Žaloba podaná dne 12. února 2008 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-53/08)

(2008/C 107/23)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 43 ES zakazuje jakoukoliv diskriminace na základě státní příslušnosti, která jako omezení svobody usazování vyplývá z právních předpisů. Podle čl. 45 odst. 1 ES se ustanovení kapitoly o právu usazování nevztahují na činnosti, které jsou v příslušném členském státě spjaty, i když jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.

Podle Notariatsordnung mohou být v Rakousku jmenováni notářem pouze rakouští státní příslušníci. Sporné ustanovení tedy diskriminuje na základě státní příslušnosti a porušuje svobodu usazování státních příslušníků jiných členských států tím, že jim brání ve výkonu povolání notáře.

Komise má za to, že na činnosti notářů se nevztahuje výjimka článku 45 ES, svoboda usazování tedy je použitelná na povolání notáře.

Pro účely zodpovězení otázky, co znamená „veřejná moc“ ve smyslu článku 45 ES, je nutno vycházet jednak z vnitrostátního chápání tohoto pojmu. Činnosti, které se v jednom členském státě nepovažují za veřejnou moc, nemohou být brány pro účely výjimky v potaz, a to ani tehdy, jestliže by stejné činnosti byly v jiném členském státě považovány za veřejnou moc. Na straně druhé je pro účely výkladu článku 45 ES nutno pojem a rozsah veřejné moci stanovit právem Společenství, jeho význam je nutno vyložit Soudním dvorem autonomně a jednotně. Skutečnost, že rakouský zákonodárce a rakouské soudy v zásadě považují činnosti notářů za účast na vnitrostátní veřejné moci neznamená, že tyto činnosti mohou být podle přísnějšího posouzení na základě práva Společenství již proto vyňaty ze svobody usazování. Jako výjimku ze základní svobody je totiž nutno čl. 45 odst. 1 ES vykládat restriktivně.

Při současném stavu integrace je možné jen velmi těžko najít věcné odůvodnění pro podmínku státní příslušnosti v souvislosti s činnostmi notářů. Žádná z těchto činností, i pokud by tato měla být svrchované povahy, nevyžaduje zvláštní vazbu na stát, která charakterizuje státní příslušnost. Tyto činnosti rovněž nejsou spojeny s rizikem vyvolání konfliktu s tuzemci prostřednictvím výkonu svrchovaných pravomocí a nasazení státních mocenských prostředků.

Činnosti, které Rakouská republika uvedla k odůvodnění podmínky státní příslušnosti – provádění listinných zápisů o právních skutečnostech a dohodách, opatřování doložkou vykonatelnosti, právní poradenství, jakož i činnost jako soudní komisař – nepostačovaly pro odůvodnění použití článku 45 ES. Pokud se vůbec podílí na výkonu veřejné moci, děje se tak jen nepřímým způsobem. Výkon veřejné moci dále nesmí být zaměněn s činnostmi ve veřejném zájmu. Obecná prospěšnost nutně nepatří k veřejné moci; činnosti sledující obecné blaho, a ne zájem jednotlivců nemusí být nutně upraveny prostřednictvím přenesení veřejné moci. Zatímco skutečný výkon veřejné moci může zůstat vyhrazen vlastním státním příslušníkům, výkon určité činnosti ve veřejném zájmu, jako je tomu například u preventivní péče o právo, může být zabezpečen rovněž tím, že přístup k povolání, jakož i povinnosti spojené s povoláním budou podléhat zvláštním pravidlům a zvláštní kontrole.

Komise se tedy domnívá, že žádná z činností, při posuzování každé z nich jednotlivě nebo všech společně, kterými se notáři v Rakousku zabývají, nepředstavuje přímou a specifickou účast na výkonu veřejné moci ve smyslu judikatury.