Kasační opravný prostředek podaný dne 12. února 2010 France Télécom SA proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) vydanému dne 30. listopadu 2009 ve spojených věcech T-427/04 a T-17/05, Francouzská republika a France Télécom v. Komise

(Věc C-81/10 P)

2010/C 148/19

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): France Télécom SA (zástupci: S. Hautbourg, L. Olza Moreno, L. Godfroid a M. van der Woude, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Francouzská republika

Návrhová žádání navrhovatelky

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka předkládá na podporu svého kasačního opravného prostředku pět důvodů.

Ve svém prvním důvodu tvrdí, že Soud prvního stupně porušil pojem státní podpory, jelikož v projednávaném případě takovou kvalifikaci připustil, zatímco na druhé straně uznal, že existence (či neexistence) případné výhody nezávisí v tomto případě na zvláštnostech dotčeného režimu, ale na faktorech, které leží mimo samotný režim, jehož účinky mohou být zjištěny až ex post. Soud prvního stupně tak nerespektoval smysl vlastního systému předběžné kontroly státních podpor, upravený v článcích 107 a 108 SFEU, jenž je systémem ex ante založeným na objektivní analýze zvláštností režimů na základě předchozího oznámení ze strany vnitrostátních orgánů.

Svým druhým důvodem navrhovatelka uplatňuje, že Soud prvního stupně porušil pojem výhody, jelikož odmítl provést celkovou analýzu všech ustanovení upravených odchylným daňovým režimem. Tato úprava, která byla zavedena zákonem č. 90-568, totiž předvídá dva druhy zvláštního zdanění, a to „paušální zdanění“ za roky 1991 až 1993, které mělo za následek nadměrné zdanění navrhovatelky ve srovnání se všeobecnou právní úpravou, a zdanění podle všeobecné právní úpravy za roky 1994 až 2002, které bylo pro navrhovatelku z daňového hlediska výhodné. Soud prvního stupně se několikrát dopustil nesprávného právního posouzení tím, že za obě dotčená období odmítl porovnat účinky odchylné daňové úpravy jako celku se všeobecnou právní úpravou.

Ve svém třetím důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že byla porušena zásada ochrany legitimního očekávání, jelikož Soud prvního stupně odmítl zohlednit, že skutečnost, že se Komise ve svém rozhodnutí ze dne 8. února 2005, které se týkalo společnosti La Poste, nevyjádřila k zavedené daňové úpravě, mohla vést k tomu, že se navrhovatelka spoléhala na soulad dotčených opatření z hlediska pravidel upravujících státní podpory. Soud prvního stupně navíc nezohlednil určité výjimečné okolnosti, které s touto věcí souvisejí, a které odůvodňují uplatnění zásady ochrany legitimního očekávání.

Ve čtvrtém důvodu kasačního opravného prostředku France Télécom napadá nedostatečné odůvodnění rozsudku, jelikož Soud prvního stupně v odpovědi na její argumenty k porušení zásady promlčení režimu podpor nahradil své vlastní odůvodnění odůvodněním Komise. Desetiletá promlčecí lhůta upravená v čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 (1) měla začít běžet od 2. července 1990, tedy data, kdy zákon č. 90-568 upravil dotčený daňový režim, a nikoli od data, kdy byla podpora příjemci skutečně poskytnuta.

V pátém a posledním důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že se Soud prvního stupně dopustil nesprávného právního posouzení tím, že rozhodl, že Komise může, aniž by porušila zásadu právní jistoty, kvanitifikovat podporu na základě „rozpětí“ a nařídit její vrácení, i když nebylo možné určit skutečnou výhodu, ze které by mohla mít prospěch. Krom toho Soud prvního stupně neposoudil všechny argumenty vycházející z porušení zásady právní jistoty.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).