24.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 219/40

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2011 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Maďarska na období 2011-2014.

(4)

Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020. Dne 14. února 2012 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Maďarsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada závěry, které vyzývají Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a dalšími výbory předložil své názory na opatření doporučená v rámci politického cyklu Evropa 2020. Tyto názory jsou součástí stanoviska Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 15. února 2012 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu 2012.

(7)

Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 29. února 2012 si Evropský parlament a Maďarsko vyměnily názory podle čl. 2-ab odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97.

(9)

Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy, které se účastní Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(10)

Dne 23. dubna 2012 předložilo Maďarsko svůj konvergenční program na období 2012-2015 a svůj národní program reforem na rok 2012. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně. Komise v hloubkovém přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 rovněž posuzovala, zda je Maďarska ovlivněno makroekonomickou nerovnováhou. Komise ve svém hloubkovém přezkumu dospěla k závěru, že se Maďarsko potýká s vnější a vnitřní nerovnováhou, byť ne nadměrnou.

(11)

Na základě hodnocení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je poněkud optimistický. Ve srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2012 jsou odhady růstu na léta 2012 a 2013 vypracované maďarskými orgány přibližně o půl procentního bodu vyšší v důsledku optimističtějších oficiálních předpokladů týkajících se domácí poptávky, zejména pro rok 2013. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu je, v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku ze dne 13. března 2012, zajistit udržitelnou nápravu nadměrného schodku do roku 2012, jak stanovila Rada. Oficiální cíle pro schodek a plánované fiskální úsilí jsou v souladu s uvedeným doporučením. Konvergenční program potvrzuje předchozí střednědobý rozpočtový cíl ve výši 1,5 % HDP, o němž se předpokládá, že bude dosažen do roku 2013. Střednědobý rozpočtový cíl přiměřeně odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda (5) a v porovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2012, která zohledňuje rizika provádění vybraných úsporných opatření a méně optimistický makroekonomický scénář, je zřejmé, že úsilí o dosažení střednědobého rozpočtového cíle není v roce 2013 dostatečné.

Míra růstu veřejných výdajů, s přihlédnutím k diskrečním opatřením na straně příjmů, je v souladu s výdajovým kritériem na rok 2013 uvedeným v Paktu o stabilitě a růstu, nikoliv však na roky 2014 a 2015. Podle plánů vlády se bude veřejný dluh po celé programové období neustále snižovat až na hodnotu pod 73 % HDP v roce 2015, zůstane však nad referenční hodnotou 60 % HDP. Pokud jde o referenční hodnotu pro snížení dluhu, bude se Maďarsko v letech 2013-2014 nacházet v přechodném období a konvergenční program by zajistil dostatečný pokrok k dosažení souladu s referenční hodnotou. Podle programu by bylo referenční hodnoty pro snížení dluhu dosaženo na konci přechodného období, v roce 2015, a to by pomohlo snížit kumulované vnitřní a vnější zadlužení.

(12)

Pro provádění ústavního rámce fiskálního řízení byla přijata nová pravidla, ale některé jeho prvky jsou i nadále nedostatečné. Střednědobé rozpočtové plánování je pouze orientační, zdroje fiskální rady nejsou úměrné jejímu nově zavedenému silnému právu veta a dostupnost rozpočtových informací je i nadále nedostatečná. Posílení střednědobého rozpočtového plánování a rozšíření analytické působnosti fiskální rady by přispělo k tomu, aby nový ústavní rámec fiskálního řízení mohl plnit svou úlohu.

(13)

Politická reakce řešící dopad daňové reformy na osoby s nízkými příjmy (zvýšení minimálních mezd, programy mzdových subvencí) zaměstnanost neposílila, zatímco opatření na podporu zapojení žen do trhu práce jsou krůčkem správným směrem. Míru zaměstnanosti by pomohlo zlepšit zdanění práce způsobem, který by podporoval zaměstnanost, a další posílení opatření na podporu účasti žen na trhu práce, zejména rozšíření zařízení péče o děti a předškolní péče.

(14)

Reorganizace veřejné služby zaměstnanosti vedla k celkové redukci, což je krok opačným směrem, než bylo doporučeno v roce 2011. Pokud jde o aktivní politiku v oblasti trhu práce, jeví se některá opatření, jejichž cílem je poskytnout individualizované služby znevýhodněným skupinám, například v rámci programů Evropského sociálního fondu (ESF), důvěryhodnými a relevantními. Avšak v případě jiných opatření zaměřených na znevýhodněné skupiny (např. veřejné práce) je nepravděpodobné, že účinně přispějí k lepšímu začleňování účastníků do otevřeného trhu práce. Za účelem lepšího fungování trhu práce a zvýšení účasti na něm by měly být okamžitě přijaty rozhodující kroky k posílení kapacity veřejné služby zaměstnanosti, přičemž by měla být současně zachována správná rovnováha mezi financováním veřejných prací a ostatních aktivních politik v oblasti trhu práce. Pro trvalé snížení slabin vyplývajících z nahromadění vnitřního a vnějšího dluhu by bylo rovněž důležité zvyšování růstového potenciálu prostřednictvím strukturálních reforem v oblasti trhu práce. Vedle toho nebyla v ostatních politikách zohledněna Národní strategie pro sociální začleňování (Romů).

(15)

Opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí většinou směřují správným směrem, je však možné dosáhnout dalšího pokroku. Snahy o zlepšení přístupu k nebankovnímu financování se rovněž ubírají správným směrem, stále však chybí komplexní zhodnocení politik v oblasti malých a středních podniků. V četných případech vykazuje Maďarsko velmi nízké ukazatele měřící transparentnost a kvalitu veřejné správy; pokrok v této oblasti by mohl zlepšit stabilitu institucionálního a politického prostředí. To by naopak mohlo zlepšit podmínky pro přímé zahraniční investice a podpořit snížení značné nerovnováhy čistých mezinárodních investic; zejména poměr znovu investovaných zisků v letech 2009 a 2010 drasticky poklesl, částečně v důsledku krize, ale i řady kontroverzních a nepředvídatelných změn v politickém a fiskálním prostředí a v právním a institucionálním systému. Nejnovější trend u veřejných prostředků určených na výzkum a inovace (od poloviny roku 2010) není v souladu s diferencovanou fiskální konsolidací podporující růst, která byla stanovena jako priorita v roční analýze růstu na rok 2012.

(16)

Vláda provedla reformu vysokoškolského vzdělávání, která zavedla změny struktury a financování vysokoškolského vzdělávání. Vedle toho existuje riziko, že v důsledku některých prvků nových právních předpisů upravujících školní docházku se zvýší počet osob, které předčasně ukončují školní docházku, a segregace v maďarském školském systému. Rovněž není dostatečně řešena stejně důležitá otázka celoživotního učení. Pro zvýšení konkurenceschopnosti maďarských pracovních sil bude důležité zlepšit vzdělávání na všech úrovních.

(17)

Nedostatečný pokrok v restrukturalizaci veřejné dopravy je důležitým důvodem pro rozpočtové schodky v posledních letech. Převážná většina kolejových vozidel patřících společnostem provozujícím veřejnou dopravu dosáhla hranic své životnosti. Zvýšení přeshraniční kapacity elektrické sítě by mohlo usnadnit případné zvýšení obchodu se sousedními zeměmi. Státní energetický regulační orgán není oprávněn uspořádat samosprávně svou strukturu a nemá ani výlučnou pravomoc stanovovat síťové sazby, včetně míry návratnosti, kterou si provozovatelé sítí mohou účtovat. Regulované ceny by se měly vztahovat pouze na sociálně slabé spotřebitele.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Maďarska. Posoudila konvergenční program i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Maďarsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program Maďarska a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto hodnocení Rada přezkoumala národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení 1, 3, 4 a 5,

1.

Do roku 2012 trvale napravit nadměrný schodek prováděním rozpočtu na rok 2012 a následně schválených konsolidačních opatření a současným snížením závislosti na jednorázových opatřeních. Poté uvést všechna strukturální opatření nezbytná k zajištění trvalé nápravy nadměrného schodku a dosažení dostatečného pokroku v plnění střednědobého rozpočtového cíle, včetně splnění výdajového kritéria, a zajištění dostatečného pokroku při dosahování souladu s referenční hodnotou pro snížení dluhu. Rovněž v zájmu přispění ke zmírnění kumulované makroekonomické nerovnováhy jednoznačně snižovat míru zadlužení.

2.

Revidovat přijaté zásadní právní předpisy upravující hospodářskou stabilitu, a to začleněním nových číselných pravidel do závazného střednědobého rozpočtového rámce. Pokračovat v rozšiřování analytické působnosti fiskální rady s cílem zvýšit transparentnost veřejných financí.

3.

Zdaňovat práci způsobem, který více podpoří zaměstnanost, a to tak, že udržitelným a rozpočtově neutrálním způsobem zmírní dopad daňových změn z let 2011 a 2012 na osoby s nízkými příjmy, například přesunutím daňové zátěže na daně za energii a periodické daně z nemovitostí. Posílit opatření na podporu zapojení žen do trhu práce, zejména rozšíření zařízení péče o děti a předškolní péče.

4.

Posílit kapacitu veřejné služby zaměstnanosti, a zvýšit tak kvalitu a účinnost odborné přípravy, pomoci při hledání práce a individualizovaných služeb, se zvláštním důrazem na znevýhodněné skupiny. Posílit aktivační prvek v režimu veřejných prací, a to zavedením účinné odborné přípravy a pomoci při hledání práce. Provést Národní strategii pro sociální začleňování (Romů) a zohlednit ji v ostatních politikách.

5.

Provést opatření ke snížení administrativní zátěže. Zajistit, aby zadávání veřejných zakázek a legislativní proces podporovaly konkurenceschopnost trhu a zajišťovaly stabilní regulační a podnikatelsky přívětivé prostředí pro finanční a nefinanční podniky, včetně přímých zahraničních investorů. Snížit náklady na dodržování daňových předpisů a vytvořit stabilní právní rámec pro zdanění podniků, který by nenarušoval hospodářskou soutěž. Odstranit neodůvodněná omezení při zřizování velkoplošných maloobchodních prostor. Poskytnout konkrétní cílené režimy pobídek, které by podpořily inovativní malé a střední podniky v nové inovační strategii.

6.

Připravit a provést celostátní strategii týkající se předčasného ukončování školní docházky, a to zajištěním přiměřeného financování. Zajistit, že provádění reformy vysokoškolského vzdělávání zlepší znevýhodněným skupinám přístup ke vzdělávání.

7.

Reformovat systém veřejné dopravy tak, aby byl hospodárnější. Zvýšit přeshraniční kapacitu elektrické sítě, zajistit nezávislost energetického regulačního orgánu a postupně zrušit regulované ceny energií.