

uložil Komisi náhradu škody vyčíslené v žalobě a patřičně navýšené;

zacházel s údaji uvedenými v přílohách A.23 a A.24 jako s důvěrnými informacemi;

uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje k získání náhrady škody vzniklé v důsledku pochybení, kterých se údajně dopustila Komise v rámci zadávacího řízení „vytvoření struktury sítě k provádění evropského inovačního partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství““(AGRI-2012-PEI-01).

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení nabídky a z porušení zásady rovného zacházení v souvislosti s prvním kritériem pro zadání zakázky.

V tomto ohledu tvrdí žalobkyně následující:

výbor pro hodnocení nabídek pochybil, když shledal, že Agriconsulting nerozvinula aspekt týkající se komunikační strategie, neboť technická nabídka žalobkyně obsahuje nejméně šest stran, v níž je tento aspekt široce rozvinut;

výbor pro hodnocení nabídek porušil zásadu rovného zacházení tím, že zhodnotil komunikační strategii obsaženou v nabídce žalobkyně v rámci prvního kritéria, ačkoli v případě nabídky podniku, kterému byla zakázka udělena, zhodnotil tento aspekt v rámci druhého kritéria.

2)

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení nabídky a z nesprávného výkladu a uplatnění druhého kritéria pro zadání zakázky.

V tomto ohledu tvrdí žalobkyně následující:

výbor pro hodnocení nabídek dospěl nesprávně k závěru, že existovala povinnost zajistit přítomnost určitého počtu stálých zaměstnanců, a že vzhledem k tomu, že tato povinnost nebyla splněna, bylo namístě zhodnotit nabídku žalobkyně záporně;

výbor pro hodnocení nabídek neposoudil přínos externích odborníků.

3)

Třetí žalobní důvod vychází z porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek financovaných z evropských prostředků a z porušení pravidel týkajících se zadávacího řízení, pokud jde o druhé a třetí kritérium pro zadání zakázky.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že výbor pro hodnocení nabídek provedl nové posouzení skutečností, které byly posouzeny v předchozí fázi výběru, čímž porušil omezení a pravidla týkající se fáze výběru a zadání zakázky.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení, pokud jde o třetí kritérium pro zadání zakázky, zásady proporcionality a povinnosti použít kritéria pro zadání zakázky, která nelze zaměňovat s kritérii pro výběr nabídek.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že za předpokladu, že by třetí kritérium pro zadání zakázky umožňovalo provést posouzení, které se zakládá pouze na počtu zaměstnanců, toto kritérium by bylo nepřiměřené a nevhodné ve vztahu k cíli, který spočívá ve výběru hospodářsky nejvýhodnější nabídky, a bylo by v rozporu s povinností používat pro účely srovnávacího posouzení nabídek kritéria pro zadání zakázky, která nelze zaměňovat s kritérii pro výběr uchazečů.

5)

Pátý žalobní důvod vychází z porušení, pokud jde o třetí kritérium pro zadání zakázky, zásady oddělení jednotlivých fází veřejného zadávacího řízení, jež stanoví zadání zakázky na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že výbor pro hodnocení nabídek tím, že použil údaje získané v rámci fáze posuzování finanční nabídky ke změně stanoviska vyjádřeného v předchozí fázi kvalitativního posuzování nabídky žalobkyně, porušil zásadu oddělení jednotlivých fází veřejného zadávacího řízení, jež se zakládá na metodě zadání zakázky na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

6)

Šestý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení nabídky, pokud jde o třetí kritérium pro zadání zakázky, pokud jde o schopnost provádět hlavní úkoly.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že na rozdíl od toho, co obsahuje zadávací dokumentace, výbor pro hodnocení nabídek shledal, že účast, byť omezená, vedoucího oddělení a jeho zástupce při dohledu a kontrole doplňkových úkolů bránila splnění hlavních úkolů.

7)

Sedmý žalobní důvod vychází z nesprávného výkladu a uplatnění pojmu neobvykle nízké nabídky.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že výbor pro hodnocení nabídek shledal anomálii související pouze s částí úkolů (doplňkových), aniž posoudil, zda by tato „anomálie“ skutečně snížila spolehlivost a vhodnost celé nabídky žalobkyně ve vztahu k naplnění cíle zakázky.

8)

Osmý žalobní důvod vychází z arbitrárnosti a nepřiměřenosti kritérií použitých pro uplatnění pojmu neobvykle nízké nabídky a z porušení zásad kontradiktornosti a rovného zacházení.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že výbor pro hodnocení nabídek použil arbitrární a neodůvodněná kritéria k výpočtu stupně neobvyklosti nabídky žalobkyně, aniž zohlednil její organizační a obchodní schopnosti.


Top