11.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 136/8

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13.ledna 2009 o společné zemědělské politice a o zajišťování potravin ve světě (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zemědělství EU a změně klimatu (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech pro zemědělce: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě (4),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, který předložila Komise, SEK(2010)1058,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o rostoucích cenách potravin v Evropské unii a v rozvojových zemích (5),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zajišťování potravin“,

—

s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí OSN, k nimž patří cíl snížit v letech 1990 až 2015 počet lidí trpících hladem na polovinu,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0376/2010),

A.

vzhledem k tomu, že zajišťování potravin pro evropské občany, poskytování zdravých a kvalitních potravin spotřebitelům za rozumné ceny a zabezpečení příjmů zemědělských podniků jsou ústředními cíli společné zemědělské politiky (SZP) od jejího počátku a i v současnosti zůstávají klíčovými cíli EU,

B.

vzhledem k tomu, že volatilita cen potravin a komodit, která se před nedávnem objevila, vyvolává velké obavy o fungování evropských a celosvětových potravinových dodavatelských řetězců, a vzhledem k tomu, že růst cen potravin nejsilněji dopadl na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva,

C.

vzhledem k tomu, že cenová volatilita v zemědělství je trvalého rázu, neboť ceny nepřiměřeně reagují na malé změny úrovně produkce, což je velmi často důsledkem spekulace,

D.

vzhledem k tomu, že na nedávném zasedání Výboru FAO pro celosvětové zajišťování potravin poukázala EU na problém extrémní cenové volatility a nová skupina odborníků na vysoké úrovni byla požádána, aby vypracovala zprávu o příčinách výkyvů cen a souvisejících opatřeních,

E.

vzhledem k tomu, že klimatické a jiné události mohou mít za následek, že země budou provádět protekcionistické politiky, což ilustruje nedávný zákaz vývozu pšenice, který uvalily Rusko a Ukrajina, jež dohromady vyvážejí 30 % světové pšenice,

F.

vzhledem k tomu, že celosvětová produkce potravin může být pravidelně ohrožována řadou faktorů, jako jsou škůdci a nemoci, dostupnost přírodních zdrojů a přírodní katastrofy, což v roce 2010 ukázaly období sucha a požáry v Rusku a obrovské záplavy v Pákistánu,

G.

vzhledem k tomu, že důsledkem změny klimatu bude častější výskyt takovýchto přírodních katastrof, a tím se zhorší potravinové zajištění;

H.

vzhledem k tomu, že s ohledem na tlak na přírodní zdroje se požaduje produkovat více potravin z méně zdrojů a zdůrazňuje se udržitelná produkce,

I.

vzhledem k tomu, že EU je největším čistým dovozcem zemědělských produktů a že je příliš závislá na dovozu bílkovinných a olejnatých produktů a kukuřice pro odvětví chovu zvířat a na dovozu ovoce a zeleniny, v neposlední řadě proto, že evropským producentům není dovoleno používat pro tyto produkty stejné výrobní postupy,

J.

vzhledem k tomu, že si podle údajů organizace FAO odhadovaný nárůst počtu obyvatel na celém světě ze současných 7 miliard na 9,1 miliardy do roku 2050 vyžádá 70 % zvýšení dodávek potravin,

K.

vzhledem k tomu, že se v Evropské unii stále vyskytuje chudoba a hlad; vzhledem k tomu, že 79 milionů lidí v EU stále žije pod hranicí chudoby (60 % průměrného příjmu v zemi, v níž daná osoba žije); vzhledem k tomu, že poslední zimu obdrželo 16 milionů občanů EU prostřednictvím charitativních organizací potravinovou pomoc,

L.

vzhledem k tomu, že potravinové zajištění neznamená pouze dostupnost dodávek potravin, ale podle FAO zahrnuje také právo na potraviny a přístup ke zdravé výživě pro všechny; vzhledem k tomu, že Evropa může k celosvětovému zajišťování potravin přispět zvýšením své konkurenceschopnosti,

M.

vzhledem k tomu, že zajišťování potravin pro nejchudší vrstvy společnosti ztěžují dopady celosvětové hospodářské a finanční krize,

N.

vzhledem k tomu, že příjmy zemědělců v roce 2009 po dekádě stagnace příjmů výrazně poklesly v důsledku obtížných podmínek na trhu a rostoucích výrobních nákladů; vzhledem k tomu, že příjmy v zemědělství jsou podstatně nižší (odhadem o 40 % na pracovní jednotku) než ve zbývajících odvětvích hospodářství a příjem na obyvatele ve venkovských oblastech je výrazně nižší (přibližně o 50 % na pracovní jednotku) než v městských oblastech,

O.

vzhledem k tomu, že podíl na přidané hodnotě vytvořené potravinovým dodavatelským řetězcem, který dostávají zemědělci, neustále klesá, zatímco podíl potravinářského průmyslu se zvýšil; vzhledem k tomu, že řádné fungování potravinového dodavatelského řetězce je nezbytným předpokladem pro to, aby zemědělci získali za svou produkci spravedlivou odměnu,

P.

vzhledem k tomu, že v rámci celého řetězce produkce, dodávek a spotřeby potravin je až 50 % potravin vyprodukovaných v EU vyplýtváno,

Q.

vzhledem k tomu, že v EU je pouze 7 % zemědělců mladších 35 let,

R.

vzhledem k tomu, že zajišťování potravin je pro Evropu ústřední otázkou a vyžaduje koherenci a koordinaci různých oblastí odvětvových politik na úrovni EU, zejména SZP, energetické politiky, výzkumných programů, rozvojové a obchodní politiky a finanční regulace,

1.

zdůrazňuje, že silné a udržitelné odvětví zemědělství v celé EU a prosperující a udržitelné venkovské prostředí, zajišťované silnou SZP, jsou klíčovými podmínkami splnění úkolu potravinového zajištění;

2.

potvrzuje, že v mezinárodním měřítku má EU nejvyšší standardy zemědělské a potravinové produkce se silným důrazem na bezpečnost a kvalitu potravin a ekologickou udržitelnost zemědělství;

3.

zastává názor, že k nasycení Evropy a třetích zemí bude třeba využívat všech forem zemědělství;

4.

domnívá se, že právo na potravinové zajištění je základním lidským právem, které je naplněno tehdy, když jsou všem lidem kdykoli fyzicky a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život;

5.

potvrzuje, že EU má povinnost zajišťovat pro své občany potraviny a že v tomto ohledu má zásadní význam zachování zemědělské činnosti; upozorňuje na pokles příjmů zemědělských podniků v EU způsobený rostoucími náklady produkce a cenovou volatilitou, což negativně ovlivňuje možnosti zemědělců zachovat produkci; upozorňuje na náklady, které musí evropští zemědělci nést, aby plnili nejpřísnější normy na světě, pokud jde o bezpečnost potravin, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a pracovní podmínky; zdůrazňuje, že je nutné zemědělcům tyto dodatečné náklady a to, že poskytují veřejnou službu společnosti, kompenzovat; zdůrazňuje, že potraviny z třetích zemí vstupující do EU musí splňovat tytéž přísné normy, aby evropští producenti neutrpěli újmu z hlediska konkurenceschopnosti;

6.

uznává, že zabezpečení přiměřených dodávek potravin je základním prvkem potravinového zajištění, ale rovněž uznává, že z hlediska přístupu k potravinám a cenové dostupnosti potravin je třeba věnovat pozornost zajištění přiměřené životní úrovně, především pro osoby s nedostatečnými finančními zdroji, což jsou často děti, starší osoby, přistěhovalci, uprchlíci a nezaměstnaní;

7.

podporuje vzorec: zajišťování potravin – stravování – kvalita – dostupnost – inovace – produktivita; domnívá se, že aby mohl být naplněn, měla by budoucí SZP brát v úvahu očekávání veřejnosti ve smyslu, že by se mělo jednat o politiku zemědělskou i potravinovou, zaměřenou na veřejnou informovanost o zdravé stravě;

8.

zastává názor, že by EU měla vytvořit v členských státech lepší podmínky pro realizaci programů týkajících se výživy, jako jsou programy Ovoce do škol a Mléko do škol, a lépe podporovat osvětu a zvyšování povědomí o původu produktů a výživě, neboť informované rozhodování, pokud jde o výživu, může předcházet onemocněním a omezit výdaje v sociální oblasti v Evropě, jež představují velkou zátěž; požaduje rovněž více programů na podporu správné výživy, snížení s nimi souvisejícího administrativního zatížení a zvýšení jejich rozpočtů; vybízí Komisi, aby posoudila praktičnost těchto programů;

9.

znovu potvrzuje svou podporu programu pro nejchudší osoby v EU; připomíná, že Spojené státy prostřednictvím zemědělského zákona významně podporují svůj Program doplňkové potravinové pomoci (Supplemental Nutrition Assistance Programme), který kromě toho, že řeší některé potřeby v oblasti výživy nejchudší části obyvatelstva, je také významným zdrojem příjmů pro toto odvětví i pro celé hospodářství;

10.

je si vědom toho, jak velkou výzvu představuje pro zajišťování potravin změna klimatu, především kvůli častějším a závažnějším klimatickým událostem, jako jsou sucha, záplavy, požáry a bouře; zdůrazňuje rostoucí problémy plynoucí z nedostatku vody a dopad těchto problémů na produkci potravin; zdůrazňuje, že je nezbytné se hospodařením s vodou a změnou klimatu naléhavě zabývat;

11.

připomíná, že bezpečnost zásobování energií a zajišťování potravin jsou velmi úzce propojeny; uznává, že energetické náklady jsou klíčovým faktorem určujícím míru ziskovosti zemědělství, jež je převážně závislé na ropě; podporuje opatření, jež budou zemědělce motivovat k vyšší energetické účinnosti a k využívání alternativních zdrojů energie; připomíná, že je zapotřebí důslednější podpora výzkumu, vývoje a poradenských služeb;

12.

zastává však názor, že zvýšené úsilí o rozvoj obnovitelných zdrojů energie a o dosažení cílů pro rok 2020 musí zohledňovat dopady na produkci potravin a zásobování potravinami; zdůrazňuje křehkost rovnováhy, co se týče řešení potravinového a palivového problému;

13.

bere na vědomí míru závislosti na dovozu bílkovinných a olejnatých produktů z třetích zemí, což negativně ovlivňuje potravinářský průmysl a zemědělství, zejména odvětví chovu zvířat, při prudkém růstu cen;

14.

žádá Komisi, aby navrhla technické řešení problému nízkého zastoupení geneticky modifikovaných látek v geneticky nemodifikovaných dovozech a aby navrhla zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU, jakmile se prokáže jejich bezpečnost;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zvýšení transparentnosti na evropské úrovni zajistily přístup veřejnosti k informacím o výsledcích kontrol zajišťování potravin;

16.

je znepokojen problémem zabírání půdy a jeho dopady na zajišťování potravin v rozvojových zemích a budoucnost zemědělství a zemědělců; vyzývá Komisi, aby tuto situaci prošetřila s ohledem na držbu půdy a přírodní zdroje;

17.

upozorňuje, že z důvodu vysoké ceny krmiv se situace zemědělských podniků zaměřených na živočišnou výrobu v EU zhoršila; požaduje proto, aby byly ke stabilizaci trhu a zabránění krizi cíleně využívány nástroje dostupné podle nařízení (ES) č. 1234/2007 o společné organizaci trhu;

18.

vyjadřuje přesvědčení, že nárůst produktivity, kterého bude dosaženo v nových členských státech, zvýší rozlohu využitelné půdy a poskytne možnost zvýšit produkci bílkovinných a olejnatých produktů v EU;

19.

konstatuje, že potravinové zajištění nelze zaručit, pokud nebude k dispozici volný přístup ke genetickým zdrojům pro potraviny a zemědělství; uznává, že mezinárodní smlouva FAO o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství je důležitým nástrojem na ochranu biologické rozmanitosti v zemědělství, který může odvrátit důsledky změny klimatu;

20.

zdůrazňuje, že pobídky, které jsou v současné době v plánu pro udržitelné energetické plodiny, by v žádném případě neměly ohrozit zajišťování potravin pro občany;

21.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly programy, jejichž součástí budou konkrétní zemědělská opatření určená ke zmírnění účinků změny klimatu a přizpůsobení se jim;

22.

podtrhuje, že je zapotřebí podpořit zahájení informační kampaně zaměřené na spotřebitele, jež se bude týkat úsilí zemědělců a zemědělského odvětví, pokud jde o ochranu životního prostředí a zajišťování potravin;

23.

domnívá se, že finanční a zemědělské trhy jsou dnes více propojené než kdykoli předtím; je toho názoru, že již nedostačuje pouze reakce na evropské úrovni a že Evropa by měla otázky cenové volatility a zajišťování potravin řešit společně se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi; podporuje kroky, které s tímto cílem podniká předsednictvo skupiny G20;

24.

poukazuje na problémy, kterým čelí zemědělci v době extrémní volatility trhu a cen; upozorňuje na obtíže, na něž narážejí zemědělci, když se v době extrémní volatility snaží o plánování; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla stálá a důrazná opatření pro řešení volatility na zemědělských trzích; vyjadřuje přesvědčení, že půjde o klíčový prvek k zajištění toho, aby zemědělská výroba v Evropské unii zůstala zachována;

25.

uvědomuje si, že index cen prvotních zemědělských produktů na finančních trzích nebyl nikdy tak nestabilní; jako příklad uvádí nedávný nárůst cen u kontraktů na pšenici, které za dva měsíce vzrostly o 70 % a objem obchodování s nimi se na pařížském komoditním trhu více než zdvojnásobil;

26.

zdůrazňuje skutečnost, že tyto události jsou pouze částečně způsobeny podkladovými faktory trhu, jako je nabídka a poptávka, a do velké míry pramení ze spekulace; poznamenává, že spekulativní chování má za následek více než 50 % případů nárůstu cen, k nimž došlo v nedávné době; ztotožňuje se se závěry zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, pokud jde o úlohu, kterou sehráli významní institucionální investoři, jako jsou hedgeové fondy, penzijní fondy a investiční banky – které nejsou obecně zapojeny do zemědělských trhů –, při ovlivňování cenových indexů komodit svými aktivitami na trzích s deriváty;

27.

podporuje v této souvislosti přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, u kterých by mělo být zajištěno transparentnější obchodování a minimální limity pro subjekty, jež mohou na těchto trzích obchodovat; připomíná, že finanční nástroje by měly sloužit hospodářství a pomáhat zemědělské výrobě při překonávání krizí a klimatických událostí; zároveň by spekulace neměly mít možnost ohrožovat jinak výkonné zemědělské podniky;

28.

vítá návrh Komise týkající se regulace OTC derivátů, ústředních protistran a registrů obchodních údajů; přeje si, aby jako nástroj rychlé reakce na krizi byla k dispozici bezpečnostní síť proti extrémní cenové volatilitě; přeje si, aby došlo ke koordinaci právních předpisů mezi EU a třetími zeměmi, např. USA, aby se omezily příležitosti pro spekulanty k nabytí neoprávněné výhody na základě rozdílů mezi různými regulačními systémy;

29.

je zastáncem odvážnější iniciativy EU zaměřené na boj proti spekulaci, například udělením mandátu regulačním orgánům a orgánům dohledu omezit spekulaci; domnívá se, že komoditní deriváty se od ostatních finančních derivátů liší a že by s nimi tedy měli obchodovat pouze obchodníci, kteří mají prokazatelný zájem na ochraně zemědělského zboží před rizikem, a další kategorie osob, které jsou přímo spojeny se zemědělskou výrobou; požaduje, aby Komise zajistila, aby obchodovat s deriváty potravinových komodit mohli pouze na investoři, kteří jsou přímo spojeni se zemědělskými trhy;

30.

vyjadřuje znepokojení nad dalekosáhlou koncentrací, k níž došlo u obchodu s obilím, na jejímž základě jsou dotčené podniky schopné ovlivňovat tržní ceny; konstatuje, že by to mohlo zvýšit cenovou volatilitu, neboť obchodníci s obilím mají z důvodu svých spekulativních transakcí na velkém kolísání cen zájem; domnívá se, že to rovněž prokazuje potřebu intervenčních zásob nebo jiné další bezpečnostní sítě na podporu stability cen a ochranu zájmů zemědělců a spotřebitelů;

31.

zdůrazňuje, že je nemožné přijmout účinná opatření proti velkým výkyvům cen bez intervenčních nebo strategických zásob; domnívá se proto, že v budoucí SZP musí být posílena úloha mechanismů řízení trhu;

32.

zdůrazňuje, že větší transparentnost a spravedlnost v potravinovém dodavatelském řetězci je nezbytná k zajištění spravedlivých výnosů pro zemědělce, spravedlivých zisků a cen v rámci celého potravinového dodavatelského řetězce a rentabilního zemědělského odvětví, které bude řádně plnit úkol potravinového zajištění; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní a účinný návrh na řešení tohoto problému;

33.

poukazuje na to, že vůči cenové volatilitě bývají zranitelnější země s nízkými příjmy a nedostatkem potravin;

34.

poznamenává, že v současnosti nejsou celkové dodávky potravin ve světovém měřítku nedostatečné a že zajištění potravin je pro mnoho lidí zapříčiněno spíše nedostupností a vysokými cenami;

35.

poznamenává však, že celosvětové zásoby potravin jsou mnohem omezenější než dříve, neboť v době potravinové krize v roce 2007 se jejich množství dostalo na rekordně nízkou úroveň 12 týdnů celosvětových potravinových zásob; poukazuje na to, že světová produkce potravin je stále více ohrožena extrémním počasím spojeným se změnou klimatu, rostoucími tlaky na půdu vyplývajícími z urbanizace a zvýšeným počtem škůdců a chorob, což může mít za následek náhlý a nepředvídatelný nedostatek potravin;

36.

je tedy toho názoru, že by bylo přínosné vytvořit cílený celosvětový systém potravinových zásob (nouzových zásob na omezení hladu a zásob určených k regulaci cen komodit), který by umožnil jednodušší obchodování ve světovém měřítku při prudkému nárůstu cen, zamezil stále přítomnému protekcionismu a zmírnil tlak na světové potravinové trhy; je toho názoru, že tyto zásoby by měl spravovat společný orgán pod záštitou OSN nebo FAO, který by naplno využíval zkušeností získaných organizací FAO a Světovým potravinovým programem OSN; žádá Komisi, aby se vší naléhavostí prozkoumala způsob, jak tohoto cíle co nejúčinněji dosáhnout, a podala o tom zprávu Parlamentu; dále žádá Komisi, aby se při prosazování tohoto cíleného celosvětového systému potravinových zásob ujala vedoucí úlohy;

37.

připomíná, že EU zatím reagovala prostřednictvím podpory a finančních prostředků, například prostřednictvím nástroje pro zajišťování potravin; přeje si vidět zprávy o účinnosti tohoto nástroje, včetně pokroku v boji s příčinami a projevy krize, a žádá Komisi, aby zhodnotila možnosti vytvoření stálého nástroje, který by byl nápomocen v boji s hladomorem ve světě;

38.

znovu opakuje, že je důležité rozvíjet zemědělství v rozvojovém světě a poskytovat přiměřenou část zámořské rozvojové pomoci EU (ODA) na zemědělství; lituje, že od osmdesátých let minulého století došlo k dramatickému poklesu výše rozvojové pomoci určené na zemědělství, a vítá skutečnost, že se uznává potřeba tento trend zvrátit; vyzývá Komisi, aby se ve své rozvojové pomoci přednostně zaměřovala na zemědělství, a to včetně pomoci zemědělcům k přístupu na trhy;

39.

vyslovuje politování nad závěry summitu OSN 2010 o rozvojových cílech tisíciletí v roce 2010 a poukazuje na to, že rozvinuté země ještě zdaleka nesplnily své závazky související s oficiální rozvojovou pomocí;

40.

vítá iniciativu, s níž v rámci jednání summitu OSN o rozvojových cílech tisíciletí v roce 2010 přišla Světová banka, totiž zvýšit podporu poskytovanou zemědělství s cílem stimulovat růst příjmů, zaměstnanost a zajišťování potravin především v oblastech s nízkými příjmy;

41.

znovu potvrzuje své stanovisko uvedené ve zprávě o budoucnosti SZP po roce 2013; znovu stvrzuje svůj závazek k vytvoření silné politiky v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, která zaručí potravinové zajištění pro všechny, zachová klíčový význam venkovských oblastí Evropy, posílí konkurenceschopnost zemědělství, zajistí pokračování zemědělské produkce v celé EU, bude podporovat inovace, konkurenceschopnost a zaměstnanost a bude se podílet na řešení nejvýznamnějších celosvětových problémů, jako je změna klimatu; zdůrazňuje rovněž, že je nezbytné SZP zjednodušit a odbyrokratizovat a tím snížit příjemcům náklady na její provádění;

42.

zdůrazňuje úlohu mladých zemědělců v budoucí SZP; poukazuje na to, že pouze 7 % evropských zemědělců je mladších 35 let a zároveň že celých 4,5 milionu zemědělců odejde v příštích deseti letech do důchodu; podporuje posílení opatření prospěšných pro mladé zemědělce, např. prémie při zakládání zemědělského podniku, dotované úrokové sazby na půjčky a další výhody, jež členské státy poskytují ze svých rozpočtů na rozvoj venkova; znovu potvrzuje význam navrhované změny rozpočtu na výměnné programy pro mladé lidi a přeje si, aby byla realizována jako pilotní projekt; vyzývá také k odstranění všech administrativních omezení, která mladým lidem brání začít pracovat v zemědělském odvětví;

43.

domnívá se, že výzkum a inovace jsou zásadní pro splnění úkolu potravinového zajištění, neboť mohou zvýšit produkci a současně využívat méně zdrojů; zdůrazňuje význam podpory odborné přípravy, přístupu k vzdělávání, předávání znalostí a výměny osvědčených postupů v zemědělství; opakuje, že v zájmu posílení přístupu k výzkumu a inovacím v zemědělství je třeba koordinovat SZP s dalšími politikami;

44.

vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly příležitostí, které na poli výzkumu a technologických inovací nabízí sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj, a aby jeho prostřednictvím zvýšily produktivitu, přitom však respektovaly kritéria energetické účinnosti a udržitelnosti;

45.

konstatuje, že v důsledku změny klimatu a urbanizace se každoročně snižuje množství půdy využitelné k zemědělské produkci;

46.

rád by zdůraznil především význam rozmanitosti evropského zemědělství a zajištění koexistence odlišných zemědělských modelů, včetně drobného zemědělství, které vytváří pracovní místa ve venkovských oblastech EU, a význam rozmanitosti a kvality potravin, včetně místních a tradičně vyráběných produktů v rámci krátkého dodavatelského řetězce, a stravování v celé Evropě, čímž by se podpořil rozvoj venkovských oblastí a zachovalo dědictví regionálních odvětví potravin a vín;

47.

konstatuje, že tradiční zemědělské postupy, rodinné zemědělské podniky, drobné a ekologické zemědělství mohou značně přispět k potravinovému zajištění, neboť často představují nejúčinnější způsob využití půdy pomocí metod, které se po dlouhé době specificky vyvinuly v jednotlivých regionech a umožňují pevné propojení mezi produktem a oblastí, z níž pochází a jež symbolizuje kvalitu a originálnost produktu; zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto druhy zemědělství existovaly po boku udržitelných moderních zemědělských podniků a kombinovala se tak vysoká produktivita s udržitelným využíváním půdy;

48.

zdůrazňuje také, že přílišné parcelování zemědělské půdy v některých členských státech brání zvyšování produktivity zemědělství a že je potřeba podniknout kroky na podporu slučování malých zemědělských podniků;

49.

zdůrazňuje, že je třeba zachovat rozmanitost zemědělství v EU; uznává, že místní trhy zásobované čerstvým a místně vyprodukovaným zemědělským zbožím jsou udržitelné z hlediska životního prostředí a přispívají k podpoře zavedených zemědělských společenství; zdůrazňuje význam zemědělství ve znevýhodněných oblastech; žádá Komisi, aby se v návrzích budoucí SZP jednotlivými evropskými zemědělskými modely zabývala a zvážila např. možnost vytvoření zvláštních finančních pobídek a systémů identifikace;

50.

je třeba realizovat spravedlivější SZP, která by zajistila vyváženou distribuci podpory pro zemědělce v rámci členských států i mezi nimi, větší územní soudržnost a která by vedla k postupnému odstranění vývozních dotací, souběžně s postupným odstraněním veškerých vývozních dotací u obchodních partnerů EU a penalizací veškerých vývozních opatření s obdobným účinkem;

51.

uznává, že reformy SZP, jež téměř odstranily vývozní náhrady, značně oslabily dopad zemědělské výroby EU na rozvojové země; požaduje, aby EU uznala význam podpory zemědělských odvětví rozvojových zemí zejména tak, že zajistí, aby bylo zemědělství v rozvojových zemích a v rámci rozpočtu EU na zahraniční rozvojovou pomoc učiněno prioritou;

52.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.