29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/17

1.

Dne 27. února 2007 Rada prostudovala aktualizovaný konvergenční program Švédska na období od roku 2006 do roku 2009.

2.

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP bude po zbytek programového období klesat z úrovně 4,0 % v roce 2006 na průměrně 3,0 %, třebaže zůstane v rámci možností svého potencionálního růstu. Podle údajů, které jsou v současné době k dispozici, tento scénář zřejmě vychází z věrohodných předpokladů růstu s tím, že v roce 2006 bude pravděpodobně ještě vyšší. Inflace předpokládaná v programu se rovněž jeví reálně.

3.

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 odhaduje přebytek veřejných financí v roce 2006 na 2,8 % HDP, zatímco výsledek stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 0,9 % HDP. Rozdíl odráží hlavně dopad mnohem vyššího přebytku v roce 2005, než který byl očekáván. Podle dostupných údajů o likviditě se zdá, že přebytek v roce 2006 byl díky nižším primárním výdajům i vyšším příjmům z daní vyšší, než předpokládala podzimní prognóza útvarů Komise.

4.

Aktualizovaný program potvrzuje, že přebytek rozpočtu v průměru ve výši 2 % HDP v průběhu celého cyklu zůstává spolu s víceletým výdajových stropem klíčovým fiskálním pravidlem. V jarním přehledu fiskální politiky na rok 2007 vláda přehodnotí stávající cíl přebytku veřejných financí s cílem zohlednit rozhodnutí Eurostatu o klasifikaci důchodových systémů financovaných z druhého pilíře (2). Po skončení přechodného období k provedení tohoto rozhodnutí (jaro 2007) bude přebytek každý rok nižší o zhruba 1 % HDP a poměr hrubého zadlužení a HDP se zvýší o cca 0,5 % HDP. Rozpočtová strategie předložená v aktualizaci předpokládá snížení přebytku v roce 2007 (z 3,0 % HDP v roce 2006 na 2,4 %) a následně postupné zvyšování (na 3,1 % v roce 2009). Primární přebytek bude mít obdobný průběh. Poměr výdajů i příjmů k HDP se v průběhu programového období postupně snižuje. Strategie je spíše zaměřena na konec období s tím, že významné daňové škrty v roce 2007 jsou financovány jen částečně. V porovnání s předchozí aktualizací je navrhovaná úprava přebytku (počáteční snížení s postupným zvyšováním) podobná, jen s vyšší čistou věřitelskou pozicí během programového období.

5.

Plánuje se, že během programového období se strukturální přebytek (tj. přebytek očištěný od cyklických vlivů a bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítaný podle společně dohodnuté metodiky zlepší o 2 % HDP, přičemž se odkazuje na potřebu zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Podobně jako v předchozí aktualizaci konvergenčního programu je střednědobý cíl stavu rozpočtu předložený v programu v souladu se shora zmíněným cílem přebytku rozpočtu v průměru ve výši 2 % HDP během hospodářského cyklu (tj. ve strukturálních podmínkách), který by měl podle programu vydržet během celého programového období. Jelikož je střednědobý cíl mnohem náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl je také výrazně náročnější než vyplývá z míry zadlužení a dlouhodobého průměrného růstu potenciálního produktu.

6.

Zdá se, že rizika zatěžující rozpočtové výhledy programu jsou od roku 2007 v zásadě vyrovnané. Rovněž se jeví, že makroekonomická perspektiva a prognózy daňových příjmů vycházejí z věrohodných předpokladů, i když je určitá nejasnost, pokud jde o budoucí účinnost daní z kapitálových zisků. Výdajové cíle podporuje dobrý pokrok díky již výše zmíněným výdajovým stropům.

7.

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se zdá, že stav rozpočtu uvedený v programu je dostatečný k udržení střednědobého cíle po celé programové období, jak se v programu předpokládá. Navíc je při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programového období zajištěna bezpečná rezerva vůči překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP. Nicméně existuje riziko, že fiskální politika uvedená v programu se může v roce 2007 stát procyklickou, neboť v tomto roce bude i nadále pokračovat příznivé období. To by nebylo v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

8.

Odhaduje se, že hrubý státní dluh v roce 2006 dosáhl hodnoty 46,5 % HDP, tedy hluboko pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle programu by měla míra zadlužení i nadále klesat až na hodnotu 13,5 procentního bodu v průběhu programového období.

9.

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatel Švédska na rozpočet je nižší, než je průměr EU. Plánované výdaje na důchody jako podíl na HDP by měly zůstat dlouhodobě relativně stabilní, přičemž jsou ovlivněny výrazným dopadem reformy důchodového systému na snížení výdajů. Výchozí rozpočtová pozice s vysokým primárním přebytkem přispívá ke snížení hrubého zadlužení a akumulaci majetku. Udržení zdravého stavu veřejných financí s pokračujícím přebytkem, který je plánovaný, by přispělo k omezení rizik, pokud jde o udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že udržitelnost veřejných financí je ve Švédsku vystavena nízkému riziku.

10.

Konvergenční program obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z listopadu 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Kromě toho poskytuje systematické informace o přímých rozpočtových nákladech a úsporách vyplývajících z hlavních reforem plánovaných v národním programu a zdá se, že uvedené rozpočtové projekce berou v úvahu dopady opatření nastíněných v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. V obou programech je plánováno zejména provedení opatření ke zvýšení nabídky práce.

11.

Rozpočtová strategie v programu je v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008.

12.

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u požadovaných, tak u nepovinných údajů (3).