2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/130

—

s ohledem na výroční zprávu skupiny EIB (zpráva o činnosti a zpráva o odpovědnosti podniku, finanční zpráva a statistická zpráva) za rok 2009,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2008 (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2009 o výročních zprávách Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj za rok 2007 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020 (3),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0073/2011),

1.

vítá změny, které přinesla Lisabonská smlouva a které umožňují větší flexibilitu ve financování EIB, například majetková účast jako doplněk k obvyklým činnostem banky, možnost zřizovat dceřiné společnosti a další subjekty, které budou regulovat takzvané zvláštní činnosti a poskytovat širší služby technické pomoci, a posílení výboru pro audit;

2.

připomíná změny, které přinesla Lisabonská smlouva a které vyjasňují cíle EIB v oblasti financování ve třetích zemích, jež musí podporovat obecné zásady, jimiž se řídí vztahy EU s okolním světem, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 5 Smlouvy o EU, a také cíle vnější činnosti EU uvedené v článku 21 Smlouvy o EU;

3.

je si vědom toho, že některé členské státy požadují, aby na sebe EIB brala ve svých finančních operacích větší riziko, ale upozorňuje na skutečnost, že by tím neměl být ohrožen rating AAA pro EIB, který je klíčovým faktorem, jenž jí umožňuje poskytovat půjčky za nejlepších podmínek;

4.

připomíná, že úkolem EIB je podporovat cíle politik EU a že EIB je odpovědná Účetnímu dvoru, úřadu OLAF a členským státům EU a dobrovolně i Evropskému parlamentu;

5.

doporučuje nicméně, aby byl zvážen návrh zavést obezřetnostní regulační dohled týkající se kvality finanční situace EIB, přesného měření jejich výsledků a dodržování pravidel osvědčených profesionálních postupů;

6.

navrhuje, aby tento regulační dohled:

7.

žádá Komisi, aby do 30. listopadu 2011 předložila Parlamentu právní analýzu všech možností provádění obezřetnostního dohledu nad EIB, které se nabízejí;

8.

navrhuje, aby Komise ve spolupráci s EIB a s ohledem na kvalitu jejích lidských zdrojů a na její zkušenost s financováním významných infrastruktur prováděla strategické rozbory financování investic, přičemž by nevyloučila žádnou možnost: granty, splacení částek, které členské státy upsaly jako kapitál EIB, částky, které upsala Evropská unie jako kapitál EIB, půjčky, inovativní nástroje, komplexní finanční projektové studie uzpůsobené dlouhodobým projektům, které nejsou okamžitě rentabilní, vypracování systému záruk, vytvoření investičního oddělení v rámci rozpočtu Unie, finanční konsorcia vytvořená orgány na evropské, národní a místní úrovni, partnerství veřejného a soukromého sektoru atd.;

9.

připomíná však své varování a obavu vzhledem ke skutečnosti, že některé postupy řízení, které vykonává EIB u programů a prostředků EU, byly vyňaty z postupu udělování absolutoria, což klade zvláštní požadavky na koordinaci mezi Komisí a EIB a způsobuje, že je obtížné získat přehled o dosažených výsledcích; trvá na svém požadavku, aby EIB předložila úplné informace o výsledcích, vytyčených a splněných cílech, o důvodech jakýchkoli nedostatků a o výsledcích provedených hodnocení; žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o postupech koordinace činnosti s EIB a o jejich efektivnosti;

10.

vyzývá Komisi, aby od EIB získala prohlášení týkající se činností s velkým multiplikačním efektem, které jsou zaručeny rozpočtem EU;

11.

zdůrazňuje, že záruky z rozpočtu EU za půjčky, které poskytla EIB, dosáhly koncem roku 2009 částky 19,2 miliardy EUR; zdůrazňuje, že tato částka není pro rozpočet EU zanedbatelná, a očekává, že bude podrobně seznámen s riziky, která tyto záruky obnášejí; zastává názor, že EIB by měla také vysvětlit, kam plynou úroky z těchto půjček vzniklé díky zárukám v tak značné výši;

12.

žádá, aby mu byly podrobně vysvětleny správní poplatky, které EIB obdržela z rozpočtu EU;

13.

opakuje svůj návrh, že by Evropská unie měla mít možnost stát se členem EIB;

14.

vítá, že se banka zaměřuje na tři oblasti, v nichž byla Evropa postižena krizí nejvíce, tedy zejména na malé a střední podniky, na regiony, jichž se týká cíl konvergence, a na opatření v oblasti klimatu;

15.

je si vědom zásadní role, kterou EIB sehrává při podpoře malých a středních podniků zejména v době finanční krize a hospodářského útlumu, a vyzývá ji, aby usnadnila propojení svého systému globálních půjček s prostředky poskytovanými ze strukturálních fondů;

16.

poukazuje na význam malých a středních podniků pro evropské hospodářství, a vítá proto, že v letech 2008 až 2010 došlo k nárůstu prostředků, které EIB poskytla malým a středním podnikům a které dosáhly celkové výše 30,8 miliard EUR, a uznává, že tato částka překračuje roční cílovou částku na toto období ve výši 7,5 miliardy EUR; vítá, že v březnu 2010 byl zřízen evropský nástroj mikrofinancování „Progres“ s finančním zajištěním ve výši přibližně 200 milionů EUR ze strany Komise a banky; zdůrazňuje však, že malé a střední podniky se při získávání úvěrů potýkají s problémy a vyzývá v této souvislosti EIB, aby i nadále zvyšovala transparentnost při poskytování půjček pomocí finančních zprostředkovatelů; za tímto účelem banku vyzývá, aby pro své finanční zprostředkovatele stanovila jasné podmínky financování a přísnější kritéria efektivnosti poskytování půjček; žádá, aby EIB měla povinnost podávat každoročně zprávu o poskytování půjček malým a středním podnikům, včetně hodnocení dostupnosti a efektivnosti těchto půjček a opatření zaměřených na to, aby na úvěry dosáhlo více malých a středních podniků;

17.

doporučuje, aby úloha EIB byla cílenější, selektivnější, účinnější a zaměřená na výsledek; domnívá se, že při zaměření na malé a střední podniky by měla vytvářet partnerství zejména s transparentními a zodpovědnými finančními zprostředkovateli, kteří jsou spojeni s místní ekonomikou; domnívá se, že pokud jde o poskytování půjček malým a středním podnikům, měla by EIB na svých internetových stránkách aktivně zveřejňovat informace, zejména vyplacené částky, dosavadní počet přidělení prostředků a regiony a průmyslová odvětví, jimž byly prostředky poskytnuty; domnívá se, že by měly být také poskytnuty informace o podmínkách, které by měl finanční zprostředkovatel plnit;

18.

vítá skutečnost, že došlo k dohodě o přístupu EIB k likviditě ECB prostřednictvím Lucemburské centrální banky s cílem zjednodušit úvěrové programy EIB a řízení likvidity;

19.

konstatuje, že cíl konvergence v rámci politiky soudržnosti EU je pro EIB jedním ze základních cílů; zdůrazňuje přidanou hodnotu společných činností EIB a Komise v oblasti technické pomoci (JASPERS), které poskytují pomoci ze strukturálních fondů další podporu a pákový efekt;

20.

doporučuje EIB, aby nadále poskytovala regionům, na něž se vztahuje cíl konvergence, technickou pomoc a spolufinancování, které potřebují, aby mohly využít větší podíl dostupných finančních prostředků, zejména na projekty v prioritních odvětvích, jako je dopravní infrastruktura, na další projekty zaměřené na růst a rozšiřování zaměstnanosti a projekty v rámci strategie Evropa 2020 v souladu s vysokými sociálními standardy a standardy v oblasti transparentnosti a životního prostředí;

21.

vyzývá EIB, aby své činnosti plně sladila s cílem EU, kterým je rychlý přechod na nízkouhlíkové hospodářství, a aby přijala plán na postupné ukončení poskytování půjček určených na využívání fosilních paliv, včetně půjček poskytovaných uhelným elektrárnám, a na zvýšení úsilí o přenos technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energeticky účinných technologií;

22.

vyjadřuje obavy ohledně trvalého nedostatku transparentnosti ve způsobu poskytování globálních půjček a při jejich kontrole, pokud jde o daňovou správu, a považuje proto za nezbytné zajistit, aby příjemci půjček nevyužívali daňové ráje nebo jiné způsoby daňových úniků;

23.

požaduje větší soudržnost mezi činností EIB a EIF, zejména s cílem více zaměřit činnost EIF na cíle strategie Evropa 2020, a v tomto ohledu žádá o rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty a o použití jejich příslušných rozvah k optimalizaci;

24.

vítá rozhodnutí skupiny EIB více spolupracovat s Komisí v rámci politiky soudržnosti s ohledem na tři společné iniciativy JESSICA, JEREMIE a JASMINE, jejichž cílem je větší efektivita a účelnost politiky soudržnosti a posílení pákového efektu strukturálních fondů; uznává, že výše zmíněná spolupráce se ukázala jako užitečná a přínosná, zejména v souvislosti s ekonomickou krizí;

25.

domnívá se, že nastala doba pro výrazné zvýšení dlouhodobých strategických investic v Evropě, a to se zvláštním zaměřením na klíčové oblasti evropských infrastruktur a soudržnosti; v tomto ohledu žádá:

26.

vybízí EIB, aby svou provozní strategii na období po roce 2013 vypracovala tak, aby byla v souladu se strategií Evropa 2020;

27.

je přesvědčen, že strategie Evropa 2020 má zajímavý a pozitivní přístup k finančním nástrojům; aby se zvýšila jejich účinnost, žádá EIB a Komisi, aby měly na paměti následující cíle: zjednodušení postupů a maximalizaci multiplikačních faktorů a katalytického působení skupiny EIB s cílem přilákat investory z veřejného i soukromého sektoru;

28.

vyzývá EIB, aby v rámci své spolupráce s Komisí, zejména v oblasti politiky soudržnosti, i nadále upřednostňovala společné iniciativy s Komisí; uznává roli, kterou tyto iniciativy sehrávají jako katalyzátory dalšího rozvoje, mimo jiné s ohledem na přípravu příštího programového období po roce 2013;

29.

vyzývá EIB, aby ve svých investičních projektech stanovila pořadí priorit prostřednictvím metodik, jako je analýza nákladů a přínosů, aby dosáhla co největšího možného multiplikačního dopadu na HDP;

30.

podporuje kvalitní investiční subjekty, jako je EIB, zejména díky jejím odborným znalostem v souvislosti s využíváním inovativních nástrojů, jako je strukturovaný finanční nástroj, finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) a evropský nástroj pro čistou dopravu (ECTF);

31.

za předpokladu, že nové finanční nástroje budou inteligentní, integrované a flexibilní, podporuje větší kombinování grantů EU s půjčkami EIB jako prostředek ke zvýšení pákového efektu dostupných zdrojů;

32.

domnívá se, že rozsáhlé zkušenosti s vytvářením a používáním finančních nástrojů v současném programovém období by měly Komisi i EIB umožnit, aby šly nad rámec stávajícího rozsahu a používání těchto nástrojů a inovativně rozšířily nabídku produktů;

33.

je toho názoru, že pro dluhopisy vydané EIB za účelem vlastního financování a pro budoucí projektové dluhopisy jsou zapotřebí jasné a samostatné cíle a právní rámce;

34.

poukazuje na skutečnost, že EIB se sama financuje tím, že úspěšně vydává společné dluhopisy, za něž ručí všechny členské státy EU;

35.

vítá myšlenku projektových dluhopisů, které mají posílit úvěrový rating dluhopisů vydaných samotnými společnostmi v rámci strategie Evropa 2020 a sloužit k financování evropské dopravní, energetické a IT infrastruktury i ekologického hospodářství; je přesvědčen, že vydávání takovýchto projektových dluhopisů by mělo pozitivní vliv na dostupnost kapitálu pro udržitelné investice do posílení růstu a tvorby pracovních míst, které doplní investice jednotlivých států a investice z Fondu soudržnosti; domnívá se, že tento nástroj by měl zlepšit úvěrový rating vybraných projektů a přilákat soukromé finance, které doplní investice jednotlivých států a investice z Fondu soudržnosti;

36.

žádá proto Komisi a EIB, aby předložily konkrétní návrhy na vytvoření projektových dluhopisů; zdůrazňuje, že Parlament musí být plně zapojen do zavádění těchto nástrojů, a požaduje, aby se zvážilo použití rozpočtu EU v následujícím víceletém finančním rámci jako prvořadého nárazníku pro pokrytí rizika ztráty, přičemž EIB by sloužila jako vedlejší poskytovatel finančních prostředků;

37.

domnívá se, že dodatečná podpora EIB je očividně potřebná v následujících oblastech: malé a střední podniky, infrastruktura a další klíčové projekty podporující růst a tvorbu pracovních míst v rámci strategie Evropa 2020;

38.

naléhavě žádá EIB, aby investovala do nákladní dopravy v evropském železničním odvětví i do dalších transevropských sítí nákladní dopravy, se zvláštním důrazem na přístavy ve Středozemním, Černém a Baltském moři, a propojila je tak konečně s evropskými trhy;

39.

naléhavě žádá EIB, aby poskytla větší podporu na budování sítě TEN-T s cílem dosáhnout pákového efektu pro vyšší investice z veřejného i ze soukromého sektoru; domnívá se, že i zde mohou projektové dluhopisy sloužit jako investiční nástroj, který doplní rozpočet pro fond TEN-T; naléhavě žádá, aby byly investice v budoucnosti zaměřeny na přeshraniční části sítě TEN-T s cílem optimalizovat vytvářenou evropskou přidanou hodnotu;

40.

naléhavě žádá EIB, aby investovala do plynovodu Nabucco a do dalších důležitých projektů TEN-E, které umožní pokrytí budoucí poptávky EU po energii a současně diverzifikaci struktury zemí dodávajících energie do Evropy, vylepší kombinaci politik EU a pomohou splnit závazky Unie v oblasti životního prostředí;

41.

je toho názoru, že EIB by se měla v rámci své činnosti v kandidátských zemích více zaměřit na opatření v oblasti energetické účinnosti, na energii z obnovitelných zdrojů a environmentální infrastrukturu, projekty TEN, TEN-E a PPP v souladu s vysokými sociálními standardy a standardy v oblasti transparentnosti a životního prostředí a že by v souladu s klimatickými cíli EU měla upřednostňovat udržitelné druhy dopravy, především pak železniční dopravu;

42.

je toho názoru, že EIB by měla kandidátským zemím poskytovat technickou pomoc tak, jak je stanoveno v novém článku 18 stanov banky;

43.

vítá změny, které přinesla Lisabonská smlouva v článku 209 Smlouvy o ES, ve spojení s článkem 208 Smlouvy o ES, který stanoví, že EIB přispívá za podmínek stanovených ve svých stanovách k provádění opatření nezbytných k dosahování cílů politiky Společenství v oblasti rozvojové spolupráce;

44.

připomíná, že finanční strategie a finanční operace EIB by měly přispívat k obecným zásadám, jimiž se řídí vnější činnost Unie, uvedeným v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, k cíli rozvoje a upevňování demokracie a právního státu, k cíli dodržování lidských práv a základních svobod a k dodržování mezinárodních dohod o životním prostředí, jejichž smluvními stranami jsou Evropská unie nebo její členské státy; připomíná, že ve všech podstatných fázích projektů by měla EIB zajistit, aby byla dodržována ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí;

45.

vítá rozhodnutí řídícího výboru složeného z odborníků, podle něhož by bylo vhodné přemýšlet o vytvoření „platformy Unie pro spolupráci a rozvoj“; naléhavě však žádá EIB a další evropské instituce, aby se důkladně zabývaly proveditelností tohoto nového přístupu a jeho dlouhodobými dopady na efektivitu veškeré vnější činnosti EU a zabránily tomu, aby se všechny rozvojové politiky a cíle oslabily v důsledku zřízení nástrojů bez předchozího posouzení cílů a priorit, jimž budou sloužit;

46.

vítá nově navržené rozhodnutí, které by posílilo schopnost EIB podporovat rozvojové cíle EU, nahradit regionální cíle horizontálními cíli na vysoké úrovni a vytvořit provozní pokyny pro každý region v rámci externího mandátu; připomíná, že je nutné stanovit jednoznačné priority, mj. v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, městské infrastruktury, rozvoje obcí a finančních institucí v místním vlastnictví;

47.

doporučuje následující kroky k posílení úlohy EIB v oblasti rozvoje:

48.

doporučuje, aby se EIB soustředila na investice do projektů obnovitelné energie v rozvojových zemích se zvláštním zaměřením na subsaharskou Afriku;

49.

uznává, že spolupráce mezi EIB, MDB, RDB, dvoustrannými evropskými agenturami pro rozvoj a veřejnými a soukromými finančními institucemi z rozvojových zemí by se měla v zájmu podpory politik EU prohloubit;

50.

je přesvědčen, že je nezbytná intenzivnější spolupráce s regionálními a vnitrostátními finančními institucemi, a to za stejných podmínek a na základě reciprocity, s cílem zefektivnit využívání zdrojů a zaměřit se na specifické místní potřeby;

51.

podporuje podepsání memoranda o porozumění, o kterém v současné době jedná EIB, EBRD a Komise, s cílem posílit spolupráci ve všech zemích mimo EU, kde EIB obvykle působí, aby bylo dosaženo toho, že politiky poskytování půjček budou ve vzájemném souladu i v souladu s politickými cíli EU, jako je sociální soudržnost a ochrana životního prostředí;

52.

vyzývá EIB, aby zavedla jasné finanční podmínky pro finanční zprostředkovatele a aby podávala zprávy o pokroku v oblasti transparentnosti a větší odpovědnosti, zejména co se týče poskytování půjček přes finanční zprostředkovatele; domnívá se, že EIB by měla aktualizovat a zpřísnit svou politiku v oblasti exteritoriálních finančních center, jít přitom nad rámec stávajících rovných podmínek nastavených u seznamů OECD a zohlednit všechny jurisdikce, které by mohly umožňovat vyhýbání se placení daní nebo daňové úniky;

53.

je toho názoru, že nestačí spoléhat se na seznam exteritoriálních finančních center OECD a že dokud EU nesestaví svůj vlastní seznam, je třeba využít všechny mezinárodně uznané seznamy; domnívá se však, že EIB by měla sama nezávisle posuzovat a sledovat příslušné nespolupracující jurisdikce a pravidelně zveřejňovat své výsledky, které doplní analýzy obsažené v mezinárodních a unijních referenčních seznamech;

54.

je toho názoru, že EIB se nesmí účastnit žádných operací, které se provádí prostřednictvím nespolupracující jurisdikce, tak jak ji definují OECD, pracovní skupina pro finanční činnost (FATF) a další příslušné mezinárodní organizace, a že by měla rovněž provádět své vlastní nezávislé posuzování a sledování;

55.

je toho názoru, že EIB by měla velmi přísně uplatňovat svou již zveřejněnou aktualizovanou politiku týkající se NCJ/OFC, aby zajistila, že její finanční operace nepřispívají k žádnému druhu daňových úniků nebo praní špinavých peněz;

56.

žádá EIB, aby do své výroční zprávy pro EP zapracovala údaje o provádění své politiky týkající se exteritoriálních finančních center, zejména aby uvedla počet žádostí zamítnutých z důvodu nedodržení předpisů a informace o tom, kolikrát bylo požadováno a provedeno přemístění s cílem dodržet předpisy;

57.

vyzývá EIB, aby dále zintenzivnila proaktivní a včasné zveřejňování informací o projektech, včetně vlastního posuzování dopadu projektu na životní prostředí, společnost, lidská práva a rozvoj, monitorovacích zpráv a následných hodnotících zpráv;

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance, skupině Světové banky, všem regionálním rozvojovým bankám, vládám a parlamentům členských států.