30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/33

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Německa na rok 2012 a stanovisko k programu stability Německa na období 2012–2016.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) druhou zprávu mechanismu varování, ve které není Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 12. dubna 2013 předložilo Německo svůj národní program reforem na rok 2013 a dne 17. dubna 2013 svůj program stability na období 2012–2017. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že veřejné finance v Německu jsou obecně zdravé a že střednědobý rozpočtový cíl byl splněn. Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce programu stability, je realistický. Makroekonomické projekce programu stability jsou obecně v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2013, pokud jde o tempo a strukturu hospodářského růstu v letech 2013 a 2014, i s odhadem Komise týkajícího se střednědobého potenciálního růstu v Německu. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je zajistit kontinuální dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Program stability potvrzuje předchozí střednědobý rozpočtový cíl –0,5 % HDP. Tento cíl je v souladu s požadavky Paktu stability a růstu. Německo v roce 2012 dosáhlo strukturálního rozpočtového přebytku, a střednědobý rozpočtový cíl tak splnilo. Podle programu stability zůstane (přepočtené) (5) strukturální saldo v letech 2013 a 2014 kladné, což je obecně v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2013, čímž se vytvoří prostor pro volné působení automatických stabilizátorů. Německo v roce 2012 rovněž splnilo výdajové kritérium stanovené v Paktu o stabilitě a růstu. Na základě informací uvedených v programu stability míra růstu veřejných výdajů bez vlivu diskrečních opatření na straně příjmů v roce 2013 výdajové kritérium překročí, zatímco v roce 2014 jej opět splní. Program stability na rok 2013 plánuje pokles hrubého dluhu na 80½ % HDP a následné zachování jeho sestupné tendence.

Poté, co v roce 2011 došlo k nápravě nadměrného schodku, se Německo ve vztahu ke kritériu dluhu nachází v přechodném období a v roce 2012 dosáhlo dostatečného pokroku směrem k jeho splnění. Bude-li program stability proveden podle plánu, dosáhne dostatečného pokroku směrem ke splnění kritéria dluhu i v roce 2013 a referenční hodnota pro dluh bude dosažena na konci přechodného období v roce 2014. Cíle pro schodek a dluh se celkově jeví jako reálné.

(10)

Německo vynaložilo pouze omezené úsilí ke zvýšení efektivity veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče. Minulé reformní úsilí v odvětví zdravotnictví i letošní reforma dlouhodobé péče se jeví nedostatečné k tomu, aby omezily růst nákladů očekávaný v budoucnosti. Německo je zřejmě na dobré cestě, pokud jde o národní cíl ohledně výdajů na vzdělávání a výzkum, mělo by však zvažovat ještě ambicióznější návazné cíle, aby se vyrovnalo nejinovativnějším ekonomikám.

(11)

Německo dostatečně nevyužívá ty zdroje příjmů, jež podporují růst. Uplatňování snížené sazby DPH (v současnosti ve výši 7 %), jež se nyní týká poměrně široké škály zboží a služeb, by mohlo být zúženo a správa DPH by mohla být přezkoumána za účelem zvýšení efektivity, zlepšení výběru daní a boje s podvody. Příjmy z periodických daní z nemovitostí jsou v Německu obzvláště nízké – v roce 2011 dosahovaly 0,5 % HDP ve srovnání s 1,3 % v EU-27. To může ponechávat prostor pro zvýšení obecní daně z nemovitosti (Grundsteuer), zejména přehodnocením základu daně.

(12)

Od loňského doporučení došlo k určitému pokroku při provádění ústavního pravidla pro zajištění vyrovnaného rozpočtu (dluhové brzdy). Ve většině spolkových zemí jsou však zřejmě stále třeba specifická prováděcí pravidla, aby bylo zajištěno účinné uplatňování dluhové brzdy v ročním rozpočtovém procesu.

(13)

Finanční sektor prodělal výraznou korekci a regulační a dohledový rámec byl posílen. Rozhodnutí Komise v oblasti státní podpory i nadále podněcovala restrukturalizaci zemských bank (Landesbanken). V oblasti správy a řízení bankovního sektoru však zřejmě stále existují překážky pro konsolidaci iniciovanou trhem, což má vliv na celkovou efektivitu finančního sektoru.

(14)

Německo přijalo pouze omezená opatření k odstranění významných faktorů demotivujících partnery, kteří do domácnosti přinášejí druhý příjem, a je třeba dále zvýšit dostupnost zařízení pro celodenní péči o dítě a celodenních škol. Německo zaznamenalo určitý pokrok ve zvyšování vzdělanosti znevýhodněných osob, nicméně všechny spolkové země by měly pokračovat v ambiciózním úsilí o vytvoření školního systému, který každému poskytuje rovné příležitosti. Dosud bylo přijato málo opatření ke snížení vysokého daňového zatížení osob s nízkými příjmy. Opatření ke zvýšení integrace dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního trhu by měla být posílena. Německo by mělo udělat více pro snížení vysokých daní a příspěvků na sociální zabezpečení, které ukládá osobám s nízkými příjmy. Je třeba dalšího úsilí, aby se usnadnil přechod z některých typů pracovních smluv (např. „mini-jobs“) na udržitelnější formy smluv, čímž by se zamezilo segmentaci pracovního trhu. I když jsou reálné mzdy dosud pod úrovní roku 2000, což přispělo ke strukturálnímu snížení míry nezaměstnanosti z 8 % na 5,5 %, začaly od té doby dynamicky růst, aniž by to nepříznivě ovlivnilo konkurenceschopnost. Současně se zvýšily mzdové rozdíly.

(15)

Německo usiluje o minimalizaci celkových ekonomických nákladů na transformaci energetického systému. Zatím bylo dosaženo prvních hmatatelných výsledků, avšak celkové náklady se nadále zvyšují a zůstávají velká rizika a potenciální neefektivita. Německo vyvíjí významné úsilí o zrychlené rozšíření energetických sítí. Koordinace jeho vnitrostátní energetické politiky s politikami sousedních zemí je nedostatečná.

(16)

Situace v odvětví služeb se od roku 2012 významně nezměnila a přístup k výkonu některých profesí je stále omezen. Německo by mělo udělat více pro to, aby odstraněním neodůvodněných omezení a překážek pro výkon činnosti otevřelo své odvětví služeb, což povede ke snížení cen a služby budou pro nízkopříjmové skupiny dostupnější. V mnoha řemeslných odvětvích včetně stavebnictví stále existuje požadavek, aby osoba, která má zájem provozovat podnikání, byla držitelem mistrovského listu (Meisterbrief) nebo rovnocenné kvalifikace. V odvětví stavebnictví rovněž existují restrikce, pokud jde o obchodní komunikaci a schvalovací postupy. Mnoho svobodných povolání také podléhá požadavkům na právní formu a podíl na kapitálu. Německo by mohlo zvážit, zda by stejných cílů veřejného zájmu nemohlo být dosaženo mírnější regulací. Rozmanitost regulačních režimů v jednotlivých spolkových zemích rovněž naznačuje, že existuje prostor pro další identifikaci nejméně zatěžujících regulačních přístupů a jejich rozšíření v celé zemi, čímž se omezí byrokracie, s níž se potýkají podniky. Míra účinné hospodářské soutěže na železnici zůstává nízká. Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, je hodnota zakázek, které německé orgány zveřejňují v souladu s právními předpisy Unie v této oblasti, velmi nízká. Legislativní proces týkající se změny zákona proti omezení hospodářské soutěže dosud nebyl dokončen. V odvětví maloobchodu regulace v oblasti územního plánování významně omezuje vstup nových subjektů na trh.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa. Posoudila národní program reforem a program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Německa, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(18)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Německo mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Zachovat zdravou fiskální pozici, jak je plánováno, čímž se zajistí plnění střednědobého cíle během programového období. Provádět fiskální politiku podporující růst, a to cestou dalšího úsilí o zvýšení nákladové efektivity veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče prostřednictvím lepší integrace poskytování péče a silnějšího zaměření na prevenci, rehabilitaci a nezávislý život. Zvýšit efektivitu daňového systému zejména rozšířením daňového základu DPH a přehodnocením daňového základu obecní daně z nemovitosti; využít dostupný prostor pro zvýšené a efektivnější výdaje podporující růst v oblasti vzdělávání a výzkumu na všech úrovních státní správy. Dokončit konzistentním způsobem zavádění dluhové brzdy ve všech spolkových zemích a zajistit, aby kontrolní postupy a mechanismy nápravy byly relevantní a byly prováděny včas.

2.

Zajistit podmínky umožňující růst mezd na podporu domácí poptávky. Za tímto účelem snížit vysoké daně a příspěvky na sociální zabezpečení, zejména pro osoby s nízkými příjmy, a zvyšovat vzdělanost znevýhodněných osob. Udržovat vhodná aktivační a integrační opatření, obzvláště pro dlouhodobě nezaměstnané. Usnadnit přechod z nestandardních pracovních poměrů (např. „mini-jobs“) na udržitelnější formy zaměstnání. Přijmout opatření zvyšující motivaci k práci a zaměstnavatelnost pracovníků, zejména v případě partnerů, které do domácnosti přinášejí druhý příjem, a pracovníků s nízkou kvalifikací, a to rovněž v zájmu zvýšení jejich příjmu. Za tímto účelem odstranit faktory, které partnery přinášející do domácnosti druhý příjem demotivují, a dále zvýšit dostupnost zařízení s celodenní péčí o děti a celodenních škol.

3.

Zlepšit koordinaci své energetické politiky se sousedními zeměmi a minimalizovat celkové náklady na transformaci energetického systému, zejména revizí nákladové efektivity nástrojů energetické politiky určených k dosažení cílů pro energii z obnovitelných zdrojů, a dalším úsilím o zrychlené rozšiřování vnitrostátních a přeshraničních elektrických a plynových rozvodných sítí.

4.

Přijmout opatření k další stimulaci hospodářské soutěže v odvětví služeb, včetně některých řemesel, zejména ve stavebnictví, a svobodných povolání s cílem podpořit domácí zdroje růstu. Naléhavě přijmout opatření za účelem podstatného zvýšení hodnoty zakázek, jichž se týkají postupy pro zadávání veřejných zakázek. Přijmout a provést ohlášenou legislativní reformu, jejímž cílem je zdokonalit vymáhání soutěžního práva ve vztahu k omezením hospodářské soutěže. Odstranit restrikce v oblasti územního plánování, jež nadměrně omezují vstup nových subjektů na maloobchodní trh. Podniknout další opatření k odstranění zbývajících překážek pro hospodářskou soutěž na železnici. Pokračovat v konsolidaci bankovního sektoru, zejména zlepšením rámce pro správu a řízení.