6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/147

A.

vzhledem k tomu, že EIB byla založena v roce 1957 Římskou smlouvou, a vzhledem k tomu, že její akcionáři, jimiž jsou členské státy, upsali kapitál ve výši 165 miliard EUR,

B.

vzhledem k tomu, že EIB vyvíjí od roku 1963 činnost mimo území Společenství s cílem podporovat jeho vnější politiky,

C.

vzhledem k tomu, že EBRD byla založena v roce 1991 a vzhledem k tomu, že jejími akcionáři je 61 třetích zemí, Evropské společenství a EIB, které upsaly kapitál v celkové výši 20 miliard EUR,

D.

vzhledem k tomu, že členské státy, Evropské společenství a EIB celkem vlastní 63 % akcií EBRD,

E.

vzhledem k tomu, že statutárním cílem EIB je přispívat v zájmu Společenství k vyváženému a soustavnému rozvoji vnitřního trhu, a to za pomoci kapitálového trhu i využíváním vlastních zdrojů;

F.

vzhledem k tomu, že by při současných finančních otřesech, kdy je obrovský nedostatek likvidity a úvěrů pro podniky, EIB měla hrát hlavní úlohu v plánech Evropské unie a členských států na hospodářskou obnovu,

G.

vzhledem k tomu, že statutárním cílem EBRD je přispívat k hospodářskému pokroku a obnově, podporovat přechod k otevřenému tržnímu hospodářství a soukromé a podnikatelské aktivity v zemích střední a východní Evropy, které se zavázaly k uplatňování zásad demokracie se systémem více politických stran, plurality a tržního hospodářství a které tyto zásady dodržují,

H.

vzhledem k tomu, že by úloha EIB jakožto emitenta dluhopisů s vysokým ratingem AAA pro mezinárodní kapitálový trh měla být zdůrazněna a posílena,

I.

vzhledem k tomu, že podle článku 11 dohody o založení EBRD musí EBRD činit nejméně 60 % svých investic v soukromém sektoru,

J.

vzhledem k tomu, že dohoda o založení EBRD stanoví, že v intervalech ne delších než pět let reviduje Rada guvernérů základní kapitál EBRD, a že příští revize je plánována na rok 2010,

K.

vzhledem k tomu, že dne 1. října 2008 byl ustaven řídící výbor složený z devíti „moudrých“, aby dohlížel na hodnocení přezkumu mandátu k poskytování externích úvěrů v polovině období a toto hodnocení řídil, jak stanoví rozhodnutí 2006/1016/ES,

L.

vzhledem k tomu, že tento přezkum v polovině období bude muset být proveden v úzké spolupráci s Parlamentem na základě rozhodnutí 2006/1016/ES,

M.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí 2006/1016/ES o mandátu k poskytování vnějších půjček EIB počítá s 25,8 mld. EUR jako úvěry pro období 2007–2013, rozdělenými takto: země před přistoupením, včetně Chorvatska a Turecka: 8,7 mld. EUR; země Středomoří: 8,7 mld. EUR; Východní Evropa, jižní Kavkaz a Ruská federace: 3,7 mld. EUR; Latinská Amerika: 2,8 mld. EUR; Asie: 1 mld. EUR; Jihoafrická republika: 0,9 mld. EUR,

N.

vzhledem k tomu, že EIB poskytla v roce 2007 úvěry na podporu cílů politiky EU v celkové výši 47,8 miliard EUR, z toho 41,4 miliard EUR v rámci Evropské unie a zemí EFTA a 6,4 miliard EUR v partnerských a přistupujících zemích,

O.

vzhledem k tomu, že EIB poskytla v roce 2007 úvěry jednotlivým geografickým oblastem mimo EU v následující výši: Asii a Latinské Americe: 925 milionů EUR, východní Evropě, zemím jižního Kavkazu a Rusku: 230 milionů EUR, zemím Středomoří: 1 438 milionů EUR, zemím před přistoupením: 2 870 milionů EUR, zemím AKT: 756 milionů EUR a Jižní Africe: 113 milionů EUR,

P.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 činil objem činnosti EBRD 5,6 miliard EUR a zahrnoval 353 projektů v 29 zemích, ve kterých působí: ve střední Evropě a pobaltských státech (11), v jihovýchodní Evropě (12), v západní části SNS a na Kavkazu (13), v Rusku a ve Střední Asii (14),

Q.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 došlo k nárůstu investic EBRD v Rusku na 2,3 mld. EUR (celkové portfolio v Rusku dosahuje 5,7 mld. EUR), vztahuje se na 83 projektů a představuje 42 % ročních závazků EBDR (ve srovnání v 38 % v roce 2006),

R.

vzhledem k tomu, že se kapitálové investice EBRD zvýšily v roce 2007 na 1,7 mld. EUR z 1 mld. EUR v roce 2006 a že se kapitálový objem činnosti banky zvýšil z 20 % v roce 2006 na 30 % v roce 2007,

S.

vzhledem k tomu, že Rada guvernérů EBRD dne 28. října 2008 rozhodla, že uznává Turecko za příjemce investic EBRD a vzhledem k tomu, že do konce roku 2010 EBRD plánuje investovat 450 milionů EUR,

T.

vzhledem k tomu, že EIB financuje projekty v Turecku od roku 1965 a že investovala kolem 10 miliard EUR ve všech klíčových odvětvích tureckého hospodářství,

U.

vzhledem k tomu, že podle dohody z Cotonou EIB při poskytování úvěrů na financování operací v zemích AKT používá kromě vlastních zdrojů také investiční nástroj k řízení rizik, na nějž jsou finanční prostředky poskytovány z Evropského rozvojového fondu,

V.

vzhledem k tomu, že by finanční strategie EIB měla přispívat ke splnění obecného cíle, jímž je rozvoj a upevňování demokracie a právního státu, a k dodržování mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jejichž stranami je Společenství nebo jeho členské státy,

W.

vzhledem k tomu, že Komise, členské státy, partnerské země evropské politiky sousedství (EPS), mezinárodní finanční instituce a evropské regionální a bilaterální finanční instituce v současné době spolupracují v rámci investiční facility sousedství při zajišťování dodatečných finančních prostředků na projekty výstavby infrastruktury zejména v odvětví energetiky, dopravy a životního prostředí na celém území EPS,

X.

vzhledem k tomu, že skupina EIB nadále aktivně podporuje malé a střední podniky prostřednictvím úvěrů, vstupního kapitálu a úvěrových záruk, přičemž vstupní kapitál a úvěrové záruky jsou poskytovány prostřednictvím Evropského investičního fondu,

1.

vítá výroční zprávu EIB za rok 2007, zejména pokud jde o její finanční operace uvnitř Evropské unie na jedné straně, které se zaměřily na šest politických priorit: zajištění hospodářské a sociální soudržnosti, uplatňování iniciativy Inovace 2010, rozvoj transevropských dopravních a přístupových sítí, podporu malých a středních podniků, ochranu a zlepšování životního prostředí, a na zajištění udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetiky; a pokud jde o uplatňování mandátu EIB k poskytování externích úvěrů ve třetích zemích, na straně druhé;

2.

vítá cíl EIB zabývat se při svých finančních operacích uvnitř Evropské unie mimo jiné otázkou změny klimatu; v této souvislosti připomíná, že je nutné vyvinout další kritéria financování, jež budou šetrná k životnímu prostředí, v souladu se strategickými cíli EU snížit emise skleníkových plynů; naléhavě žádá EIB, aby směřovala své půjčky v odvětví energetiky na energetickou účinnost, obnovitelné energie a investice do výzkumu a vývoje v těchto dvou oblastech; kromě toho vyzývá EIB, aby vypracovala a zveřejnila metodiku hodnocení vlivu financovaných projektů na klima a stanovila kritéria hodnocení umožňující EIB odmítnout projekty z důvodu jejich negativního dopadu na změnu klimatu;

3.

připomíná, že EIB je jedinou finanční institucí zakotvenou ve Smlouvě a že většina jejích operací je zaměřena na projekty v členských státech, ačkoli musí hrát stále významnější úlohu také ve třetích zemích, jak bylo uvedeno v rozhodnutí 2006/1016/ES;

4.

bere na vědomí, že v rámci své činnosti ve třetích zemích EIB doposud uplatňovala politické cíle stanovené Radou; domnívá se, že poskytování úvěrů EIB musí být konzistentní, pokud jde o oblasti její působnosti, ve všech zemích, jednoduché v jejím přístupu k různým účastníkům a nástrojům EU, pružné z hlediska toho, jak je Unie schopna reagovat na značně rozdílné okolnosti v různých zemích, v souladu s cíli tisíciletí a odpovědné vůči veřejnosti i vůči Parlamentu, pokud jde o využití a účinnost použitých finančních prostředků EU;

5.

vyjadřuje přesvědčení, že investice do veřejné dopravy představují významný aspekt plánu evropské hospodářské obnovy; znovu v této souvislosti vyjadřuje přesvědčení, že EIB má potenciál být klíčovým hráčem ve změně evropské dopravy na dopravu příznivější k životnímu prostředí; naléhavě proto vyzývá EIB, aby podstatně zvýšila svoji podporu železniční dopravy, městské hromadné intermodální dopravy a řízení provozu;

6.

domnívá se, že by činnosti EIB měly také odrážet cíle a závazky, jež Unie přijala v rámci OSN (jako je Kjótský protokol); vyzývá proto EIB, aby každoročně předkládala Parlamentu zprávu o provádění cílů EU a OSN při svých operacích v rozvojových zemích;

7.

s potěšením konstatuje, že EIB v posledních letech přijímala systematická opatření v návaznosti na doporučení Parlamentu; doporučuje, aby tato opatření byla zpřístupněna široké veřejnosti v rámci výroční zprávy EIB;

8.

naléhavě vyzývá EIB, aby lépe sledovala a zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu malých a středních podniků;

9.

Dohled nad činností EIB:

10.

vítá pokrok a zveřejnění odvětvových operačních politik EIB v odvětví energetiky, dopravy a vodního hospodářství v roce 2007 a uznává je jako významný krok směrem ke zvýšení transparentnosti úvěrových operací EIB;

11.

vítá skutečnost, že přezkum politiky zpřístupňování informací veřejnosti, kterou uplatňuje EIB, zohledňuje příslušná ustanovení Aarhuského nařízení (15); vítá zveřejnění souhrnné zprávy o hodnocení operací EIB za rok 2007 a nabádá EIB, aby dále rozvíjela činnosti svého oddělení pro hodnocení operací;

12.

vítá přezkum prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách; domnívá se, že by EIB měla vyčlenit dostatečné zdroje na provedení nového prohlášení a vypracovat zprávu o jeho fungování;

13.

zdůrazňuje, že EIB by měla v souvislosti s podvody a korupcí uplatňovat politiku nulové tolerance, a vítá v tomto směru přezkum její politiky boje proti podvodům a jejích politik boje proti korupci, praní peněz a financování terorismu; se znepokojením však konstatuje, že tyto politiky zůstávají do značné míry pasivní; znovu opakuje své výzvy, aby EIB do provádění svých politik zahrnula opatření zaměřená na:

14.

vítá existenci etické komise ad hoc (zabývající se především otázkami týkajícími se situace po skončení pracovního poměru) a nezávislého kontrolora shody; nicméně žádá, aby byl informován o statusu a praktické činnosti tohoto kontrolora;

15.

blahopřeje EIB k tomu, že v říjnu 2007 podepsala ve Washingtonu prohlášení o postupu v případě řízení podniků na nově vznikajících trzích; konstatuje, že prohlášení o postupu podepsaly finanční instituce podporující rozvoj a řadí řízení podniků na první místo při uskutečňování kroků na podporu udržitelného rozvoje v rozvíjejících se zemích;

16.

je spokojen s tím, že řídící výbor EIB schválil politiku stanovující mechanismus EIB pro stížnosti; znovu však na EIB naléhá, aby přezkoumala svůj vnitřní mechanismus pro stížnosti a aby vydala nové pokyny týkající se mechanismu pro odvolání, které budou rozšířeny na všechny operace financované EIB;

17.

bere na vědomí kladné stanovisko externího auditu a závěry výroční zprávy výboru pro audit; v souvislosti se současnou finanční a hospodářskou krizí znovu na EIB naléhá, aby se podřídila stejným pravidlům obezřetnosti jako úvěrové instituce a skutečnému obezřetnostnímu dohledu;

18.

vítá výroční zprávu EBRD za rok 2007, zejména skutečnost, že se investiční činnost EBRD soustředila na země v raném či středním stadiu transformace, a vítá pokrok, kterého dosáhla při financování projektů v rámci iniciativy pro udržitelnou energii, která by měla upřednostnit energetické projekty, jež jsou v zájmu Unie;

19.

konstatuje, že EBRD působí zejména ve třetích zemích, avšak že některé významné činnosti i nadále provádí v členských státech;

20.

dále shledává, že se mezinárodní a regionální kontext, ve kterém EBRD plní svou úlohu, velmi liší od situace v roce 1991 a že výkon mandátu EBRD je třeba tomuto novému prostředí přizpůsobit, neboť EBRD reaguje na tržní podmínky a svou činnost přesouvá dále na jih a východ;

21.

připouští také, že provozní prostředí je stále složitější, neboť se zhoršilo podnikatelské klima v důsledku menších zkušeností místních protějšků a častějších obav ohledně jejich bezúhonnosti;

22.

domnívá se, že EBRD musí posílit technickou pomoc a konzultační činnost na podporu norem řádné správy věcí veřejných a zajistit náležité řízení projektů na místní úrovni, které probíhají v sousedních zemích EU;

23.

vítá pokrok, kterého EBRD v roce 2008 dosáhla při zohlednění otázky rovnosti žen a mužů; důrazně obě banky žádá, aby hledisko rovnosti žen a mužů více začlenily do svých institucionálních struktur a vnějších politik;

24.

konstatuje, že EIB a EBRD ve stále větší míře financují operace ve stejných geografických oblastech mimo Unii, jako je východní Evropa, země jižního Kavkazu, Rusko, západní Balkán a brzy také Turecko;

25.

upozorňuje na to, že v zemích společného působení existují mezi EIB a EBRD tři různé formy spolupráce; ve východní Evropě má na základě memoranda o porozumění vedoucí pozici EBRD a obecným pravidlem je provádění společných investic; v zemích západního Balkánu tyto banky upouštějí od konkurenčních nebo paralelních operací ve prospěch spolupráce pomocí slučování finančních prostředků; nedávno pak byla pro spolupráci v Turecku uzavřena dohoda, v níž byly definovány specifické a společné oblasti příslušnosti, přičemž vedoucí banka bude pro jednotlivé projekty určována individuálně;

26.

bere na vědomí, že se cíle, odbornost a způsoby fungování těchto dvou bank liší a že nelze od sebe jednoduše oddělit poskytování úvěrů veřejnému a soukromému sektoru; zdůrazňuje, že existuje stále více společných oblastí, ve kterých obě banky rozšiřují své zkušenosti, jako je financování malých a středních podniků, energetika a změna klimatu a projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu užší spolupráce;

27.

domnívá se, že činnosti EIB a EBRD by si v zemích společného působení neměly konkurovat, nýbrž by se měly na základě komparativních výhod obou bank vzájemně doplňovat a zabránit tomu, aby klientovi vznikaly dvojí náklady;

28.

v zájmu lepší strukturované spolupráce mezi EIB a EBRD v zemích společného působení proto doporučuje, aby:

29.

doporučuje, aby akcionáři EIB v dlouhodobém výhledu zvážili navýšení vlastnického podílu EIB v EBRD, např. v souvislosti s navýšením kapitálu nebo v případě, že stávající akcionář EBRD zvažuje stažení kapitálu z této banky; domnívá se, že by toto rozhodnutí mohlo v dlouhodobém horizontu podpořit větší soudržnost politik a specializaci těchto dvou bank jak z funkčního, tak ze zeměpisného hlediska;

30.

domnívá se, že je třeba se vyhnout překrývání nástrojů vnější pomoci Unie; vyzývá, aby byla v Unii posílena spolupráce s regionálními a vnitrostátními rozvojovými institucemi nebo agenturami s cílem zajistit účinné financování a zamezit překrývání a zdvojování činností a zaručit soudržný přístup a lepší zviditelnění činnosti EU; v tomto ohledu podporuje možnost vzájemného delegování a uznávání postupů;

31.

připomíná význam dohody dosažené v „Evropském konsenzu“, podle níž by mělo dojít k posílení synergií mezi programy podporovanými EIB a jinými finančními institucemi a programy financovanými ze strany Společenství s cílem zaručit co největší přínos pro přijímající země; zdůrazňuje, že v rámci těchto kroků je nutné pečlivě zohlednit zájmy příjemců;

32.

bere na vědomí, že EIB a EBRD by měly spolupracovat s dalšími mezinárodními a regionálními finančními institucemi, jako jsou Světová banka, Asijská rozvojová banka a Africká rozvojová banka, má-li být v oblastech, které jsou od Unie více vzdáleny, dosaženo větší účinnosti a má-li se zabránit nežádoucímu překrývání a zdvojování finančních aktivit; domnívá se však, že EIB by měla mezi mezinárodními rozvojovými bankami a institucemi hrát klíčovou úlohu, pokud jde o prosazování cílů Unie týkajících se životního prostředí, sociální oblasti a rozvoje;

33.

konstatuje, že činnost mezinárodních rozvojových bank a institucí má pozitivní vliv na rozvojový svět; považuje za nezbytné dále tento vliv analyzovat a zvážit další činnosti ve vztahu k cílům a operacím Evropského rozvojového fondu; doporučuje, aby v rámci mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím mohlo být financování vlastnictví půdy považováno za způsobilý investiční náklad, pokud budou splněny podmínky souvisejících s environmentálními a sociálními cíli, neboť vlastnictví půdy je klíčově důležité pro vnitřní rozvoj, zejména v afrických zemích;

34.

zdůrazňuje, že plán evropské hospodářské obnovy přisuzuje EIB důležitou úlohu, zejména pokud jde o navýšené financování malých a středních podniků, energii z obnovitelných zdrojů a čistou dopravu; vítá rozhodnutí zvýšit v souladu s Lisabonskou strategií celkový objem úvěrů EIB o 30 % (15 miliard EUR) v roce 2009 a 2010 a navýšit upsaný základní kapitál EIB z 67 miliard EUR na 232 miliard EUR; naléhavě však vyzývá členské státy, aby navýšily kapitál EIB tak, aby zajistily, že její úvěrová kapacita bude odpovídat střednědobým finančním potřebám průmyslu a obchodu, pokud jde o potřebu podporovat ekologická a udržitelná pracovní místa; zdůrazňuje, že pomocí těchto dodatečných finančních prostředků by se mělo usilovat o dosažení dlouhodobých účinků; domnívá se, že rozšířená oblast působnosti vyžaduje adekvátní lidské i finanční zdroje a větší transparentnost a zodpovědnost operací EIB;

35.

podporuje, aby při poskytování finančních prostředků malým a středním podnikům byla posílena ustanovení o sdílení rizik mezi komerčními bankami a EIB; vyzývá však k opatrnosti, pokud jde o poskytování půjček EIB komerčním bankám, a v tomto ohledu požaduje přijetí kodexu chování mezi komerčními bankami a EIB; dále konstatuje, že je třeba aktualizovat seznam zprostředkovatelských bank EIB;

36.

domnívá se, že EIB a Komise by měly urychlit realizaci projektů v těch členských státech a odvětvích, jež krize postihla nejvíce; v tomto ohledu považuje za důležité využít odbornosti programů technické podpory, jako je Jaspers, Jeremie, Jessica a Jasmine, aby se urychlilo rozdělování strukturální pomoci;

37.

konstatuje, že Unie požádala EIB, aby v důsledku finanční krize urychlila poskytování podpory na projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru; naléhavě žádá EIB a EBRD, aby tyto projekty prováděly pouze tehdy, pokud budou finančně únosné a pokud budou skutečným přínosem; v této souvislosti se domnívá, že je potřeba zlepšit zveřejňování informací, zhodnocování finančních prostředků a postupy posuzování únosnosti;

38.

vyzývá členské státy, aby plně využily nástrojů rizikového kapitálu, globálních půjček a mikroúvěrů, jež nabízí programy a prostředky EIB;

39.

konstatuje, že EIB postupně zvýšila přijímání a poskytování půjček uvnitř i vně Unie a že dnes představuje hlavní nástroj přijímání a poskytování půjček na úrovni EU; dále shledává, že existuje velká poptávka po dluhopisech vydaných EIB, a to i v Asii; vyzývá proto EIB jakožto banku, jež se řídí veřejnou politikou, a její guvernéry k maximalizaci tohoto úvěrového potenciálu tím, že budou na světovém trhu vydávat především dluhopisy denominované v euru s cílem podpořit dlouhodobé cíle a vyvážit hospodářské zpomalení v Unii a sousedních zemích;

40.

důrazně vyzývá Komisi a EIB, aby se společně zabývaly otázkou, jak lze překonat úvěrové problémy v reálné ekonomice s pomocí nových inovačních finančních nástrojů;

41.

vítá rozhodnutí EBRD zvýšit svůj roční objem činnosti v roce 2009 zhruba o 20 % na přibližně 7 miliard EUR s cílem zmírnit stávající finanční a hospodářskou krizi a konstatuje, že polovina z 1 miliardy EUR určené na mimořádné výdaje v roce 2009 byla vyčleněna pro střední a východní Evropu;

42.

zdůrazňuje, že za současných přísných podmínek pro poskytování úvěrů je úloha obou bank zvýrazněna jak uvnitř, tak i vně Unie; vyzývá obě banky, aby dodržely své závazky vůči třetím zemím i v hospodářsky obtížné době;

43.

doporučuje, aby po pečlivém prostudování dopadů finanční krize na reálnou ekonomiku byla EIB vyzvána ke zvýšení podpory novým členským státům; dále upozorňuje na význam zapojení soukromého sektoru do procesu stabilizace těchto ekonomik; vítá rozšíření činností EBRD v nových členských státech a společný akční plán mezinárodních finančních institucí na podporu bankovních systémů a úvěrů pro reálnou ekonomiku ve střední a východní Evropě, který byl nedávno vypracován EBRD, EIB, Evropským investičním fondem a skupinou Světové banky a jehož úkolem je podpořit bankovní systém a reálnou ekonomiku ve střední a východní Evropě; doporučuje však, aby byla včas přehodnocena definice „zemí v procesu transformace“ a posouzeno ukončení činností EBRD na území Unie;

44.

s uspokojením konstatuje, že EIB a EBRD jsou vystaveny finančním otřesům v dosti omezené míře, ačkoli EBRD kvůli poklesu na akciových trzích vykázala v roce 2008 svou první ztrátu v tomto desetiletí;

45.

vítá rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2008 o právním základu rozhodnutí 2006/1016/ES;

46.

doporučuje, aby v návaznosti na tento rozsudek byla mezi Parlamentem, Radou a Komisí urychleně uzavřena dohoda, jež zajistí plné respektování výsadních pravomocí Parlamentu a kontinuitu vnějších finančních operací EIB; zdůrazňuje tedy, že do přezkumu v polovině období, jež má být proveden v roce 2010, tato rychlá dohoda slouží jako dočasné řešení končící přesně stanoveným datem;

47.

domnívá se, že v souladu s rozsudkem Soudního dvora je zcela zásadní přijmout rozhodnutí, jímž se nahradí rozhodnutí 2006/1016/ES, a konstatuje, že probíhající revize vnější úvěrové činnosti EIB v polovině období a opatření týkajících se spolupráce, jež má být dokončena v roce 2010, bude muset umožnit skutečnou a důkladnou diskusi o cílech Unie a prostředcích poskytovaných EIB, do níž bude plně zapojen Parlament jakožto spoluzákonodárce; vyzývá Komisi, aby při přípravě nového návrhu rozhodnutí o mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím plně zohlednila doporučení obsažená v této zprávě;

48.

doporučuje, aby řídící výbor svou práci dokončil počátkem roku 2010, a vyzývá jeho předsedu, aby brzy poté předložil Parlamentu a Radě zprávu o vyvozených závěrech; očekává závěry řídícího výboru a žádá jej, aby zohlednil doporučení obsažená v tomto, i v předchozích usneseních Parlamentu; žádá, aby řídící výbor Parlament pravidelně informoval o vývoji této práce;

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance, Evropské bance pro obnovu a rozvoj a vládám a parlamentům členských států.