19.1.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 18/74

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU

(KOM(2009) 567 v konečném znění)

2011/C 18/13

Zpravodajka: paní CSER

Spoluzpravodajka: paní HEINISCH

Dne 20. října 2009 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU

KOM(2009) 567 v konečném znění.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 23. března 2010.

Na 462. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 28. a 29. dubna 2010 (jednání dne 29. dubna 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 51 hlasy pro, 1 hlas byl proti, nikdo se nezdržel hlasování.

1.   Doporučení

1.1   Zásada začlenění zdraví do všech politik by se měla stát realitou ve všech politikách EU. Komise by proto měla zhodnotit a zkontrolovat vlastní opatření a to, zda všechny oblasti politik přispívají k vysoké míře ochrany zdraví a snižování nerovnosti v oblasti zdraví. Komise by měla rozvinout mechanismy, pomocí nichž by změnila ta opatření v oblasti politik, která mají negativní dopad na zdraví a nerovnosti v této oblasti.

1.2   EHSV podporuje význam toho, aby se členské státy a Komise v náležitém časovém rozmezí dohodly na souboru srovnatelných ukazatelů a měřitelných cílů jako prostředku, který vnitrostátním orgánům umožní zhodnotit postup snižování nerovnosti v oblasti zdraví a pomůže oblastem, v nichž by evropské iniciativy mohly doplnit úsilí jednotlivých států.

1.3   EHSV vyzývá všechny členské státy, aby se zapojily do plánů Komise na zlepšení základny údajů a znalostí a mechanismů pro měření, sledování a podávání zpráv o nerovnostech v oblasti zdraví.

1.4   EHSV Komisi naléhavě žádá, aby spolupracovala s členskými státy na vytvoření nových ukazatelů, pomocí kterých by se sledovaly nerovnosti v oblasti zdraví, a metodiky provádění auditu situace v členských státech s cílem seřadit podle důležitosti oblasti, kde by mělo dojít ke zlepšení, a osvědčené postupy.

1.5   EHSV vyzývá členské státy a Komisi, aby vytvořily model celkového hospodářského a sociálního rozvoje, který vede k většímu hospodářskému růstu, lepší sociální spravedlnosti a rovněž k větší solidaritě, soudržnosti a zdraví. Přednostně by se tím měla zabývat strategie Evropa 2020 a při provádění tohoto prioritního úkolu by se měla uvážit klíčová role strukturálních fondů EU.

1.6   Výbor vyzývá Komisi a členské státy, aby využily prostředky nutné k boji proti všem sociálním nerovnostem, jež jsou živnou půdou nerovností v oblasti zdraví, zejména co se týče vzdělání, urbanismu a kupní síly.

1.7   Musí být zintenzivněno úsilí o potírání nerovnosti v oblasti zdraví ve venkovských oblastech, zejména s ohledem na výzvy, jež přinášejí demografické změny.

1.8   Komise by měla vyhodnotit dopad existujících evropských platforem a fór (pro otázky výživy, alkoholu atd.) na zranitelné skupiny.

1.9   Výbor vyzývá Komisi a členské státy, aby znovu zvážily řadu doporučení EHSV, jež byla předložena v minulých stanoviscích týkajících se zdraví a sociálních otázek a jež by v případě provedení přispěla k boji proti nerovnostem v oblasti zdraví (1).

2.   Souvislosti – nerovnost v oblasti zdraví v EU

2.1   Občané EU žijí nyní v průměru déle a zdravěji, avšak v rámci EU existují ve stavu jejich zdraví značné a zvětšující se rozdíly, což představuje významný problém a výzvu. Tento stav dále zhoršuje rostoucí nezaměstnanost kvůli finanční a hospodářské situaci. Sdělení Komise má zahájit diskusi, která by určila, jaká lze uskutečnit doprovodná opatření EU, jež by pomohla členským státům a dalším subjektům na národní a regionální úrovni nalézt řešení tohoto kritického stavu.

2.1.1   Příkladem rozdílů ve zdraví osob žijících v EU je to, že úmrtnost dětí do jednoho roku se mezi členskými státy liší pětinásobně. Naděje dožití se liší u mužů o 14 let a u žen o 8 let. Značné nerovnosti v oblasti zdraví jsou rovněž mezi regiony a městskými a venkovskými oblastmi.

2.1.2   Naděje dožití při narození se v závislosti na úrovni vzdělání a sociálně-ekonomické skupině liší u mužů o deset let a u žen o šest let. Zdravotní stav pracovníků vykonávajících manuální nebo rutinní práce je obvykle horší než u jiných skupin. Existuje zde rovněž významné genderové hledisko, protože ženy žijí déle než muži, avšak stráví více času ve špatném zdravotním stavu.

2.1.3   Příčiny nerovnosti v oblasti zdraví tkví v sociálních rozdílech, jež souvisejí s životními podmínkami, vzorci chování, úrovní vzdělání, zaměstnáním a příjmem, zdravotní péčí, prevencí chorob a službami propagujícími zdraví a rovněž se státní politikou ovlivňující kvantitu, kvalitu a rozložení těchto faktorů. Nerovnosti, ke kterým dochází v přístupu ke vzdělání, zaměstnání a zdravotní péči, a rovněž ty, které jsou založené na pohlaví a rase, jsou rozhodující. Kombinace chudoby a dalších faktorů zranitelnosti, jako je dětství nebo stáří, postižení nebo menšinový původ, tato zdravotní rizika dále zvyšují.

2.1.4   Sociálně-ekonomické faktory ovlivňují životní podmínky a zdraví: například přístup k odpovídajícímu zásobování vodou a odpovídající kanalizaci nemá každý, kdo žije v EU.

2.1.5   Mezi překážky v přístupu ke zdravotní péči patří nedostatečné pojištění (zejména zákonné zdravotní pojištění), vysoké náklady na léčení, nedostatek informací o dostupných službách, a také jazykové a kulturní překážky. Chudší sociální skupiny kromě toho využívají zdravotní péči méně.

2.1.6   Nerovnosti v oblasti zdraví nejsou nevyhnutelné a silně je ovlivňují jednotlivci, vlády, zúčastněné strany a komunity a lze je řešit pomocí odpovídajících politik a činů. Chování jednotlivců, pokud jde o zdraví, není hlavním faktorem objasňujícím pozorované nerovnosti. Ty souvisejí spíše především se sociálně-ekonomickými, zdravotními a politickými podmínkami v každé zemi, jejichž kumulativní účinek ovlivňuje lidi během jejich života.

3.   Obsah návrhu Komise

3.1   Účelem sdělení Komise je zahájit diskusi potřebnou pro určení potenciálu doprovodných opatření EU podpořit kroky členských států a ostatních subjektů v zájmu řešení otázky nerovnosti v oblasti zdraví.

3.2   Navzdory již existujícím iniciativám EU, jež pomáhají překlenout nerovnosti v oblasti zdraví v EU (2), měla Komise pocit, že může dále pomoci členským státům při řešení faktorů, které vytvářejí nerovnosti v oblasti zdraví.

3.3   Sdělení Komise určuje pět klíčových témat, kterými je třeba se zabývat:

—	spravedlivé rozdělení zdravotní péče jako součásti sociálního a ekonomického rozvoje,

—	zlepšení základny údajů a znalostí a mechanismů pro měření, sledování, hodnocení a podávání zpráv,

—	posilovat odhodlání v rámci celé společnosti,

—	uspokojit potřeby zranitelných skupin,

—	rozvíjet příspěvek politik EU.

Ke každé klíčové oblasti je připojen seznam opatření na úrovni EU, jež mají Komise a členské státy přijmout.

4.   Obecné připomínky – opatření týkající se nerovností v oblasti zdraví

4.1   EHSV vítá, že sdělení považuje rozsah nerovnosti v oblasti zdraví mezi různými částmi EU a mezi těmi, jež jsou sociálně zvýhodněné či znevýhodněné, za výzvu, neboť souhlasí, že tato nerovnost podrývá solidaritu, sociální a ekonomickou soudržnost, lidská práva a rovnost příležitostí, k nimž se EU zavázala.

4.2   Sdělení Komise je výsledkem rozsáhlých konzultací a konečný výsledek není úplný. Některé důležité otázky byly bohužel zmíněny pouze stručně nebo nebyly zmíněny vůbec. Některé jsou v pravomoci členských států, avšak Komise by mohla vykonávat doplňující roli při zabývání se těmito otázkami a hledání řešení.

4.3   Sdělení stanovuje klíčové oblasti politik EU (politika v oblasti sociální ochrany, životního prostředí, vzdělávání atd.), které jsou propojeny s nerovnostmi v oblasti zdraví a vzájemně se posilují. EHSV by proto chtěl zdůraznit význam toho, aby Komise a členské státy posoudily dopad různých politik na všech úrovních – místní, regionální a evropské – na zdravotní stav obyvatel. EHSV připomíná, že zmenšení nerovností v oblasti zdraví je výsledkem politické volby, nikoli přirozeného fenoménu.

4.4   EHSV se domnívá, že by Komise měla co nejlépe využít dostupné nástroje (např. otevřenou metodu koordinace, posouzení dopadů, výzkumné programy, ukazatele, spolupráci s mezinárodními organizacemi) a měla by spolu s členskými státy zvážit nové metody, které zajistí, aby se politiky a opatření EU zabývaly faktory, jež vytvářejí rozdíly v oblasti zdraví v EU nebo k nim přispívají. Opatření Komise na podporu členských států však musí být v souladu se zásadou subsidiarity a se smlouvami.

4.5   EHSV podporuje úlohu Komise při koordinování politik a opatření EU, zajišťování soudržnosti politik, podpoře členských států při výměně informací a znalostí, určování a šíření osvědčených postupů a podpoře návrhů politik šitých na míru vzhledem k jednotlivým problémům, které se týkají zvláštních sociálních skupin. EHSV očekává lepší spolupráci se zúčastněnými stranami, včetně EHSV, jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni.

4.6   EHSV nicméně zdůrazňuje úlohu členských států při zajišťování dostupnosti komplexní, velmi kvalitní, všeobecně přístupné a osobní zdravotní péče na místní úrovni, neboť jde o klíčový faktor ve snižování nerovností v oblasti zdraví. Platí to zejména pro děti, pacienty s chronickými onemocněními, pacienty s více onemocněními a starší osoby potřebující během své rekonvalescence důvěrně známé prostředí a kontakt s rodinou, přáteli a známými. Obyvatelé a zvláště zranitelné skupiny by neměli být nuceni se přemísťovat do oblastí, ve kterých se soustřeďují zdravotnická zařízení, aby unikli nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči.

4.7   EHSV zdůrazňuje, že členské státy jsou odpovědné za poskytování zdravotní péče. V rámci diskuse o problematice nerovnosti je velmi důležité zohlednit úlohu národních vlád při zabezpečování systémů sociální ochrany a zajišťování dostatečného počtu dobře vyškoleného personálu poskytujícího na místním základě služby, které neznevýhodňují obyvatele žijící v odlehlých komunitách, ani zranitelné skupiny.

4.8   Špatný zdravotní stav, který je převážně určován faktory mimo systém zdravotní péče, lze napravit systémy zdravotní péče a sociálními systémy. Nové vývojové trendy v systémech zdravotní péče však mohou v některých případech zhoršit nerovnosti v oblasti zdraví (3). Nové technologie by neměly vést k novým nerovnostem v oblasti zdraví.

4.9   Zvláště důležité je přimět mladou generaci, aby si uvědomila, že zdravý způsob života snižuje nebezpečí onemocnění. Budou-li si toho mladí lidé, kteří se jednou stanou rodiči, vědomi, může to mít podstatný vliv na jejich děti a budoucí generace.

5.   Konkrétní připomínky k prioritním problémům, kterými je třeba se zabývat

5.1   Spravedlivé rozdělení zdravotní péče jako součást celkového sociálního a ekonomického rozvoje

5.1.1   Nerovnosti v oblasti zdraví mají dopad i ve vztahu k lisabonskému procesu, protože výrobní ztráty a náklady na léčení a sociální výhody mohou narušit ekonomiku a sociální soudržnost.

5.1.2   EHSV podporuje názor Komise, že je potřeba vytvořit model celkového hospodářského a sociálního rozvoje, který vede k většímu hospodářskému růstu, lepší sociální spravedlnosti a rovněž k větší solidaritě, soudržnosti a zdraví. Přednostně by se tím měla zabývat strategie Evropa 2020, jež by měla obsahovat ukazatel měřící nerovnosti v oblasti zdraví za účelem monitorování sociálního pokroku dosaženého v rámci této strategie. Při provádění tohoto prioritního úkolu by se měla uvážit klíčová role strukturálních fondů EU.

5.1.3   EHSV členským státům připomíná, jak důležitá je sociální ochrana v oblasti zdraví, přístup ke zdravotnickým službám a financování v oblasti zdraví pro dosažení rovnosti ve výsledcích zdravotní péče. Zdá se to být obzvlášť důležité s ohledem na současné demografické trendy v EU.

5.1.4   Je třeba poznamenat, že sociální ochrana v oblasti zdraví, tj. mechanismy financování v oblasti zdraví, jako jsou systémy sociálního či národního zdravotního pojištění nebo systémy založené na daních, musí být realizována a rozšířena na základě solidarity ve financování a sdružování rizika, což je klíčem k dosažení rovnosti přístupu ke zdravotnickým službám. Účinný přístup ke zdravotnickým službám by měl být určen cenovou dostupností, dosažitelností, kvalitou, finanční ochranou a informacemi o rozsahu základních služeb (4).

5.1.5   Nerovnostmi v oblasti zdraví by se měla zabývat pragmatická strategie, jejímž cílem bude dosáhnout všeobecného pokrytí a účinného přístupu, jak bylo uvedeno výše, a to prostřednictvím koordinace všech programů a systémů financování v oblasti zdraví (sociální a soukromé pojištění, programy sociální pomoci, systémy veřejného zdravotnictví atd.), aby tak byly odstraněny rozdíly v přístupu pro chudé, pro menšiny, jako jsou migranti – bez ohledu na jejich administrativní situaci –, etnické nebo náboženské skupiny, nebo nerovnosti související s věkem či pohlavím.

5.1.6   Příslušné reformy by měly vést k přístupu založenému na právech, jenž vychází ze sociálního dialogu, aby tak byl zajištěn široký konsensus, a tím i udržitelnost řešení v oblasti financování a důstojné pracovní podmínky jak pro pojištěné, tak pro pracovníky ve zdravotní péči. V této souvislosti se EHSV domnívá, že další privatizace by mohla mít opačné účinky, neboť zavádí systém založený spíše na konkurenci než na solidaritě.

5.2   Zlepšení základny údajů a znalostí a mechanismů pro měření, sledování, hodnocení a podávání zpráv

5.2.1   EHSV souhlasí s Komisí, že měření nerovnosti v oblasti zdraví je základním krokem k účinnému jednání, sledování a pokroku.

5.2.2   EHSV proto vyzývá všechny členské státy, aby se zapojily do plánů Komise na zlepšení základny údajů a znalostí a mechanismů pro měření, sledování a podávání zpráv o nerovnostech v oblasti zdraví (včetně hospodářského a sociálního dopadu). Z tohoto pohledu je velmi důležité, aby se členské státy zavázaly k předkládání aktuálních a srovnatelných údajů.

5.2.3   Vzhledem ke značnému významu údajů a souvisejících rozdílů EHSV naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na vytvoření nových ukazatelů, pomocí kterých by se sledovaly nerovnosti v oblasti zdraví, a metodiky provádění auditu situace v členských státech s cílem seřadit podle důležitosti oblasti, kde by mělo dojít ke zlepšení, a osvědčené postupy.

5.2.4   EHSV podporuje zahrnutí měření a sledování účinného přístupu ke zdravotnickým službám a všeobecnému pokrytí sociální ochranou v oblasti zdraví jako ukazatele pokroku a důležitost rozdělení údajů podle pohlaví, věku, sociálně-ekonomického postavení a geografické oblasti. EHSV vybízí Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu těžily ze zkušeností WHO, MOP, Dublinské nadace a Agentury EU pro základní práva.

5.2.5   Pokud jde o výzkum a základnu znalostí, EHSV podporuje, aby byl v rámcovém programu EU pro výzkum kladen větší důraz na otázky související se zdravím a na sociálně-ekonomické otázky. Také program EU v oblasti zdraví by měl v příštím rozpočtovém období zahrnout boj proti nerovnostem jako prioritu.

5.2.6   Komise by měla dále zavést nástroje a rámec, které členským státům umožní vyměňovat si výsledky výzkumu a vytvářet příležitosti pro sdružování zdrojů pro výzkum mezi členskými státy.

5.2.7   EHSV uznává, že řešení nerovností v oblasti zdraví je dlouhodobý proces. Opatření zmíněná ve sdělení mají za cíl vytvořit rámec pro stálé působení v této oblasti a EHSV bude očekávat první hodnotící zprávu, jež by měla být vypracována v roce 2012.

5.3   Posilovat odhodlání v rámci celé společnosti

5.3.1   EHSV vítá plány Komise na spolupráci s členskými státy a na konzultaci s příslušnými zúčastněnými subjekty na evropské a národní úrovni, pokud jde o:

—	zahrnutí rozdílů v oblasti zdraví jako jedné z priorit v rámci ujednání o spolupráci v oblasti zdraví;

—	rozvinutí opatření a nástrojů v rámci odborné přípravy, které by řešily nerovnost v oblasti zdraví, s využitím programu v oblasti zdraví, ESF a dalších mechanismů;

—	podporu reflexe ve Výboru pro sociální ochranu ohledně vývoje v cílové oblasti prostřednictvím diskusních dokumentů.

5.3.2   EHSV by rád zdůraznil, že posilování silného odhodlání v rámci celé společnosti nezávisí pouze na vládách, ale také na zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů. Do konzultací a do vytváření politik a jejich provádění by měly být zapojeny zúčastněné subjekty na evropské, národní a místní úrovni. EHSV se domnívá, že je možné zvýšit účinnost těchto hledisek, rozvíjet partnerství a zlepšit šíření osvědčených postupů. V členských státech je třeba zavést jasné programy sledování a hodnocení za účelem měření dosaženého pokroku.

5.3.3   Vytváření účinnějších partnerství se zúčastněnými subjekty pomůže podpořit opatření zaměřená na nejrůznější faktory v sociální oblasti a pomůže řešit nerovnosti v oblasti zdraví. Mohou hrát například důležitou úlohu při zlepšování přiměřenosti zdravotnických služeb a přístupu k nim, propagaci zdraví a preventivní péče pro přistěhovalce a příslušníky etnických menšin a dalších zranitelných skupin, při podpoře výměny informací a znalostí, určování a šíření osvědčených postupů a podpoře návrhů politik šitých na míru vzhledem k jednotlivým problémům, které přetrvávají v členských státech a/nebo ve zvláštních sociálních skupinách. Zúčastněné subjekty mohou také pomoci s měřením nerovností v oblasti zdraví na pracovišti a ve volném čase v rámci komunit a mohou rovněž podpořit znalosti a odborné dovednosti profesionálů ve zdravotnictví a v dalších sektorech.

5.3.4   EHSV by uvítal účinnější konzultace se zranitelnými skupinami. EHSV by uvítal příležitost podrobněji projednat tento bod s Komisí.

5.4   Uspokojit potřeby zranitelných skupin

5.4.1   Je třeba mít na paměti, že se zranitelné skupiny stanou prvními oběťmi současné krize, a to jak z hlediska zdravotního stavu, tak přístupu ke zdravotní péči.

5.4.2   EHSV proto vítá:

—	opatření vytvářená ve spolupráci Komise a členských států, která mají zlepšit přístup zranitelných skupin ke zdravotnickým službám a preventivní péči;

—	opatření ke snížení nerovnosti v oblasti zdraví v rámci budoucích iniciativ týkajících se zdravého stárnutí;

—	činnosti týkající se nerovnosti v oblasti zdraví jako součást Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010;

—	využití politiky soudržnosti a strukturálních fondů, s ohledem na demografické změny, na podporu zdraví zranitelných skupin;

—	zaměření na omezený počet opatření, která však musí být detailněji propracována.

5.4.3   EHSV doporučuje, aby se na nerovnost v oblasti zdraví a zranitelné skupiny, včetně zdravotně postižených, nahlíželo z obecného hlediska rovnosti a diskriminace. Jedním z příkladů je genderový aspekt stárnutí. Ženy žijí obvykle déle, avšak ve špatném zdravotním stavu, a vzhledem k tomu, že jejich produktivní věk je obecně kratší, mají nižší starobní důchod, což přímo ovlivňuje přístup ke zdravotní péči a lékům. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také situaci migrantek, pokud jde o vzdělávání v oblasti zdraví a přístup ke zdravotní péči.

5.4.4   Preventivní zdravotní péče a screeningové programy, ale i propagace zdraví a vzdělávání v oblasti zdraví (o zdravých způsobech života, dostupné léčbě, právech pacientů atd.) jsou velmi důležité, zejména ve znevýhodněných komunitách. EHSV by doporučil, aby Komise a členské státy připravily kampaně a služby zaměřené na příslušné zranitelné skupiny. Kampaně zdravotní osvěty oslovující celou populaci mají na znevýhodněné skupiny obvykle slabý dopad. Cílené kampaně by měly znevýhodněné komunity posílit při určování jejich potřeb a šíření informací.

5.4.5   Komise by měla v této souvislosti vyhodnotit dopad existujících evropských platforem a fór (pro otázky výživy, alkoholu atd.) na zranitelné skupiny. EHSV navrhuje zorganizovat platformu pro organizace pacientů, která by umožnila sdílet zkušenosti a šířit informace.

5.4.6   Podle názoru EHSV je kvalita a dostupnost vzdělávání dětí v raném věku jedním ze způsobů, jak zabránit nerovnosti v oblasti zdraví u budoucích generací. Dostupnost různých forem péče o děti je podstatnou součástí sociálního a hospodářského rozvoje a hraje zvlášť důležitou roli ve znevýhodněných oblastech a pro znevýhodněné skupiny a domácnosti, které žijí v jinak dobrých poměrech. Poskytování péče o děti může pomoci vypořádat se se sociálními, hospodářskými a zdravotními problémy, jimž tyto znevýhodněné domácnosti čelí, a podpořit sociální začlenění vyloučených skupin (5). Vzhledem k tomu, že nerovnost v oblasti zdraví vzniká z nerovností v oblasti školství, EHSV rovněž považuje za zásadní zajistit rovný přístup ke školní docházce a kvalitnímu vzdělávání, aby mohl každý jedinec získat znalosti, jež mu umožní převzít kontrolu nad svým životem.

5.5   Dále rozvíjet příspěvek politik EU

5.5.1   EHSV vyzývá členské státy, aby přijaly odstranění nerovnosti v oblasti zdraví jako prioritu a zajistily lepší koordinaci, sledování a vyhodnocování politik s dopadem na sociální, hospodářské a zdravotní otázky, a to v zájmu podpory osvědčených postupů a šíření informací v EU.

5.5.2   Měl by se přezkoumat dopad různých politik EU na zdravotní stav.

5.5.3   Příspěvek EU ke snižování nerovnosti v oblasti zdraví lze zlepšit, například lepším porozuměním dopadu politik na zdraví a jejich větším využitím: vzdělávání, pracovní podmínky, územní rozvoj, politika životního prostředí, dopravní politika atd. Komise však musí v prvé řadě zajistit, aby navrhovaná opatření nevedla k novým nerovnostem, zejména pokud působí na zranitelné skupiny (6).

5.5.4   Cíl zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví je zakotven v Lisabonské smlouvě na stejné úrovni jako jednotný trh; Lisabonská smlouva také stanoví, že EU bude hrát při zabezpečování dobrých životních podmínek občanů EU doplňkovou roli. EHSV doufá, že Lisabonská smlouva vdechne nový život do hesla „zdraví ve všech politikách“, které je na úrovni EU zatím spíše prázdnými slovy, jež se využívají k zakrytí nerovnováhy s všudypřítomnou převahou jednotného trhu.

5.5.5   V této souvislosti EHSV vyzývá Komisi, aby:

—	vyhodnotila svá opatření (před, během a po dokončení) ve všech oblastech politiky, zkontrolovala, zda všechny oblasti politiky pomáhají zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a snížení nerovnosti v oblasti zdraví (7);

—	vypracovala mechanismy ke zhodnocení dopadu stávajících politik (před a po) v oblasti zdraví na různé skupiny obyvatel, a tak vytvořila informace pro další rozvoj politik;

—	rozvinula mechanismy, pomocí nichž by změnila svá opatření v oblasti politik, která mají negativní dopad na zdraví a nerovnosti v této oblasti;

—	učinila kroky ke zvýšení informovanosti mezi členskými státy, sdruženími a odborníky o skutečném dopadu nerovností v oblasti zdraví, o faktorech, které je určují, a způsobech, jak je překonat.

5.5.6   EHSV by také uvítal, kdyby se členské státy zabývaly nerovnostmi v oblasti zdraví ve svých pracovních programech a vypracovaly odpovídající strategie jdoucí napříč odvětvími.

5.5.7   EHSV podporuje návrh Komise pomáhat členským státům s účinnější koordinací opatření v oblasti politik, s analýzou vztahu mezi těmito politikami a z nich vyplývajícími výsledky v oblasti zdraví pro různé skupiny v rámci členských států. Řešení nerovností v oblasti zdraví by také mělo být podpořeno lepším využíváním politiky soudržnosti EU a lepším informováním a koordinací fondů soudržnosti, posílením schopnosti rozvíjet investice v sektorech zdravotní a sociální péče v členských státech, možnostmi v rámci politiky rozvoje venkova EU a SZP.

5.5.8   Komise však při tom nesmí zasahovat do práv členských států organizovat a financovat systémy zdravotní péče, zejména do jejich práva vymezit a provádět odpovídající úroveň ochrany zdraví (článek 168 Smlouvy).

5.5.9   Musí být zintenzivněno úsilí o potírání nerovnosti v oblasti zdraví ve venkovských oblastech, zejména s ohledem na výzvy, jež přinášejí demografické změny. V této souvislosti musí být uznána a zvlášť podpořena klíčová role malých poskytovatelů zdravotní péče (zejména soukromých praktických lékařů) při zajišťování komplexní, individuální a místní léčby pacientů.

5.5.10   EHSV vítá:

—

politický dialog s členskými státy a zúčastněnými subjekty o rovnosti a dalších klíčových základních hodnotách v oblasti zdraví, jak stanoví strategie pro zdraví EU a strategie EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a návrh na ustavení fóra o zdraví a restrukturalizaci, které by zkoumalo vhodná opatření ke snížení nerovností v oblasti zdraví;

—	iniciativu Komise na mezinárodní úrovni podpořit v oblasti zdraví a souvisejících oblastech další země prostřednictvím výměny zkušeností EU při řešení nerovnosti v oblasti zdraví.

---

(1)  Viz stanoviska ze dne:

Péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání (stanovisko z vlastní iniciativy), zpravodajka: paní Herczog

Úř. věst. C 255/76, 22.9.2010

Úř. věst. C 255/72, 22.9.2010

Úř. věst. C 128/89, 18.5.2010

Úř. věst. C 228/113, 22.9.2009

Úř. věst. C 318/10, 23.12.2009

Úř. věst. C 306/64, 16.12.2009

Úř. věst. C 317/105, 23.12.2009

Úř. věst. C 218/91, 11.9.2009

Úř. věst. C 175/116, 28.7.2009

Úř. věst. C 77/115, 31.3.2009

Úř. věst. C 224/88, 30.8.2008

Úř. věst. C 77/96, 31.3.2009

Úř. věst. C 256/123, 27.10.2007

(2)  Existuje doporučení Rady o screeningu rakoviny, iniciativy v oblasti duševního zdraví, kouření a HIV/AIDS, a také evropský soubor osvědčených postupů, sběr údajů a síť členských států a zainteresovaných stran. Podporu poskytují také rámce a akční programy pro výzkum, PROGRESS, studie a inovační politiky. Oblast zdraví kromě toho těží také z právních předpisů EU týkajících se zaměstnanosti a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, společné zemědělské politiky, životního prostředí a politik týkajících se trhu. Regionální rozdíly pomáhají snížit fond soudržnosti a fond pro rozvoj venkova.

(3)  Například omezený přístup k antiretrovirální léčbě ve Francii zvýšil nerovnosti v oblasti zdraví mezi HIV pozitivními pacienty.

(4)  Úmluvy, národně a mezinárodně uznané cíle, mateřské příspěvky včetně nemocenské a mateřské dovolené, nejdůležitější úmluvy a předpisy MOP v oblasti sociální ochrany v oblasti zdraví, mezi něž patří úmluva č. 130 o zdravotní péči a úmluva č. 102, která se konkrétně zaměřuje na sociální zabezpečení, zejména na sociální ochranu v oblasti zdraví. Byla podepsána mnoha zeměmi, nedávno Rumunskem a Bulharskem. K plné ratifikaci ze strany EU chybí pouze podpisy dvou pobaltských států a Finska (kvůli znění souvisejícímu s rozlišováním rodů).

(5)  Péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání (stanovisko z vlastní iniciativy), zpravodajka: paní Herczog

(6)  Mezi obzvlášť zranitelné skupiny patří osoby, které jsou kvůli nemoci nepohyblivé, osoby, které aktivně nehledají nejlepší možnou léčbu, osoby, které neznají jazyk preferované země léčby, osoby, které nemají finanční prostředky na zaplacení specializované léčby nebo léčby v zahraničí, nebo osoby, které váhají s vyhledáním léčby buď v zahraničí, nebo ve vzdáleném zdravotnickém středisku. Nové výzvy v oblasti zdraví budou vyvolány hlavně demografickými změnami.

(7)  Ačkoli je pravda, že u mnoha legislativních aktů je již zapotřebí provést posouzení dopadů, ve většině případů neexistuje žádné zhodnocení, které by zjistilo, zda skutečně a účinně dosahují stanovených cílů. Takové zhodnocení je o to důležitější v současné finanční a hospodářské krizi, jež se stále více stává krizí zaměstnanosti a financování systémů zdravotní péče s dopady na veřejné zdraví.

---