Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci COMP/38.344 – Předpínací betonářská ocel

(vyhotovená v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

2011/C 339/05

Tento případ se týká dohod o dlouhodobých cenách a kvótách uzavřených mezi evropskými dodavateli předpínací betonářské ocele.

I.   PÍSEMNÉ ŘÍZENÍ

1.   Prohlášení o námitkách a souvislosti

Dne 30. září 2008 přijala Komise prohlášení o námitkách určené 40 společnostem (dále jen „strany“), které tvoří 18 podniků.

Komise spustila šetření na základě dokumentů předložených antimonopolním úřadem Bundeskartellamt v roce 2002, které byly doplněny o žádost o ochranu před pokutami podanou jistou společností v souladu s oznámením o shovívavosti z roku 2002 (1). Poté, co Komise poskytla této společnosti podmínečnou ochranu, provedla neoznámené kontroly v prostorách mnoha výrobců předpínací betonářské ocele a jednoho dalšího podniku. Po těchto kontrolách Komise obdržela další žádosti o shovívavost. Komise před přijetím prohlášení o námitkách informovala tyto žadatele ve svých předběžných závěrech, že není možné použít ochranu před pokutami v rámci možnosti snížení pokuty, a upřesnila rozpětí předpokládaného snížení.

Na základě shromážděných informací došla Komise k předběžnému závěru, že se strany dopouštěly po různě dlouhou dobu jediného a trvajícího porušení a/nebo opakovaného porušení článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie od 1. ledna 1984 a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP v období od 1. ledna 1994 do 19. září 2002.

2.   Přístup ke spisu

V říjnu 2008 byl stranám povolen přístup ke spisu prostřednictvím DVD. Rovněž získaly přístup k písemným a ústním prohlášením o shovívavosti v prostorách Komise. V tomto ohledu je mi potěšením upozornit na to, že žádná strana ode mne nepožadovala přístup ke spisu, přestože se jedná o rozsáhlý a složitý spis.

3.   Lhůta pro písemnou odpověď

Strany mohly ve lhůtě šesti týdnů ode dne doručení DVD písemně odpovědět na prohlášení o námitkách. Několik ze zúčastněných stran podalo odůvodněné žádosti o prodloužení, kterým jsem vyhověl. Všechny strany odpověděly ve stanovené lhůtě.

II.   ÚSTNÍ ŘÍZENÍ

Slyšení se konalo ve dnech 11. a 12. února 2009 a zúčastnili se ho zástupci všech stran kromě čtyř.

Jeden z podniků ve své ústní prezentaci zahrnující prezentace jednotlivce silně protestoval proti skutečnostem uvedeným v prohlášení o námitkách, které se týkaly jeho údajného zapojení do kartelové dohody. Zmíněný podnik poskytl mimo jiné důkazy, že během daného období soutěžil agresivně. Obdobně argumentoval ve své písemné odpovědi.

III.   NÁVRH ROZHODNUTÍ

V návrhu rozhodnutí Komise v podstatě dále trvá na svých námitkách uvedených ve sdělení o námitkách. Po písemných a ústních návrzích stran došlo jak k mírnému snížení dotčených výrobků, tak i zmírnění povahy údajného protisoutěžního jednání.

Čtyři strany (tzn. právní subjekty), kterým bylo prohlášení o námitkách zasláno, byly z návrhu rozhodnutí vypuštěny, včetně podniku, o němž se jedná v oddíle II. Přestože celková doba protiprávního jednání uvedená v návrhu rozhodnutí je stejná, jako doba uvedená v prohlášení o námitkách, došlo u některých stran a podniků ke zkrácení doby, po kterou se podílely na tomto protiprávním jednání.

Pokud jde o použití pokynů pro výpočet pokut z roku 2006, několik podniků bylo v prohlášení o námitkách označeno jako potenciální „vůdci“ kartelové dohody. V návrhu rozhodnutí však tato skutečnost nezůstala zachována. Kromě toho v návrhu rozhodnutí byl určen menší počet podniků, které se tohoto protiprávního jednání dopouštěly opakovaně, než v prohlášení o námitkách. Bylo také citováno méně předchozích rozhodnutí.

Nakonec bych rád poznamenal, že Komise zpravidla chce v návrhu rozhodnutí předložit nejnovější dostupné údaje o obratu všech společností, aby bylo možné vypočítat 10 % limit obratu (a současně byl respektován limit stanovený v čl. 23 odst. 2 směrnice (ES) č. 1/2003). Přitom přihlédne k současné hospodářské a finanční krizi a jejím dopadům na obraty stran. Tato varianta tudíž zvýhodňuje strany. Nicméně u jedné ze stran Komise vychází z údajů z dřívějšího roku, jelikož tato strana přestala před několika lety vytvářet obrat.

Podle mého názoru se návrh rozhodnutí zabývá pouze námitkami, u kterých byla stranám poskytnuta příležitost oznámit svá stanoviska.

IV.   ZÁVĚR

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním se domnívám, že právo na slyšení bylo v případě všech stran řízení v této věci dodrženo.

(1)  Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. C 45, 19.2.2002, s. 3).