Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 370/07

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„WEIDEOCHSE VOM LIMPURGER RIND“

č. ES: DE-PDO-0005-0881-17.06.2011

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název:

„Weideochse vom Limpurger Rind“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Německo

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Jde o maso z porážky volů nebo z bourání jatečně upravených těl volů autochtonního plemene „Limpurger Rind“, kteří se narodili a jsou chováni ve vymezené zeměpisné oblasti a kteří jsou krmeni produkty a vedlejšími produkty pocházejícími z regionálního zemědělství a ve vegetačním období jsou chováni podle tradičních metod extenzivní pastvy.

Maso plemene „Weideochse vom Limpurger Rind“ se vyznačuje přirozeně krátkými vlákny a je proto křehké. Díky tomu, že zvířata jsou během konečné fáze výkrmu krmena obilovinami, získává maso své jemné mramorování a vykazuje požadovaný stupeň protučnělosti. Zvířata jsou jednobarevná, žluté barvy, barevné tóny srsti se pohybují od světle žluté až po červenožlutou. Jsou porážena ve věku minimálně 30 měsíců, dosahují výšky v kohoutku přes 140 cm a jejich hmotnost při porážce činí přibližně 340 až 450 kg. Maso se vyznačuje vysokou šťavnatostí a jemnou texturou, při skusu je křehké a chuť v ústech má jemnou máslovo-smetanovou. Třída zmasilosti podle klasifikační stupnice systému SEUROP je U+ až R–: profily jsou celkově konvexní až rovné; svalovina je velmi dobrá až dobrá; kýta: výrazná až dobře vyvinutá; záď: výrazně zdvižená až zdvižená; rameno: dobře až poměrně dobře vyvinuté; kyčle jsou vyvinuté až mírně vyvinuté. Protučnělost a tukové krytí odpovídá třídě protučnělosti 2– až 4+: slabá až mírná vrstva tuku s pevnou, všude znatelnou svalovinou až po silnou vrstvu tuku ve svalovině, na kýtě a plecích však ještě místy znatelnou. Charakteristickou chuť typickou pro daný druh tvoří jasné čisté aroma hovězího masa; chuť je plná, harmonická a komplexní a je zakulacená lučním a nasládlým aroma. Při pečení se vytváří jasná, silná, vysoce aromatická a dlouhotrvající vůně hovězího masa s karamelově-kořeněnými tóny. Kusy masa z kýty a zádě, které jsou vhodné pro přípravu steaků a minutek, musí zrát nebalené na kosti po dobu minimálně tří týdnů.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Jako krmivo je povoleno pouze krmivo z pastvin, tráva, zelené pícniny, objemná krmiva, silážní píce, seno, řepa a obiloviny vyprodukované výlučně ve vymezené zeměpisné oblasti. Krmivo musí vykazovat vysoký stupeň jakosti a musí pocházet převážně z vlastní produkce. Obilovinami z vymezené zeměpisné oblasti smějí být krmena pouze mladá zvířata a zvířata během posledních čtyř měsíců před porážkou. Používání geneticky modifikovaných složek krmiv nebo krmiv je vyloučeno stejně jako používání příměsí sestávajících z kukuřičné siláže, ze sóji nebo jejích výrobků. Chov je tradičně extenzivní, přičemž pastva během vegetačního období je povinná. V souladu s tradičními způsoby pastvy a v závislosti na růstu trávy a na povětrnostních podmínkách začíná pastva v zeměpisné oblasti v období mezi 15. dubnem a 5. květnem a končí nejdříve 15. října. Jako doplňkové krmivo dostávají zvířata minerální krmiva v podobě solných minerálních lizů. Minerální krmivo může být vyrobeno i mimo zeměpisnou oblast, přičemž podíl v celkovém krmivu činí maximálně 0,5 % celkového množství krmiva v sušině.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Aby byla zaručena dobrá pověst masa, která je založená na jeho původu, musí se veškeré kroky při produkci a zpracování masa, tj. narození, chov, výkrm a porážka volů, jakož i bourání jatečně upravených těl, uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti. Zvířata jsou během vegetačního období chována v tradičním extenzivním pastevectví. Zvířata přitom utvářejí specifický ráz krajiny, z níž pocházejí. Využívání těchto zvířat k přirozenému spásání travních porostů na svazích je v rámci zachování přírodního prostředí vyloženě požadováno.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Produkt musí být ve všech fázích uvádění na trh označen jako „Weideochse vom Limpurger Rind“. Na štítku je dále uveden název a adresa výrobce a/nebo jeho registrační číslo ve sdružení pro ochranu výrobců, spolu s veškerými dalšími údaji, které toto sdružení považuje za nezbytné k zajištění zpětného vysledování produktu.

Dále jsou členové sdružení pro ochranu výrobců povinni používat slovní označení nebo grafický symbol sdružení s nápisem „Weideochse vom Limpurger Rind“ ve spojení se stylizovanou volskou hlavou a jelením parohem, který je symbolem Württemberska.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast zahrnuje okresy Ostalb, Schwäbisch Hall, Hohenlohe, Rems-Murr a Main Tauber. Dále po proudu sem patří údolí řek a boční údolí sousedících obcí Wüstenrot a Löwenstein v okrese Heilbronn, jakož i obce Hardheim v okrese Neckar-Odenwald.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Předhůří Alby je kopcovité a protínají ho řeky Rems a Lein, které se svými bočními údolími zařízly hluboko do krajiny. Půdy ve vymezené oblasti jsou převážně tvořené zvětralinami z geologických útvarů svrchního triasu a černé a hnědé jury. Převážně těžké půdy chudé na živiny se používají zejména jako stálé pastviny. Kvůli půdám nevhodným pro zemědělství bylo ve vymezené oblasti v minulých stoletích významným hospodářským faktorem lesnictví, a je jím dodnes. Zatímco na severu se nacházejí také lehké písčité půdy, na svazích údolí převládají mohutné útvary svrchního triasu (tzv. Knollenmergel), které snadno podléhají erozi. Nadmořská výška ve vymezené zeměpisné oblasti se pohybuje od 320 m až po více než 500 m. Podnebí se vyznačuje vysokým množstvím srážek, teplými a vlhkými západními větry a průměrnou roční teplotou 9 °C. Louky se nacházejí především v kopcovitém terénu a v období sucha se na nich objevují hluboké trhliny. Pro druhové složení převládajících typů luk a pastvin je charakteristický výskyt jetele lučního, škardy dvouleté, kakostu lučního a chrpy luční. Druhově bohaté pastviny mají nízký až střední výnos sena. Pro zeměpisnou oblast je charakteristická struktura drobných zemědělských ploch.

5.2   Specifičnost produktu:

„Limpurger Rind“ je nestarší dosud existující württemberské plemeno skotu. Toto autochtonní plemeno se považuje za ohrožené plemeno užitkových zvířat a jako regionální kulturně historické dědictví dodnes utváří ráz krajiny, z níž pochází.

Název plemene je odvozen od bývalého hrabství Limpurg. Místní krajové plemeno náležející ke žlutému plemeni vzniklo křížením skotu, který se po skončení třicetileté války (1618–1648) ještě vyskytoval v oblasti Jagstgebiet, se skotem Allgäuer. První listinné zmínky pocházejí z 19. století: August von Weckherlin například popisuje „nažloutlé plemeno z oblasti Limpurgu“ (Die Rindviehzucht Württembergs, mit Vorschlägen zu deren weiterem Emporbringen- ein Beitrag zur landwirtschaftlichen Beschreibung des Königreichs, J. G. Cottaschen Buchhandlung, 1839, str. 20) a zároveň se zmiňuje o „krmných volech hnaných do Paříže a známých jako prvotřídní krmný dobytek ze Švábska […]“ (Abbildungen der Rindvieh- und anderen Hausthier-Racen auf den Privatgütern Seiner Majestät des Königs von Württemberg nebst angehängter Beschreibung, F. C. Löflund und Sohn, 1827, str. 19).

Hovězí maso z oblasti Hohenlohe známé pod názvem ‚Boeuf de Hohenlohe‘ bylo v Paříži na konci 18. století vysoce ceněno díky své jemnosti a znamenité chuti. Do Francie byla hnána celá stáda tehdy rozšířených místních krajových plemen, mezi něž patří např. dnes již vymřelé plemeno „Haller Braunblässenschlag“ a rovněž „Limpurger Rind“. Naposledy byla stáda dobytka do Paříže hnána v roce 1913.

Již v 19. století se pochvalně mluvilo o prvotřídní jakosti masa plemene „Limpurger Rind“: jako „znamenité, jemné, šťavnaté a lahodně chutnající maso“ je popisuje H. Sieglin (Die Rinderzucht in Württemberg, A. Müller, 1888, str. 28 a dále.) a jako „maso jemně vláknité struktury, mramorované, jemné a chutné, a tudíž velmi ceněné“ je chválí August Lydtin a H. Werner (Das deutsche Rind: Beschreibung der in Deutschland heimischen Rinderschläge, Arbeiten der Deutschen Landwirtschafts- Gesellschaft, Heft 41, Deutsche Landwirtschafts- Ges. Berlin, 1899, str. 487).

Hodnocení organoleptických vlastností je platné dodnes (Hans H. Sambraus, Gefährdete Nutztierrassen: Ihre Zuchtgeschichte, Nutzung und Bewahrung. Ulmer Verlag, 1999, str. 176–177; Werner Abele, Der Heutige Stand der Zucht des Limpurger Rindes, dizertační práce vysoké školy zemědělské v Hohenheimu, 1953, str. 41 a dále). V současné špičkové gastronomii je výborné maso čistokrevného plemene „Limpurger Weideochsen“, které se vyznačuje jemně vláknitou strukturou, velmi žádáné.

Přirozeně jemné maso plemene „Weideochse vom Limpurger Rind“, které se vyznačuje krátkými vlákny, má jemné mramorování a vykazuje požadovaný stupeň protučnělosti. Maso je vysoce šťavnaté a má jemnou texturu, při skusu je křehké a chuť v ústech má jemnou máslovo-smetanovou. Charakteristickou chuť typickou pro daný druh tvoří jasné čisté aroma hovězího masa; chuť je plná, harmonická a komplexní a je zakulacená lučním a nasládlým aroma. Při pečení se vytváří jasná, silná, vysoce aromatická a dlouhotrvající vůně hovězího masa s karamelově-kořeněnými tóny.

Spolek Slow Food Deutschland e.V v listopadu 2005 zapsal plemeno „Weideochse vom Limpurger Rind“ díky jeho mimořádně dobrým chuťovým vlastnostem daným jeho původem a vzhledem k udržitelným způsobům výroby (např. přirozené pastviny, ale také přeprava na krátké vzdálenosti, způsobem porážky nevystavujícím zvířata zbytečnému stresu, zrání masa na kosti) na seznam „Arche des Geschmacks“. V dubnu 2009 je organizace Slow Food Foundation for Biodiversity uznala jako jeden ze svých podporovaných projektů „Slow Food Presidio“.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Drsné podnebí a vegetace půd tvořených zvětráváním ve spojení se strukturou drobných zemědělských ploch měly za následek vytvoření odolného a nenáročného místního krajového plemene, jehož vlastnosti jsou optimálně přizpůsobeny půdám chudým na vápník a živiny. Již v roce 1878 se v listu Württembergisches Wochenblatt für Landwirtschaft uvádí: „Přemístí-li se plemeno „Limpurger Rind“ do jiných oblastí, zachová si sice po celou řadu let svou vysokou mléčnou užitkovost, avšak potomci těchto původních zvířat tuto svou vysokou mléčnou užitkovost i krásné jemné tvary ztrácejí, a to i za předpokladu čistého chovu a použití nejlepšího materiálu“ (Kgl. Württ. Zentralstelle für Landwirtschaft Stuttgart, 1878, str. 335).

Zvláštnosti půdních a klimatických podmínek ve vymezené zeměpisné oblasti ve spojení s autochtonním plemenem se odrážejí v jakosti masa plemene „Weideochse vom Limpurger Rind“. Zvířata chovaná v extenzivním pastevectví jsou velmi dobře přizpůsobená venkovskému charakteru regionu, drsnému podnebí a krmivům vyprodukovaným v této oblasti. Zvláštní jakost masa, jeho jemná vláknitá struktura, množství a rozložení mezisvalového tuku spolu s chutí a vůní masa jsou bezprostředně dány způsobem chovu a krmnými návyky zvířat. Půdní a klimatické podmínky převládající ve vymezené zeměpisné oblasti ve spojení s autochtonním plemenem, pastvinářstvím ve vegetačním období, krmivy vyprodukovanými ve vymezené zeměpisné oblasti, minimálním věkem zvířat při porážce (30 měsíců) a zráním masa na kosti po dobu přibližně tří týdnů dodávají masu z těchto zvířat jedinečné a uznávané organoleptické vlastnosti.

Skutečnost, že „Weideochse vom Limpurger Rind“ musí být čistokrevný skot způsobilý k zapsání do plemenné knihy, který je zaregistrován ve státem uznávané a kontrolované chovné knize tohoto plemene, zajišťuje i do budoucna zachování genofondu, který se zasloužil o mimořádné vlastnosti tohoto plemene a který je má pomoci zachovat i nadále.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

Markenblatt Heft 14 ze dne 9. dubna 2010, díl 7a-aa/c, str. 5753

http://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/14400

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.