16.11.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 335/16

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 335/05

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

„CRÈME DE BRESSE“

č. ES: FR-PDO-0005-01046-18.10.2012

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název

„Crème de Bresse“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 1.4

Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.).

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Smetana „Crème de Bresse“

Jedná se o smetanu s „částečně zahuštěnou“ konzistencí, která prošla biologickým zráním. Obsah tuku je nejméně 36 gramů na 100 gramů produktu.

Vyznačuje se zejména krémovitostí, lehkou kyselostí a náznakem chuti vařeného mléka, sladkých sušenek a vanilky.

Smetana „Crème de Bresse“ s označením „zahuštěná“

Jedná se o smetanu se „zahuštěnou“ konzistencí, která prošla biologickým zráním. Minimální obsah tuku je 33 gramů na 100 gramů produktu.

Vyznačuje se značnou kyselostí a velmi rozvinutým aromatem, jež zanechává v ústech silný „pocit svěžesti“, s výraznou chutí mléka (čerstvého mléka, syrového mléka, …) a másla.

V případě těchto dvou druhů smetany jsou zakázány homogenizace a přidávání zahušťovadel či aromatu. Dále není povoleno používání syrovátkové smetany, zmrazené či hluboce zmrazené rekonstituované smetany, barviv nebo antioxidantů a odkysličovačů, jež by měly snížit kyselost mléka nebo smetany.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Syrové plnotučné mléko se v 36 hodinách po nadojení odstředí.

Při dodání je hodnota pH mléka mezi 6,4 a 6,9 a jeho index lipolýzy je nejvýše 0,80 meq na 100 gramů obsahu tuku v mléce.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Nejméně 80 % z celkové roční dávky krmiva pro stádo vyjádřené v sušině pochází ze zeměpisné oblasti.

Krmení stáda vychází z krmného systému, který v ročním průměru tvoří nejméně 75 % celkové krmné dávky krav vyjádřené v sušině.

Krmivem se rozumí:

—	čerstvá tráva, a to spásaná nebo dodávaná do žlabu,

—	tráva a krmná kukuřice ve všech formách,

—	čerstvá nebo sušená vojtěška,

—

sláma,

—	okopaniny,

—	jiné obilniny dodávané čerstvé nebo v silážované podobě.

Čerstvá řepka, hořčice, zelí, křen, vodnice, řepice, tuřín a ředkvička jsou pro krmení stáda zakázány.

Stádo je povoleno krmit krmnou kukuřicí (klasy či zrnem), jež nepochází z geneticky upravených produktů.

Přidávání krmných doplňků je omezeno na 1 800 kg na krávu ve stádě a na jeden rok.

Krmným doplňkem se rozumí:

—	doplňky dodávající energii: zrna obilovin a z nich odvozené produkty, hlízy a z nich odvozené produkty a produkty odvozené z okopanin,

—	doplňky na bázi dusíku: zrno z bílkovinných plodin a olejnin a z nich odvozené produkty, sušená vojtěška a jiné odvozené produkty,

—	smíšené doplňky: směs doplňků dodávajících energii a doplňků na bázi dusíku,

—	minerály, vitamíny a stopové prvky,

—	vedlejší produkty kvasného průmyslu,

—

činidla.

Palmový olej v surovém stavu nebo jeho izomery nejsou povoleny.

a)   Období pastvy

Stádo se pase alespoň 150 dní v roce. Může se jednat o po sobě jdoucí dny či nikoli.

Během tohoto období má každá dojnice k dispozici nejméně deset arů pastviny, na něž má přístup z dojírny.

Pastva může být doplněna krmením zelenou pící. Dodávanou čerstvou trávu je třeba spotřebovat do 24 hodin. Vše, co po 24 hodinách ve žlabech zůstane, se odváží.

Přísun kukuřice je zajištěn dodáním nejméně 10 % kukuřice v sušině v podobě krmiva nebo nejméně ekvivalentního 1 kilogramu zrn suché kukuřice v celkové průměrné denní dávce na období.

b)   Zimní období

Během tohoto období je zajištěn přísun trávy dodáním nejméně 15 % trávy v sušině (tráva a vojtěška ve všech formách) v celkové průměrné denní dávce na období.

Přísun kukuřice je během tohoto období zajištěn dodáním nejméně 25 % kukuřice v sušině v podobě krmiva nebo nejméně ekvivalentního 2,5 kilogramu zrn suché kukuřice v celkové průměrné denní dávce na období.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

K produkci mléka i výrobě smetany „Crème de Bresse“ dochází v zeměpisné oblasti.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Smetana se stáčí do nádob (prodejních jednotek), jejichž objem nepřesahuje 1 000 litrů.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování

Na etiketě produktu s chráněným označením původu „Crème de Bresse“ musí být uvedeno:

—	název označení písmeny o velikosti nejméně dvou třetin největších písmen uvedených na etiketě,

—	symbol Evropské unie pro CHOP po zápisu do rejstříku Evropské unie.

Po názvu označení původu „Crème de Bresse“ může následovat slovo „épaisse“ (zahuštěná) pro takový druh smetany, jenž splňuje podmínky produkce.

Nicméně v případě přímého prodeje producentem nebo jakoukoli osobou, která se mu přímo zodpovídá, na statku nebo na trzích, není vlastní etiketa povinná. Příslušné údaje musí být uvedeny na přiloženém štítku.

Vzory etiket a štítků stanovuje seskupení, které zajišťuje jejich distribuci jednotlivým subjektům.

Označením „Crème de Bresse“, za nímž následují slova „Appellation d’origine protégée“ (chráněné označení původu), musí být po zápisu do rejstříku Evropské unie opatřeny faktury a obchodní dokumenty.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast se rozkládá na území těchto obcí:

Departement Ain: Abergement-Clémenciat (L'), Attignat, Bâgé-la-Ville, Bâgé-le-Châtel, Beaupont, Bény, Béréziat, Biziat, Boissey, Bourg-en-Bresse, Buellas, Certines, Ceyzériat, Chanoz-Châtenay, Chavannes-sur-Reyssouze, Chaveyriat, Chevroux, Coligny, Condeissiat, Confrançon, Cormoz, Courmangoux, Courtes, Cras-sur-Reyssouze, Cruzilles-lès-Mepillat, Curciat-Dongalon, Curtafond, Dommartin, Dompierre-sur-Chalaronne, Domsure, Etrez, Foissiat, Gorrevod, Illiat, Jasseron, Jayat, Journans, Laiz, Lent, Lescheroux, Malafretaz, Mantenay-Montlin, Marboz, Marsonnas, Meillonnas, Mézériat, Montagnat, Montcet, Montracol, Montrevel-en-Bresse, Neuville-les-Dames, Péronnas, Perrex, Pirajoux, Polliat, Pont-de-Veyle, Pressiat, Saint-André-de-Bâgé, Saint-André-d'Huiriat, Saint-André-sur-Vieux-Jonc, Saint-Cyr-sur-Menthon, Saint-Denis-lès-Bourg, Saint-Didier-d'Aussiat, Saint-Étienne-du-Bois, Saint-Étienne-sur-Chalaronne, Saint-Étienne-sur-Reyssouze, Saint-Genis-sur-Menthon, Saint-Jean-sur-Reyssouze, Saint-Jean-sur-Veyle, Saint-Julien-sur-Reyssouze, Saint-Julien-sur-Veyle, Saint-Just, Saint-Martin-du-Mont, Saint-Martin-le-Châtel, Saint-Nizier-le-Bouchoux, Saint-Rémy, Saint-Sulpice, Saint-Trivier-de-Courtes, Salavre, Servas, Servignat, Sulignat, Tossiat, Tranclière (La), Treffort-Cuisiat, Vandeins, Verjon, Vernoux, Vescours, Villemotier, Viriat, Vonnas.

Departement Jura: Augea, Balanod, Beaufort, Bletterans, Bonnaud, Cesancey, Chazelles, Chilly-le-Vignoble, Condamine, Cosges, Courlans, Courlaoux, Cousance, Cuisia, Digna, Fontainebrux, Frébuans, Gevingey, Larnaud, Mallerey, Maynal, Messia-sur-Sorne, Montmorot, Nanc-lès-Saint-Amour, Nance, Orbagna, Repôts (Les), Ruffey-sur-Seille, Sainte-Agnès, Saint-Amour, Saint-Didier, Trenal, Vercia, Villevieux, Vincelles.

Departement Saône-et-Loire: Abergement-de-Cuisery (L'), Bantanges, Baudrières, Beaurepaire-en-Bresse, Bosjean, Bouhans, Branges, Brienne, Bruailles, Champagnat, Chapelle-Naude (La), Chapelle-Thècle (La), Condal, Cuiseaux, Cuisery, Devrouze, Diconne, Dommartin-lès-Cuiseaux, Fay (Le), Flacey-en-Bresse, Frangy-en-Bresse, Frette (La), Frontenaud, Genête (La), Huilly-sur-Seille, Joudes, Jouvençon, Juif, Lessard-en-Bresse, Loisy, Louhans, Ménetreuil, Mervans, Miroir (Le), Montagny-près-Louhans, Montcony, Montpont-en-Bresse, Montret, Rancy, Ratenelle, Ratte, Romenay, Sagy, Saillenard, Saint-André-en-Bresse, Sainte-Croix, Saint-Étienne-en-Bresse, Saint-Germain-du-Bois, Saint-Martin-du-Mont, Saint-Usuge, Saint-Vincent-en-Bresse, Savigny-en-Revermont, Savigny-sur-Seille, Sens-sur-Seille, Serley, Simandre, Simard, Sornay, Tartre (Le), Thurey, Tronchy, Varennes-Saint-Sauveur, Vérissey, Vincelles.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast produkce smetany „Crème de Bresse“ se nachází v mírně kopcovité nížině s háji s typickým reliéfem kopců „Bresse“, jejíž nadmořská výška nepřesahuje 300 metrů. Tento geologický útvar tvoří jílovité půdy, v nichž se dobře drží voda. Pozemky jsou však i na úrovni jednotlivých zemědělských podniků různorodé. Celý geologický útvar je protkán hustou vodní sítí tvořenou řekami pramenícími na pobřeží Jury, do kterých vtékají četné potoky nebo stružky. Typické podnebí pro Bresse je kontinentální s vytrvalými a pravidelnými srážkami, jejichž hodnota překračuje 800 mm za rok, což během vegetativního období příznivě ovlivňuje růst trávy. Díky tomu a dobrému hospodaření s půdou se tam daří mnoha obilovinám, a to zejména nezavlažované kukuřici.

V důsledku souboru hydrologických, geomorfologických a klimatických faktorů jsou obydlí izolována (mnoho vodních toků, obtížně sjízdné cesty). Výsledkem je rovněž zvláštní organizace zemědělské oblasti, jež je vhodná pro rostlinnou výrobu kombinovanou s živočišnou výrobou a pro chov v téměř soběstačném systému. Na pravidelně zavlažovaných nízko položených pozemcích s nepropustnými jílovitými půdami jsou pastevní plochy a živé ploty tvořené lesním porostem. Na úrodnějších svazích se pěstují obiloviny, zejména kukuřice. Na špatně odvodněných plochách roste les. Tato krajinná různorodost je ze zeměpisného hlediska pro oblast zásadní. Oblast se nazývá „bocage bressan“ a střídají se v ní plochy s pěstovanými plodinami, pastevní plochy a zalesněné plochy.

Chovatelé se dokázali přizpůsobit osobitosti těchto míst a možnostem tohoto přírodního prostředí. Dokáží v něm hospodařit a rozvíjet specifický zemědělský systém. Bressanské smíšené hospodářství tak vyniká:

—

zachováním pastevního systému, jenž se uplatňuje na polovině zemědělských ploch v oblasti. Trávu v Bresse lze považovat za skutečnou plodinu. Kvalita sklízené trávy (rozmanitost rostlin a botanické složení) je tak výsledkem jak udržování trvalých travních porostů, jimž se daří ve vlhkém prostředí, tak hospodaření s dočasnými travními porosty. Tyto postupy po místních producentech mléka vyžadují skutečné know-how, v němž se upřednostňuje produkce krmení z místních zdrojů, pastva nebo krmení zelenou pící,

—

pěstování kukuřice, jež má mezi místními obilninami výsadní postavení. Chovatelé ji bez zavlažování pěstují již více než 400 let a ve výživě jejich zvířat hraje velmi důležitou roli. Kukuřice je totiž zmiňována od roku 1612 v soupisu majetku po jednom úmrtí v Montpont-en-Bresse (P. Ponsot, 1997) a dále pak v roce 1625 v tržní zprávě městečka Louhans (L. Guillemaut, 1896). Jakožto symbol hojnosti a prosperity se kukuřice stala podnětem pro pojem „ventres jaunes“ (žlutá břicha), jímž kdysi byli označováni místní obyvatelé,

—	know-how v technice silážování, jež místní chovatelé rozvíjeli od 19. století (Lecouteux, 1875), aby v souvislosti s vlhkým podnebím překonali obtíže se sklizní sena.

Právě na tyto dvě základní plodiny směřují místní chovatelé svůj systém produkce v podobě doplňujících se chovů – drůbežářství a chovu na mléko – a v případě produkce mléka určují systém výkrmu zvířat, v němž se kombinuje tráva a kukuřice. Díky tomuto systému zaujímají v tomto hospodářství získané produkty, zejména smetana, významné místo. Smetana se dříve na trzích prodávala místním zákazníkům nebo tehdejším velkoobchodníkům („coquetiers“), kteří ji spolu s vejci a drůbeží dodávali do sousedních měst v oblasti.

Začátkem 30. let 20. století se začínají objevovat první družstva, jež postupně nahrazují produkci na statcích. Družstva si jsou vědoma nezbytnosti zachovat původní specifičnosti suroviny a organizují svozy mléka ve zřetelně ohraničených obvodech kolem zpracovatelských zařízení a vždy ve sběrném obvodu s krátkými trasami. Rovněž mléko po přijetí rychle zpracují, a omezí tak manipulaci se smetanou a její přečerpávání.

Takto udržují tradiční způsob produkce smetany z kravského mléka a rozvíjejí při tom dovednosti spojené s postupy biologického zrání.

Producenti používají kmeny acidifikujících a aromatizujících mléčných bakterií. Díky tomu dochází k dostatečné acidifikaci a smetana získává intenzivní aroma.

Zvláštní pozornost se rovněž věnuje balení smetany, při němž se minimalizuje manipulace s produktem a jeho přečerpávání.

5.2   Specifičnost produktu

Jedná se o smetanu, jež se získává biologickým zráním a do níž se nepřidávají žádná zahušťovadla či aromata. Má krémově bílou až slonovinovou barvu, lesklý a hladký vzhled. Patrných bublinek je málo, nebo nejsou žádné.

Rozlišují se dva druhy smetany, jež se liší obsahem tuku, kyselostí, strukturou a různými možnostmi využití v kuchyni.

Částečně zahuštěná smetana, jež se vyznačuje vysokým obsahem tuku, a to nejméně 36 gramů na 100 gramů produktu, drží dobře formu, hladkou a velmi krémovitou strukturu. Je velmi příjemné „plné“ chuti. Základem její jedinečnosti je skutečnost, že v nose i ústech dává působit intenzivnímu aromatu, přičemž se mísí jemná kyselost, chuť mléka a cukru (svařené mléko, sladké sušenky, vanilka).

Smetana dobře odolává teplu (může se používat na zapékané brambory, kuře na smetaně, jelito na smetaně, cukrářské výrobky). Používá se tedy často při dlouhých vařeních za vysokých teplot.

Zahuštěná smetana, která se vyznačuje obsahem tuku nejméně 33 gramů na 100 gramů produktu, má hustou strukturu a je výrazně kyselá. Je hladká a výrazně krémovitá. Je velmi příjemné „plné“ chuti. Vyznačuje se velmi intenzivním aromatem, jež zanechává v nose i ústech silný „pocit svěžesti“, s výraznou chutí mléka (čerstvého mléka, syrového mléka, …) a másla.

Tradičně se tato smetana používá za syrova jako doplněk k ovoci či bílým sýrům, nebo se jen krátce povaří při mírných teplotách.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Tradiční místní režim smíšeného krmení skotu, v němž se využívá tráva a kukuřice, je jedním z určujících faktorů vlastností mléka, jež se v zeměpisné oblasti produkuje. Vyváženost obou složek, tj. trávy a kukuřice, v krmné dávce má vliv na vlastnosti mléka a napomáhá jeho zpracování na smetanu.

Přidáním trávy do krmné dávky získá mléko specifické smyslové vlastnosti. Producenti udržují rozmanitost rostlin na pastevních plochách a jejich botanické složení, což zaručuje neměnné zabarvení mléka, ovlivňuje obsah a složení látek rozpustných v tuku a koncentraci aromatických prekurzorů, které se v tuku usazují.

Přidáním kukuřice je díky vysoké energetické hodnotě zaručena produkce mléka bohatého na tuky a bílkoviny. Je jím rovněž dána velikost kulatých kapének tuku s velkým průměrem, jež je pro mléko určené k produkci smetany „Crème de Bresse“ typická. Tato skutečnost má přímý dopad na silný aromatický potenciál mléka, jelikož plocha, na níž se aromatické látky usazují, je velká.

Podmínky, při nichž se mléko v zemědělském podniku ochlazuje a skladuje, blízkost hospodářských subjektů a omezení sběrných obvodů jsou praktické aspekty, díky nimž se daří udržovat složení mléka a vynikající kvalitu v něm obsažených tuků. Mléko určené k produkci smetany „Crème de Bresse“ má totiž index lipolýzy výjimečně nízký, což se odráží ve velmi dobré kvalitě tuku. Jeho počáteční zabarvení ovlivňuje zabarvení smetany.

Díky rychlému zpracování mléka, snížení počtu manipulací a přečerpávání si tuk zachovává svou kvalitu. Nedochází k homogenizaci, a proto lze zachovat strukturu a obsah smetany. Díky tomu má smetana rovněž hladký a lesklý vzhled s málo patrnými nebo žádnými bublinkami.

Fáze biologického zrání, jež je důležitou etapou produkce smetany „Crème de Bresse“, trvá dlouho a probíhá při nízké teplotě za pomoci vyšlechtěných kmenů acidifikujících a aromatizujících mléčných bakterií. Díky přizpůsobení parametrů provedenému v této fázi lze obměňovat stupeň kyselosti smetany a docílit částečně zahuštěné nebo zahuštěné struktury. Toto obměňování, které ovlivňuje koncentraci tuků, smetaně dodává pestrou škálu nejrůznějších vůní. Vzhledem k tomu, že se nepoužívají zahušťovadla či aromatické látky, je zaručena přirozená chuť smetany.

Specifičnost smetany „Crème de Bresse“ spočívá především ve vlastnostech mléka a v know-how, jež zpracovatelé při produkci rozvíjejí a udržují pro další generace. Dnes je smetana „Crème de Bresse“ často používanou součástí regionální kuchyně. V hojné míře s ní pracují kuchaři a cukráři, kteří na ní oceňují její vlastnosti (kuře z Bresse na smetaně, ryby nebo masové knedlíčky („quenelles“) se smetanovou omáčkou, zapékané brambory, briošky, typické místní dorty a koláče (smísí se cukr, máslo a smetana).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCCremedeBresse.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Viz poznámka pod čarou 2.

---