29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/9

(1)

Dne 27. února 2007 posoudila Rada aktualizovaný konvergenční program Malty na období 2006 až 2009.

(2)

Makroekonomický scénář, ze kterého program vychází, předpokládá, že by se reálný růst HDP měl během programového období pohybovat kolem hodnoty 3 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na příznivých předpokladech růstu na rok 2007 a poté na významně příznivých předpokladech, a to především díky optimistickému střednědobému vývoji ve vnějším sektoru. Výše čistého vývozu ve střednědobém horizontu, jež byla méně příznivá, než předpokládal uvedený program, by mohla vést ke zvýšení vnější nerovnováhy zaznamenané v posledních letech. Inflační prognózy se jeví reálně.

(3)

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 uváděla celkový schodek veřejných financí v roce 2006 ve výši 2,9 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 2,7 % HDP. Odhadovaný výsledek v roce 2006 obsažený v poslední aktualizaci (2,6 % HDP) je nižší než výsledek podle předpovědi útvarů Komise z podzimu 2006 a jeví se jako realistický ve světle nejnovějších informací o růstu HDP a údajů o veřejných financích.

(4)

Strategie rozpočtu nastíněná v aktualizaci se zaměřuje na snížení schodku pod 3 % referenční hodnoty HDP v roce 2006 a pokračování ve fiskální konsolidaci v následujícím období. Aktualizace předpokládá postupné snižování celkového schodku veřejných financí vedoucí k dosažení vcelku vyrovnaného rozpočtu do roku 2009. V důsledku předpokládaného snížení úrokových sazeb se očekává, že primární přebytek dosáhne do roku 2009 úrovně 3,25 % HDP. Úpravy má být dosaženo snížením podílu primárních výdajů o téměř 5,75 procentního bodu HDP, což zcela postačí k vyrovnání poklesu příjmů o téměř 3,75 procentního bodu HDP. Navzdory úspěchu v omezování celkových výdajů vykazovaly výdaje na zdravotnictví v uplynulých letech rostoucí trend. Méně než v nedávné minulosti budou využívána jednorázová opatření ke snížení schodku. Zmíněný program v širokém záběru potvrzuje plánovanou nominální rozpočtovou úpravu v předchozí aktualizaci na pozadí mnohem příznivějšího makroekonomického scénáře.

(5)

Strukturální saldo (tedy saldo očištěné o cyklické vlivy bez jednorázových a dalších dočasných opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky by se mělo zlepšit ze schodku ve výši přibližně 3 % HDP v roce 2006 na přebytek ve výši 0,5 % na konci programového období. Stejně jako v předcházející aktualizaci programu stability je střednědobým cílem stavu rozpočtu uvedeného v programu strukturálně vyrovnaný rozpočet, o jehož dosažení program neusiluje v rámci programového období. Vzhledem k tomu, že střednědobý cíl je náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,75 % HDP), jeho dosažením by měla být zajištěna bezpečná rezerva proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a pokyny pro sestavování programů a přiměřeně odráží míru zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

(6)

Zdá se, že rizika zatěžující rozpočtové výhledy programu jsou na rok 2007 vesměs vyrovnaná, ale rozpočtové výsledky by mohly být horší, než se očekává v navazujícím programu. To je důsledkem příznivého růstu DPH předvídaného v roce 2007 a výrazně příznivého makroekonomického scénáře, na němž se zakládají výhledy aktualizace, zejména v letech 2008 a 2009 (třebaže daňové prognózy na zmíněné období jsou zřejmě opatrné). Kromě toho program neobsahuje žádné podrobné údaje o strategii úprav po roce 2007, čímž se zvyšují rizika související s plánovanou fiskální konsolidací.

(7)

S ohledem na takové posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě slučitelný s nápravou nadměrného schodku dle doporučení Rady do roku 2006. Navíc se zdá, že přístup poskytuje dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech zaznamenaných počínaje rokem 2008. Pro období následující po odstranění nadměrného schodku je tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle stanovené v programu zhruba v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že meziroční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, přičemž v případě příznivých hospodářských podmínek by náprava měla být vyšší a naopak v případě nepříznivých hospodářských podmínek nižší.

(8)

Odhaduje se, že hrubé veřejné zadlužení dosáhlo v roce 2006 výše 68,25 % HDP, což převyšuje referenční hodnotu stanovenou ve Smlouvě, jež činí 60 % HDP. Program předpokládá pokles míry dluhu o 8,75 procentního bodu HDP během programového období. Při rizicích, kterým jsou rozpočtové cíle vystaveny, jak je uvedeno výše, je však pravděpodobné, že podíl dluhu se bude vyvíjet méně příznivě, než předpokládá program. S ohledem na toto posouzení rizik se lze domnívat, že míra zadlužení během programového období bude dostatečně klesat směrem k referenční hodnotě.

(9)

Malta v poslední době zavedla důchodovou reformu zaměřenou na zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, přičemž se zvyšuje úroveň důchodů. V důsledku toho odhady obsažené v programu naznačují, že výdaje na důchody budou vyšší a dojde k vyššímu nárůstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, který se tak přiblíží průměru EU. Třebaže nárůst výdajů na zdravotnictví je ve srovnání s historickými trendy pomalejší, budou předpokládané výdaje v této oblasti dlouhodobě narůstat o přibližně 1,75 procentních bodů HDP, pokud přetrvají současné trendy. Současný stav rozpočtu by nezajistil stálé snižování dluhu pod úroveň referenční hodnoty stanovené ve Smlouvě. Zlepšování stavu rozpočtu předpokládané v programu tudíž přispěje ke snížení rizik pro udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že je udržitelnost veřejných financí na Maltě vystavena středně vysokému riziku.

(10)

Konvergenční program neobsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Poskytuje však systematické informace o přímých rozpočtových nákladech nebo úsporách plynoucích z hlavních reforem předpokládaných v národním programu reforem a jeho rozpočtové odhady, které výslovně berou v úvahu dopady opatření popsaných v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Oba programy jsou zaměřeny zejména na provádění důchodové reformy, zatímco konvergenční program přináší podrobnosti daňové reformy ohlášené v národním programu reforem.

(11)

Rozpočtová strategie je do velké míry v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 až 2008.

(12)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u požadovaných, tak u nepovinných údajů (2).

i)

usilovala o dosažení přiměřeného pokroku na cestě k dosažení střednědobého cíle uvedeného v programu a zajistila příslušné snížení zadlužení k HDP, přičemž je nutno jasně vyjádřit rozpočtovou strategii, zejména na straně výdajů se zaměřením na dlouhodobou perspektivu;

ii)

vzhledem k úrovni dluhu a předpokládanému zvýšení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí dosažením střednědobého cíle a dosažením dalšího pokroku v přípravě a provádění reformy zdravotnictví.