1.

Evropské rozvojové fondy (ERF) jsou výsledkem mezinárodních úmluv nebo dohod (1)mezi Společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a některými africkými, karibskými a tichomořskými státy (státy AKT) na straně druhé a dále rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ).

2.

Za řízení většiny výdajů ERF je odpovědná Komise, která toto řízení také vykonává. Investiční nástroj ERF řídí od 1. dubna 2003 v plném rozsahu Evropská investiční banka (EIB). Na tento nástroj se nevztahuje prohlášení o věrohodnosti, které vydává Účetní dvůr, ani postup udílení absolutoria Evropským parlamentem (2)  (3).

3.

Strukturu ERF uvádí diagram 1 . Správa ERF probíhá v různých režimech: režimu centralizovaného, společného a decentralizovaného řízení (4). V režimu centralizovaného řízení Komise řídí postupy zadávání veřejných zakázek a platby konečným příjemcům sama. V režimu společného řízení jsou některými úkoly plnění pověřeny mezinárodní organizace za předpokladu, že jejich postupy v oblasti účetnictví, auditu, kontroly a zadávání zakázek poskytují záruky rovnocenné s mezinárodně uznávanými normami. V režimu decentralizovaného řízení zajišťuje běžnou správu vnitrostátní schvalující osoba (5)každé země, která je příjemcem financování, a Komise (viz diagram 2 ). Tyto subjekty jsou povinny:

4.

V rámci Komise řídí téměř všechny programy ERF Úřad pro spolupráci EuropeAid (dále jen „úřad EuropeAid“), který také nese odpovědnost za řízení většiny výdajů v oblasti vnějších vztahů a rozvoje financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (6). Malá část projektů ERF (7)se týká humanitární pomoci a je řízena generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc (GŘ ECHO).

5.

V roce 2008 se sedmý, osmý, devátý a desátý ERF prováděly souběžně. Schvalující osoba pro ERF uzavřela 7. ERF dne 31. srpna 2008 (8). Při uzavření bylo vyplaceno 10 381 milionů EUR (98,3 % z 10 559 milionů EUR přidělených na opatření v oblasti pomoci). Zůstatek ve výši 178 milionů EUR byl převeden do 9. ERF.

5.

6.

Desátý ERF, který pokrývá období let 2008–2013 a zajišťuje pomoc Společenství ve výši 22 682 milionů EUR, nabyl účinnosti dne 1. července 2008. Z uvedené částky je 21 966 milionů EUR přiděleno zemím AKT a 286 milionů EUR zámořským zemím a územím. Tyto částky zahrnují 1 500 milionů EUR a 30 milionů EUR pro investiční nástroj, který EIB spravuje pro země AKT, resp. ZZÚ. Pro výdaje Komise na programování a provádění ERF se počítá s částkou 430 milionů EUR.

7.

Údaje o kumulativním čerpání zdrojů ERF řízených Komisí a o jejich finančním plnění jsou uvedeny v tabulce 1. Grafy I a II ukazují kumulativní zdroje a rozhodnutí podle odvětví, do nichž směřuje pomoc. V roce 2008 byly překročeny všechny prognózy finančního plnění, které Komise stanovila pro souhrnné závazky, individuální závazky a platby, a bylo dosaženo rekordní výše souhrnných závazků (4 723 milionů EUR), individuálních závazků (2 649 milionů EUR) a čistých plateb (3 143 milionů EUR). Tento vývoj částečně vysvětluje skutečnost, že provádění desátého ERF začalo velmi rychle a se značným nárůstem operací rozpočtové podpory; souhrnné závazky dosáhly částky 2 583 milionů EUR a platby 606 milionů EUR. Neuhrazené platby vzrostly o 15 %, což je ale vzhledem k rekordní úrovni závazků dosažené v daném roce přiměřené. Zároveň staré a pozastavené neuhrazené platby poklesly o 33 %.

7.

8.

Finanční nařízení pro 10. ERF (9)Komisi ukládá, aby každoročně podávala zprávu o finančním řízení evropských rozvojových fondů. Podle názoru Účetního dvora zpráva o finančním řízení přesně popisuje plnění provozních cílů Komise stanovených na rozpočtový rok (zejména pokud jde o finanční plnění a kontrolní činnost), finanční situaci a události, které měly podstatný vliv na činnosti prováděné v roce 2008.

I.

II.

Podle finančních nařízení pro sedmý, osmý, devátý a desátý ERF odpovídá za vypracování a věrnou prezentaci konečné účetní závěrky ERF a za legalitu a správnost uskutečněných operací vedení  (12).

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Evropský účetní dvůr

12, rue Alcide De Gasperi, L-1615 Lucemburk, LUCEMBURSKO

9.

Připomínky týkající se spolehlivosti účetní závěrky ERF, uvedené v bodech VII a VIII prohlášení o věrohodnosti, vycházejí z auditu konsolidovaných finančních výkazů (14)a konsolidované zprávy o finančním plnění 7., 8., 9. a 10. ERF (15). Audit v odpovídajícím rozsahu zahrnul kontrolní postupy, jejichž cílem bylo na základě testů prověřit důkazní informace k částkám a předloženým údajům. Jeho součástí bylo posouzení použitých účetních zásad, podstatných odhadů provedených vedením a celkové prezentace konsolidované účetní závěrky.

10.

Připomínky ke správnosti (16)operací, uvedené v bodech IX a XII prohlášení o věrohodnosti, vycházejí z těchto prvků:

11.

V rámci auditu bylo k provedení podrobné kontroly operací na místě navštíveno pět zemí: Angola, Konžská republika, Malawi, Mosambik a Mauritánie.

12.

Audit Účetního dvora zahrnul přezkum existujících postupů v oblasti účetnictví a monitorování vydaných inkasních příkazů.

13.

Roční účetní závěrka za rok 2008 je čtvrtou účetní závěrkou sestavenou podle zásad akruálního účetnictví. Účetní dvůr ve svých předešlých výročních zprávách uvedl, že účetní systém ERF nemá všechny funkce nezbytné pro efektivní a účelné vykazování ekonomických informací na akruální bázi, což zvyšuje riziko účetních chyb v důsledku rozsáhlých manuálních operací nutných pro převádění účetních údajů založených na peněžních tocích do roční účetní závěrky sestavené podle zásad akruálního účetnictví. I přes toto riziko však Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že účetní závěrka neobsahuje významné chyby.

13.

14.

V únoru 2009 byl zprovozněn nový účetní systém Komise ASAC FED na bázi akruálního účetnictví. Do nového systému byly převedeny veškeré provozní, finanční a účetní údaje ERF. To by mělo účetní prostředí ERF dále posílit.

15.

Roční účetní závěrka uvádí rezervu ve výši 2 113 milionů EUR na náklady, které vznikly v běžném účetním období, k nimž ale nebyly do konce roku obdrženy faktury. Tato rezerva se odhaduje na základě řady předpokladů, zejména linearity smluvních výdajů. Jak již Komise oznámila ve své odpovědi na výroční zprávu Účetního dvora k ERF za rozpočtový rok 2007 (17), realizovala studii, která potvrdila, že tento předpoklad u některých typů smluv neplatí. Jak se uvádí v příloze k účetní závěrce, Komise se rozhodla od rozpočtového roku 2009 svou metodu vylepšit.

15.

16.

Hlavní prvky a výsledky testování věcné správnosti na základě vzorku uvádí příloha 1 .

17.

Podle auditu příjmových operací, který Účetní dvůr provedl, neobsahují tyto operace významné chyby.

18.

Podle auditu závazků týkajících se projektů, který Účetní dvůr provedl, neobsahují tyto závazky významné chyby.

19.

Podle auditu závazků týkajících se rozpočtové podpory, který Účetní dvůr provedl, obsahují tyto závazky vysoký počet nevyčíslitelných chyb. V porovnání s předcházejícími lety Účetní dvůr zjistil, že hodnocení míry dodržování požadavků dohody z Cotonou, které provedla Komise, se zlepšují; prokazování je lépe strukturované a formalizované, zejména pro zakázky týkající se rozvojových cílů tisíciletí. Účetní dvůr však přesto zjistil časté případy, kdy Komise strukturovaným a formálním způsobem neprokázala, že řízení veřejných financí bylo dostatečně transparentní, odpovědné a účelné (viz body 44–46).

19.

Pro další zlepšení své analýzy důvěryhodnosti programů reformy řízení veřejných financí příjemců vyvíjí Komise metodiku hodnocení pro použití v delegacích.

20.

Podle auditu zálohových plateb, který Účetní dvůr provedl, neobsahují tyto platby významné chyby.

21.

I přes zásah Komise, který měl prováděnou auditní práci usnadnit, neobdržel Účetní dvůr všechny nezbytné informace a dokumentaci související s deseti operacemi řízenými mezinárodními organizacemi (18). Účetní dvůr proto není schopen vydat výrok o správnosti těchto operací. Účetní dvůr konstatuje, že ověřovatel pověřený Komisí provedením ověřovací návštěvy v jedné z uvedených organizací (19)nahlásil podobný problém.

21.

22.

Audit Účetního dvora odhalil významnou míru chyb s dopadem na částku plateb, které byly předmětem auditu (20). Četnost a typy chyb i dopad vyčíslitelných chyb uvádí příloha 1 ( část 1, 1.3 a 1.4 ).

22.

23.

Hlavní typy zjištěných vyčíslitelných chyb:

24.

Zjištěné nevyčíslitelné chyby se týkají zejména souladu s požadavky na bankovní záruky stanovenými právními předpisy, druhu použité smlouvy, zviditelnění finanční podpory ERF, schvalování dokumentace k zadávání zakázek předem a smluvních lhůt pro předkládání finančních zpráv.

24.

25.

Většinu chyb měly místní subjekty provádějící dohled nebo vnitrostátní schvalující osoby zjistit a opravit před schválením plateb (viz body 33 a 34). Většina případů chybějící podkladové dokumentace se týká uzavření starých projektů v rámci sedmého ERF v Angole, které byly prováděny v době ozbrojeného konfliktu a politických nepokojů. V důsledku této složité situace a doby, která od konce projektů uplynula, bylo pro delegaci, která navíc za řízení uvedených projektů nenesla odpovědnost, mimořádně obtížné shromáždit všechny nezbytné podkladové dokumenty.

25.

26.

Audit plateb rozpočtové podpory, který Účetní dvůr provedl, odhalil, že tyto platby obsahují vysoký počet nevyčíslitelných chyb. Zjištěné případy zahrnovaly chybějící důkazní informace o zaúčtování převodů v cizí měně v souladu s platnými ustanoveními, posouzení Komise ve věci splnění podmínek provedené na základě zastaralých údajů nebo neprovedené vůbec, nedostatečnou analýzu faktorů bránících provádění programu reformy správy veřejných financí a používání nesprávného referenčního období pro posouzení míry plnění ukazatelů (viz body 44–46).

26.

V únoru 2009 Komise rovněž revidovala finanční okruhy pro platby týkající se rozpočtové podpory s cílem posílit úlohu finančního ověřování v procesu schvalování. Očekává se, že výsledkem bude další zpřísnění posuzování plateb, a tedy soulad s podmínkami stanovenými v dohodách o financování.

27.

Při zkoumání výroční zprávy o činnosti a prohlášení generálního ředitele úřadu EuropeAid za rozpočtový rok 2008 Účetní dvůr posuzoval, do jaké míry poskytují věrný obraz (tj. bez výrazných zkreslení) o účelnosti zavedených postupů. Zejména zkoumal, zda systémy dohledu a kontroly poskytují potřebnou jistotu, pokud jde o správnost operací.

28.

Jak uvádí bod 4, posláním úřadu EuropeAid je provádět většinu nástrojů vnější pomoci (21)financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství a z ERF. Výroční zpráva o činnosti a prohlášení nijak nerozlišují mezi operacemi financovanými ze souhrnného rozpočtu a z ERF, které přinášejí stejná přirozená rizika a řídí se do velké míry podobnými prováděcími mechanismy. Proto se, není-li uvedeno jinak, připomínky Účetního dvora ohledně výroční zprávy o činnosti a prohlášení i ohledně systémů dohledu a kontroly týkají celé oblasti odpovědnosti úřadu EuropeAid.

29.

Pokud jde o provádění a výsledky zavedených systémů dohledu a kontroly, je výroční zpráva o činnosti v souladu se zjištěními Účetního dvora. Účetní dvůr konstatuje, že ve srovnání s předchozími lety se kvalita výroční zprávy o činnosti výrazně zlepšila: je lépe strukturovaná, srozumitelnější a má větší výpovědní hodnotu, zejména díky většímu použití kvantitativních ukazatelů. Existuje zde však stále prostor pro konkrétnější závěry popisující, jak výsledky jednotlivých kontrol přispívají k jistotě generálního ředitele. Klíčový ukazatel odhadovaného finančního dopadu zbytkových chyb po provedení všech kontrol ex ante a ex post by také generálnímu řediteli poskytl solidnější východisko, až bude rozhodovat o tom, zda tento dopad je i nadále pod stanovenými kritérii významnosti.

29.

30.

Výroční zpráva o činnosti zmiňuje významná omezení související s pracovníky (22). Vysoký podíl zaměstnanců na krátkodobé smlouvy v ústředních útvarech úřadu EuropeAid a s tím související fluktuace zaměstnanců vedou podle zprávy ke ztrátě institucionální paměti, což má škodlivý vliv na kontinuitu a zviditelnění provozního vedení a efektivní využívání zdrojů. Míra neobsazených pracovních míst v delegacích je nebezpečně vysoká a má rostoucí tendenci.

30.

31.

Ve své výroční zprávě o ERF za rozpočtový rok 2007 Účetní dvůr doporučil provést přezkum, který by posoudil, zda ústřední útvary úřadu EuropeAid a delegace mají dostatečné množství lidských zdrojů s požadovanou kvalifikací, které jsou nezbytné k zajištění kvality kontrol (23). Rovněž doporučil, aby byla vypracována politika pro oblast lidských zdrojů, která bude vycházet z analýzy kvalifikací a znalostí, jež jsou pro řízení rozpočtové podpory s ohledem na její rostoucí význam zapotřebí (24).

31.

32.

Generální ředitel úřadu EuropeAid prohlašuje, že získal přiměřenou jistotu, že zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky, pokud jde o správnost operací, audit Účetního dvora nicméně odhalil významnou míru chyb. Účetní dvůr zjistil, že v roce 2008, jakkoli i nadále docházelo k významnému pokroku, nebyl vliv některých opatření z nedávné doby dosud plně zřejmý a že stále existuje prostor pro zlepšení přípravy nebo provádění určitých kontrol (viz body 33–43). Shrnutí výsledků kontroly opatření přijatých v návaznosti na předchozí klíčové připomínky uvedené v prohlášení o věrohodnosti, kterou provedl Účetní dvůr, uvádí příloha 2 .

32.

Komise však připouští, že účinky posledního rozšíření celkové architektury kontrol nebyly v roce 2008 zatím plně zřetelné a že ještě existuje prostor pro další zlepšení.

33.

Účetní dvůr posoudil kontroly ex ante při zjišťování a opravě chyb jako částečně účelné, zejména pokud jde o výpočet nárokovaných částek, dostupnost požadované podkladové dokumentace a dodržování pravidel pro zadávání zakázek. Jak uvádí bod 25, chyby zjištěné v Angole zapříčinily výjimečné okolnosti, nezpochybňují proto systém kontroly ex ante příslušné delegace.

34.

Stejně jako v předchozích letech byly zjištěny významné nedostatky ve finančních postupech a kontrolách prováděcích organizací, dohlížitelů a vnitrostátních schvalujících osob:

34.

35.

Delegace si obecně byly těchto nedostatků vědomy a na uvedené kontroly se spoléhaly jen v omezené míře. Rovněž přijaly příslušná opatření, aby zjištěné nedostatky řešily, zejména požadavkem na povinné audity a ověřování výdajů před finanční uzávěrkou projektů, zadáváním technických auditů platných smluv na stavební práce a zajišťováním technické pomoci pro posílení kapacity útvarů vnitrostátních schvalujících osob. Úřad EuropeAid kromě toho v roce 2008 inicioval činnost, jejímž cílem je vypracovat lepší pokyny a komunikační nástroje k řešení opakujících se nedostatků na úrovni konečných příjemců a prováděcích organizací.

35.

36.

Klíčovým prvkem systémů dohledu a kontroly úřadu EuropeAid jsou finanční audity a audity systémů prováděné u projektů před provedením konečné platby (25). Ačkoli v roce 2008 nebyla nová standardizovaná zadání dosud plně uplatňována, protože se jednalo o první rok jejich provádění, je jejich využití u zhruba dvou třetin zahájených auditů a zavedení systému informací o řízení auditů (CRIS Audit) důležitým krokem k zajištění větší konzistentnosti auditních zpráv a vhodného monitorování auditních činností a analýzy výsledků auditu (26).

36.

37.

Audit Účetního dvora odhalil, že při přípravě plánu auditu na rok 2008 delegace nedodržovaly důsledně provozní pokyny úřadu EuropeAid a že nebylo zcela jasné, jak byly zvoleny audity prováděné na základě analýzy rizika, a proto nebyla jasná ani míra, v níž tyto audity přispěly k jistotě generálního ředitele. Úřad EuropeAid si je však v tomto ohledu dobře vědom nutnosti zlepšení; ve svém ročním plánu řízení na rok 2008 upřednostnil standard vnitřní kontroly č. 6 „Řízení rizik“ a přijal řadu opatření, zvláště v oblasti odborné přípravy zaměstnanců, aby zajistil účelnější provádění uvedeného standardu.

37.

38.

Míra plnění ročních plánů auditů byla nízká: 56 % auditů v plánu auditů na rok 2008 bylo zahájeno v daném roce, ostatní audity byly odloženy nebo v některých případech zrušeny a 67 % auditů v plánu auditů na rok 2007 bylo dokončeno do konce roku 2008. Tato situace je částečně způsobena nedostatečnou přípravou ročního plánu auditů, dobou trvání auditu a omezenou kapacitou delegací, pokud jde o organizaci auditů a kontrolu opatření přijatých v návaznosti na tyto audity.

38.

Od června 2008 je provádění ročního plánu auditů pravidelně monitorováno vedením úřadu EuropeAid.

Ústřední útvary úřadu EuropeAid budou nadále poskytovat pomoc delegacím s cílem zlepšit plánování auditů. V souvislosti s přípravou ročního plánu auditů na rok 2009 byly delegace vyzvány k tomu, aby věnovaly zvláštní pozornost dostupnosti zdrojů.

39.

Přes četné upomínky ze strany ústředních útvarů úřadu EuropeAid mnoho delegací neevidovalo údaje v systému CRIS Audit včas a v jejich úplnosti, což narušuje užitečnost tohoto systému IT. Tímto nedostatkem se zabývají pokyny úřadu EuropeAid z listopadu 2008 určené manažerům auditních úkolů.

39.

40.

Audity zadané ústředními útvary úřadu EuropeAid podléhají podle rámcové smlouvy přezkumu kvality. Úřad EuropeAid rovněž analyzuje výsledky těchto auditů a sleduje opatření přijatá na základě opakovaných zjištění na úrovni konečných příjemců a prováděcích partnerů, jak se uvádí v bodu 35. Úřad rovněž provedl přezkum kvality na základě vzorku auditů zadaných delegacemi. Dosud nebyla provedena žádná celková analýza zjištění a doporučení vyplývajících z auditů zadaných delegacemi

40.

41.

Zavedení systému CRIS Audit je třeba přivítat. I nadále jsou však nutná určitá vylepšení, aby bylo možno posoudit pokrytí auditu s ohledem na výdaje a efektivněji tento systém využívat při shromažďování a analýze údajů a přijímání opatření na základě zjištění a doporučení auditu.

41.

42.

V roce 2008 provedly ústřední útvary úřadu EuropeAid osm monitorovacích návštěv. Tyto návštěvy byly dobře připraveny a na jejich základě byla vyslovena příslušná doporučení s cílem zlepšit vnitřní kontrolu v prověřovaných delegacích.

43.

Jak se uvádí ve výroční zprávě Účetního dvora o ERF za rozpočtový rok 2007 (27), systém úřadu EuropeAid pro kontroly operací ex post je účelným mechanismem, pokud jde o zjišťování chyb v dodržování předpisů, které ovlivňují operace; při zjišťování chyb, které mají dopad na částku platby, je však méně účelný. Účetní dvůr konstatoval, že pokud jde o operace v rámci ERF, odpovědné ředitelství v roce 2008 rozšířilo rozsah uvedených kontrol: provádělo systematické kontroly vzorku dokumentů dokládajících vykázané výdaje a přesnosti výpočtů u revizí cen. Dále zavedlo kontroly opatření, která delegace přijaly v návaznosti na zjištění uvedených kontrol, prováděné v šestiměsíčních intervalech. Tento přístup pravděpodobně zlepší relevantnost a účelnost kontrol ex post jak pro účely zkoumání správnosti operací, tak pro posouzení kvality kontrol ex ante prováděných schvalujícími osobami.

43.

44.

Dohoda z Cotonou stanoví, že rozpočtová podpora se poskytuje pouze tam, kde je řízení veřejných výdajů dostatečně transparentní, odpovědné a efektivní (28)(pozn. překl.: anglický termín effective se dále v textu překládá jako „účelný“). Komise tuto podmínku vykládá dynamicky (29). Nedostatky v řízení veřejných financí v době přijetí rozhodnutí o financování podle jejího názoru nebrání zahájení programu rozpočtové podpory za předpokladu, že existuje snaha o reformy a tyto plánované reformy se považují za uspokojivé. Evropský parlament vznesl pochybnosti ohledně tohoto „dynamického výkladu“ Komise, pokud jde o kritéria způsobilosti pro rozpočtovou podporu, a prohlásil, že rozpočtová podpora by měla být poskytována pouze v zemích, které již minimální standard věrohodné správy veřejných financí splňují (30).

44.

45.

Ve svých výročních zprávách o ERF za rozpočtové roky 2006 (31)a 2007 (32)Účetní dvůr doporučil, aby referenčním standardem pro dodržování dohody z Cotonou byly určité základní požadavky. Komise na toto doporučení nepřistoupila, protože je toho názoru, že stanovení společných minimálních standardů, které by byly jednotným způsobem uplatňovány na všechny země, není vhodné. Jak upozornil Evropský parlament ve své zprávě o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2007 (33), tento přístup dává Komisi značnou volnost postupovat podle vlastního uvážení, kterou je ale třeba vyvážit stejně vysokou mírou transparentnosti. Jak uvedl Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 2/2005 k rozpočtové pomoci z ERF zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) (34), je proto zapotřebí, aby bylo dodržování dohody z Cotonou prezentováno strukturovaně a formalizovaně.

45.

Komise uznává, že zlepšení lze dosáhnout více strukturovaným a formalizovaným přístupem k hodnocení způsobilosti pro poskytnutí rozpočtové podpory v souladu s dohodou z Cotonou. Komise proto dále zdokonaluje své pokyny týkající se rozpočtové podpory s cílem posílit svůj přístup.

46.

Jak se uvádí ve výroční zprávě Účetního dvora o ERF za rozpočtový rok 2007 (35), dohody o financování v rámci programů rozpočtové podpory financovaných z 9. ERF jsou často neúplné nebo nejasné, a neposkytují tak k provedení takového strukturovaného a formalizovaného posouzení dostatečně jasný rámec. V roce 2008 Účetní dvůr konstatoval u dohod o financování v rámci programů rozpočtové podpory financovaných z 10. ERF významné zlepšení. V některých případech existuje prostor pro další zlepšování v oblasti určování prioritních opatření v rámci řízení veřejných financí, která má přijímající země provádět, i zdrojů informací pro kontrolu dodržování dohodnutých podmínek.

46.

47.

Oddělení interního auditu (IAC) pracovalo účelně a v souladu se svým prvořadým cílem, kterým je poskytovat generálnímu řediteli jistotu ve věci účelnosti a efektivnosti postupů řízení rizik, kontroly a vnitřní správy v úřadu EuropeAid. Podle názoru IAC výsledky prací provedených v roce 2008 naznačují, že zde neexistují žádné podstatné systémové nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit fungování systému vnitřní kontroly jako celku. Účetní dvůr upozorňuje na to, že z auditu provedeného IAC nebylo možno odvodit plnou míru jistoty ohledně schopnosti systému CRIS FED poskytovat od ledna 2009 spolehlivé a přesné provozní informace.

47.

48.

Útvar interního auditu Komise (IAS) provedl s oddělením IAC společný audit postupů finančního řízení ředitelství odpovědného za země AKT u jeho delegací s přenesenými pravomocemi a další audit zpětně získaných částek (36). Pokud jde o řízení bankovních záruk (viz bod 24), využívání systému CRIS Audit (viz bod 39) a centralizované kontroly opatření přijatých v návaznosti na audity zadané delegacemi (viz bod 40), jsou zjištění auditu v souladu se zjištěními Účetního dvora.

49.

Útvar IAS provedl audit následných opatření týkajících se provádění finanční a správní rámcové dohody (FAFA) (37). Konstatuje, že kontrolní prostředí by mělo být posíleno na úrovni partnerů i projektů, zejména zlepšením koordinace a porozumění s institucemi OSN v oblasti ověřování a jistoty.

49.

50.

Na základě své auditní práce dospěl Účetní dvůr k závěru, že účetní závěrka ERF za rozpočtový rok 2008 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci ERF a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok v souladu s ustanoveními finančního nařízení a s účetními pravidly, která přijal účetní. Účetní dvůr upozorňuje na připomínku uvedenou v bodě 15 ohledně rezervy na vzniklé náklady.

51.

V důsledku okolností popsaných v bodě 21 nebyl Účetní dvůr schopen provést úplný audit deseti plateb ze vzorku, provedených na účet určitých mezinárodních organizací. Účetní dvůr proto není schopen vydat výrok o správnosti výdajů ve výši 190 milionů EUR, tj. 6,7 % ročních výdajů.

52.

S výhradou omezení uvedeného v předcházejícím bodě a na základě auditu, který provedl, Účetní dvůr konstatuje, že v rozpočtovém roce 2008:

a)

neobsahovaly příjmy a závazky ERF významné chyby;

b)

platby ERF obsahovaly významné chyby. Nejpravděpodobnější míra chyb se pohybuje v rozmezí mezi 2 % a 5 %.

b)

53.

Na základě své auditní práce Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly úřadu EuropeAid jsou, pokud jde o správnost plateb, částečně účelné. Příloha 1 část 2 uvádí přehled posouzení systémů dohledu a kontroly úřadu EuropeAid, které provedl Účetní dvůr (38).

54.

V roce 2008 úřad EuropeAid nadále podstatně zkvalitnil své systémy dohledu a kontroly. Začal používat nové zadání auditů a zavedl systém informací o řízení, tzv. CRIS Audit, který by měl zlepšit schopnost úřadu EuropeAid plánovat a monitorovat audity, jakož i schopnost analyzovat a provádět kontrolu opatření přijatých v návaznosti na zjištění a doporučení auditu. Výroční zpráva o činnosti je lépe strukturovaná, jasnější a má větší výpovědní hodnotu, zejména díky většímu využití kvantitativních ukazatelů. Existuje však stále prostor pro jasnější závěry popisující, jak výsledky různých kontrol přispívají k jistotě generálního ředitele, a rovněž prostor pro přípravu klíčového ukazatele odhadovaného finančního dopadu zbytkových chyb po provedení všech kontrol ex ante a ex post.

54.

55.

Úřad EuropeAid stanovil komplexní kontrolní strategii a svou činností se snaží zajistit efektivnější a účelnější provádění kontrol. V této souvislosti je třeba uvážit následující doporučení:

a)

kontroly ex ante by se měly zlepšit tím, že se více zaměří na hlavní rizika;

a)

b)

roční plány auditu by měly být připravovány na základě strukturovanější analýzy rizik a realističtějšího posouzení zdrojů, které jsou k tomuto účelu k dispozici;

b)

V souvislosti s přípravou ročního plánu auditů na rok 2009 byly delegace vyzvány k tomu, aby věnovaly zvláštní pozornost dostupnosti zdrojů.

c)

provádění ročních plánů auditu je třeba v průběhu roku pečlivě monitorovat, aby mohly být zjištěny významné odchylky a byla včas přijata nápravná opatření;

c)

d)

je třeba rozvinout funkce systému CRIS Audit, které by umožnily efektivnější a účelnější monitorování auditní činnosti i analýzu a kontrolu opatření přijatých v návaznosti na zjištění a doporučení auditu;

d)

Například od začátku roku 2009 je každý audit zadaný do systému CRIS automaticky spojen s číslem systému CRIS Audit, což doplňuje proces zaznamenávání v systému CRIS Audit.

Na příští měsíce jsou naplánována další zlepšení, například přesnější zaznamenávání zjištění auditů a nezpůsobilých výdajů.

e)

úřad EuropeAid by měl zajistit, aby delegace evidovaly údaje v systému CRIS Audit v jejich úplnosti a včas;

e)

f)

vzhledem k výsledkům koncepce přijaté ředitelstvím odpovědným za země AKT by úřad EuropeAid měl provést přezkum systému pro kontrolu operací ex post s cílem posoudit, zda je rozšíření rozsahu takových kontrol nutné a proveditelné.

f)

56.

Co se týče rozpočtové podpory, Účetní dvůr doporučuje, aby úřad EuropeAid:

a)

vynaložil úsilí, aby svá rozhodnutí o způsobilosti rozpočtové podpory podpořil tím, že strukturovaným a formálním způsobem prokáže, že přijímající země má příslušný program reforem, který v dohledné době povede k odstranění všech podstatných nedostatků, a že se daná země zaváže tento program provádět;

a)

b)

zajistil, aby všechny budoucí dohody o financování poskytovaly komplexní a jasné východisko umožňující posoudit splnění podmínek plateb.

b)