This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62007CN0500
Case C-500/07 P: Appeal brought on 19 November 2007 by Territorio Energia Ambiente SpA (TEA) against the order made by the Court of First Instance (Fourth Chamber) on 17 September 2007 in Case T-175/07 Territorio Energia Ambiente SpA v Commission of the European Communities
Věc C-500/07 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. listopadu 2007 Territorio Energia Ambiente SpA (TEA) proti usnesení Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 17. září 2007 ve věci T-175/07, Territorio Energia Ambiente SpA v. Komise Evropských společenství
Věc C-500/07 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. listopadu 2007 Territorio Energia Ambiente SpA (TEA) proti usnesení Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 17. září 2007 ve věci T-175/07, Territorio Energia Ambiente SpA v. Komise Evropských společenství
Úř. věst. C 37, 9.2.2008, pp. 3–4
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
9.2.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 37/3 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 19. listopadu 2007 Territorio Energia Ambiente SpA (TEA) proti usnesení Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 17. září 2007 ve věci T-175/07, Territorio Energia Ambiente SpA v. Komise Evropských společenství
(Věc C-500/07 P)
(2008/C 37/04)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Territorio Energia Ambiente SpA (TEA) (zástupci: E. Coffrini a F. Tesauro, advokáti)
Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání
|
— |
zrušit nebo změnit v plném rozsahu usnesení Soudu prvního stupně, které je předmětem tohoto kasačního opravného prostředku, a v souvislosti s tím učinit vše nezbytné; |
|
— |
vyhovět návrhovým žádáním již uvedeným v rámci řízení v prvním stupni. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na základě rozhodnutí Komise ze dne 5. června 2002 (1) týkajícího se „státní podpory týkající se osvobození od daně a úvěrů za zvýhodněných podmínek, které byly poskytnuty podnikům veřejných služeb, jejichž majoritními akcionáři jsou veřejné subjekty“ bylo prohlášeno, že státní podpora, režim osvobození od daně stanovený v čl. 3 odst. 70 zákona č. 549/1995 a čl. 66 odst. 14 legislativního nařízení č. 331/93 v pozměněném znění ve prospěch akciových společností provádějících místní veřejné služby, v nichž jsou majoritními akcionáři veřejné subjekty, je neslučitelná se společným trhem. Rozhodnutí Komise se netýkalo konkrétních společností, ale vztahovalo se na společnosti založené ve smyslu článku 22 zákona č. 241/1990 na základě kapitálu, jehož majoritním vlastníkem jsou veřejné subjekty. Nebylo tedy oznámeno žádné společnosti (a ani účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek) vzhledem k tomu, že specificky neurčovalo jednotlivé adresáty. Italský stát na základě legislativního nařízení č. 10 ze dne 15. února 2007 provedl výše uvedené rozhodnutí, přičemž úkol v souvislosti s navrácením svěřil daňovým úřadům. V důsledku toho daňový úřad v Mantově dne 29. března 2007 oznámil účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek příkaz k zaplacení částky ve výši 1 748 289,75 eur a úroků ve výši 912 180,64 eur.
Jelikož však majoritními akcionáři účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek nejsou veřejné subjekty, ale jejími akcionáři jsou pouze veřejné subjekty, nemohou se na ni vztahovat „úvahy Komise a její rozhodnutí“.
Účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek jsou svěřeny in house místní veřejné služby, jejichž správu již obec Mantova poskytla obecnímu podniku (ASM), který byl přeměněn na účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek ve smyslu zákona č. 127/97.
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek spravuje veřejné služby v rámci režimu monopolu v především místním rozsahu, aniž by mohla ovlivňovat volnou hospodářskou soutěž, která nemůže existovat vzhledem k tomu, že neexistuje trh.
Společnost, jejímiž vlastníky jsou pouze veřejné subjekty, není ničím jiným než nepřímým orgánem sdružených obcí, které jsou skutečnými adresáty daňové podpory, což Komise zpochybňuje.
Z objektivních i subjektivních důvodů tedy osvobození od daně přiznané účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek nelze klasifikovat jako nedovolenou státní podporu v rozporu s ustanoveními článku 87 Smlouvy.
Z výše uvedených důvodů byla u Soudu prvního stupně proti výše uvedenému rozhodnutí Komise podána žaloba, věc T-175/07, přidělená čtvrtému senátu, o které Soud rozhodl usnesením o nepřípustnosti ze dne 17. září 2007 z důvodu, že nebyla dodržena lhůta podle čl. 230 pátého pododstavce Smlouvy o ES, podle něhož žaloba na neplatnost musí být podána ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl podle čl. 102 odst. 1 jednacího řádu Soudu.
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že takový závěr postrádá opodstatnění, také s ohledem na rozsudky ze dne 17. září 1980 (730/79) (2), ze dne 14. listopadu 1984 (323/82) (3), ze dne 12. prosince 1996 (T-358/94) (4), a zvláště na rozsudek třetího senátu Soudního dvora ze dne 23. února 2006 ve věci C-346/03 (5), podle něhož na základě podaného kasačního opravného prostředku navrhuje změnu napadeného usnesení.
Žaloba u Soudu prvního stupně byla totiž podána bezprostředně poté, co se účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek dozvěděla, že je mezi adresáty rozhodnutí Komise, totiž když jí bylo oznámen příkaz k zaplacení vydaný daňovým úřadem.
Dále účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí jiný důvod, kterým napadá usnesení Soudu prvního stupně, podle něhož bylo toto opatření výsledkem nesprávného použití článku 225 Smlouvy.
Je totiž třeba, aby žaloba na neplatnost rozhodnutí Komise byla považována za úzce související s vlastním návrhem, že se účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek toto rozhodnutí netýká, přičemž se z toho důvodu navrhuje změna usnesení Soudu prvního stupně, a to s ohledem na prohlašovanou nepříslušnost ratione materiae tohoto soudu.
(1) Úř. věst. 2003, L 77, s. 21.
(2) Recueil 1980, s. 2671.
(3) Recueil 1984, s. 3809.
(4) Recueil 1996, s. II-2109.
(5) Sb. rozh. 2005, s. I-6159.