7.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 4/11

1.

konstatuje, že víceletý finanční rámec (VFR) 2007–2013 počítá v roce 2011 s prostředky na závazky (PZ) ve výši 142,629 mld. EUR, což odpovídá potenciálnímu maximálnímu zvýšení o pouhých 0,83 % oproti rozpočtu na rok 2010, jak jej přijal Evropský parlament (141,453 mld. EUR v prostředcích na závazky); poukazuje na to, že výše prostředků na platby (PP) je stanovena na 134,263 mld. EUR, což představuje navýšení o 9,2 % oproti rozpočtu na rok 2010 (122,937 mld. EUR v prostředcích na platby); připomíná, že tyto částky odpovídají pouze cca 1 % HND Evropské unie a jsou podstatně nižší než stanoví stávající rozhodnutí o vlastních zdrojích;

2.

zdůrazňuje, že rozdíl mezi PZ a PP ve VFR činí 8,366 mld. EUR; připomíná, že ačkoli ve VFR činil tento rozdíl pro rok 2010 pouze 6,689 mld. EUR, schválený rozpočet na rok 2010 vykazuje rozdíl ve výši 18,515 mld. EUR, který byl způsoben dalším snižováním plateb; znovu vyjadřuje své znepokojení nad růstem rozdílu mezi PZ a PP, který dlouhodobě vede ke vzniku deficitů, a zdůrazňuje, že v rámci rozpočtového procesu učiní vše, co bude v jeho silách, aby tento rozdíl snížil na dlouhodobě zvladatelnou úroveň;

3.

připomíná, že kromě úvah o stropech VFR pro zbývající roky (2011–2013) byl rozpočtový orgán nucen finanční rámec několikrát revidovat, neboť neumožňoval Evropské unii uspokojivě reagovat na různé aktuální problémy, které vyvstaly v posledních letech; opakuje své předsvědčení, že je zcela nezbytné přistoupit k důkladnému přezkumu a revizi VFR; žádá Evropskou komisi, aby zveřejnila svou zprávu o fungování stávající IID a o přezkumu VFR v polovině období na základě prohlášení 1 a 3 IID ze dne 17. května 2006, k níž budou přiloženy konkrétní návrhy na úpravu a revizi stávající IID před koncem prvního pololetí roku 2010;

4.

zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2011 je čtvrtým rozpočtem ze sedmi, které spadají do současného VFR, a zdůrazňuje, že bod 37 IID o využívání pětiprocentního rozpětí legislativní flexibility nyní nabývá plného významu, neboť obě složky rozpočtového orgánu mají lepší přehled o nedostatcích a možném příznivém vývoji stávajících programů; připomíná, že bez ohledu na ustanovení IID je zajištění přiměřené úrovně flexibility v rozpočtu EU předpokladem jeho efektivního plnění rozumným způsobem; očekává, že v zájmu větší flexibility bude nařízení Rady o víceletém finančním rámci přijato na základě KOM (2010)0072 v konečném znění a nadcházející interinstitucionální dohoda bude přijata na základě KOM (2010)0073 v konečném znění;

5.

zdůrazňuje, že posílení řady politik na úrovni EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by logicky mělo implikovat zvýšenou finanční kapacitu EU;

6.

v kontextu střednědobého přezkumu programů přijatých postupem spolurozhodování žádá Komisi, aby poskytla rozsáhlý přehled rozpočtových důsledků ve všech okruzích;

7.

vítá, že podle vlastního hodnocení, které provedla Komise v červenci 2009, většina výkazů o činnosti přiložených k předběžnému návrhu rozpočtu na rok 2010 obsahovala jasné a stručné zdůvodnění přínosu opatření na úrovni EU a uváděla cíle a ukazatele SMART a cíle a ukazatele zaměřené na výsledky; zdůrazňuje nicméně, že je třeba zvýšit kvalitu výsledků v oblasti výdajů a lépe využívat výsledky hodnocení; lituje skutečnosti, že jen málokdy byly tyto odchylky v prostředcích vysvětleny pomocí údajů o výkonnosti; očekává proto, že Komise své výkazy o činnosti za rok 2011 odpovídajícím způsobem zkvalitní;

8.

zdůrazňuje, že ostatní zlepšení nutná v této oblasti (zejména pokud jde o skupinu GŘ v oblasti vnějších vztahů a o předvstupní otázky) mají klíčový význam jak pro to, aby rozpočtový orgán měl kvalitnější informace pro své rozhodování, tak i pro to, aby zavedení metody sestavování rozpočtu podle činností a strategické plánování a programování v Komisi přinášelo co nejlepší výsledky, především pokud jde o zohlednění nových úkolů a výzev vyplývajících z Lisabonské smlouvy;

9.

připomíná, že i přes omezení vyplývající z nařízení o víceletém finančním rámci se EU navíc podařilo připojit určitou evropskou přidanou hodnotu k vnitrostátnímu úsilí členských států v boji proti hospodářské a finanční krizi, a to přijetím plánu evropské hospodářské obnovy, avšak poukazuje na to, že celková hospodářská situace v EU není zdaleka uspokojivá;

10.

zdůrazňuje, že pro současnost i budoucnost EU má obrovský význam mládež, které by se proto mělo dostat při stanovování střednědobých a dlouhodobých priorit zvláštní pozornosti; zdůrazňuje, že mladí lidé tvoří jádro sociálních strategií a strategií v oblasti začleňování a že jejich schopnost inovace je klíčovým zdrojem rozvoje a růstu, na který by EU měla spoléhat; připomíná, že investice do mladých lidí a do vzdělávání představuje investici do současnosti a do budoucnosti, jak vyplývá ze strategie EU pro mládež, a že tato koordinovaná a mezioborová investice musí být bezodkladně zařazena mezi témata v rámci všech politik;

11.

zdůrazňuje, že politika pro mládež musí být definována široce a musí zahrnovat schopnost jednotlivců změnit několikrát v průběhu života svou pozici a status a bez omezení se pohybovat mezi různými prostředími, jako je učňovské vzdělávání, akademické nebo pracovní prostředí a odborné vzdělávání; jedním z cílů by měl být i přechod ze vzdělávacího systému na pracovní trh;

12.

je přesvědčen o tom, že musí být zavedeny nástroje na podporu studia jazyků a mezikulturního dialogu, které budou představovat ústřední prvek opatření veřejného sektoru zaměřených na mládež; tato opatření by mohla zvýšit informovanost veřejnosti o evropských otázkách s cílem dosáhnout stále silnějšího pocitu evropské identity;

13.

připomíná význam, který má inovace a digitální agenda pro hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst v Evropě, a zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost novým schopnostem, jako jsou elektronické schopnosti (tzv. e-schopnosti) a podnikatelský rozhled; zdůrazňuje, že priority v rámci agendy v oblasti výzkumu a inovací a digitální oblasti představují základní prvky udržitelného rozvoje v Evropě a připomíná význam některých programů, jako je například Evropský inovační a technologický institut, které ke splnění tohoto cíle přispívají;

14.

je přesvědčen, že v kontextu celosvětového hospodářského útlumu by se EU měla ve své činnosti zaměřit na aktivní podporu inovativních, zejména pak ekologických technologií, které zásadním způsobem přispívají k překonání hospodářské krize a zajišťují přístup na trhy malým a středním podnikům, a vytváří z EU přední udržitelnou ekonomiku s vysokou konkurenceschopností; konstatuje, že je třeba zajistit bezproblémové provádění programů v oblasti výzkumu a rozvoje, má-li být tohoto cíle dosaženo;

15.

zdůrazňuje v této souvislosti, že MSP hrají zásadní roli při rozvoji strukturálně znevýhodněných regionů, zejména venkovských oblastí, a tudíž i při podpoře výkonnosti ekonomiky celé EU; zdůrazňuje proto, že je třeba zahájit více pilotních projektů zaměřených na MSP s cílem rozvíjet venkovské oblasti;

16.

v této souvislosti připomíná, že inovativní výsledky výzkumu mají velmi často rozhodující dopad na hospodářskou aktivitu, a zastává názor, že EU by nyní měla být plně připravena poskytovat nezbytné finanční pobídky na všech vládních úrovních - celostátní, regionální i místní; je přesvědčen, že tato evropská přidaná hodnota – nad rámec podpory výzkumné činnosti na úrovni členských států – bude mít větší dopad na šíření výhod na všechny členské státy;

17.

zdůrazňuje, že mobilita, která je jednou ze svobod zakotvených ve Smlouvách a která představuje základní podmínku fungování skutečného vnitřního trhu v EU, musí být považována za jeden z nezbytných předpokladů všech podpůrných akcí zaměřených na mládež; zdůrazňuje proto, že je důležité strukturovat rozpočet EU tak, aby mimo jiné odrážel nárůst mobility mládeže;

18.

zdůrazňuje, že doprava je klíčovou součástí evropského hospodářství a umožňuje volný pohyb osob, zboží a vědomostí přes hranice; poukazuje na to, že doprava má určující význam pro rovnost a sociální mobilitu, zejména v případě mladých lidí, protože poskytuje příležitosti a usnadňuje výměny v oblasti znalostí a vzdělávání;

19.

zastává názor, že podpora podnikání a malých a středních podniků je ústředním prvkem politiky EU v oblasti mládeže a inovací; je přesvědčen o tom, že je nutné potvrdit podporu veškerým programům a nástrojům, jejichž cílem je podpora podnikání také ve venkovských oblastech a které poskytují pomoc nově vzniklým podnikům v jejich začátcích a umožňují výměnu informací mezi mladými podnikateli; připomíná v tomto ohledu úlohu, kterou plní iniciativa na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“ pro Evropu) při usnadňování přístupu MSP k finančním prostředkům a veřejným zakázkám a při další podpoře jejich schopností a inovačních kapacit; připomíná, že v posledních několika letech navrhoval několik pilotních projektů a přípravných akcí, které byly zaměřeny na podporu mladých podnikatelů, rozvoj vazeb mezi MSP a zvyšování mobility pracovníků, a zdůrazňuje, že bude pozorně sledovat legislativní návrhy, které budou po skončení těchto projektů a akcí předloženy;

20.

se zřetelem k významné úloze, kterou budou muset mladí lidé hrát při zotavování se ze současné finanční a hospodářské krize, se domnívá, že podpora rovných příležitostí a snazší přechod ze vzdělávacích institucí na pracovní trh by měly být více zohledňovány také v rámci Evropského sociálního fondu, protože EU si již nemůže dovolit, aby zejména mladí lidé trpěli chudobou, špatnými vzdělávacími systémy a vysokou nezaměstnaností;

21.

připomíná, že rok 2011 byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství a rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; poukazuje na to, že dobrovolná činnost hraje zcela zásadní roli v mnoha odvětvích, často velmi odlišných, ať už je to školství, zdravotnictví, sociální péče či rozvojová politika, a že díky ní získávají lidé nové schopnosti a dovednosti, což zvyšuje jejich šance při hledání zaměstnání a přispívá k sociální integraci;

22.

poukazuje na to, že změna klimatu má dopad na evropské životní prostředí, hospodářství i společnost; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zaujmout na úrovni EU integrovaný a koordinovaný přístup na podporu a k posílení opatření na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; domnívá se, že je nezbytné přijmout vhodná vnitrostátní politická opatření a vytvořit soubor poznatků, který bude zpřístupněn i ostatním zemím; znovu opakuje své přesvědčení, že rozpočet EU dosud uspokojivě neodráží tuto obecnou rovinu při zmírňování změny klimatu

23.

je přesvědčen, že tyto priority odrážejí společné úsilí o to, aby na prvním místě byli občané EU, což by mělo zůstat jednou z priorit EU;

24.

zdůrazňuje význam nadnárodní spolupráce mezi regiony v rámci euroregionů a jejich význam při prohlubování evropské integrace; vyzývá proto k zahájení více pilotních projektů na podporu přeshraniční hospodářské, sociální a kulturní spolupráce mezi regiony v rámci EU;

25.

vítá pracovní dokument Komise o budoucí strategii EU 2020 (2), který identifikuje tři hlavní faktory pro budoucnost EU a zabývá se skutečnými výzvami, jimž musí EU čelit a které představují základ pro širokou diskusi o hospodářské strategii EU; domnívá se, že by tato strategie měla klást větší důraz na boj proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje však, že v souvislosti s prioritami pro rozpočet na rok 2011 musí být přijata jednoznačná a aktivní opatření, která strategii EU 2020 naplní skutečným obsahem, zejména pokud jde o politiku v oblasti změny klimatu, politiku v oblasti životního prostředí a sociální politiku, a rozhodně prohlašuje, že tato strategie by se neměla stát pro členské státy znovu pouhým vykazováním vágních, čistě orientačních údajů; odmítá zopakovat frustrující zkušenosti z Lisabonské strategie, kdy Rada systematicky škrtala prostředky v položkách, z nichž měly být podporovány činnosti v souladu s dohodnutou strategií;

26.

žádá proto, aby byly v rámci rozpočtového procesu přijaty jednoznačné, rozsáhlé finanční závazky v souladu s těmito prioritami, které připraví cestu naplnění strategie EU 2020 a prokáží, že EU je připravena stát se v těchto otázkách vůdčí silou; očekává, že Komise předloží návrh rozpočtu, který tomuto cíli dostojí, a lituje, že nebyla využita příležitost zahájit rozpočtový proces způsobem odpovídajícím výzvám, které před námi stojí;

27.

zdůrazňuje, že k uvolnění prostředků na tyto priority hodlá využít veškerých možností, které mu poskytuje IID ze dne 17. května 2006, a poukazuje na to, že to bude vyžadovat přesun prostředků z jiných nástrojů či programů; domnívá se, že by tento úkol neměl být založen pouze na kvantitativním sledování stávajících programů, ale také na důsledném a podrobném sledování jejich kvality; domnívá se, že by Rozpočtový výbor měl v tomto ohledu spoléhat na činnost specializovaných výborů EP; tím by se zvýšila kvalita využívání těchto prostředků i evropská přidaná hodnota, což je velmi důležité s ohledem na napjatý stav veřejných financí;

28.

zastává názor, že rozpočet EU musí být prezentován jasným, srozumitelným způsobem, a hodlá věnovat velkou pozornost finančnímu plánování a změnám, které přinesly poslední velké rozpočtové dohody; vítá, že Komise zlepšila strukturu svých dokumentů k finančnímu plánování, a požaduje, aby se dále vyjasnilo dělení na provozní a správní prostředky; uznává však, že v některých případech je jejich oddělení složité; připomíná, že přiměřené správní výdaje jsou pro provádění programů nezbytné;

29.

připomíná, že financování těchto priorit prostřednictvím případného přerozdělení prostředků nesmí jít na úkor základních politik EU, jako je politika soudržnosti, strukturální či společná zemědělská politika; zdůrazňuje, že politika soudržnosti díky své jedinečné víceúrovňové řídící struktuře a horizontální povaze hraje ústřední úlohu v rámci plánu hospodářské obnovy EU a je předurčena tomu, aby hrála významnou úlohu při provádění strategie EU na rok 2020, protože prostřednictvím přístupu vycházejícího zdola rozšíří subsidiaritu a posílí přijetí a podporu ze strany občanů Unie; zdůrazňuje, že tyto politiky jsou realizací jednoho ze základních principů EU, kterým je sociální integrace a solidarita mezi členskými státy a regiony;

30.

zdůrazňuje, že podle jeho názoru poskytuje tento rozpočtový proces, který je prvním podle ustanovení nové Smlouvy, velkou příležitost k výkonu parlamentní kontroly nad rozpočtem EU jako celkem, a poukazuje na to, že nemá v úmyslu jakkoli omezovat své rozpočtové pravomoci;

31.

připomíná, že z tohoto okruhu je financována řada politik a opatření tvořících plán evropské hospodářské obnovy spolu s velkým počtem víceletých programů (CIP, RP7, TEN atd.), které v roce 2011 dospějí do závěrečné fáze; vyzývá Komisi, aby předložila zprávu shrnující provádění plánu evropské hospodářské obnovy včetně opatření svěřených EIB;

32.

zdůrazňuje, že priority na rok 2011 s ohledem na strategii EU 2020 budou financovány převážně z tohoto okruhu a že rozšíření pravomocí EU, které přinesla Lisabonská smlouva (např.ve vesmírné politice a cestovním ruchu), se pravděpodobně projeví i v rozpočtu; zdůrazňuje, že vesmírná politika, jejímž cílem je podpořit evropský pokrok v oblasti vědy, technologie a životního prostředí a průmyslovou konkurenceschopnost, vyžaduje skutečnou finanční podporu ze strany EU i členských států; zdůrazňuje zejména, že je třeba konkrétních návrhů týkajících se náležitého financování Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES);

33.

soudí, že program celoživotního učení přispívá svým zaměřením na vzdělávání a odbornou přípravu k cílům v oblasti politiky mládeže, a zejména umožňuje mladým lidem dosažení samostatnosti; zdůrazňuje, že z tohoto programu by měly být financovány činnosti naplánované na počátku programového období a že do programu by měly být začleněny případné nové faktory, aby bylo mj. možné vytvořit jednoznačnou vazbu mezi vzděláváním a pracovním trhem, protože obojí má klíčový význam pro hospodářský rozvoj a obnovu; zdůrazňuje požadavek, který již Parlament schválil, aby se pokročilo se zvláštním programem mobility na podporu prvních zaměstnání mladých lidí nazvaným „Erasmus první zaměstnání“;

34.

připomíná, že v kontextu evropské hospodářské obnovy mají investice do dopravy, a zejména investice do sítí TEN-T, klíčovou roli při stimulaci růstu a zaměstnanosti a rovněž při prosazování evropských hospodářských a ekologických zájmů; v tomto ohledu přikládá velký význam investicím do bezpečnosti všech druhů dopravy;

35.

připomíná, že dosud nebyly poskytnuty prostředky na financování ostatních klíčových prvků, o nichž tedy bude nutné jednat a které bude nutné schválit v průběhu tohoto rozpočtového procesu, a to i přesto, že ve VFR na rok 2011 se s nimi nepočítalo: těmito prvky je provádění souboru opatření v oblasti finančního dohledu, který spočívá ve vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu, dále prostředky na odstavení jaderné elektrárny Kozloduj (75 milionů EUR v roce 2011), které byly v roce 2010 poskytnuty z nástroje flexibility, a konečně financování Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (10 milionů EUR v roce 2011);

36.

je proto velmi znepokojen prudkým poklesem prostředků ve VFR, který dosahuje obrovské částky 1,875 miliardy EUR oproti rozpočtu na rok 2010; chápe, že tuto situaci částečně vysvětluje financování plánu evropské hospodářské obnovy, avšak je nadále pevně přesvědčen, že rozsáhlý a důsledný přezkum současného VFR v polovině období je nezbytnou podmínkou efektivnosti rozpočtu EU;

37.

zastává názor, že při hodnocení politiky soudržnosti a strukturálních politik je třeba se zaměřovat především na jejich zjednodušení a uplatňování z kvantitativního i kvalitativního hlediska; vítá, že členské státy předložily popisy systémů řízení a kontroly pro téměř všechny operační programy a že do konce roku 2009 z nich Komise schválila 87 %; očekává proto, že se objem průběžných plateb v roce 2010 a 2011 výrazně zvýší;

38.

připomíná, že posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti je jedním ze základních cílů EU stanovených v Lisabonské smlouvě; domnívá se proto, že posílení politiky soudržnosti EU by mělo být i nadále výraznou prioritou pro rok 2011; zdůrazňuje, že je nutno bedlivě sledovat dodržování pravidla N+2, N+3, a požaduje, aby byly rozpočtovému orgánu včas předkládány úplné a aktualizované informace, zejména o rozpočtových závazcích, u kterých hrozí, že budou zrušeny;

39.

konstatuje, že v úvodní fázi stávajícího programového období bylo zaznamenáno několik zpoždění a vyjadřuje své obavy týkající se nízké míry využití všech strukturálních fondů EU v minulých letech, což v rámci této kapitoly vedlo k prohloubení rozdílu mezi prostředky na závazky a na platby; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala především s těmi členskými státy, u nichž došlo v minulém programovém období k nízké míře plnění, s cílem zlepšit tuto situaci;

40.

odkazuje na společné prohlášení přijaté v listopadu minulého roku v rámci dohodovacího řízení, v němž bylo požadováno zjednodušení prováděcích postupů a členské státy byly vyzvány, aby využily možnosti provést přezkum svých operačních programů, aby dokázaly lépe čelit důsledkům hospodářské krize; vítá v tomto ohledu současnou revizi obecného nařízení o strukturálních fondech na období 2007–2013 (nařízení (ES) č. 1083/2006), jejímž cílem je ještě více zjednodušit řízení fondů a zavést opatření, která umožní členským státům čelit důsledkům hospodářské krize; požaduje, aby byla tato ustanovení bez dalšího prodlení uplatňována v členských státech; vyzývá Komisi, aby provedla odhad možných dopadů nových ustanovení na prostředky na platby a aby posoudila dopad navrhované výjimky z pravidla automatického zrušení závazku (pravidlo N+2, N+3) na rozpočet;

41.

trvá na tom, že lepší provádění a zkvalitnění výdajů by mělo představovat základní zásadu pro dosažení optimálního využívání rozpočtu EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby své úsilí zaměřily tímto směrem a aby důkladně sledovaly provádění politik v praxi;

42.

vyjadřuje znepokojení nad malým rozpětím v okruhu 2, které by mohlo vést k uplatňování finanční kázně ve smyslu článku 11 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud budou ceny zemědělských komodit vykazovat podobné kolísání jako v posledních letech; naléhavě vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala zemědělské trhy, aby se takové situaci podařilo předejít; zasazuje se o to, aby bylo v rozpočtu na rok 2011 v okruhu 2 ponecháno dostatečné rozpětí;

43.

připomíná, že druhá část plánu evropské hospodářské obnovy (širokopásmové připojení k internetu ve venkovských oblastech) je v roce 2010 financována z rozpočtové položky rozvoj venkova (420 milionů EUR) a že na rok 2011 nejsou plánovány žádné nové závazky;

44.

připomíná, že zrušení rozlišení mezi povinnými a nepovinnými výdaji zásadně změní tradiční interinstitucionální dialog, a potvrzuje, že s ohledem na to, že změny na zemědělských trzích lze obtížně předvídat, hodlá v různých fázích postupu pečlivě prověřovat veškeré prostředky; vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na změnu týkající se zemědělství s cílem umožnit dohodovacímu výboru, aby se rozhodoval konstruktivně a účinně;

45.

zdůrazňuje, že pokračující proces stárnutí v zemědělství vyvolává nutnost usilovat o generační obrat s cílem udržet takové zemědělství, které je konkurenceschopné a dokáže se vyrovnat s novými výzvami v oblasti životního prostředí v etapě po Kodaňské konferenci;

46.

očekává, že boj proti změně klimatu bude i v období po Kodaňské konferenci v letech 2010 a 2011 nadále jedním z hlavních bodů politického programu EU, a připomíná, že v rámci širšího přístupu představuje udržitelný rozvoj trvalou odpovědnost vůči budoucím generacím; žádá Komisi, aby předložila jasný akční plán a časový harmonogram pro čerpání prostředků v oblasti akčního programu EU pro boj proti změně klimatu; zdůrazňuje, že odvětví dopravy má značný potenciál, pokud jde o boj proti změně klimatu, a vyzývá Komisi, aby opatření ke snížení emisí uhlíku u všech druhů dopravy zařadila mezi priority; připomíná, že uvolnění rezervy v této položce bude záviset na návrhu Komise;

47.

připomíná, že prvořadým cílem společné zemědělské politiky je zaručit stabilizaci trhu a zajistit bezpečnost dodávek a rozumné ceny pro spotřebitele a producenty, a proto vyzývá Komisi, aby do rozpočtu na rok 2011 začlenila nezbytná opatření pro řešení nových potřeb vzešlých ze stávající hospodářské krize;

48.

žádá Komisi, aby předložila zprávu o provádění opatření proti krizi v mlékárenství zavedených v rozpočtu na rok 2010 a vytvořila trvalý postup a návrhy, jejichž cílem bude do budoucnosti snížit dopady výkyvů cen v mlékárenském odvětví;

49.

opětovně potvrzuje úmysl zachovat úroveň financování odpovídající vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Unii a zdůrazňuje důležitost plného a efektivního uplatňování, prosazování a vyhodnocování stávajících nástrojů v této oblasti; domnívá se, že je za tímto účelem nebytné ve světle cílů stockholmského programu znovu posoudit vhodnost finančních nástrojů a prostředků dostupných v této oblasti, například v oblasti migrace, správy a kontroly hranic, ochrany údajů a protiteroristických opatření; v této souvislosti připomíná, že u mnoha programů v této oblasti dojde brzy k přezkumu v polovině období, což si může rovněž vyžádat přehodnocení finančních prostředků vyčleněných na tyto programy;

50.

pokládá za zásadní, aby v rámci dalšího rozvíjení prostoru svobody, bezpečnosti a práva byla posílena politika týkající se přistěhovalectví a podpory integrace přistěhovalců; domnívá se, že pro tento účel musí být úsilí o harmonizaci přistěhovaleckých politik jednotlivých členských států považováno za politickou prioritu činnosti EU, a to s cílem stabilně vyvážit požadavky na bezpečnost a hájení základních lidských práv;

51.

hodlá provést hloubkovou kontrolu finančního řízení vývoje v oblasti síťových systémů s velkým objemem dat, zejména přechodu ze systému SIS I na SIS II, u něhož došlo k opakovaným zpožděním a problémům, předtím, než rozhodne, zda zachová úroveň financování těchto systémů, a vyhrazuje si právo ponechat v rezervě jakékoli prostředky na přechod na SIS II, dokud nebudou k dispozici výsledky další analýzy a testů;

52.

bude věnovat zvýšenou pozornost realizaci změn, jako je převedení úřadu EUROPOL plně do působnosti Společenství nebo zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a kontrolu finančních potřeb agentury FRONTEX;

53.

připomíná, že tento okruh pokrývá různorodé činnosti zaměřené na mládež prostřednictvím víceletých programů, jako je například program Mládež v akci, program Kultura, výroční akce, včetně Speciální olympiády („Special Olympics“), a program Erasmus Mundus (3); hodlá proto podporovat ty programy EU zaměřené na tuto oblast, které přímo souvisí s prioritami rozpočtu na rok 2011, a pečlivě sledovat jejich plnění, a to jak z kvalitativního, tak i kvantitativního hlediska; lituje však, že strop tohoto okruhu pro rok 2011 je pouze o 15 milionů EUR vyšší než schválený rozpočet na rok 2010;

54.

zdůrazňuje, že systematické škrty, které u těchto programů provádí druhá složka rozpočtového orgánu, jsou neodůvodněné a mají negativní dopad na rozvoj koncepce „Evropa pro občany“;

55.

připomíná trvalý a téměř neúnosný tlak na financování činností EU souvisejících s její úlohou globálního hráče, kdy je manévrovací prostor Unie okleštěn nízkými finančními rozpětími, nepředvídatelnými a stále rostoucími krizemi ve třetích zemích a rostoucími ambicemi prosazovat priority a plnit povinnosti EU na celosvětové scéně; zdůrazňuje rovněž, že je Unii třeba vybavit nezbytnými finančními prostředky na důslednou a přiměřenou reakci na nepředvídatelné celosvětové problémy a zdůrazňuje především, že plánovaný rozpočet pro SZBP na rok 2011 se může ukázat jako podhodnocený; vyjadřuje politování na tím, že jakékoli navýšení mimo plánovanou roční částku by ještě zvýšilo tlak na okruh 4;

56.

upozorňuje na potřebu revize interinstitucionální dohody z roku 2006 o rozpočtové kázni, pokud jde o výsadní pravomoci Parlamentu týkající se rozpočtu na SZBP/SBOP podle Lisabonské smlouvy, včetně potřeby nových pravidel pro flexibilní využívání rozpočtu na SZBP pro civilní mise SBOP a plné transparentnosti ve věci vojenských operací pro řešení krizí, zejména využívání fondu pro zahájení operací;

57.

zdůrazňuje, že v návaznosti na opravný rozpočet na rok 2010 bude rok 2011 prvním rokem, kdy bude plně v provozu Evropská služba pro vnější činnost (EEAS); hodlá službě EEAS poskytnout nezbytné správní prostředky k tomu, aby plnila své poslání, zejména pokud jde o schopnosti EEAS v oblasti civilního řešení krizí, připomíná však, že podle Smlouvy a v plném souladu se společným záměrem posílit zapojení EP do formování a řízení vnější vztahů EU, bude plně dohlížet na rozpočet a rozpočtovou kontrolu služby EEAS; připomíná, že třeba zajistit plnou rozpočtovou transparentnost, pokud jde o vypracování plánu potřeb této služby; zdůrazňuje, že odstraněním zbytečného zdvojování činností by nová služba měla vést k úsporám z rozsahu; poukazuje na to, že delegace EU při mnohostranných organizacích musí být dostatečně personálně zajištěny;

58.

vyjadřuje svou obavu nad nedostatkem informací týkajících se financování závazků EU v oblasti podpory poskytované rozvojovým zemím v jejich boji proti změně klimatu a připomíná, že s tímto závazkem se ve VFR nepočítalo; důrazně upozorňuje, že finanční prostředky na tato opatření musí doplňovat stávající prostředky vyčleněné na ODA;

59.

znovu potvrzuje svůj závazek pomáhat v maximální možné míře obyvatelům Haiti v období po ničivém zemětřesení, které zasáhlo jejich zemi; žádá Komisi, aby předložila na základě rozsáhlého posouzení potřeb plán pomoci pro Haiti, který si bude klást největší možné cíle; připomíná, že tento plán by neměl ohrozit stávající závazky vůči jiným rozvojovým a méně rozvinutým zemím a měl by vycházet z nových zdrojů financování; v této souvislosti připomíná postoj EP ke zřízení stálé jednotky civilní ochrany EU a znovu vyzývá Komisi, aby v této věci předložila konkrétní návrhy;

60.

zdůrazňuje, že EU v současnosti mobilizuje veškeré své zdroje, jako doplněk ke stávajícím programům, aby podpořila úsilí v oblasti budování míru a obnovy v oblastech postižených konflikty, konkrétně v Gruzii, Afghánistánu, na Blízkém východě a v subsaharské Africe, a že považuje za nepřijatelné, aby byly stávající priority nahrazeny novými;

61.

připomíná důležitost odpovídajících finančních prostředků na stabilizaci západního Balkánu a na jeho postupnou integraci do Evropské unie;

62.

zdůrazňuje, že Východní partnerství má pro EU velký význam jako součást její politiky sousedství, a znovu připomíná svou podporu navrženému rámci; za stejně důležité pokládá zajistit odpovídající příděl finančních prostředků odrážející závazek EU vůči jejím jižním sousedům;

63.

připomíná, že během dohodovacího řízení pro rozpočet na rok 2010 nebyla projednána otázka financování doprovodných „banánových“ opatření navazujících na ženevskou dohodu o obchodu s banány; je rozhodně proti návrhu, aby k financování těchto opatření byla využita rozpětí okruhu 4 (25 milionů EUR ročně), s čímž se ve VFR nepočítalo, a je přesvědčen, že tato záležitost vyžaduje odpovídající řešení v rámci víceletého financování;

64.

přeje si, aby byla v duchu účinného a efektivního vynakládání prostředků EU pečlivě vyhodnocena situace, pokud jde o tento okruh, a to v okamžiku, kdy bude k dispozici více informací o skutečných požadavcích Komise, předpokládané míře růstu a celkovém manévrovacím prostoru v rámci stropu VFR;

65.

zdůrazňuje, že je třeba transparentnosti a prozíravosti v řadě otázek, jež mají závažné finanční důsledky, jako jsou například personální potřeby, důchody, politika v oblasti nemovitostí zaměřená na nákladovou efektivnost a energetickou úspornost, využívání externích dodavatelů a správní činnosti a trendy oproti provozním;

66.

zdůrazňuje, že pokud jde o platy a důchody, činilo zvýšení schválené v prosinci 2009 Radou 1,85 %, tzn. pouze polovinu procentní hodnoty vyplývající ze stanovené metody, a že v závislosti na výsledku soudního sporu, který byl vyvolán stížností Komise, by příslušný rozdíl se zpětnou platností mohl ve všech orgánech dosáhnout částky 135 milionů EUR;

67.

připomíná, že ačkoli Komise odhaduje růst v roce 2010 pouze na 0,9 %, nezahrnoval tento odhad řadu správních oblastí, které jsou ve skutečnosti financovány ze zdrojů, jež nespadají do tohoto okruhu, jako jsou například položky určené na technickou a správní podporu (bývalé položky BA), výkonné agentury (vnější výzkumné agentury) a správní výdaje spojené s decentralizovanými agenturami a přímým a nepřímým výzkumem; žádá Komisi, aby vyjádřila svůj názor, pokud jde o kritéria, která mají být uplatňována s cílem definovat celkové správní výdaje, a aby i nadále poskytovala jednoznačný popis těchto oblastí mimo okruh 5; požaduje, aby veškeré správní výdaje byly obsaženy v okruhu 5;

68.

vyzývá Komisi, aby předložila aktualizovanou zprávu o prověrce, jejímž cílem je jednoznačná analýza situace a návazné kroky v oblasti personálních potřeb;

69.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v politice uplatňované v posledních rozpočtových letech, pokud jde o financování decentralizovaných agentur, zejména tím, že při rozhodování o navrhovaných subvencích zohlední přebytky vzniklé při plnění rozpočtů těchto agentur; znovu však zdůrazňuje, že tyto agentury, které závisejí do jisté míry na příjmech z poplatků, by měly mít přesto možnost používat nástroj účelově vázaných příjmů, aby získaly potřebnou rozpočtovou pružnost; vítá skutečnost, že byl transparentním způsobem předložen přehled ročních subvencí požadovaný v pracovním dokumentu o orgánech uvedeném v nařízení Rady (ES, Euroatom) č. 1605/2002, který tvoří přílohu návrhu rozpočtu Komise;

70.

očekává, že práce interinstitucionální pracovní skupiny zabývající se decentralizovanými agenturami bude brzy dokončena, a znovu vyjadřuje své očekávání, že tato skupina dokáže dojít k praktickým závěrům, které orgánům umožní dohodnout se na společném přístupu k vytvoření, řízení a financovaní decentralizovaných agentur a také na jejich pozici v rámci institucionálního rámce Unie;

71.

zdůrazňuje, že rozpočtový proces vedoucí ke schválení rozpočtu na rok 2011 bude prvním, který v plném rozsahu proběhne podle nových pravidel stanovených v Lisabonské smlouvě; připomíná, že Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly na přechodných opatřeních vztahujících se na rozpočtový proces po vstupu Lisabonské smlouvy (4) v platnost, která by měla platit až do doby, kdy vstoupí v platnost nezbytné právní akty (nové nařízení o VFR, revidované finanční nařízení a případná interistitucionální dohoda upravující zbývající záležitosti), které vymezí v tomto ohledu příslušná pravidla;

72.

v zájmu zajištění hladkého průběhu rozpočtového procesu pro rok 2010 považuje za nutné, aby se EP, Rada a Komise dohodly na zásadách a postupech, pokud jde o organizaci, přípravu a fungování dohodovacího výboru podle bodu 7 výše uvedeného společného prohlášení; zdůrazňuje, že tyto zásady musí být v souladu se zásadami vymezenými v jeho usnesení o finančních aspektech Lisabonské smlouvy (5) a v jeho usnesení o přechodných pokynech týkajících se postupů v rozpočtových záležitostech s ohledem na vstup Lisabonské smlouvy (6) v platnost; pověřuje Rozpočtový výbor, aby jednal o těchto zásadách s Radou a Komisí;

73.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.