This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52006XX0627(05)
Final report of the Hearing Officer in cases COMP/F2-36.623, COMP/F2-36.820 and COMP/F2-37.275 — Peugeot SA (pursuant to Articles 15 and 16 of Commission Decision 2001/462/EC, ECSC of 23 May 2001 on the terms of reference of Hearing Officers in certain competition proceedings — OJ L 162, 19.6.2001, p. 21 )
Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věcech COMP/F2-36.623, COMP/F2-36.820 a COMP/F2-37.275 – Peugeot SA (v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21 )
Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věcech COMP/F2-36.623, COMP/F2-36.820 a COMP/F2-37.275 – Peugeot SA (v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21 )
Úř. věst. C 149, 27.6.2006, pp. 7–8
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
|
27.6.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 149/7 |
Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věcech COMP/F2-36.623, COMP/F2-36.820 a COMP/F2-37.275 – Peugeot SA
(v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)
(2006/C 149/06)
Návrh rozhodnutí ve výše uvedené věci si vyžaduje několik poznámek k právu stran na slyšení.
Podnětem k zahájení řízení byly stížnosti od zástupců společnosti a od konečných spotřebitelů, v nichž se uvádělo, že společnost Peugeot SA údajně omezuje vývoz vozidel značky Peugeot do Nizozemska a do Německa.
Dne 30. dubna 2004 Komise zaslala společnostem Peugeot SA („AP“) ve Francii, Peugeot Deutschland Gmbh („PDG“) v Německu a Peugeot Nederland BY („PNE“) v Nizozemsku sdělení o námitkách, v němž předběžně oznámila, že skupina přijala „obecnou strategii, jejímž cílem je omezit přeshraniční prodeje vozidel konečným spotřebitelům, a tak omezit hospodářskou soutěž uvnitř jedné značky mezi členy své distribuční sítě sídlícími v různých členských státech.“
V případě Německa Komise vyjádřila čtyři námitky, které se týkaly: „prvků odměňování koncesionářů, kteří byli členy sítě, některých reklamních akcí, omezení při zásobování členů sítě a nátlak na koncesionáře s cílem omezovat vývozy“.
V případě Nizozemska Komise vyjádřila čtyři námitky podobné povahy jako v případě Německa, konkrétně: „i) restriktivní politika odměňování koncesionářů, ii) restriktivní politika během několika reklamních kampaní, iii) strategie omezeného zásobování koncesionářů a iv) varování a přímé příkazy několika koncesionářům s cílem provádět strategii omezených vývozů“.
Přístup ke spisu byl stranám poskytnut v prostorách Komise dne 11. a 12. května 2004.
Na základě odůvodněné žádosti stran byla původní lhůta pro odpověď na sdělení námitek prodloužena do 30. července 2004.
Strany se vzdaly svého práva na formální ústní slyšení.
Na základě odpovědi společnosti Peugeot na sdělení o námitkách provedla Komise další šetření. Získala tak podrobnější informace, přehodnotila svůj postoj k části sdělení o námitkách vůči Německu a rozhodla se od vyšetřování této části upustit.
V případě Nizozemska byly v návrhu konečného rozhodnutí ponechány původní námitky ohledně nátlaku na koncesionáře a restriktivní politiky jejich odměňování.
Dne 26. května 2005 Komise ve snaze zvýšit transparentnost a doplnit přístup ke svému spisu zaslala stranám dopis o rozhodných skutečnostech včetně příloh. Úvahy vysvětlené v tomto dopise nezakládaly nové námitky, ale umožňovaly stranám, aby na svou obhajobu zaslaly veškerá užitečná vyjádření související s dříve oznámenými námitkami.
Strany předložily svá vyjádření dne 27. června 2005.
V rámci tohoto řízení strany upozornily na určité otázky související s přístupem ke spisu. V dubnu 2003 v této souvislosti zaslaly dopis úředníkovi pro slyšení.
Společnost Peugeot se domnívala, že během šetření, které Komise provedla v dubnu 2003, nebyly dodrženy všechny procedurální záruky. Byly například zadrženy dva dokumenty s výsledky právního auditu, který Peugeot nechal vypracovat svými advokáty po ověřování ve dnech 22. a 23. září 1999, přestože byly označeny jako „přísně tajné“. Peugeot požádal o jejich navrácení a obdržel je dne 14. dubna 2003 na schůzce, která se konala na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž. V zápisu o vrácení dokumentů je jasně uvedeno, že dotyčné dokumenty byly vypracovány v rámci obhajoby podniku a že se na ně proto vztahuje ochrana týkající se výměny korespondence mezi advokátem a jeho klientem. Úředník pro slyšení, který byl v té době pověřený projednáním spisu, dospěl dne 28. dubna 2003 k závěru, že v daném řízení, ukončeném dopisem, v němž Komise zaručila, že si neponechala žádnou kopii dokumentů a že dokumenty žádným způsobem nevyužije proti podniku, nedošlo k porušení práva na obhajobu. Bylo rovněž potvrzeno, že úředníci Komise přistoupili pouze k minimálnímu a nutnému ověření dotyčných dokumentů.
S ohledem na výše uvedené mám za to, že právo na slyšení bylo v této věci dodrženo. Podle mého názoru vychází návrh konečného rozhodnutí pouze z námitek, k nimž se strany mohly vyjádřit.
V Bruselu dne 21. září 2005.
Karen WILLIAMS