14.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/1

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor si je vědom skutečnosti, že problematika dětí a mládeže s velkými intelektovými schopnostmi je poměrně dobře zpracována díky výzkumům prováděným po několik desetiletí a četným specializovaným vědeckým publikacím (1). Vzhledem k důležitosti tohoto tématu však EHSV doporučuje, aby Evropská komise a členské státy podpořily vypracování dodatečných studií a výzkumů a přijaly vhodná opatření, která by posílila pozornost věnovanou různorodosti všech osob obecně, včetně programů, které by umožnily mobilizovat potenciál dětí a mládeže s velkými schopnostmi tak, aby je bylo možné využít v nejrůznějších oblastech. Cíli této činnosti by bylo mimo jiné zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost v rámci Evropské unie a vzhledem k hospodářské krizi lépe zhodnotit specializované znalosti a zabránit odlivu osob s velkými schopnostmi do jiných oblastí světa.

1.2

Výbor navrhuje, aby se podporoval vývoj a potenciál dětí a mládeže s velkými intelektovými schopnostmi během jednotlivých etap a způsobů vzdělávání, nedocházelo ke specializaci v příliš časných etapách, více se zohledňovala rozmanitost ve školním prostředí a využívaly se možnosti poskytované kooperativní výukou a neformálním vzděláváním.

1.3

Výbor doporučuje, aby se podporovalo celoživotní vzdělávání a učení s ohledem na to, že intelektuální potenciál není neměnný a u každého se vyvíjí v různých etapách života odlišně.

1.4

Výbor doporučuje, aby v budoucnu bylo věnováno více pozornosti pracovním metodám a zkušenostem zaměřeným na studenty s velkými intelektovými schopnostmi, jež existují ve všech členských státech, zvláště těm metodám, které prospívají společnosti jako celku, usnadňují její soudržnost, snižují neúspěšnost ve škole a zlepšují vzdělávání v souladu s cíli strategie Evropa 2020.

1.5

Výbor připomíná, že je nezbytné na vlastním pracovišti zjistit, kteří pracovníci, zejména mezi mladými, jsou schopni a mají zájem rozvíjet své intelektuální vlohy a přispívat k inovacím, a dát jim možnost dále se vzdělávat v oblasti, která odpovídá jejich ambicím a zájmům.

1.6

Výbor navrhuje posílit pozornost věnovanou vzdělávání dětí a mládeže s velkými schopnostmi, a to v těchto aspektech:

1.7

Větší pozornost věnovaná vzdělávání dětí a mládeže s velkými schopnostmi musí zahrnovat citovou výchovu, která je zvláště důležitá během období dospívání, a získávání sociálních schopností a musí vést k usnadnění jejich integrace a začleňování do společnosti a na trh práce a rozvinout jejich schopnost týmové práce.

1.8

Je nutné využít mechanismů a postupů pro výměny a krátkodobé pobyty žáků v jiných zemích, aby se jich mohli účastnit žáci vykazující velké schopnosti, především ti, kteří pocházejí ze znevýhodněného prostředí.

1.9

Je zapotřebí využít možností pro výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti rozpoznávání a vzdělávání žáků a studentů s velkými intelektovými schopnostmi mezi členskými státy Evropské unie.

1.10

U dětí a mládeže s velkými intelektovými schopnostmi je třeba podpořit podnikatelského ducha s ohledem na odpovědnost a solidaritu zaměřenou na prospěch společnosti jako celku.

2.1

Program „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ schválený Evropskou komisí v roce 2010 zahrnuje mezi své tři základní priority „snahu o inteligentní růst prostřednictvím rozvoje ekonomiky založené na znalostech a inovacích“. Z tohoto pohledu představuje vzdělávání všech občanů klíčový zdroj pro zajištění budoucnosti Evropské unie, přičemž do této oblasti mimo jiné patří zlepšení rozpoznávání a vzdělávání jedinců s velkými intelektovými schopnostmi.

2.2

Současné vzdělávací politiky členských států Evropské unie přikládají velký význam pozornosti k rozmanitosti žáků, kterou chápou jako závazek k tomu, aby se všem žákům dostalo takového vzdělání, jež je nezbytné k co možná největšímu rozvoji jejich potenciálu. V rámci úsilí zaměřeného na všechny žáky, kteří potřebují zvláštní podporu ve vzdělávání, je nutné zvýšit zdroje, jež jsou v současnosti věnované žákům s velkými intelektovými schopnostmi.

2.3

Analýza současného stavu v zemích Evropské unie ukazuje velkou rozmanitost, pokud jde o rozpoznávání a vzdělávání žáků s velkými intelektovými schopnostmi. Rovněž se jasně ukazuje, že je nezbytné zlepšit vzdělávací postupy a aktivity určené těmto druhům žáků, což je otázka, která je podmíněna nedostatkem zvláštní odborné přípravy učitelů ohledně tohoto tématu.

3.1.1

Mezinárodní studie a výzkumy se shodují na tom, že osoby, které vykazují velké intelektové schopnosti, existují ve všech sociálních kategoriích a jsou jejich součástí (2). Toto pravidlo je platné u populace členských států Evropské unie. Ze sociálního, politického a vzdělávacího hlediska je rozpoznávání a vzdělávání žáků s velkými intelektovými schopnostmi téma, které se objevilo poměrně nedávno a jež bezpochyby v následujících letech nabude na významu. Zmíněné studie se shodují v tvrzení, že zlepšení na poli rozpoznávání a vzdělávání žáků s velkými intelektovými schopnostmi si žádá zapojení celé společnosti: zodpovědných politických představitelů, učitelů, vědců a výzkumných pracovníků, rodin a sociálních partnerů.

3.1.2

Vědecká literatura specializující se na téma velkých schopností používá různé termíny související s velkými schopnostmi: předčasná vyspělost (lepší výsledky, než se předpokládá v určitém věku), talent (specifické dovednosti ve zcela konkrétních oblastech, jako je matematika, hudba atd.) a také nadání či velké schopnosti. Tento poslední termín – nadání či velké schopnosti – je v současnosti definován prostřednictvím těchto vlastností:

Ačkoliv vysoké intelektové schopnosti ve školním a akademickém prostředí jdou obvykle ruku v ruce s dobrými výsledky, setkáváme se také u žáků s velkými schopnostmi poměrně často s případy neúspěchu ve škole. Profil velkých schopností by neměl být chápán jako neměnná situace, nýbrž jako potenciál, který k tomu, aby mohl být rozvíjen, musí společnost rozpoznat, uznat a pečovat o něj. V opačném případě o něj lze přijít.

3.1.3

Vědecká literatura rovněž shodně tvrdí, že profil velkých intelektových schopností má vícerozměrný charakter, to znamená, že je široký a polyvalentní, nemůže se omezovat na měření inteligenčního kvocientu, musí zahrnovat také posouzení takových aspektů, jako je originální a tvořivé myšlení, a je často podmíněn a ovlivněn rodinnými a sociokulturními prvky. V některých případech, jako u osob trpících autismem či určitým druhem motorického postižení, může profil velkých intelektových schopností souviset s výskytem postižení.

3.1.4

Žáci a osoby s profilem velkých intelektových schopností se vyskytují ve všech sociálních skupinách a vrstvách, bez rozdílu pohlaví či sociálních podmínek, ačkoli v praxi jsou postupy pro rozpoznání obvykle charakterizovány těmito jevy, které je třeba mít na paměti, pokud je chceme kompenzovat:

3.1.5

Stejně jako u ostatních žáků a studentů, pokud hovoříme o žácích a mládeži s velkými schopnostmi, musíme mít na vědomí, že představují velmi heterogenní skupinu.

3.1.6

Je možné se setkat s žáky, kteří sice vykazují profil velkých intelektových schopností, ale mohou mít potíže s úspěšným dokončením školní docházky a patří do skupiny špatných žáků, což je zapříčiněno např. nedostatečnou specifickou pedagogickou péčí, případně tím, že tato péče zcela chybí. Rovněž se často vyskytují žáci s velkými schopnostmi, kteří mají problémy s vyloučením z kolektivu, což také přispívá ke zvýšení pravděpodobnosti neúspěchu ve škole. Odpovídající rozpoznávání žáků s velkými schopnostmi a pozornost jim věnovaná je faktor, který může a musí přispívat k omezení nedokončené školní docházky a zvýšení procenta obyvatel s vysokoškolským vzděláním, což je jeden ze základních cílů programu „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“.

3.2.1

Zlepšení vzdělávání žáků s velkými intelektovými schopnostmi znamená celou řadu různých kroků: prvotní rozpoznání, zevrubné psychologicko-pedagogické a sociální vyhodnocení, které potvrdí či vyvrátí přítomnost velkých intelektových schopností, a konečně následný postup čili vzdělávání ve vlastním slova smyslu, které lze provádět prostřednictvím jak formálního, tak neformálního vzdělávání.

3.2.2

Uznává se, že značný počet osob s velkými intelektovými schopnostmi postupům pro rozpoznání unikne. Rozpoznávat je možné již od ukončení fáze předškolního vzdělávání nebo na počátku vzdělávání základního. Stejně jako v případě jakéhokoliv jiného žáka se zvláštními vzdělávacími potřebami i u velkých intelektových schopností umožní včasné rozpoznání vhodný následný postup a vzdělávání a předchází možným budoucím neúspěchům ve škole a předčasným ukončením školní docházky. Ačkoli je rozpoznání velkých intelektových schopností rovněž možné v pokročilejších vzdělávacích a životních etapách, tato skutečnost dodává postupu prvotního rozpoznání a psychologicko-pedagogického vyhodnocení žáků, kteří by mohli tyto schopnosti mít, na zvláštním významu.

3.2.3

K prvotnímu rozpoznání žáků s velkými intelektovými schopnostmi obvykle dochází, když rodiče nebo učitelé pozorují, že dítě vyniká nad ostatními jedinci svého věku, nebo se u něj někdy projevují známky nepřizpůsobivosti. Toto prvotní rozpoznání, které musí být později potvrzeno či vyvráceno odborníky, se může zakládat na následujících ukazatelích:

3.2.4

V raném věku (do 4–5 let) je třeba v souvislosti s označením žáka coby jedince s velkými intelektovými schopnostmi zvláštní obezřetnosti, neboť fenomén předčasnosti či existence vysoce stimulujícího rodinného prostředí při výuce může vést k předčasné diagnóze, jež nemusí být ani trvalá ani přesná. V těchto případech by bylo vhodné šetření opakovat, jakmile velké intelektové schopnosti začínají krystalizovat, nebo s cílem ověřit, zda se naopak žák nezačíná blížit průměrným parametrům.

3.2.5

V sociálně znevýhodněných prostředích jsou velké intelektové schopnosti často skryty za socioekonomickými nesnázemi a nedostatky a také z důvodu nízkého očekávání vzdělávacích zařízení a obtížněji se projevují. Je důležité mít tuto skutečnost na paměti a věnovat zvláštní pozornost rozvoji a vývoji dětí a mládeže ze znevýhodněných prostředí s cílem poskytnout jim vzdělávání, které potřebují, a rozeznat ty, kdo by mohli mít velké intelektové schopnosti.

3.2.6

Zde jsou určitá klišé či očekávání, jimž je třeba se vyhnout ve vztahu k žákům a mládeži s velkými intelektovými schopnostmi:

3.2.7

Když mají rodiče a učitelé podezření, že by dítě či mladý člověk mohli vykazovat velké intelektové schopnosti, prvotní rozpoznání si žádá specifické posuzovací nástroje a musí být provedeno odborníky specializovanými na psychologicko-pedagogické hodnocení, kteří se mohou spolehnout na spolupráci s učiteli dané školy. Toto posouzení musí být co nejrozmanitější a nejkomplexnější, musí zahrnovat různá prostředí (školní, společenské, rodinné) a rovněž nástroje pro sběr informací musí být různorodé, tak aby mohly být aplikovány na kteréhokoliv žáka, nezávisle na jeho rodinném či sociálním původu. Toto zevrubné hodnocení umožní vypracovat závěrečnou psychologicko-pedagogickou zprávu, která přítomnost velkých intelektových schopností potvrdí či vyvrátí.

3.3.1

Po potvrzení přítomnosti velkých intelektových schopností mohou usnadnit vhodný následný vzdělávací postup uzpůsobený těmto dětem a mladým lidem následující faktory a okolnosti:

3.3.2

V rámci různých pedagogických modelů a vzdělávacích systémů existují rozdílné přístupy k tomu, jak reagovat na vzdělávací potřeby, které mají velmi schopní žáci. Opatření přijatá za tímto účelem lze rozdělit do dvou odlišných tendencí:

3.3.3

V současnosti převládá v různých vzdělávacích systémech Evropské unie přístup ke vzdělávání založený na inkluzivitě. To znamená, že se usiluje o to, nabídnout všem žákům v rámci prvních vzdělávacích fází společnou výuku ve školním prostředí založeném na vnímání rozmanitosti a zabraňuje se předčasnému slučování do stejnorodých skupin. Tento přístup není v rozporu se skutečností, že později, v nepovinných fázích vzdělávání či v období, kdy se žáci blíží k závěru středního vzdělání a začátku vysokoškolské dráhy, se v některých členských státech Evropské unie experimentuje za účelem rozvoje konkrétních talentů, či se provádějí experimenty se stejnorodějšími skupinami soustředěné na žáky s velkými intelektovými schopnostmi nebo žáky s vynikajícími studijními výsledky. Analýza současného stavu naznačuje možný budoucí vývoj: zachovat inkluzívní vzdělávání v prvních vzdělávacích fázích a v pozdějších fázích či po dokončení povinné školní docházky umožnit konkrétní experimenty se stejnorodými skupinami.

3.3.4

Pokud jde o žáky s velkými intelektovými schopnostmi, mohou být konkrétní vzdělávací opatření, jež lze přijmout ve vzdělávacím zařízení samém, následující. Některá z nich – ta běžná opatření – lze aplikovat na všechny žáky:

3.3.5

Mimo školy se mohou žáci s velkými intelektovými schopnostmi účastnit naplánovaných, avšak oproti školním činnostem méně formálních aktivit, které jim umožní styk s jinými žáky s velkými intelektovými schopnostmi z jiných zařízení. Tento typ mimoškolních aktivit je celkem rozšířený a nabízí se jich celá škála. Mohly by být podporovány státy, veřejnými orgány i Evropskou unií.

3.3.6

Tyto dva typy vzdělávání – formální a neformální – se vzájemně nevylučují. Zlepšení vzdělávání žáků s velkými intelektovými schopnostmi by se mělo vztahovat na oba aspekty: vzdělávání ve vzdělávacím zařízení a v době vyučování, podobné tomu, jaké potřebují všichni žáci vyžadující zvláštní podporu, a doplňující a mimoškolní vzdělávání, ať už mimo toto vzdělávací zařízení či v něm.

3.3.7

V současné sobě je velkou, dosud nevyřešenou otázkou, jak zlepšit vzdělávání poskytované žákům s velkými intelektovými schopnostmi ve vzdělávacím zařízení samém, což si žádá zlepšení základního i navazujícího odborného vzdělání učitelů, pokud jde o rozpoznání žáků s velkými intelektovými schopnostmi a jejich vzdělávání obecně v rámci přístupu přihlížejícímu k rozmanitosti žáků.

3.3.8

Plnění úkolu uvolnit potenciál všech mladých lidí v Evropské unii, a zejména těch mimořádně nadaných, nepřísluší pouze vzdělávacímu odvětví. Je rovněž důležité provádět hospodářskou a sociální politiku, která umožní nabídnout těmto jedincům již od jejich raného věku pracovní místa a příležitosti, v nichž využijí své schopnosti. V tomto případě má Evropa zásadní poslání: předcházet a bránit odchodu nejschopnějších jedinců, kteří ji opouštějí hledajíce jiná místa ve světě, kde by uplatnili své schopnosti.

4.1.1

V posledních letech se různé studie zajímaly o to, aby mohly načrtnout přehled situace na poli velkých intelektových schopností v celé Evropské unii (4). Jejich obsah poskytuje následující informace:

4.2.1

Ve všech zemích Evropské unie existují soukromá sdružení odborníků a rodin, které vedou mimoškolní aktivity zaměřené na posílení dovedností žáků s velkými intelektovými schopnostmi. V některých zemích navíc existují aktivity podporované útvary dotyčných veřejných správ pro vzdělávání či ve spolupráci s nimi.

4.2.2

Výuku zaměřenou na žáky s velkými intelektovými schopnostmi v zemích, které jsou součástí Evropské unie, lze zachytit v následujícím přehledu:

4.3.1

Navzdory současné obtížné hospodářské situaci, která dopadá i na systém vzdělávání, a úkolům, jimž učitelé čelí v každodenní práci, je nezbytné zlepšit specializovanou odbornou přípravu učitelů na dané téma v oblasti základní přípravy i navazující odborné přípravy.

4.3.2

Většina zemí v Evropské unii zařazuje do oficiálních učebních osnov pro budoucí učitele určitou specifickou odbornou přípravu pro výuku žáků s velkými intelektovými schopnostmi, buď jako konkrétní předmět, nebo jako součást obecného předmětu, který se věnuje vzdělávání rozmanité skupiny žáků.

4.3.3

Pokud jde o navazující odbornou přípravu pro učitele, kterou řídí veřejné instituce, je součástí nabídky navazujících vzdělávacích programů učitelů pouze v polovině zemí. Tato průběžná odborná příprava existuje vedle nabídky některých soukromých subjektů.

4.3.4

Stručně řečeno nám rozbor stavu dané oblasti v Evropské unii nabízí celkový přehled, jenž skýtá značný prostor ke zlepšení v těchto oblastech:

Martinez Torres, Mercé a Guirado, Angel (ed.), Altas capacidades intelectuales. Pautas de actuación, orientación, intervención y evaluación en el período escolar (Velké intelektové schopnosti – Pokyny pro činnost, orientaci, opatření a posuzování ve školní fázi). Barcelona, Editorial Graó, 2012.

Torrego, Juan Carlos. (ed.), Alumnos con altas capacidades y aprendizaje cooperativo. Un modelo de respuesta educativa (Žáci s velkými intelektovými schopnostmi a kooperativní výuka – Model vzdělávání). Madrid, Fundación SM, 2012.

Pfeiffer, Stehen, „Current perspectives on the identification and assessment of gifted students“ (Současné perspektivy v oblasti rozpoznávání a posuzování nadaných studentů), Journal of Psychoeducational assessment, 2011.

Wallace, B. a Erikson, G., Diversity in Gifted Education. International perspectives on global issues (Rozmanitost vzdělávání nadaných žáků – Mezinárodní perspektivy globálních otázek). New York, Routledge, 2006.

Sternberg, R. J. a Davidson, J. E., Conceptions of giftedness (Pojetí nadání). Cambridge University Press, 2005.

Sternberg, R. J. (ed.), Definitions and conceptions of giftedness (Definice a pojetí nadání). Thousand Oaks, Corwin Press, 2004.

„La atención a los alumnos con altas capacidades en la Unión Europea“ (Vzdělávání žáků s velkými intelektovými schopnostmi v Evropské unii), De todo un poco, č. 11, výroční publikace Programu obohacení výuky pro žáky s velkými schopnostmi autonomní oblasti Madrid, str. 21–29, Madrid, 2009.

Gifted Learners. A survey of educational policy and provision (Nadaní žáci. Přehled politiky a opatření v oblasti vzdělávání). Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, 2009.

Eurydice (2006), Specific Educations Measures to promote all Forms of Giftedness at School in Europe (Zvláštní vzdělávací opatření na podporu všech forem nadání v Evropě, pracovní dokument). Brusel, Eurydice.

Monks, F. J., Pflüger, R., Gifted Education in 21 European Countries: Inventory and Perspective (Vzdělávání nadaných žáků v 21 evropských zemích – přehled a perspektivy). Univerzita Nimega, 2005.