Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52009AR0157

Stanovisko Výboru regionů – Dialog mezi univerzitami a podniky

Úř. věst. C 141, 29.5.2010, pp. 27–30 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/27


Stanovisko Výboru regionů – Dialog mezi univerzitami a podniky

2010/C 141/06

VÝBOR REGIONŮ

opět potvrzuje, že za současného hospodářského poklesu, kdy se EU snaží minimalizovat jeho dopad a nastavit směr obnoveného růstu, je vzhledem k zásadnímu významu vzdělávání a odborné přípravy v Lisabonské strategii a obnovené sociální agendě důležité zajistit platformu pro dialog mezi významnými zainteresovanými stranami jak na straně vzdělávání, tak na straně hospodářství;

zdůrazňuje význam dialogu mezi univerzitami a podniky na všech správních úrovních jako důležitého nástroje sloužícího k plnému využití potenciálu regionálního hospodářského a sociálního rozvoje;

zdůrazňuje, že v celé Evropské unii nese místní a regionální úroveň hlavní odpovědnost za politiku vzdělávání a odborné přípravy, a opakuje, že místní a regionální orgány jsou klíčovými subjekty v tvorbě regionálních strategií výzkumu a inovací, jelikož často řídí výzkumné instituce a podporují inovační prostředí;

podtrhuje potřebu zaměřit se na úlohu vysokoškolského vzdělávání v místním a regionálním rozvoji a na propagaci spolupráce mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a místními a regionálními orgány, do které budou rovněž zapojeny místní a regionální hospodářské a sociální subjekty.

Zpravodaj

:

pan Mohammad MASOOD (UK/ELS), člen rady města Bradford

Odkaz

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Nové partnerství pro modernizaci univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky

KOM(2009) 158 v konečném znění

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ,

1.

oceňuje bohatství nápadů často úzce spojených s iniciativami na místní a regionální úrovni a kvalitu úvah dosud učiněných v rámci dialogu mezi univerzitami a podniky;

2.

zdůrazňuje význam dialogu mezi univerzitami a podniky na všech správních úrovních jako důležitého nástroje sloužícího k plnému využití potenciálu regionálního hospodářského a sociálního rozvoje;

3.

uznává význam trojúhelníku znalostí, který spočívá v interakci výzkumu, vzdělávání a inovací, jako prostředku zvýšení inovační kapacity a zlepšení zaměstnatelnosti univerzitních absolventů v Evropě;

4.

zaznamenává přechod od transferu technologií přes výměnu poznatků ke sdílení poznatků a k otevřeným inovačním systémům a poznamenává, že je zapotřebí více výzkumu sociálních procesů a sociálního jednání, který bude oporou těchto vznikajících systémů;

5.

zdůrazňuje, že v celé Evropské unii nese místní a regionální úroveň hlavní odpovědnost za politiku vzdělávání a odborné přípravy;

6.

opakuje, že místní a regionální orgány jsou klíčovými subjekty v tvorbě regionálních strategií výzkumu a inovací, jelikož často řídí výzkumné instituce a podporují inovační prostředí;

7.

zdůrazňuje, že při tvorbě politik a provádění programů by se měly využívat stávající demokraticky zvolené místní orgány. Využívání místních poznatků a demokratické odpovědnosti zlepší řídící mechanismy partnerství mezi univerzitami, podniky a místní správou. Tak bude možné napojit volbu místních priorit a odpovědnost místních orgánů přímo na zásadu subsidiarity;

8.

poznamenává, že místní a regionální orgány jsou tedy jedněmi z hlavních aktérů politik a iniciativ na prohloubení a, co je důležitější, rozšíření evropského výzkumného prostoru, především jeho vize silných výzkumných institutů a vědeckých ústavů zasazených do inovačních prostředí;

9.

vítá skutečnost, že mnoho evropských univerzit v minulém desetiletí formálně začlenilo regionální hospodářský rozvoj do prohlášení o svém poslání. Agentury pro regionální rozvoj rovněž zahrnují politiky, které podporují partnerství mezi univerzitami a průmyslem, do regionálních ekonomických strategií;

10.

poukazuje na to, že na regionální úrovni jsou zásadně důležité způsoby politické interakce a že je často třeba je koordinovat vertikálně mezi různými správními úrovněmi (evropskou, národní, regionální) a horizontálně mezi regiony, aby se zamezilo duplicitě a docházelo k vzájemnému učení;

11.

zdůrazňuje potřebu sladit nové a navržené iniciativy a programy, jako evropský výzkumný prostor, evropský technologický institut a program celoživotního učení, tak, aby podporovaly dialog mezi univerzitami a podniky;

12.

uznává, že spolupráce mezi univerzitami a podniky je rovněž ovlivněna specifickými regionálními podmínkami: schopností rozvojových agentur podporovat spolupráci mezi univerzitami a podniky na regionální úrovni, úlohou podnikových klastrů v rozvoji společných sítí univerzit a podniků, hladinou investic podniků do výzkumu a vývoje v daném regionu;

Obecné připomínky

13.

podtrhuje potřebu zaměřit se na úlohu vysokoškolského vzdělávání v místním a regionálním rozvoji a na propagaci spolupráce mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a místními a regionálními orgány, do které budou rovněž zapojeny místní a regionální hospodářské a sociální subjekty;

14.

podporuje spolupráci mezi univerzitami a soukromým sektorem a potřebu pohlížet na univerzity jako na hnací sílu inovací v jejich regionu;

15.

vybízí univerzity, aby hledaly nové cesty spolupráce mezi veřejnými zařízeními a soukromým sektorem, například přijetím opatření v podobě společných fondů pro inovace, jelikož mohou zlepšit mobilitu ve všech oblastech;

16.

podporuje úzkou spolupráci mezi podniky, univerzitami a výzkumnými zařízeními v celé Evropě, do které budou zapojeny politické subjekty a místní, regionální a národní správní orgány;

17.

domnívá se, že úroveň spolupráce je i nadále rozdílná v různých zemích, na různých univerzitách a v různých oborech, a to i přes programy EU, jež se snaží o budování partnerství mezi univerzitami a podniky a obvykle se zaměřují na partnerství v konkrétních oblastech, např. výzkumu nebo mobilitě studentů;

18.

domnívá se, že rozsah, ve kterém tato spolupráce ovlivňuje systém řízení nebo organizace v daných dvou sektorech, je omezený, neboť jen málo univerzit má celouniverzitní strategii spolupráce s podniky a ty, jež ji mají, jsou soustředěny v malém počtu členských států;

19.

je znepokojen tím, že právní a finanční rámec v mnoha zemích stále ještě nemotivuje univerzity k úsilí o spolupráci s podniky, nebo těmto snahám dokonce brání;

20.

doporučuje, že by měly existovat vhodné ukazatele pro měření výkonnosti, na jejichž základě by se hodnotila stávající úroveň dialogu mezi univerzitami a podniky. Každé měření výkonnosti musí zahrnovat jak kvalitativní, tak kvantitativní ukazatele a bude třeba náležitě zvážit, jak by výběr těchto ukazatelů mohl ovlivnit chování uživatelských skupin;

21.

vybízí univerzity, aby ocenily dialog mezi univerzitou a podniky. Výzvu v akademické obci představuje zejména uznání tohoto závazku v kritériích pro povýšení. Mnoho univerzit prohlašuje, že uznává význam dialogu mezi univerzitou a podniky, jen málo však jasným a transparentním způsobem srovnává tento dialog s výzkumem a výukou a náležitě ho oceňuje;

22.

oceňuje podnikání a zvyšování kvalifikaci celoživotním učením jako důležité úkoly vysokoškolského vzdělávání;

23.

vítá, že různé regiony se snaží o větší zapojení soukromého sektoru do financování výzkumu a inovací tím, že vysokým školám dávají větší autonomii;

24.

prohlašuje, že nové cesty spolupráce mezi veřejnými zařízeními a soukromým sektorem, například v rámci společných fondů pro inovace, by mohly být průkopnickým příkladem udržitelného využívání veřejných prostředků a jejich ochrany;

25.

souhlasí s tím, že politika soudržnosti hraje zvláštní úlohu v podpoře inovační činnosti v regionech, a Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) by tedy mohl být rovněž využit k financování podnikatelských inkubátorů a vědeckých parků (infrastruktura a spojení). Klastry jsou obzvláště užitečné pro malé a střední podniky, jelikož jim poskytují prostředí příznivé pro navázání styků s univerzitami i s velkými podniky a umožňují jim též přístup k sítím mezinárodního obchodu;

26.

uznává, že malé a střední podniky rovněž hrají podstatnou úlohu v tvorbě pracovních míst a v inovacích a podporuje jejich účast v dialogu mezi univerzitami a podniky a vypracování inovačních cílených iniciativ na podporu této účasti;

27.

podporuje přeshraniční spolupráci mezi vysokými školami a výzkumnými zařízeními s mimouniverzitními partnery v oblasti průmyslu a obchodu, správy, kultury a s dalšími články společnosti;

28.

domnívá se rovněž, že organizace a jiné subjekty, které hrají roli prostředníka mezi univerzitami a podniky, mohou mít zásadní význam pro navazování kontaktů mezi nimi, a že by proto měly být zviditelněny a měly by získat větší podporu;

Příklady osvědčených postupů

29.

bere na vědomí a vítá řadu příkladů spolupráce univerzit a podniků v Evropě;

30.

obává se, že v nových členských státech existuje velmi málo příkladů osvědčených postupů;

31.

vítá záměr Komise zahájit studii s cílem sestavit soubor existujících osvědčených postupů a žádá Komisi, aby v tomto souboru vzala v úvahu potřeby místních a regionálních orgánů;

Nástroje dostupné místním a regionálním orgánům

32.

povzbuzuje zřízení struktur pro partnerství klíčových zainteresovaných stran z řad místních a regionálních orgánů, podniků, společenství a vysokoškolského vzdělávání s cílem zaměřit se na dialog, např. pořádáním kulatých stolů a seminářů, založením vědeckých parků pro transfer technologií, pořádáním vědecko-kulturních večerů nebo studentských veletrhů;

33.

podporuje mobilizaci zdrojů institucí vysokoškolského vzdělávání na přípravu a provádění regionálních a městských strategií hospodářského, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje;

34.

naléhá na instituce vysokoškolského vzdělávání, aby společně investovaly do programů, z nichž mají konkrétní prospěch podniky v regionu a společenství, a zároveň propagovaly nadační profesury financované podniky, jež podpoří vytváření sítí mezi různými znalostními středisky a VaV a inovacemi, budou propagovat fóra na výměnu poznatků a podpoří vytváření sítí regionů, jež vynikají v inovacích;

35.

doporučuje, aby instituce vysokoškolského vzdělávání využívaly zdroje vyčleněné na regionální zapojení na udržitelném, víceletém základě;

36.

vyjadřuje svoji ochotu zajistit koordinované využívání 7. RP, strukturálních fondů, programu pro konkurenceschopnost a inovace a EZFRV, neboť je to zásadní pro konkurenceschopnost EU a soulad mezi politikou soudržnosti, výzkumnou politikou, politikou v oblasti vysokoškolského vzdělávání a inovační politikou na národní a regionální úrovni, jak je uvedeno v předchozích stanoviscích VR;

37.

je zastáncem široké interpretace koncepce inovace, která bude zahrnovat sociální a společenské vědy a jejich plodnou souhru s městskou kulturou a kulturou regionů;

Závěr

38.

opět potvrzuje, že za současného hospodářského poklesu, kdy se EU snaží minimalizovat jeho dopad a nastavit směr obnoveného růstu, je vzhledem k zásadnímu významu vzdělávání a odborné přípravy v Lisabonské strategii a obnovené sociální agendě důležité zajistit platformu pro dialog mezi významnými zainteresovanými stranami jak na straně vzdělávání, tak na straně hospodářství;

39.

vítá iniciativu Komise prozkoumat, jak by bylo možné pro podporu regionálních iniciativ v tomto ohledu využít strukturální fondy;

40.

uznává potenciál, který má spolupráce mezi podniky a dalšími oblastmi vzdělávání (především středními školami a institucemi odborného vzdělávání a přípravy), a příležitosti, které nabízejí evropské programy na podporu jejich spolupráce;

41.

opět zdůrazňuje potřebu silnějšího zapojení příslušných zástupců veřejné správy (včetně místních a regionálních orgánů) do následující fáze Fóra EU pro dialog mezi univerzitami a podniky;

42.

považuje za náležité, aby se Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky stále soustředilo na spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

43.

vyzývá místní a regionální orgány, aby podporovaly spolupráci mezi podniky a univerzitami a považovaly univerzity za hnací sílu inovací v regionech;

44.

naléhá, aby Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky pokračovalo plenárními setkáními, tematickými semináři, prostorem na internetu a silnějším zapojením příslušných zástupců veřejné správy (včetně regionálních orgánů) a pokud možno i aktérů mimo EU;

45.

doporučuje, aby byla navržena účinná reakce na iniciativu „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ a na hospodářský úpadek a aby byla projednána partnerství pro regionální rozvoj, partnerství s malými a středními podniky, rozmanitější přístupy k učení, zajištění kvality a akreditace;

46.

podporuje Komisi ve snaze o prozkoumání způsobů podpory nových forem strukturovaného partnerství mezi podniky a univerzitami prostřednictvím relevantních programů EU.

V Bruselu dne 4. prosince 2009.

předseda Výboru regionů

Luc VAN DEN BRANDE


Top