6.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 227/3

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o společné zemědělské politice do roku 2020: řešení budoucích problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územní problematiky (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2011 o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém? (4),

—

s ohledem na předběžnou zprávu OECD z května 2011 o strategii zeleného růstu v oblasti výživy a zemědělství (5),

—

s ohledem na údaje Eurostatu o cenových indexech zemědělských výrobních prostředků (vstupní náklady) a cenových indexech zemědělských produktů (výstupní ceny) (6),

—

s ohledem na článek 349 SFEU, který zakládá zvláštní režim pro nejvzdálenější regiony,

—

s ohledem na 3. prognózu Stálého výboru pro zemědělský výzkum (SCAR) Evropské komise o udržitelné spotřebě a výrobě potravin ve světě s omezenými zdroji (únor 2011) (7),

—

s ohledem na celosvětovou zprávu Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD) nazvanou „Zemědělství na křižovatce“,

—

s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska (SVS) z roku 2008 nazvanou „Zemědělské systémy s nízkými vstupními náklady: příležitost k rozvoji udržitelného zemědělství“ (8),

—

s ohledem na zprávu SVS z roku 2007 nazvanou „Důsledky, možnosti a výzvy moderní biotechnologie v Evropě“,

—

s ohledem na zprávu SVS z roku 2010 nazvanou „Přehled referenčních metod pro analýzu geneticky modifikovaných organismů“,

—

s ohledem na zprávu SVS z roku 2010 nazvanou „Dopady cíle stanoveného EU pro biopaliva na zemědělské trhy a využívání půdy: posouzení srovnávacím modelováním“,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (9),

—

s ohledem na legislativní návrhy Komise k reformě SZP předložené dne 12. října 2011 (COM(2011)0625/3, COM(2011)0627/3, COM(2011)0628/3, COM(2011)0629, COM(2011)0630/3, COM(2011)0631/3) a na návrh nařízení o společné organizaci zemědělských trhů,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7–0421/2011),

A.

vzhledem k tomu, že velké kolísání cen zemědělských komodit a zemědělských vstupních nákladů zvýšilo nejistotu, pokud jde o příjmy v zemědělství a dlouhodobé investice zemědělců zejména v izolovaných, horských, ostrovních a nejvzdálenějších regionech, pro něž odlehlost představuje vysoké dodatečné náklady, což se negativně odráží na příjmech zemědělců v těchto oblastech;

B.

vzhledem k tomu, že v období 2000–2010 vzrostly podle Eurostatu celkové vstupní náklady zemědělců v EU v průměru téměř o 40 %, zatímco výstupní ceny se v průměru zvýšily o necelých 25 %; vzhledem k tomu, že nárůst vstupních nákladů v tomto desetiletí činil u energie a maziv 60 %, u syntetických hnojiv a půdních přídavků téměř 80 %, u krmiv pro zvířata více než 30 %, u strojního a dalšího vybavení zhruba 36 %, u osiva a sadebního materiálu téměř 30 % a u přípravků na ochranu rostlin téměř 13 %, z čehož plyne, že je nutné zemědělcům usnadnit přístup k levnějším vstupům pro zemědělce, zejména ze světového trhu;

C.

vzhledem k tomu, že vyšší ceny potravin nevedou automaticky k vyšším příjmům zemědělců, zejména vzhledem k rychlému růstu zemědělských vstupních nákladů a k rozšiřování nůžek mezi výrobními a spotřebitelskými cenami;

D.

vzhledem k tomu, že vyšší výrobní náklady a potíže při jejich promítání do dalších článků distribučního řetězce mohou v krátkodobém výhledu ohrozit přežití některých podniků a zároveň narušit strukturu výroby v některých členských státech, a zhoršit tak obchodní bilanci, pokud jde o dovoz a závislost na kolísavých vnějších trzích;

E.

vzhledem k tomu, že v současnosti je znevýhodněn také spotřebitel, neboť výrobci nejsou s to přenést exponenciální nárůst nákladů na výrobní faktory na velké maloobchodní prodejce, kteří jej přesouvají na spotřebitele, a dosahují tak obrovských marží;

F.

vzhledem k tomu, že kvůli nedostatku zdrojů, kvůli rostoucí poptávce po potravinách v rozvíjejících se ekonomikách a kvůli politikám, jež ztěžují zemědělcům z EU přístup k levnějšímu krmivu na světovém trhu se očekává zesilování tlaku na zvyšování vstupních nákladů;

G.

vzhledem k tomu, že produkci potravin může pravidelně ohrožovat řada faktorů, včetně škůdců a chorob, dostupnosti přírodních zdrojů a výskytu přírodních katastrof;

H.

vzhledem k tomu, že zemědělství v EU je v současné době silně závislé na dovozu vstupních zdrojů – především fosilních paliv, ale i krmiv a vzácných minerálů používaných ke zkvalitňování půdy, např. fosforečnanů –, a je proto citlivé na prudké zvyšování cen; vzhledem k tomu, že to vyvolává značné obavy o konkurenceschopnost zemědělců z EU, zejména chovatelů hospodářských zvířat;

I.

vzhledem k tomu, že stávající kolísání cen má evropský a celosvětový rozměr, a je tudíž nezbytné hledat pro zemědělsko-potravinový řetězec specifické řešení na úrovni Společenství, neboť tento řetězec hraje v Unii strategickou úlohu, přičemž koordinovaná opatření jsou již požadována na úrovni G-20;

J.

vzhledem k tomu, že EU je stále závislejší na výrobních faktorech, jež jsou nezbytné pro zachování zemědělství v Evropě; vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění větší potravinové soběstačnosti EU je tedy nezbytné vyzvat k urychlenému přijetí opatření ke snížení této závislosti, a to prostřednictvím investic a rozhodnutí na čistě politické úrovni;

K.

vzhledem k tomu, že EU je silně závislá na dovozu fosilních paliv; vzhledem k tomu, že účinnější využívání zdrojů má klíčové místo ve strategii EU 2020 a v plánu Komise pro Evropu méně náročnou na zdroje;

L.

vzhledem k tomu, že zemědělská výroba v EU je z velké části závislá na ropě a že se potravinový řetězec se musí výrazně spoléhat na její fyzickou a cenovou dostupnost; vzhledem k tomu, že se očekává, že světová produkce ropy začne v průměru klesat o 2–3 % ročně;

M.

vzhledem k tomu, že růst cen surové ropy je nerozlučně spojen s růstem vstupních zemědělských nákladů, a tedy se zvyšováním cen energie, krmiv a hnojiv, které mají dopad na ve světovou produkci potravin;

N.

vzhledem k tomu, že výroba zemědělských hnojiv zcela závisí na pohotových dodávkách fosfátu; vzhledem k tomu, že cena fosfátu na komoditních trzích vzrostla v letech 2007 a 2008 o 800 % a že jeho dodávky by mohly dosáhnout vrcholu v letech 2033–2035 a poté se začnou jeho zásoby tenčit;

O.

vzhledem k tomu, že náklady – zejména na chov hospodářských zvířat – vzrůstají rovněž kvůli rostlinolékařským požadavkům a požadavkům na dobré životní podmínky zvířat, ochranu životního prostředí, hygienu a bezpečnost potravin, takže dojde k dalšímu oslabení konkurenceschopnosti evropských producentů ve srovnání s producenty ze třetích zemí, kteří tyto přísné požadavky nemusí splňovat;

P.

vzhledem k tomu, že EU stanovila pro bezpečnost potravin a ochranu lidí a životního prostředí přísné standardy, jež mají dopad na dobu a náklady vývoje nových postupů a nástrojů ve všech článcích potravinového řetězce;

Q.

vzhledem k tomu, že spotřebitelé kvůli poklesu své kupní síly stále častěji volí produkty, jejichž kvalita a bezpečnostní standardy jsou nižší než u produktů pocházejících z EU a jejichž původ nelze – zejména v případě masa – vysledovat;

R.

vzhledem k tomu, že v průměru 42 % veškerých dodávek vody v Evropě se používá v zemědělství (v Řecku 88 %, ve Španělsku 72 %, v Portugalsku 59 %), a vzhledem k tomu, že se zvýšily investice do zavlažování, usměrňování toku vody v mokřadech a odvodňování s cílem zefektivnit zavlažovací technologie, a vzhledem k tomu, že část vody použité v zemědělství se vrací do přirozeného koloběhu vody;

S.

vzhledem k tomu, že cena zemědělských pozemků a náklady na jejich pronájem mají přímý dopad na životaschopnost zemědělství a na schopnost mladých lidí vybudovat si v zemědělství dobrou pozici;

T.

vzhledem k tomu, že koncentrace dodavatelů zemědělských vstupních produktů na trhu je velmi vysoká – šest společností kontroluje téměř 75 % agrochemického trhu a tři společnosti kontrolují přes 45 % trhu s osivy; vzhledem k tomu, že tato koncentrace má podíl na udržování vysokých cen osiv a značný negativní vliv na rozmanitost plodin, a vzhledem k tomu, že vliv zemědělců na vývoj cenových trendů je omezený; vzhledem k tomu, že vysoká koncentrace je záležitostí nejen článků potravinového řetězce. které předcházejí zemědělské produkci, ale i (maloobchodního) prodeje potravin, což vystavuje zemědělství dalšímu tlaku na náklady;

U.

vzhledem k tomu, že životaschopnost a konkurenceschopnost drobné výroby (méně významné plodiny) jsou nepřiměřeně dotčeny legislativními a strukturálními změnami v odvětvích vyrábějících vstupní produkty, a vzhledem k tomu, že je třeba o dopadu těchto změn získat více informací;

V.

vzhledem k tomu, že vyšší ceny paliva, hnojiv a krmiv tvoří největší podíl rostoucích nákladů zemědělců;

W.

vzhledem k tomu, že kvůli mimořádnému kolísání zemědělských cen v celém potravinovém řetězci a kvůli souvisejícím finančním spekulacím má zásadní význam také zvýšení transparentnosti trhu v článcích řetězce předcházejících zemědělské produkci, což posílí hospodářskou soutěž a odolnost vůči kolísání cen;

X.

vzhledem k tomu, že je třeba dlouhodobě investovat do účinnějšího řízení vstupů a zdrojů, včetně energie, půdy a živin, vodohospodářské technologie, osiv a agrochemických látek, aby bylo možné reagovat na nové hospodářské a environmentální výzvy, a to i v kontextu strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že školicí služby a institucionální zlepšení a inovace, jež mají vliv na používání vstupů a na postoje a dovednosti zemědělců, jsou životně důležité pro zavedení zemědělských systémů, které budou účinnější z hlediska využívání zdrojů, udržitelnější a inovativnější;

Y.

vzhledem k tomu, že fermentace kejdy je žádoucí z hlediska pěstování plodin a životního prostředí a současně že je také nezbytné vytvářet pobídky pro výrobu energie z biomasy, což navíc přispěje k udržitelnému zemědělství;

Z.

vzhledem k tomu, že značný potenciál pro úsporu energie a nákladů v zemědělství se skrývá ve zvýšení energetické účinnosti, kterou by bylo možné dále zlepšit pomocí místní výroby energie z obnovitelných zdrojů (zejména z větrné a solární energie, biomasy, bioplynu, biopaliv, využíváním odpadních produktů atd.);

AA.

vzhledem k tomu, že diverzifikace a střídání plodin mohou přispět ke zmírnění změny klimatu a umožňují udržitelné používání syntetických hnojiv a pesticidů;

AB.

vzhledem k tomu, že produkce luštěnin bohatých na bílkoviny v EU a rovněž lepší chovatelské systémy využívající pastviny by mohly snížit nedostatek bílkovin v EU a její závislost na dovozu krmiv a mohly by mít pro zemědělce velký hospodářský přínos, avšak nejsou univerzálním řešením stávající mnohostranné nevyváženosti v dodavatelském řetězci se zemědělskými vstupy, a mohly by také vést k poklesu pěstování jiných, výnosnějších plodin na orné půdě;

AC.

vzhledem k tomu, že uchovávání osiva přímo v zemědělských podnicích může za určitých podmínek a u určitých odrůd představovat alternativu ke kupovanému osivu;

AD.

vzhledem k tomu, že značné množství zemědělských surovin se zkazí a musí být zlikvidováno v důsledku nevhodných podmínek skladování a přepravy, a nelze ho tedy použít jako potraviny či krmivo (FAO, Global Food Losses And Food Waste, 2011);

1.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily transparentnost cen zemědělských vstupů a aby zaručily uplatňování a vymáhání pravidel hospodářské soutěže v celém potravinovém řetězci;

2.

žádá o větší kontrolu a lepší analýzu základních ekonomických veličin na úrovni EU i v celosvětovém měřítku, jež vysvětlí rostoucí ceny potravin – zejména vzájemnou provázanost kolísání nabídky a poptávky, jakož i rostoucí provázanost pohybů cen energie, vstupů a potravinových komodit;

3.

žádá Komisi, aby vylepšila své analýzy důvodů extrémního kolísání trhů a aby usilovala o větší vyjasnění vzájemného působení spekulace a zemědělských trhů, jakož i energetických trhů a cen potravinových komodit; zdůrazňuje, že by tento postup měl být součástí snah o lepší regulaci a o zvýšení transparentnosti a kvality informací o finančních trzích na světové a unijní úrovni, včetně nadcházejícího přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů a směrnice o zneužívání trhu;

4.

vyzývá Komisi, aby podporovala účinnější agronomické postupy a lepší, udržitelné řízení zemědělských zdrojů s cílem dosáhnout stabilního a produktivního zemědělství, snížit vstupní náklady a plýtvání živinami a posílit inovace, účinnost a efektivitu z hlediska využívání zdrojů a udržitelnost v rámci zemědělských systémů; je přesvědčen, že by tyto cíle bylo možné uskutečnit v rámci ohlášeného evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti; zdůrazňuje, že zemědělci musí zaujmout integrovaný přístup, jenž vyváží všechny aspekty zemědělství (výrobu, životní prostředí, ziskovost a sociální rozměr);

5.

vyzývá Komisi, aby nadále podporovala udržitelné a produktivní zemědělství s cílem vyrovnat se s výzvami v oblasti životního prostředí a potravin a zároveň zajistit i nadále jeho ziskovost a konkurenceschopnost na světovém trhu;

6.

vítá evropský nástroj pro sledování cen potravin vytvořený Eurostatem a zřízení fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce, jež musí zahrnovat odvětví, která zemědělství dodávají vstupní zdroje, a jež by mělo vnést větší transparentnost do vývoje cen vstupů a přispět k lepším výkupním cenám zemědělských produktů; trvá na tom, že by měly být Evropskému parlamentu pravidelně předkládány zprávy o dosaženém pokroku a konkrétní návrhy a že by s ním tyto dokumenty měly být projednávány;

7.

domnívá se, že prvovýrobci nemohou plně využívat vyšších cen výstupních produktů, neboť jsou z jedné strany pod tlakem nižších výkupních cen zemědělských produktů zapříčiněných silným postavením zpracovatelů a maloobchodníků a z druhé strany jsou pod tlakem vysokých cen vstupů v důsledku vyšší koncentrace společností, které je dodávají;

8.

vyzývá Komisi, aby lépe posoudila dopad právních předpisů EU na udržitelnost a konkurenceschopnost evropského zemědělství; domnívá se, že by měla být věnována pozornost zejména nákladům na soulad s právními předpisy a dopadu, který tento soulad má na dostupnost vstupů i na jejich ceny;

9.

vyzývá vnitrostátní a evropské orgány pro hospodářskou soutěž, aby se zabývaly zneužíváním dominantního postavení obchodníků se zemědělskými komoditami, maloobchodníků s potravinami a společností dodávajících vstupní produkty a aby uplatňovaly antimonopolní právní předpisy EU, zejména v odvětví hnojiv, kde se zemědělci potýkají s obrovskými problémy při nákupech základních hnojiv do zásoby; domnívá se, že evropské orgány zabývající se hospodářskou soutěží (GŘ pro hospodářskou soutěž atd.) by proto měly prošetřit celé odvětví, aby byly odhaleny všechny postupy narušující hospodářskou soutěž;

10.

zdůrazňuje, že veškerá činnost v této oblasti vyžaduje, aby byly předem stanoveny koncepčně objektivní a důkladně propracované definice zneužívání, nekalých praktik a postupů narušujících hospodářskou soutěž, aby bylo možné provádět nezbytné konkrétní formy regulace a monitorování;

11.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala hloubkovou studii o rozdílech v přístupu 27 vnitrostátních orgánů a politik na ochranu hospodářské soutěže a podpořila řešení, jež zapojí všechny partnery do řetězce výroby potravin a zabrání dominantnímu postavení jednoho či několika málo článků řetězce vstupů či výstupů, což jde často na úkor výrobců v oblasti zemědělství;

12.

je přesvědčen, že je nezbytné zavést systém pro účinnou kontrolu takových postupů, a to za použití správních či právních prostředků, vytvořit mechanismus pro hodnocení a monitorování členských států ze strany Komise, a zároveň také zavést dostatečně odrazující a vhodně načasované sankce;

13.

zdůrazňuje rovněž, že je zapotřebí zavést celoevropský systém pro výměnu informací o osvědčených postupech v oblasti zdrojů živin a energie, přírodních zdrojů a řízení dalších vstupů s cílem dosáhnout vyšší účinnosti a efektivity vstupů;

14.

vyzývá, aby byla do nové SZP zařazena konkrétní opatření na podporu lepšího a účinnějšího řízení zdrojů a udržitelných postupů snižujících spotřebu vstupů a vstupní náklady a zlepšujících schopnost zemědělců přizpůsobit se kolísání cen, včetně opatření, která by podporovala krátké řetězce vstupů a krátké potravinové řetězce;

15.

vítá skutečnost, že Komise věnuje více pozornosti evropskému biohospodářství; žádá, aby byla podstatná část příštího rámcového programu pro výzkum vyčleněna na výzkum a vývoj v oblasti efektivního využívání a řízení zemědělských vstupů a na zlepšení agronomické účinnosti; zdůrazňuje, že výsledky výzkumu musí být promítnuty do posílení zemědělské činnosti v praxi, a to prostřednictvím odborné přípravy a budování kapacit zemědělců; zdůrazňuje potřebu lepší spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, jakož i mezi organizacemi zemědělců, čímž bude dosaženo praktického využívání v terénu a bude možné zlepšit a modernizovat tento průmysl;

16.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se dále zabývaly úlohou, kterou by organizace výrobců a družstva mohly hrát při organizování společných nákupů zemědělských vstupů, a to s cílem umocnit vyjednávací pozice zemědělců ve vztahu k odvětvím na předcházejících stupních řetězce;

17.

vyzývá Komisi, aby lépe informovala zemědělce a spotřebitele o nutnosti účinněji řídit energetické, vodní a přírodní zdroje v rámci celého potravinového řetězce, což by podstatně omezilo plýtvání zdroji a potravinami;

18.

je si vědom toho, že udržitelný růst je klíčovou prioritou strategie EU 2020 a že závislost Unie na fosilních palivech ji vystavuje otřesům na trzích s nimi; znovu opakuje, že je potřeba nahradit tuto závislost na omezených zdrojích dostatečně spolehlivými alternativami, přičemž bude zohledněna rovnováha mezi zachováním výroby potravin a podporou výroby energie;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly investice do úspory energie a výroby energie z obnovitelných zdrojů (větrné a solární energie, energie z bioplynu či biomasy, geotermální energie atd.) v zemědělských podnicích nebo v rámci projektů místního partnerství (pro větrnou a solární energii, energii z bioplynu, geotermální energii atd.) podporovaných zúčastněnými stranami na místní úrovni, které se zvláště zaměřují na využívání odpadů a vedlejších produktů;

20.

zdůrazňuje význam zpracování hnoje, z něhož lze jako z obnovitelného zdroje získávat energii a jenž navíc snižuje zátěž pro životní prostředí a nahrazuje umělá hnojiva v podobě minerálních koncentrátů; vyzývá Komisi, aby ve směrnici o dusičnanech uznala zpracovaný hnůj jako náhradu umělého hnojiva, čímž bylo možné jej považovat za zdroj energie;

21.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby opatření veřejné podpory pro biomasu a biopaliva – včetně bioplynu – nepodporovala neudržitelnou soutěž o zdroje mezi výrobou potravin a energie, jelikož obě odvětví musí fungovat udržitelně;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pomohly vytvářet nové příjmy zemědělců tím, že usnadní přivádění energie a tepla vyráběných z obnovitelných zemědělských zdrojů do soukromých a veřejných energetických systémů a sítí;

23.

domnívá se, že účinná opatření pro úspory a řízení energií v rámci jednotlivých hospodářství a na místní úrovni by měla být dostupná po celé Evropské unii prostřednictvím programů rozvoje venkova a nepovinných opatření pro ekologizaci budoucí SZP;

24.

vyzývá Komisi, aby analyzovala náklady na energie v různých stávajících zemědělských systémech a u přidružených dodavatelů vstupů, zpracovatelského průmyslu a distribučních systémů ve vztahu k produktivitě a výstupům a aby při tom zohlednila energetickou účinnost a využívání udržitelných zdrojů energie s cílem reagovat na nové výzvy;

25.

vyzývá k tomu, aby v rámci reformy SZP po roce 2013 byla zavedena účinná opatření a vytvořeny pobídky, jako je diverzifikace plodin včetně pěstování luštěnin a střídání plodin přizpůsobených místním podmínkám, jelikož přispívají ke zmírňování dopadů změny klimatu, zvyšují kvalitu půdy a vody i schopnost zemědělců snižovat své vstupní náklady;

26.

dále žádá Komisi a Radu, aby na celounijní nezávazný seznam opatření k ekologizaci, jež budou odměňována v rámci společné zemědělské politiky, zařadila investice do přesného zemědělství, protože tyto inovační postupy (jako je například monitorování půdy pomocí GPS) pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu a zvyšovat kvalitu půdy a vody i finanční prostředky zemědělců (podstatně omezené používání hnojiv, vody, půdních přípravků, přípravků na ochranu rostlin a pesticidů sníží vstupní náklady zemědělců);

27.

zdůrazňuje, že zemědělská výroba EU je závislá na dovozu přírodního fosfátu pro výrobu hnojiv, přičemž většina jeho světové těžby pochází z pěti zemí; žádá Komisi, aby se touto otázkou zabývala;

28.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly recyklaci živin (zejména fosforečnanů a dusíku) z odpadových toků – pod podmínkou důkladného prověření jejich možného využití, vhodné úpravy potenciálně škodlivých látek a provádění přísných kontrol –, a zejména recyklaci odpadu jako součást stupňovitého procesu poté, co byl tento odpad využit na výrobu tepelné energie; zdůrazňuje, že močůvka, jež splňuje kvalitativní požadavky, které ukládají právní předpisy o hnojivech, a je určena ke zpracování pro tyto účely, není odpadním produktem, i když předtím prošla fermentací v zemědělské bioplynové stanici;

29.

vyzývá Komisi, aby lépe posoudila dopad ztráty přípravků na ochranu rostlin na konkurenceschopnost a udržitelnost evropského zemědělství, zejména s ohledem na vhodnost výrobků, jež jsou stále dostupné, a na vliv menšího počtu výrobků soutěžících na trhu na jejich cenu;

30.

vyzývá Komisi, aby zvážila způsoby zajištění budoucí životaschopnosti méně významných plodin a plodin pro méně významná použití, přičemž se zajistí jejich úplná slučitelnost a soudržnost se společnou zemědělskou politikou a zapojení všech subjektů podílejících se na potravinovém řetězci;

31.

opakuje svou výzvu, aby Komise Parlamentu a Radě urychleně předložila zprávu o možnostech, jak v Evropské unii zvýšit domácí produkci bílkovinných plodin; zdůrazňuje, že ačkoli zvyšování domácí produkce bílkovinných plodin bude mít určitý přínos, není pravděpodobné, že by toto zvyšování mělo výrazný dopad na dovoz krmiv ze zemí mimo EU; je proto přesvědčen, že bude v krátkodobém horizontu potřeba prozkoumat další způsoby, jak se vypořádat s nedostatkem bílkovin v EU, a poukazuje zejména na zásadní úlohu dovozu sóji; žádá Komisi, aby se ujistila, že tato opatření neohrozí celkový cíl EU, jímž je bezpečnost dodávek potravin, pokud jde o úroveň produktivity a výstupů;

32.

opětovně zdůrazňuje, že je třeba do nové SZP zařadit vhodná opatření a nástroje na podporu zemědělců, kteří pěstují bílkovinné plodiny, čímž by se mohl snížit nedostatek bílkovinných plodin v EU a kolísání cen a zároveň by bylo možné zdokonalit zemědělské postupy a zvýšit úrodnost půdy;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti se zamýšlenou revizí nařízení (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství i nadále zemědělcům umožnily využívat osiva vyrobená a zpracovaná v zemědělských podnicích, jak stanoví čl. 14 odst. 1 a 2 tohoto nařízení, protože tato praxe přispívá k biologické rozmanitosti zemědělství a je přínosná z hlediska hospodářství, kultury i životního prostředí; vyzývá v této souvislosti ke spravedlivému a vyváženému přezkumu práv na šlechtění rostlin a současných omezení používání osiva vyprodukovaného v zemědělských podnicích s cílem zlepšit a zjednodušit současný právní rámec a zajistit vhodnou rovnováhu mezi potřebou inovovat a potřebou chránit a rozšiřovat rozmanitost plodin, jakož i zlepšit živobytí malých a středních zemědělců;

34.

uznává význam výzkumných projektů, které se zabývají šlechtěním odrůd, jež si dlouhodobě uchovávají své vlastnosti, a vybízí členské státy a Komisi, aby takové projekty podporovaly společně s opatřeními na podporu pěstování místních pícnin, jako je len, žitovec, vikev hrachorovitá (vicia lathyroides) atd.;

35.

vyzývá Komisi, aby zvážila založení evropské banky osiva s cílem uchovávat a chránit genetickou pestrost rostlin, bojovat proti úbytku biologické rozmanitosti a provázat rozmanitost plodin s kulturním dědictvím členských států;

36.

vyzývá s ohledem na nadcházející celosvětovou konferenci Rio+20 k nové iniciativě EU týkající se ochrany, udržitelného využívání a kvalitního marketingu biologické rozmanitosti v zemědělství, a to v zájmu zvýšení přidané hodnoty vytvářené zemědělstvím;

37.

vyzývá Komisi, aby provedla studii o dopadu pronajímání pozemků a zvýšených nákladů na nákup a pronájem pozemků na zemědělská odvětví v členských státech Evropské unie;

38.

zdůrazňuje, že nároky ze systému jednotných plateb pro zemědělské podniky, pokud jsou založeny na historických hodnotách nebo pokud jsou obchodovatelné bez pozemku, mohou investoři a spekulanti odkoupit za zvýšené ceny za účelem zajištění toku příjmů nesouvisejícího s aktivním zemědělstvím; poukazuje na to, že vzniklá narušení vytvářejí významný vstupní náklad a působí jako překážka pro vstup nových zemědělců; žádá Komisi, Parlament a členské státy a regiony, aby zajistily, že reforma SZP bude náležitě řešit tyto problémy a že nároky na platby budou dostupné pro všechny zemědělce pro účely aktivní výroby;

39.

žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o dopadu využívání pozemků pro rozvoj infrastruktury, bydlení a nárazníkových pásem na náklady zemědělských podniků;

40.

vyzývá Komisi, aby v rámci reformy společné zemědělské politiky a rámcové směrnice o vodě směřovala k vytvoření lepších zemědělských systémů zavlažování, odvodňování a zadržování vody, které účinněji využívají vodu a jejichž součástí by bylo zvyšování kapacity zadržování vody v půdě, sběr vody v suchých oblastech a odvodňování v oblastech mokrých, což jsou způsoby, jak omezovat spotřebu sladké vody, a rovněž prevence pro případ změn ve srážkových modelech způsobených změnou klimatu;

41.

žádá Komisi, aby usilovala o řešení problémů s odvodňováním, jež zohlední faktory, jako jsou například vydatné deště, nížiny a stojatá voda;

42.

upozorňuje v tomto ohledu Komisi na pozitivní dopad přesného zemědělství na užívání vody (prostřednictvím monitorování půdních podmínek pomocí GPS a předpovídání počasí) a požaduje, aby investice do těchto a dalších inovačních řešení, jež omezují využívání vstupů, jako jsou voda, hnojiva a přípravky na ochranu rostlin, mohly být pokryty možnostmi ekologizace v rámci budoucí SZP;

43.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšovaly řízení a přerozdělování vodních práv a aby posilovaly multifunkční zemědělské ekosystémy a zemědělsko-lesnické systémy;

44.

vyzývá k větší podpoře odborného vzdělávání zemědělců v oblasti účinného vodního hospodářství, odvodňování a zavlažování, včetně praktických nástrojů sběru vody a opatření k předcházení ztrátám živin, zasolování nebo paludifikace, a rovněž k podpoře lepších systémů stanovování cen vody a systémů vodní správy na místní a regionální úrovni, a to s cílem v dlouhodobém horizontu napomoci prevenci plýtvání vodou a snížit vstupní náklady; měla by být také posílena kontrola vodovodů, aby se zajistilo, že únik vody nemá zásadní dopad na výrobní náklady a kvalitu výrobků;

45.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.