EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52009IP0190

Sociální odpovědnost v rámci subdodavatelských vztahů ve výrobních řetězcích Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2009 o sociální odpovědnosti subdodavatelských podniků v rámci výrobních řetězců (2008/2249(INI))

Úř. věst. C 117E, 6.5.2010, p. 176–180 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/176


Čtvrtek 26. března 2009
Sociální odpovědnost v rámci subdodavatelských vztahů ve výrobních řetězcích

P6_TA(2009)0190

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2009 o sociální odpovědnosti subdodavatelských podniků v rámci výrobních řetězců (2008/2249(INI))

2010/C 117 E/29

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na články 39, 49, 50 a 137 Smlouvy o ES,

s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (2),

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007)0249),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o provádění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků (3) a na své usnesení ze dne 11. července 2007 o sdělení Komise nazvaném „Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb: maximalizovat jeho výhody a potenciál při zajištění ochrany pracovníků“ (4),

s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,

s ohledem na tripartitní prohlášení Mezinárodní organizace práce o zásadách týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky,

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2005 o sociálním rozměru globalizace (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 o sociální odpovědnosti podniků: nové partnerství (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o zintenzivnění boje proti nehlášené práci (8),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o modernizaci pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století (9),

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. října 2004 ve věci C-60/03 Wolff & Müller  (10),

s ohledem na studii „Odpovědnost v procesu využívání subdodavatelů v evropském stavebnictví“, kterou provedla Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0065/2009),

A.

vzhledem k tomu, že na subdodavatelské zakázky lze pohlížet jako na nedílnou součást hospodářské činnosti,

B.

vzhledem k tomu, že při zvyšování míry zaměstnanosti ve většině ekonomik Evropské unie hrál velmi důležitou roli nebývalý stupeň hospodářské činnosti v průběhu posledních dvaceti pěti let minulého století, a vzhledem k tomu, že tento vývoj byl ku prospěchu velkých i malých podniků a vedl k podnícení podnikatelského ducha,

C.

vzhledem k tomu, že globalizace a z ní vyplývající intenzivnější hospodářská soutěž přinášejí změny ve způsobu, jakým jsou podniky organizovány, pokud se týče externího zajišťování nestrategických činností, vytváření sítí subdodavatelů a jejich většího využívání,

D.

vzhledem k tomu, že v důsledku výsledné složitosti vazeb mezi mateřskými a jejich dceřinými společnostmi a mezi hlavními dodavateli a jejich subdodavateli je obtížnější jasně chápat rozličné struktury, operace a postupy a také úkoly a závazky různých aktérů, kteří jsou součástí výrobního řetězce,

E.

vzhledem k tomu, že tyto změny mají dalekosáhlé důsledky pro pracovněprávní vztahy a někdy neumožňují jasně stanovit, o který právní obor se v případě vztahů mezi různými prvky výrobního řetězce jedná, a vzhledem k tomu, že v důsledku toho se tvorba cen a přidělování práce již neřídí regulačním rámcem daného odvětví,

F.

vzhledem k tomu, že výrobní proces v některých průmyslových odvětvích má dnes formu roztříštěného, prodlouženého a rozšířeného výrobního řetězce, který vytváří logistický řetězec (jak horizontální, tak vertikální) i hodnotový řetězec hospodářské a výrobní povahy s jednotlivými specializacemi či úkoly, které často „externě“ vykonávají malé podniky nebo samostatně výdělečně činné osoby, a vzhledem k tomu, že v podnikovém účetnictví se tato forma projeví náhradou přímých mzdových nákladů subdodavatelskými, služebními nebo dodavatelskými náklady na základě faktur a „obchodních smluv na služby“,

G.

vzhledem k tomu, že subdodavatelé si často vzájemně konkurují a že zaměstnanci vydavatele oznámení o nabídkovém řízení a subdodavatelů se tímto vystavují velkému tlaku v oblasti pracovních podmínek,

H.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament již dříve upozorňoval na problémy s falešnými samostatně výdělečně činnými osobami a že tento problém se týká i subdodavatelů,

I.

vzhledem k tomu, že subdodavatelské zakázky a jejich externí zajišťování právně nezávislými podniky nevede k nezávislosti a společnosti na nižším stupni v hodnotovém řetězci, s výjimkou specializovaných subdodavatelů se špičkovými technologiemi nebo jinými vysoce náročnými činnostmi, často nejsou schopny chovat se stejným způsobem jako hlavní dodavatelé,

J.

vzhledem k tomu, že i když má využívání subdodavatelů mnoho pozitivních aspektů a umožnilo zvýšit výkonnost výroby, vede také k určité ekonomické a sociální nerovnováze mezi pracovníky a mohlo by přispět k prudkému zhoršení pracovních podmínek, což je znepokojivé,

K.

vzhledem k tomu, že subdodavatelský způsob výroby mohou zajišťovat i prostředníci, firmy, které jen poskytují pracovníky nebo například agentury zprostředkující dočasnou práci, které fungují někdy jako tak znavené společnosti skrývající se za poštovními schránkami, a vzhledem k tomu, že subdodavatelům je často udělován jediný pracovní úkol nebo jsou dělníci najímáni jen pro tento účel; vzhledem k tomu, že tato praxe je příznačná především pro rychle probíhající změny ve stavebnictví a dalších odvětvích, v nichž jsou pracovní vztahy často velmi nejisté,

L.

vzhledem k tomu, že se problémy spojené s touto nejistou situací v přeshraničním kontextu, kdy jsou dělníci převáděni například na místa ve třetím členském státě, prohlubují,

M.

vzhledem k nové definici pracovněprávních vztahů, která zároveň vedla k omezení přímé sociální odpovědnosti „hlavního dodavatele“, jelikož vlivem využívání subdodavatelů a zprostředkovatelen práce došlo k externalizaci práce, v důsledku čehož se nabídka levné a často nekvalifikované pracovní síly stala nedílnou součástí využívání subdodavatelů na nižší úrovni,

N.

vzhledem k tomu, že v důsledku často komplikovaných řetězců subdodavatelů jsou některá odvětví, zejména stavebnictví, obzvláště náchylná k případům špatného zacházení s pracovníky,

O.

vzhledem k tomu, že základní zásada stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě musí platit pro všechny pracovníky bez ohledu na jejich status a druh smlouvy, a tato zásada musí být prosazována,

1.

vyzývá veřejné orgány a všechny zúčastněné strany, aby vykonaly vše pro zvýšení informovanosti pracovníků o jejich právech v rámci různých nástrojů (jako je pracovní právao kolektivníc smlouvy a kodexy chování), kterými se řídí jejich pracovněprávní vztahy a pracovní podmínky v podniku, pro který pracují, a smluvní vztahy v řetězcích subdodavatelů;

2.

vyzývá Komisi, aby zvýšila informovanost podniků o osvědčených postupech, stávajících předpisech a normách a o praxi sociální odpovědnosti, a to v případě hlavních dodavatelů i subdodavatelů;

3.

opakuje znovu výzvu určenou Komisi, aby předložila návrh týkající se provádění programu důstojné práce v případě pracujících u subdodavatelů, a to zejména v oblasti dodržování základních pracovních norem, respektování sociálních práv, poskytování školení zaměstnancům a rovného zacházení s pracovníky;

4.

zdůrazňuje význam využívání subdodavatelů ve výrobních řetězcích s využitím nových technologií za účelem zvýšení kvality výroby a pracovních míst;

5.

vyzývá veřejné orgány jednotlivých členských států, aby přijaly, příp. dále vypracovaly právní předpisy, které by vyloučily podniky, o nichž bylo zjištěno, že porušují pracovní právo, společenské smlouvy a kodexy chování, z účasti na veřejných zakázkách;

6.

vítá schválení nadnárodního právního rámce, který byl dohodnut mezi jednotlivými nadnárodními společnostmi a mezinárodními odborovými svazy a jehož úkolem je chránit pracovní podmínky v nadnárodních společnostech a u jejich subdodavatelů a filiálek v různých zemích a který definuje status závislého pracovníka a poskytuje sociální ochranu nehledě na konkrétní podmínky zaměstnání;

7.

bere na vědomí rozsudek ve věci Wolff & Müller, v němž Soudní dvůr uvádí, že německý státní systém odpovědnosti dodavatele neporušuje právní předpisy Společenství, ale byl naopak vytvořen s cílem chránit pracovníky vyslané za prací do zahraničí;

8.

bere na vědomí výsledek veřejné konzultace o zelené knize Komise s názvem „Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století“(KOM(2006)0708); podporuje v této souvislosti úmysl Komise přijmout nezbytná opatření s cílem jasně stanovit práva a povinnosti subjektů zapojených do subdodavatelských řetězců, a zabránit tak tomu, aby pracovníci byli zbaveni možnosti účinně uplatňovat svá práva;

9.

vítá skutečnost, že na problémy spojené s povinností subdodavatelů jakožto zaměstnavatelů reagovalo osm členských států (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Španělsko) vytvořením vlastních systémů odpovědnosti dodavatelů; vybízí další členské státy, aby pouvažovaly o zavedení podobných systémů; zdůrazňuje skutečnost, že uplatňování pravidel v přeshraničním procesu využívání subdodavatelů je zvláště obtížné, pokud členské státy používají různé systémy;

10.

zdůrazňuje, že ve studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek stanoví, že úzký rámec odpovědnosti, jako například omezení na jediný prvek řetězce, je jeden z důvodů, proč tato opatření nejsou účinná;

11.

zdůrazňuje zvláštní problémy, jimž čelí malé podniky; vyzývá politické činitele, aby vytvořili příslušné nástroje, a zvýšili tak informovanost mezi malými podniky;

12.

připomíná všem zúčastněným stranám, že ve svém usnesení o vysílání pracovníků do zahraničí ze dne 26. října 2006 Parlament vyzval Komisi k vytvoření právní normy, kterou by se řídila solidární odpovědnost hlavních podniků, aby bylo možné řešit případy zneužívání přeshraničních pracovníků při subdodavatelském a externím plnění zakázek, a k vytvoření transparentního a konkurenceschopného vnitřního trhu pro všechny společnosti;

13.

opakuje své poselství a znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila jasně formulovaný právní nástroj Společenství tím, že na úrovni Společenství zavede solidární odpovědnost a zároveň přihlédne k různým právním systémům existujícím v jednotlivých členských státech a k zásadě subsidiarity a proporcionality;

14.

vyzývá Komisi, aby zahájila posouzení dopadu na prospěšnost a proveditelnost nástroje Společenství týkajícího se řetězové odpovědnosti jako způsobu zvýšení transparentnosti při subdodavatelském plnění zakázek a zajištění lepší vymahatelnosti práva Společenství a vnitrostátního práva; zdůrazňuje, že taková studie musí být průřezová;

15.

je přesvědčen o tom, že nástroj Společenství týkající se řetězové odpovědnosti by nebyl jen ku prospěchu zaměstnanců, ale také orgánů členských států, zaměstnavatelů a zejména malých a středních podniků v boji proti šedé ekonomice, jelikož jasná a transparentní pravidla Společenství by vedla k vytlačení pochybných subjektů z trhu, a tím k lepšímu fungování vnitřního trhu;

16.

konstatuje, že k podpoře společenské odpovědnosti podniků významně přispívají veškerá opatření osvětlující pracovníkům jejich práva a podporující je při uplatňování těchto práv; žádá členské státy, aby systémově zajistily informování pracovníků o jejich právech, a volá zde po zvláštní odpovědnosti sociálních partnerů v této souvislosti;

17.

vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o prohloubení a zdokonalení spolupráce a koordinace mezi státními administrativními orgány, inspektoráty, vládními agenturami na prosazení práva, úřady sociálního zabezpečení a daňovými úřady; kromě toho vyzývá členské státy, aby zavedly přísnější inspekční postupy a podporovaly užší vztahy mezi státními inspektoráty práce, a umožnily tak bližší spolupráci a koordinaci mezi nimi; vyzývá Komisi, aby vypracovala normy pro kvalitu práce těchto inspektorátů a provedla studii, která by zjistila, zda je možné zavést opatření zaměřená na vytvoření sítě Společenství inspektorátů práce;

18.

zdůrazňuje, že je nutné propagovat vytvoření pobídek pro společnosti, aby se všemožně snažily v dobré víře eliminovat případy porušování pracovního práva ze strany subdodavatelů, jako např. systémy certifikace a kodexy chování, včetně podávání hlášení příslušným orgánům a vypovězení smlouvy se subdodavatelem, který používá nelegální praktiky, aby se tak vyhnuly možnosti, že budou nést za toto porušení práva solidární odpovědnost;

19.

vyzývá obě strany daného odvětví, aby na jedné straně převzaly vedoucí úlohu při podpoře družstevního subdodavatelského plnění zakázek u určitých jednorázových úkolů a aby na druhé straně omezily násobení subdodavatelských zakázek, a vítá vznik rámcových dohod, které stanovují sociální odpovědnost a povinnosti v řetězci jako doplněk k nezbytné regulaci;

20.

varuje také před rozpory mezi kodexy chování a pracovním právem a dále standardy a pokyny schválenými veřejnými orgány a platnými kolektivními smlouvami a před překrýváním a opakováním ustanovení, které jsou jejich součástí; zdůrazňuje proto, že podniky musejí dodržovat především kodexy chování, standardy a pokyny vydané na úrovni nadnárodních organizací (OECD, MOP), na státní úrovni a na úrovni jednotlivých odvětví;

21.

připomíná všem zúčastněným stranám, zejména zaměstnavatelům, jejich povinnosti, pokud jde o informování a účast pracovníků a konzultování s nimi, zejména povinnosti stanovené v právních nástrojích Společenství a jednotlivých členských států;

22.

navrhuje, aby byla na vnitrostátní úrovni právně zakotvena možnost kombinování rodinného a pracovního života pracujících v subdodavatelských podnicích v rámci výrobních řetězců a aby se účinně uplatňovaly směrnice týkající se mateřské a rodičovské dovolené;

23.

vyzývá Komisi, aby zajistila účinné dodržování směrnice 96/71/ES , včetně případného zahájení řízení pro její porušování; vyzývá kromě toho Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zaměřená na zlepšení přístupu pracovníků vyslaných za prací do zahraničí k informacím, na posílení koordinace a administrativní spolupráce mezi členskými státy a na jasné stanovení úlohy kontaktních míst a řešení problémů s přeshraničním vymáháním práva, které brání účinnému uplatňování směrnice 96/71/ES;

24.

zdůrazňuje, že proti případným negativním sociálním důsledkům využívání subdodavatelů lze účinněji bojovat pomocí dalšího zintenzivnění sociálního dialogu mezi organizacemi zaměstnavatelů a odborovými svazy;

25.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64.

(2)  Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.

(3)  Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 452.

(4)  Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 411.

(5)  Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 65.

(6)  Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 45.

(7)  Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.

(8)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0466.

(9)  Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 401.

(10)  Věc C-60/03 Wolff vs. Müller, rec. [2004] I-9553.


Top