EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62013CN0497

Věc C-497/13: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof Arnhem-Leeuwarden (Nizozemsko) dne 16. září 2013 — F. Faber v. Autobedrijf Hazet Ochten BV

Úř. věst. C 367, 14.12.2013, p. 21–22 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

14.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 367/21


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof Arnhem-Leeuwarden (Nizozemsko) dne 16. září 2013 — F. Faber v. Autobedrijf Hazet Ochten BV

(Věc C-497/13)

2013/C 367/37

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof Arnhem-Leeuwarden

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: F. Faber

Žalovaná: Autobedrijf Hazet Ochten BV

Předběžné otázky

1)

Je vnitrostátní soud – ať už na základě zásady efektivity, na základě vysoké úrovně ochrany spotřebitele uvnitř Unie sledované směrnicí 1999/44 (1) nebo na základě jiných ustanovení či norem unijního práva – povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda je kupující v rámci smlouvy spotřebitelem ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 1999/44?

2)

Bude-li odpověď na první otázku kladná: Platí totéž i v případě, že procesní spis neobsahuje žádné (nebo nedostatečné či protichůdné) skutkové informace k možnosti zjištění povahy kupujícího?

3)

Bude-li odpověď na první otázku kladná: Platí totéž i pro řízení o opravném prostředku, ve kterém žalobce nenapadl rozsudek soudu prvního stupně v tom směru, že v něm nebyl proveden tento přezkum (z úřední povinnosti) a otázka, zda je nutné považovat kupujícího za spotřebitele, byla výslovně ponechána stranou?

4)

Lze směrnici 1999/44 (resp. její článek 5) považovat za normu, která je rovnocenná kogentním ustanovením vnitrostátního práva?

5)

Brání zásada efektivity, vysoká úroveň ochrany spotřebitele uvnitř Unie sledovaná směrnicí 1999/44 nebo jiná ustanovení či normy unijního práva nizozemskému právu ohledně břemene tvrzení a důkazního břemene spotřebitele/kupujícího pokud jde o povinnost oznámit prodávajícímu (včas) domnělou vadu dodaného zboží?

6)

Brání zásada efektivity, vysoká úroveň ochrany spotřebitele uvnitř Unie sledovaná směrnicí 1999/44 nebo jiná ustanovení či normy unijního práva nizozemskému právu ohledně břemene tvrzení a důkazního břemene spotřebitele/kupujícího v tom směru, že zboží je v rozporu se smlouvou a tento rozpor se smlouvou se projevil do šesti měsíců po dodání? Co znamenají slova „rozpor se smlouvou, který se … projeví“ v čl. 5 odst. 3 směrnice 1999/44, zejména: V jaké míře musí spotřebitel/kupující tvrdit skutečnosti a okolnosti týkající se rozporu se smlouvou (resp. jeho příčiny)? Postačí, pokud spotřebitel/kupující tvrdí a při odůvodněném popření prokáže, že nabytá věc nefunguje (bezvadně), nebo je povinen tvrdit a při odůvodněném popření prokázat, jaká vada prodané věci tuto nefunkčnost (resp. nikoli bezvadnou funkčnost) způsobuje (způsobila)?

7)

Hraje ještě při odpovědi na výše uvedené otázky roli, že F. Faber se v tomto řízení nechala v obou stupních zastoupit advokátem?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, s. 12).


Top