26.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 117/10

1)

Musí být rozsudek C-207/2004 (1) vykládán tak, že italský zákonodárce měl rozšířit zvýhodněnou věkovou hranici stanovenou pro ženy i na muže?

2)

Musí být v projednávaném případě rozhodnuto, že u mužů od 50 let věku se musí použít na částky vyplacené jako pobídka k dobrovolnému odchodu ze zaměstnání sazba rovnající se poloviční sazbě zdanění TFR?

3)

Je v souladu s právem Společenství rozhodnout, že věkový rozdíl 50 let u žen a 55 let u mužů je v rozporu s právem Společenství, jestliže směrnice č. 79/7 (2) umožňuje členským státům zachovat odlišné věkové hranice pro odchod do důchodu, vzhledem k tomu, že částky zaplacené daňovým poplatníkem jako daň z příjmu fyzických osob nepředstavují prvek odměny, neboť nejsou placeny zaměstnavatelem z důvodu pracovního poměru, a vzhledem k tomu, že částka vyplacená zaměstnavatelem zaměstnanci za účelem podpoření pobídky k dobrovolnému odchodu ze zaměstnání nemá povahu odměny?

4)

Brání nebo nebrání výklad práva Společenství (směrnice Rady 76/207/EHS (3) ze dne 9. ledna 1976, která zakazuje diskriminaci na základě pohlaví) použití vnitrostátního právního předpisu dotčeného ve věci, která byla předložena Soudnímu dvoru k přezkoumání a musí tento vnitrostátní soud nahlížet na vnitrostátní právní předpis (článek 17, nyní čl. 19 odst. 4a nařízení prezidenta republiky č. 917/86) jako na neslučitelný nebo slučitelný s právem Společenství?