This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62010CN0556
Case C-556/10: Action brought on 26 November 2010 — European Commission v Federal Republic of Germany
Věc C-556/10: Žaloba podaná dne 26. listopadu 2010 — Evropská komise v. Spolková republika Německo
Věc C-556/10: Žaloba podaná dne 26. listopadu 2010 — Evropská komise v. Spolková republika Německo
Úř. věst. C 38, 5.2.2011, p. 5–6
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
5.2.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 38/5 |
Žaloba podaná dne 26. listopadu 2010 — Evropská komise v. Spolková republika Německo
(Věc C-556/10)
2011/C 38/07
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Braun a H. Støvlbæk, zmocněnci)
Žalovaná: Spolková republika Německo
Návrhová žádání žalobkyně
|
1) |
určit, že Spolková republika Německo při provedení prvního železničního balíčku nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z:
|
|
2) |
uložit Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Směrnice 91/440/EHS a 2001/14/ES směřují k dosažení stejného a nediskriminačního přístupu k železniční infrastruktuře pro všechny podniky a k podpoře železničního trhu v Evropě, na kterém existuje hospodářská soutěž, který je dynamický a transparentní. Článek 6 odst. 3 směrnice 91/440/EHS stanoví, že podstatné „funkce“ provozovatele infrastruktury je třeba svěřit subjektům nebo podnikům, „které samy neprovozují železniční dopravu“.
Podle názoru Komise není nezávislost provozovatele infrastruktury, kterou směrnice stanoví, v Německu při provozování podstatných funkcí zaručena, protože vícero z těchto „podstatných funkcí“ jsou přeneseny na společnost, která je sice právně nezávislá, ale je součástí holdingu, ke kterému mimo jiné patří podniky, které nabízí služby železniční dopravy.
Nezávislost zakotvená ve směrnici 2001/14/ES se musí projevit nejen právně, ale i organizačně a v přijatých rozhodnutích. Z toho vyplývá, že podnik pověřený podstatnými funkcemi může být s podniky poskytujícími služby železniční dopravy organizován v jednom holdingu jen tehdy, když je od nich nejen právně oddělen, ale prokazatelně s ním ani netvoří hospodářskou jednotku a je tedy na nich hospodářsky nezávislý. Pokud by tedy v rámci holdingu byly podstatné funkce poskytovány dceřinnou společností, je třeba prostřednictvím ochranných opatření zajistit, aby mateřská a dceřinná společnost netvořily hospodářskou jednotku a tedy nemohly jednat jako jeden podnik. Tato přiměřená a dostatečná ochranná opatření, která mají rovněž zajistit hospodářskou nezávislost provozovatele infrastruktury na podniku železniční dopravy, nebyla ale v Německu vytvořena. Německem uváděná ochranná opatření nestačí k tomu, aby zajistila nezávislost podstatných funkcí, zabránila střetu zájmů a zbavila holding kontroly nad subjektem pověřeným podstatnými funkcemi.
Zaprvé na splnění požadavků nezávislosti nedohlíží nezávislý orgán a pro soutěžitele neexistuje v případě porušení zásady nezávislosti možnost podat stížnost. Zadruhé není zabezpečena nezávislost pracovníků, respektive řídících grémií a vedoucích pracovníků subjektu pověřeného podstatnými funkcemi na holdingové společnosti, a to z těchto důvodů:
|
— |
Členům představenstva holdingu nebo jiných společností náležících k holdingu není zabráněno, aby byli členy i v představenstvu subjektu pověřeného podstatnými funkcemi. |
|
— |
Není upraveno, že členové řídícího grémia subjektu pověřeného podstatnými funkcemi, jakož i jeho vedoucí pracovníci a zaměstnanci pověření výkonem podstatných funkcí nemohou poté, co se vzdali své činnosti pro tento subjekt během přiměřeného počtu let zastávat žádnou vedoucí funkci v holdingu nebo v jiné organizaci, která je pod kontrolou holdingu. |
|
— |
Řídící grémium subjektu pověřeného podstatnými funkcemi není jmenováno na základě jasně definovaných podmínek a vázáno odpovídajícími právními povinnostmi, aby byla zajištěna naprostá nezávislost při přijímání rozhodnutí. |
|
— |
Subjekt pověřený podstatnými funkcemi nedisponuje vlastními zaměstnanci, kteří jsou usazeni v oddělených, respektive zabezpečených prostorech a jejichž kontakty s holdingovou společností a jinými podniky pod její kontrolou, jsou omezeny na oficiální oznámení, která jsou spojena s výkonem podstatných funkcí. |
|
— |
Přístup k informačním systémům není zajištěn, čímž není vyloučeno, že se holding může dostat k informacím, jež se týkají výkonu podstatných funkcí. |
Vedle výše uvedeného porušení požadavku nezávislosti provozovatele infrastruktury při výkonu podstatných funkcí nesplnila Spolková republika Německo své povinnosti vyplývající ze směrnic 91/440 a 2001/14 tím, že
|
— |
dostatečně jasně neprovedla ustanovení směrnice 2001/14/ES o poplatcích za infrastrukturu a opomenula stanovit podmínky nesprávného použití zásady celkových nákladů, |
|
— |
nepřijala opatření nezbytná k tomu, aby zavázala provozovatele infrastruktury ke snížení nákladů na infrastrukturu a poplatků za přístup k železniční síti, |
|
— |
opomenula zmocnit regulační orgány, aby prosazovaly svoje požadavky na poskytnutí informací vůči provozovateli infrastruktury i vhodnými sankčními opatřeními. |
(1) Směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (Úř. věst. L 237, s. 25; Zvl. vyd. 07/01, s. 341).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Úř. věst. L 75, s. 29; Zvl. vyd. 07/05, s. 375).