6.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 227/3

(1)

Státní financování, které splňuje kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), představuje státní podporu a musí být podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy oznámeno Komisi. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezovat druhy podpor, které jsou z oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se takových kategorií státních podpor. Na základě nařízení (ES) č. 994/98 rozhodla Rada v souladu s článkem 109 Smlouvy, že podpora de minimis by mohla takovou kategorii tvořit. Z tohoto důvodu se má za to, že podpora de minimis, tedy podpora poskytnutá stejnému podniku za dané časové období, která nepřekročí určitou pevně stanovenou částku, nesplňuje všechna kritéria uvedená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a proto se na ni oznamovací postup nevztahuje.

(2)

Komise ve svých četných rozhodnutích pojem podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy blíže objasnila. Komise rovněž stanovila svou politiku vzhledem ke stropu podpory de minimis, do jehož výše se má za to, že se čl. 107 odst. 1 Smlouvy nepoužije, nejprve ve svém oznámení o pravidle de minimis pro státní podpory (3) a poté v nařízení Komise (ES) č. 69/2001 (4) a v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 (5). S ohledem na zvláštní pravidla uplatňovaná v zemědělském odvětví a na nebezpečí, že v tomto odvětví i podpora v malé výši může splňovat kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, vyloučilo nařízení (ES) č. 69/2001 zemědělské odvětví z oblasti své působnosti. Nařízení (ES) č. 1998/2006, kterým se nahradilo nařízení (ES) č. 69/2001, nadále vylučovalo odvětví zemědělské prvovýroby ze své působnosti, ale zahrnulo do obecného systému zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh.

(3)

Jelikož však zkušenosti získané během let ukázaly, že pokud jsou splněny některé podmínky, velmi malé částky podpory poskytnuté v odvětví zemědělské prvovýroby rovněž nesplňují kritéria uvedená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, stanovila Komise poprvé pravidla umožňující v daném odvětví poskytovat podporu de minimis v nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu (6). Uvedené nařízení zahrnovalo jak zemědělskou prvovýrobu, tak zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh.

(4)

Nařízení (ES) č. 1860/2004 bylo zrušeno s účinkem od 1. ledna 2008 nařízením Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů (7). Na základě daného nařízení, které se vztahovalo na podporu poskytnutou podnikům z odvětví produkce zemědělských produktů, se celková částka podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku činnému v produkčním odvětví zemědělské produkce považovala za nesplňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy, pokud nepřekročila 7 500 EUR na příjemce za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období a kumulovanou částku stanovenou pro každý členský stát představující 0,75 % roční produkce zemědělského odvětví.

(5)

Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě je podnikem jakýkoli subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování (8). Soudní dvůr rozhodl, že všechny subjekty kontrolované (právně či fakticky) týmž subjektem by se měly pokládat za jeden podnik (9). Za účelem právní jistoty a snížení administrativní zátěže by toto nařízení mělo poskytnout taxativní seznam jasných kritérií, podle kterých lze rozhodnout, kdy by se dva či více subjektů mělo považovat za jeden podnik. Komise proto z jasně stanovených kritérií definice „propojených podniků“ v definici malého a středního podniku (příloha I nařízení (ES) č. 800/2008) (10) vybrala taková kritéria, která jsou vhodná pro účely tohoto nařízení. Orgány veřejné moci jsou s těmito kritérii obeznámeny a měly by se použít – vzhledem k rozsahu tohoto nařízení – na malé a střední podniky i velké podniky.

(6)

Na základě zkušeností Komise s uplatňováním nařízení (ES) č. 1535/2007 lze maximální částku podpory za tři po sobě jdoucí jednoletá období zvýšit na 10 000 EUR a strop lze zvýšit na 1 % roční produkce, což nadále zaručuje, že žádné opatření v rámci tohoto nařízení neovlivní obchod mezi členskými státy ani nenaruší či nemůže narušit hospodářskou soutěž.

(7)

Vzhledem k podobnostem mezi zpracováním a uváděním na trh zemědělských produktů a nezemědělských produktů jsou zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh zahrnuty v rámci nařízení Komise (EU) č. …/2013 ze dne … o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis  (11) (Nařízení (EU) č. …/2013 (obecné nařízení o podpoře de minimis)).

(8)

Soudní dvůr stanovil (12), že jakmile Unie přijme právní předpis o společné organizaci trhu v daném zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo narušovat nebo k němu stanovit výjimky. Z tohoto důvodu by se toto nařízení nemělo použít na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených nebo uvedených na trh.

(9)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu vývozu nebo podporu zvýhodňující domácí výrobky před dováženými. Zejména by se neměla vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech nebo ve třetích zemích. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh zpravidla podporu vývozu nepředstavuje.

(10)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podniky v obtížích, neboť není vhodné poskytovat finanční pomoc podnikům v obtížích mimo plán restrukturalizace. Dále se v souvislosti s určením hrubého grantového ekvivalentu podpory poskytnuté podnikům tohoto typu vyskytují určité potíže. V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné stanovit jasná kritéria, podle nichž se při určování toho, zda je pro účely tohoto nařízení určitý podnik považován za podnik v obtížích, nevyžaduje podrobné posouzení všech konkrétních okolností situace tohoto podniku.

(11)

Období tří let, které je třeba vzít v úvahu pro účely tohoto nařízení, by mělo být posuzováno klouzavě, takže při každém novém přidělení podpory de minimis je potřeba vzít v úvahu celkovou částku poskytnuté podpory de minimis v dotčeném jednoletém účetním období i během předchozích dvou jednoletých účetních období.

(12)

Působí-li podniky v odvětví zemědělské produkce a v jednom nebo více odvětvích, které upravuje nařízení (EU) č. …/2013 (obecné nařízení o podpoře de minimis), měla by se ustanovení uvedeného nařízení vztahovat na podporu poskytovanou na tato další odvětví za předpokladu, že členské státy vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti v odvětví zemědělské produkce nebyly předmětem podpory de minimis, která nesplňuje podmínky stanovené v tomto nařízení.

(13)

Toto nařízení by mělo stanovit pravidla, aby nebylo možné obcházet maximální intenzitu podpory stanovenou ve zvláštních nařízeních či rozhodnutích Komise. Rovněž by mělo stanovit jasná a snadno použitelná pravidla kumulace.

(14)

Toto nařízení nevylučuje možnost, že by opatření nebylo považováno za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy z jiných důvodů než těch, které jsou upraveny v tomto nařízení, například proto, že opatření je v souladu se zásadou subjektu činného v tržním prostředí či proto, že nezahrnuje převod státních prostředků.

(15)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinného dohledu by se toto nařízení mělo použít jen v případě podpory de minimis, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“). Tento přesný výpočet lze například provést u dotací, subvencí úrokových sazeb, daňových osvobození se stanoveným stropem nebo jiných nástrojů, u nichž je stanovena maximální částka zaručující, že příslušný strop nebude překročen. Stanovit maximální částku znamená, že dokud není či pokud ještě není známa přesná výše podpory, musí členský stát předpokládat, že se její výše bude rovnat maximální částce, aby tak zajistil, že několik opatření podpory společně nepřekročí strop stanovený v tomto nařízení, a musí použít pravidla kumulace.

(16)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a správného použití stropu de minimis by měly všechny členské státy používat stejnou metodu výpočtu. Pro zjednodušení tohoto výpočtu by částky podpory, které nejsou poskytnuty formou dotace vyplácené v hotovosti, měly být přepočteny na hrubý grantový ekvivalent. Pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu transparentních druhů podpory, u níž se nejedná o dotace a podpory poskytované v několika splátkách je nutné používat tržní sazby běžné v době poskytnutí této podpory. Za účelem jednotného, transparentního a jednoduchého používání pravidel státní podpory by tržní sazby platné pro účely tohoto nařízení měly být referenčními sazbami, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (13).

(17)

Podpora sestávající z půjček by měla být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě tržních úrokových sazeb běžných v době poskytnutí podpory. Aby se zjednodušilo nakládání s drobnými krátkodobými půjčkami, mělo by toto nařízení obsahovat jasné pravidlo, jehož použití není složité a které zohlední jak výši půjčky, tak dobu její splatnosti. Ze zkušenosti Komise vyplývá, že půjčky, které jsou zajištěny kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % půjčky a které nepřesáhnou 50 000 EUR na dobu pěti let nebo které nepřesáhnou 25 000 EUR na dobu deseti let, lze považovat za půjčky s hrubým grantovým ekvivalentem ve výši stropu podpory de minimis.

(18)

Podpora sestávající z kapitálových injekcí by se neměla považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne strop de minimis. Podpora sestávající z opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice uvedená v [nových pokynech o rizikovém financování] by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže je v rámci daného opatření poskytován kapitál pouze do stropu podpory de minimis na každý cílový podnik.

(19)

Podpora sestávající ze záruk by se měla považovat za transparentní, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise pro příslušný druh podniku. Například v případě malých a středních podniků sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podpory ve formě záruk (14) udává úrovně roční prémie, při jejichž překročení by se státní záruka nepovažovala za podporu. Aby se zjednodušilo nakládání s krátkodobými zárukami za až 80 % relativně nízké půjčky, mělo by toto nařízení obsahovat jasné pravidlo, jehož použití není složité a které zohlední jak výši příslušné půjčky, tak dobu trvání záruky. Toto pravidlo by se nemělo použít na záruky za související transakce, které nepředstavují půjčku, např. záruky za transakce s vlastním kapitálem. Pokud záruka nepřekročí 80 % příslušené půjčky, garantovaná část příslušné půjčky je nižší než 75 000 EUR a záruka není poskytována na dobu delší než pět let, lze ji považovat za záruku s hrubým grantovým ekvivalentem ve výši stropu podpory de minimis. To platí i v případech, kdy záruka nepřekročí 80 % příslušené půjčky, garantovaná část příslušné půjčky je nižší než 37 500 EUR a záruka není poskytována na dobu delší než deset let.

(20)

Pokud půjčku nebo záruku tvoří nižší částka nebo je poskytnuta na kratší dobu, než jsou částky a doby uvedené v 17. a 19. bodě odůvodnění, hrubý grantový ekvivalent by se měl vypočítat jako násobek částky 10 000 EUR, poměru mezi skutečnou částkou a maximální částkou uvedenou v 17. a 19. bodě odůvodnění nebo poměru mezi skutečnou dobou a pěti lety. To by znamenalo, že např. půjčka ve výši 25 000 EUR poskytnutá na 2,5 roku by měla hrubý grantový ekvivalent ve výši 2 500 EUR.

(21)

Po oznámení členským státem může Komise přezkoumat, zda opatření, které netvoří dotace, půjčka, záruka, kapitálová injekce nebo opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice, má hrubý grantový ekvivalent, který nepřevyšuje strop podpory de minimis, a zda by proto mohlo spadat do působnosti tohoto nařízení.

(22)

Komise má povinnost zajistit, aby byla splněna pravidla státní podpory, a v souladu se zásadou spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by členské státy měly plnění tohoto úkolu usnadnit tím, že pomocí vhodných mechanismů zajistí, aby celková výše podpory de minimis udělené podle pravidla de minimis jednomu podniku nepřesáhla celkový povolený strop.

(23)

Před poskytnutím každé další podpory de minimis by členské státy měly za svůj členský stát ověřit, zda nová podpora de minimis nepřekročí strop podpory de minimis a maximální částku na členský stát a zda budou dodrženy i další podmínky stanovené tímto nařízením.

(24)

Aby se zajistilo, že členské státy mají k dispozici přesné, spolehlivé a úplné údaje zaručující, že udělením nové podpory de minimis nebude překročen strop použitelný pro příslušný podnik a maximální částka pro daný členský stát, mělo by se od členských států požadovat, aby zřídily centrální registr podpor de minimis obsahující informace o všech podporách de minimis poskytnutých v souladu s tímto nařízením orgány daného členského státu. Členské státy by měly mít volnost v určení konceptu registru i vhodném mechanismu jeho zřízení, tak aby byl v souladu s jejich ústavní a správní strukturou, pokud zajistí, že registr všem orgánům veřejné moci v daném členském státu umožní kontrolu výše obdržené podpory de minimis u všech podniků. Členské státy by měly mít na zřízení tohoto registru dostatek času.

(25)

Do doby, než určitý členský stát zřídí centrální registr a než bude obsahovat údaje za období tří let, měl by tento členský stát informovat dotyčný podnik o výši poskytnuté podpory de minimis a o charakteru de minimis této podpory a výslovně odkázat na toto nařízení. Kromě toho by měl dotčený členský stát před poskytnutím takové podpory obdržet od podniku prohlášení o ostatních podporách de minimis, na které se vztahuje toto nařízení nebo jiná nařízení o podpoře de minimis a které tento podnik získal během daného jednoletého účetního období a předcházejících dvou jednoletých účetních období.

(26)

Aby mohla Komise sledovat provádění tohoto nařízení a zjišťovat možné případy narušení hospodářské soutěže, mělo by se po členských státech požadovat, aby každoročně poskytovaly základní informace o výši podpory přidělované v souladu s tímto nařízením. Pokud daný členský stát informoval Komisi o tom, kde jsou všechny údaje požadované ve zprávách veřejně přístupné, nemělo by se po něm zaslání zprávy Komisi požadovat.

(27)

S ohledem na zkušenosti Komise a zejména s ohledem na intervaly, v nichž je obvykle nutné politiku státní podpory přezkoumat, by doba používání tohoto nařízení měla být omezena. Pokud by platnost tohoto nařízení měla skončit bez prodloužení, měly by mít členské státy pro podpory de minimis, na které se vztahuje toto nařízení, k dispozici adaptační období šesti měsíců,

a)

podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;

b)

podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;

c)

podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží;

d)

podpory poskytované podnikům v obtížích definovaným v čl. 2 písm. e).

a)

„jedním podnikem“ pro účely tohoto nařízení veškeré subjekty, mezi nimiž existuje alespoň jeden z následujících vztahů:

Subjekty, které mají některý z výše popsaných vztahů prostřednictvím jednoho či více podniků, jsou rovněž považovány za jeden podnik;

b)

„podniky z odvětví produkce zemědělských produktů“ podniky činné v oblasti prvovýroby zemědělských produktů;

c)

„zemědělskými produkty“ produkty uvedené v příloze I Smlouvy s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2013 (ještě nepřijato; viz návrh Komise KOM(2011) 416) (15);

d)

„zpracováním zemědělských produktů“ jakékoli zpracování zemědělského produktu vedoucí ke vzniku produktu, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

e)

„uváděním zemědělských produktů na trh“ přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoli další způsob jeho umístění na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a s výjimkou jakýchkoli činností souvisejících s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji. Prodej konečnému spotřebiteli od prvovýrobce se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách vyhrazených pro tento účel;

f)

„podnikem v obtížích“ podnik splňující alespoň jednu z těchto podmínek:

a)

je půjčka zajištěna kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % výše půjčky a půjčka nepřesáhne buď 50 000 EUR a není poskytnuta na dobu delší než pět let, nebo 25 000 EUR a není poskytnuta na dobu delší než deset let. Pokud je půjčka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti resp. deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako odpovídající poměrná část platného stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2; nebo

b)

hrubý grantový ekvivalent se vypočítá na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory.

a)

záruka nepřevyšuje 80 % příslušné půjčky a buď zaručená částka nepřesáhne 75 000 EUR a záruka není poskytnuta na dobu delší než pět let, nebo zaručená částka nepřesáhne 37 500 EUR a záruka není poskytnuta na dobu delší než deset let. Pokud je zaručená částka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti či deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako poměrná část platného stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2; nebo

b)

hrubý grantový ekvivalent byl vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise (17); nebo

c)

metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruky je ještě před svým použitím podle jakéhokoli nařízení přijatého Komisí v oblasti státních podpor platného v dané době oznámena Komisi a Komisí schválena, přičemž schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruky a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení.

a)

celková výše podpory de minimis, kterou dotyčný členský stát během předcházejícího kalendářního roku v souladu s tímto nařízením poskytl, rozčleněný podle hospodářských odvětví příjemců a jejich velikosti (malý, střední či velký podnik);

b)

celkový počet příjemců podpory de minimis, kterou podle v souladu s tímto nařízením poskytl dotyčný členský stát během předcházejícího kalendářního roku, rozčleněná podle hospodářských odvětví příjemců a velikosti podniků (malý, střední či velký podnik);

c)

jakékoliv další informace týkající se uplatňování tohoto nařízení, které vyžaduje Komise a které včas upřesní před předložením zprávy.