29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/1

1.

Dne 27. února 2007 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Slovenska, který zahrnuje období 2006 až 2009.

2.

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá růst reálného HDP z 6,6 % v roce 2006 na 7,1 % v roce 2007 a jeho následné snížení na 5,5 % v roce 2008 a na 5,1 % v roce 2009. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář vychází z opatrných předpokladů růstu pro rok 2006 a z příznivých předpokladů růstu pro zbývající část programového období. Inflace předpokládaná v programu se rovněž jeví reálně.

3.

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 uváděla celkový schodek veřejných financí v roce 2006 ve výši 3,4 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 4,2 % HDP. Lepší výsledky způsobil mnohem silnější HDP a růst zaměstnanosti a nižší výdaje na úroky a nižší náklady na důchodovou reformu, než se předpokládalo. Některé dodatečné příjmy získané díky silnějšími růstu však nebyly vynaloženy na rychlejší snížení schodku.

4.

Stejně jako v předchozí aktualizaci je hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie nového programu dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí do roku 2010, a to především splněním střednědobého cíle pro strukturální saldo rozpočtu (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) ve výši -0,9 % HDP. Podle programu by se měl souhrnný schodek postupně snižovat z 3,7 % HDP v roce 2006 na 1,9 % HDP v roce 2009 a primární schodek by se měl snižovat z 1,9 % HDP v roce 2006 na 0,2 % HDP v roce 2009. Předpokládaná fiskální konsolidace závisí na omezení běžných i kapitálových výdajů (snížení podílu výdajů o cca 3,25 procentních bodů HDP), což se téměř plně odrazí v podílu příjmů (1,5 procentního bodu). Ve srovnání s předchozí aktualizací nový program potvrzuje plánované změny na pozadí příznivějšího makroekonomického scénáře.

5.

Předpokládá se, že se strukturální saldo vypočtené na základě společně schválené metodiky zlepší z přibližně -3,5 % HDP v roce 2006 na asi -2,5 % HDP v roce 2009. Stejně jako v předchozí aktualizaci představuje střednědobý cíl stavu veřejných financí uvedený v programu strukturální saldo v hodnotě těsně pod 1 % HDP; program nepředpokládá splnění tohoto cíle v rámci programového období, ale do roku 2010. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování, a přiměřeně odráží míru zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

6.

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Rizika vyplývající z makroekonomického scénáře jsou obecně neutrální a zdá se, že je daňová prognóza zcela založena na opatrných předpokladech. Předpokládaná fiskální konsolidace vyplývající z programu zásadním způsobem závisí na omezení výdajů, avšak program neuvádí dostatečné informace o opatřeních, která by ji měla zajistit (po roce 2007), ani nestanoví závazný střednědobý výdajový rámec. Slovensko na druhou stranu v posledních letech zavedlo kvalitní kontrolu výdajů, i když dosažení rozpočtových cílů usnadnil vyšší růst a nižší čerpání finančních prostředků z EU, než se předpokládalo.

7.

S ohledem na toto posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě obecně slučitelný s nápravou nadměrného schodku podle doporučení Rady do roku 2007. Během období pro nápravu by však měly být předpokládané změny strukturálních podmínek posíleny, a to s ohledem na úpravu prognózy růstu směrem nahoru a s ohledem na příznivé hospodářské období. Nezdá se však, že přístup k rozpočtu vyjádřený v programu poskytuje pro následující roky dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech. Jako nedostatečná se navíc jeví skutečnost, že střednědobý cíl má být podle programu dosažen až v roce 2010. V letech následujících po odstranění nadměrného schodku rozpočtu by mělo být tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu posíleno v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, přičemž v případě hospodářsky příznivých podmínek by změna měla být větší. V letech 2007 až 2009 se především očekává zlepšení strukturálního salda pouze o 0,75 % HDP, přičemž se předpokládají hospodářsky příznivé podmínky.

8.

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh v roce 2006 dosáhl hodnoty 33,1 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry dluhu o 3,4 procentní body během programového období.

9.

Dlouhodobý dopad stárnutí slovenské populace na rozpočet je nižší než průměr EU, přičemž náklady na důchodové systémy, které jsou ovlivněny stávající důchodovou reformou, vykazují mnohem nižší růst než náklady v mnoha jiných zemích. Původní stav rozpočtu představuje pro udržitelné veřejné finance riziko, a to i bez zohlednění dlouhodobého dopadu stárnutí populace na rozpočet. Konsolidace veřejných financí by proto přispěla ke snížení rizik ohrožujících udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že je udržitelnost veřejných financí na Slovensku vystavena vysokému riziku.

10.

Konvergenční program neobsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Poskytuje však informace o přímých rozpočtových nákladech nebo o úsporách vyplývajících z reforem uvedených v národním programu reforem a zdá se, že rozpočtové prognózy zohledňují dopady opatření vyplývajících z národního programu reforem na veřejné finance. Nezdá se však, že by opatření v oblasti veřejných financí předpokládaná konvergenčním programem zcela odpovídala opatřením uvedeným v národním programu reforem. Výdajové priority uvedené v programu se, s výjimkou oblasti vzdělávání, především liší od klíčových oblastí identifikovaných v národním programu reforem. Značná podpora vzdělávání uvedená v národním programu reforem se navíc nepromítla do rozpočtu na rok 2007 nebo do konvergenčního programu.

11.

Rozpočtová strategie uvedená v programu je vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 až 2008.

12.

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů vyplývající z kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje veškeré povinné údaje a většinu nepovinných údajů (2).

i)

využilo prognózy silného růstu a posílilo strukturální změny k tomu, aby v roce 2007 zajistilo nápravu nadměrného schodku s větší rezervou a urychlilo pokrok vůči dosažení střednědobých cílů a

ii)

posílilo právní závaznost střednědobých výdajových limitů ústřední vlády.