9.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 110/83

1.1

EHSV vítá sdělení Evropské komise k i2010 jako základní součást rámce budoucí strategie pro informační společnost v EU. EHSV plně souhlasí se třemi prioritami stanovenými v návrhu: zaprvé, vytvoření jednotného evropského informačního prostoru, který by nabízel všeobecný přístup a bohatý digitální obsah; zadruhé, zlepšení výkonu ve výzkumu a inovaci v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT); a zatřetí, podpora informační společnosti přístupné pro všechny, která zlepší kvalitu života.

1.2

Protože IKT je velmi důležitou součástí lisabonského procesu, EHSV by chtěl zdůraznit potřebu zesílit úsilí při podpoře i tlaku na členské státy – zejména na ty, které jsou pozadu – aby zrychlily tempo vývoje a do roku 2010 splnily předpoklady pro dosažení cílů lisabonské strategie. Bez značných finančních prostředků vyhrazených zejména pro výzkum a vývoj (VaV) v oblasti IKT nelze dosáhnout cílů stanovených ve sdělení. VaV a inovační politika jsou zásadní pro odvětví IKT jako takové i pro uživatele IKT. Dostupnost většího rozpočtu je nutná, stejně důležité je však zajistit co nejsilnější dopad projektů VaV na průmysl, a tím zaručit co největší přínos pro evropské občany.

1.3

Sdělení se právem zabývá otázkami konvergence a interoperability, což je jeden z nejdůležitějších aspektů strategie pro konečné uživatele. EHSV je přesvědčen, že nařízení by měla podporovat interoperabilitu a zároveň zachovávat technologický neutrální přístup, a i přes různé potíže řešit jakékoli možné rozpory mezi interoperabilitou a neutralitou. VaV a normalizační práce v této oblasti jsou podle názoru EHSV potenciálně velmi produktivní a měly by být i nadále řízeny trhem a zapojovat všechny příslušné zainteresované strany.

1.4

EHSV zdůrazňuje, že překonání „digitálního rozhraní“ je předpokladem pro to, aby IKT realizovaly svůj skrytý sociální a ekonomický potenciál. Překonat digitální rozhraní lze pouze tam, kde existuje technický a legální přístup k informacím, všeobecný a dostupný přístup k širokopásmovým službám, kde jsou adekvátní dovednosti při práci s počítačem a kde jsou programy „uživatelsky vstřícné“. To také znamená, že tvorba politiky by měla brát v úvahu zvláštní potřeby sociálně znevýhodněných lidí, a tak zajistit informační společnost přístupnou pro všechny. Je také třeba vyvinout kulturu kultivace informací a kontroly autentičnosti znalostí. Evropský vzdělávací systém dosud nesplnil potřeby digitálního věku. EHSV proto doporučuje propojit strategii i2010 s vývojem evropských vzdělávacích systémů, zejména zvýšením jejich financování. Pouze při splnění těchto podmínek můžeme využít příležitostí, které informační společnost nabízí nejen pro růst a zaměstnanost, ale také pro osobní rozvoj.

1.5

Koncept všeobecného a dostupného přístupu musí být navíc podpořen konkrétním technickým krokem, který spočívá v modernizaci a rozvoji telekomunikační infrastruktury, jež je páteří informační společnosti. EHSV by také rád zdůraznil význam zvyšování povědomí o otázkách bezpečnosti, neboť důvěra v IT je předpokladem pro jejich časté používání a je zvlášť důležitá pro využívání plného potenciálu internetu. Orgány na místní a národní úrovni a na úrovni EU by měly podporovat spolupráci s podniky za účelem zvýšení povědomí a boje proti kybernetické kriminalitě.

2.1

Komise chce tímto návrhem navázat na akční plán eEurope 2005 (1), který následoval po akčním plánu eEurope 2002 (2). Ten byl zahájen v červnu 2000 na podporu lisabonské strategie, aby z EU do roku 2010 vytvořil nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní společnost na světě, která je schopná udržitelného ekonomického růstu s větším počtem lepších pracovních míst a větší sociální soudržností. Chystané ukončení akčního plánu eEurope 2005, nové výzvy vznikající ve světě IKT, který se stává zralejším a globálnějším, jakož i hodnocení lisabonské strategie v polovině období mají za následek neodkladnou potřebu vytvořit souhrnnou holistickou strategii, která by podnítila růst odvětví.

2.2

Komise se domnívá, že odvětví IKT je významnou hnací silou pro růst a zaměstnanost, a proto hraje klíčovou roli ve vytváření politik na úrovni EU. Komise zároveň přiznává, že digitální konvergence informační společnosti, mediálních služeb, sítí a přístrojů představuje pro vytváření politik důležitou výzvu, neboť kromě schopnosti rychle přizpůsobit regulační rámce vyžadují proaktivní a integrovaný přístup a konvergenci politik.

2.3

Komise navrhuje nový strategický rámec, i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost, a předkládá hlavní zaměření politiky. Podporuje otevřenou a konkurenceschopnou digitální ekonomiku a vyzdvihuje IKT jako hnací sílu začlenění a kvality života. i2010 bude jako klíčový prvek obnoveného lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost směřovat k integrovanému přístupu k informační společnosti a politice audiovizuálních médií v EU.

2.4

Komise vychází ze souhrnné analýzy výzev týkajících se informační společnosti a z intenzivních konzultací zainteresovaných stran o předešlých iniciativách a nástrojích (3) a navrhuje tři priority. Prvním cílem je vytvoření jednotného evropského informačního prostoru, který by nabízel dostupné a bezpečné širokopásmové komunikace, bohatý a rozmanitý obsah a digitální služby při dodržování zásady interoperability přístrojů a platforem. Druhým cílem je dosažení světového výkonu ve výzkumu a inovacích v IKT. Třetím cílem je ovlivnit vývoj informační společnosti tak, aby se stala přístupnou pro všechny, poskytovala kvalitní veřejné služby a podporovala kvalitu života.

3.1

Ve svém stanovisku k akčnímu plánu eEurope (4), který předcházel navrhovanému akčnímu plánu i2010, učinil EHSV několik připomínek včetně těchto:

„EHSV vítá iniciativu eEurope a považuje ji za dosud nejdůležitější a nejambicióznější snahu Evropské unie o seznámení občanů a co nejrychlejší přizpůsobení svých podniků a veřejných orgánů novým podmínkám, které digitální věk a nová ekonomika vytvářejí. Podle názoru Výboru se však jedná o víc než odrazový bod pro proces seznamování a přizpůsobování; jedná se o podporu pro příslušné procesy, které se, byť pomalu, na trhu a ve společnosti již rozvíjejí.“ (5)

„EHSV je skálopevně přesvědčen o tom, že všechna opatření týkající se podpory používání internetu, vytvoření informační společnosti a dosažení nového strategického cíle Unie, by se měla zaměřit na lidi a jejich potřeby, na evropské občany, evropskou společnost a evropské hospodářství. Pokud se splní tato zásada, získá vytvoření informační společnosti – jako předchůdce znalostní společnosti – na opravdovém významu.“ (6)

„EHSV si uvědomuje rozsah a množství problémů spojených s vytvářením akčního plánu. Výbor předvídá problémy zejména v pokrývání mezer, jež se vyskytly jako důsledek zdlouhavé evropské reakce na nové technologické výzvy.“ (7)

„Podle EHSV je riziko, že jedinci, skupiny nebo celé regiony budou vyloučeny z celé iniciativy, velké a má mnoho podob, protože neelektronický přístup k všeobecným službám bude s rozvojem elektronických služeb postupně překonán. EHSV proto souhlasí s těmi, kdo podporují názor, že program jako celek i jednotlivá opatření by měla zahrnovat prostředky pro boj s tímto rizikem.“ (8)

3.2

Tyto a další (9) připomínky EHSV ve spojení se závěrečnou zprávou a dalšími dokumenty Komise o programu eEurope 2002 vedly Výbor k následujícím závěrům ke sdělení Komise na téma i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost.

3.3

EHSV vítá sdělení Evropské komise k i2010 jako základní krok k vytvoření budoucí strategie pro informační společnost v EU.

3.4

EHSV podporuje záměr Komise pokračovat v iniciativě eEurope a podporovat ji i po roce 2005.

3.5

V posledních deseti letech dosáhla Evropa velkého pokroku ve využívání nových informačních technologií jak v přijetí IKT, tak v zachování silného odvětví IT a telekomunikací. Bylo to podporováno důležitými politickými iniciativami ze strany Komise, v neposlední řadě akčním plánem eEurope 2005, který byl v tomto ohledu klíčový. Pro úplné využívání výhod a přínosů rozvíjející se informační a znalostní společnosti je však třeba učinit ještě mnoho.

3.6

EHSV sdílí názor Komise, že investice a výzkum v oblasti IKT částečně vysvětlují rozdíl v produktivitě mezi EU a USA a že větší investice do IKT mohou i v Evropě zajistit rychlejší zvyšování produktivity, a tím podpořit růst, zaměstnanost a veřejné blaho.

3.7

Globalizace představuje pro EU nové výzvy. Čína, Indie a Jižní Amerika jsou rychle rostoucí ekonomiky, kde se odvětví IKT rychle rozvíjí. Aby EU této konkurenci mohla čelit, musí vyvinout rozsáhlé strategie nejen v oblasti IKT.

3.8

Význam IKT pro podporu konkurenceschopnosti EU byl zdůrazněn v lisabonské strategii. EHSV vítá iniciativu i2010 jako součást dosažení cíle lisabonské strategie, který spočívá v úsilí vytvořit z EU do roku 2010 „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní společnost na světě, která je schopná udržitelného ekonomického růstu s větším počtem lepších pracovních míst a větší sociální soudržností“.

3.8.1

Protože IKT je velmi důležitou součástí lisabonského procesu, EHSV by chtěl zdůraznit potřebu zesílit úsilí o podporu i tlak na členské státy – zejména ty, které jsou pozadu – aby zrychlily tempo vývoje a do roku 2010 splnily předpoklady pro dosažení cílů lisabonské strategie.

3.9

IKT je „univerzální technologie“ (UT). UT umožňuje přeměnu prakticky celé společnosti, neboť je rozptýlena do nesčetných aplikací, které jsou často již pevně zakotveny. Dalším příkladem UT ve 20. století byl spalovací motor. Když byl vynalezen automobil, nebyl to automobilový průmysl, kdo byl hybnou silou pro dlouhotrvající rozmach západních ekonomik ve 20. století, ale infrastruktura, kterou jsme vybudovali, aby nám umožnila automobil používat – od silnic a nových odvětví služeb po zásadní změnu způsobu života a systémů distribuce zboží.

3.9.1

Zavedení nové technologie nevytváří samo o sobě další hodnotu nebo zisk, to nastane, jen pokud dojde k reorganizaci práce a výrobních procesů. Nárůst produktivity nastává často až dlouho po inovaci. Totéž platí pro IKT. Je jasné, že plný potenciál IKT (UT) se může realizovat, pouze když technologie budou obecně přijaty všemi zainteresovanými stranami včetně podniků, zaměstnanců, občanů a veřejných orgánů na všech úrovních správy. EHSV zdůrazňuje, že překonání digitálního rozhraní je předpokladem pro to, aby IKT naplnila svůj skrytý potenciál.

3.10

Sdělení Komise zdůrazňuje zejména potřebu zvýšených investic pro posílení oblasti nabídky. EHSV se domnívá, že mohlo být užitečné, kdyby se Komise také více zabývala podmínkami, které by takové investice umožnily. EHSV je také názoru, že je to otázka inovační kapacity a šíření technologie.

3.10.1

Pokud má být pomocí nové technologie dosaženo nárůstu efektivity a produktivity, práce by měla být organizována tak, aby lépe využívala příležitostí, které jí nová technologie poskytuje. Bude to vyžadovat změny ve vedení podniků a zavedení otevřených a inovačních pracovních struktur prostřednictvím sociálního dialogu. Pro zaměstnance by to znamenalo větší rozsah povinností a širší náplň práce. Bylo by užitečné, kdyby Komise tento rozměr prodiskutovala podrobněji.

3.10.2

Pokud chceme vytvořit znalostní společnost a hospodářství, musíme vzít v úvahu využití IKT ve výrobě a službách v celkovém kontextu změny výrobních a pracovních podmínek. Průzkum příkladů úspěšného využití IKT ve firmách ukazuje, že toho bylo dosaženo vždy ve spojení s předchozím zavedením nových forem organizace práce a plochou hierarchií, kde panuje důvěra ve zkušenosti a znalosti zaměstnanců a kde odborné znalosti a rozhodování často splývají.

3.10.3

Strategie Komise klade velký důraz na zvýšení investic za účelem zlepšení oblasti nabídky. Otevřenější diskuse o tom, jakých rámcových podmínek a požadavků uživatelů je třeba, aby se tyto investice staly v první řadě úspěšnou inovací, mohla být přínosem.

3.11

EHSV je názoru, že sdělení Komise mělo řešit otázku shromažďování statistik o informační společnosti. Dosud používané statistické nástroje nemohou být použity pro nové komunikační technologie a související odvětví. Politika vyžaduje v této oblasti standardizované, mezinárodně srovnatelné statistiky o využití a rozvoji služeb a technologie. Ačkoli ve sdělení to uvedeno není, je si EHSV vědom toho, že Komise zahájila iniciativy za účelem řešení těchto otázek a tyto iniciativy vítá.

4.1

EHSV konstatuje, že klíčovým faktorem pro dosažení cílů stanovených ve sdělení je modernizace a rozvoj telekomunikační infrastruktury, která tvoří páteř informační společnosti. Při vytváření budoucích politických iniciativ je nezbytné klást hlavní důraz na opatření na podporu investic a účinné konkurence v rámci různých sektorů a mezi všemi účastníky trhu, a to v rámci rovných podmínek pro všechny zainteresované strany. EHSV však zdůrazňuje, že se musí věnovat zvláštní pozornost přítomnosti dominantních aktérů a jiným speciálním podmínkám, které platí pro odvětví IKT, a zejména firmám, které vyvíjejí, vyrábějí a prodávají software.

4.2

EHSV by rád vyzdvihl nutnost rozvoje širokopásmového připojení, které nebude mařit využití pokročilých aplikací nové technologie.

4.2.1

Je těžké poskytnout konkrétní, všeobecně přijímanou definici širokopásmového připojení, ale pokud má proběhnout smysluplná diskuse o jeho rozvoji, určitá definice je samozřejmě nutná. Sdělení Komise mělo tuto otázku objasnit lépe. EHSV se domnívá, že širokopásmové připojení by mělo minimálně znamenat asynchronní výkon vyšší než 2 Mb za sekundu a že pouze ve výjimečných případech se za širokopásmové připojení může považovat rychlost 512 kb za sekundu.

4.3

EHSV vítá záměr Komise přezkoumat regulační rámec pro elektronické komunikace. Toto přezkoumání je pro vytvoření většího počtu podnětů pro investice a inovaci nezbytné.

4.4

EHSV by rád zdůraznil, že konvergence vystavuje tvůrce politik novým výzvám ve snaze o větší přijetí IKT. Konvergence znamená, že uživatelé budou moci mít přístup ke stejnému obsahu a službám (např. hlas, vysokorychlostní data a video) přes širokou řadu různých platforem (ADSL, kabel, satelit, PLC, 3G atd.) k různým konečným terminálům od tradičních počítačových terminálů, mobilních telefonů a televize k integrovaným prvkům informační technologie v autech, vybavení domácnosti a řadě dalších aplikací. Přínos konvergence bude záviset na zákaznících, kterým budou nabídnuty služby s kvalitním obsahem a kteří budou mít přístup k vysokorychlostnímu připojení.

4.4.1

Při vytváření nových nařízení nebo norem je důležité si uvědomit rychlý rozvoj nových aplikací a zavedení revolučních technologií jako technologie smart tags („inteligentní štítky“) a voice-over IP. EHSV je přesvědčen, že nařízení by měla podporovat interoperabilitu, nejdůležitější otázku pro konečné uživatele, a zároveň zachovat technologický neutrální přístup, a i přes různé problémy řešit jakékoli možné rozpory mezi interoperabilitou a neutralitou.

4.5

Odvětví IKT jako takové je ve stavu velkých změn, které mu umožní tyto výzvy zvládnout, a to včetně rozšíření širokopásmového připojení, technologické změny, rozvoje zákaznických modelů, nových obchodních modelů a narůstající konkurence mezi různými platformami.

4.5.1

Sdělení se právem zabývá konvergencí a interoperabilitou. VaV a normalizační práce v této oblasti jsou podle názoru EHSV potenciálně velmi produktivní. Normalizační práce by měla i nadále být řízena trhem, zapojit všechny příslušné zainteresované strany a zaměřit se na potřeby uživatelů. EHSV by chtěl odkázat na dřívější zkušenosti např. s normou GSM a protokolem IP.

4.6

Posun směrem k integrovanějším sítím založeným na IP v obchodě i ve veřejném sektoru bude mít dalekosáhlé důsledky pro vzájemné působení zainteresovaných stran: podniků, veřejných orgánů a občanů. Pro splnění požadavků na konvergenci, modernizaci nynější sítě, zjednodušení struktury a rozvoj sítí nové generace bude třeba obrovských investic ze strany telekomunikačních operátorů. EHSV se domnívá, že pro evropskou informační společnost je nezbytné, aby EU a národní tvůrci politik zajistili pro tyto velké investice odpovídající klima.

4.7

V debatě o informační společnosti je pro rozvoj postojů k IKT a důvěru v ně nejdůležitější bezpečnost. Vnímaná bezpečnost digitálních transakcí a důvěra v ně rozhoduje o rychlosti, s jakou budou firmy ve svých obchodech IKT využívat. Ochota zákazníků uvést číslo své kreditní karty na webové stránce je velkou měrou ovlivněna tím, jak bezpečný se jim tento úkon zdá. Důvěra uživatelů v IKT je navíc základním prvkem pro přijetí eGovernmentu a jeho rozvoj.

4.7.1

Bezpečnost dat a počítačová kriminalita jsou stále větším problémem, který postihuje podniky, správu, zaměstnance i spotřebitele stejnou měrou. EHSV by rád zdůraznil, že politika informační společnosti se musí vytvářet tak, aby podporovala důvěru a aby žádné subjekty neváhaly plně využít potenciálu internetu (10).

4.7.2

S další integrací informačních sítí se společnost stává stále závislejší na systému, který funguje 24 hodin 7 dní v týdnu; proto je v rámci diskuse o bezpečnosti dat a sítí fungování fyzické infrastruktury klíčové. Je důležité, aby systémy zahrnovaly síťovou redundanci.

4.7.3

Pro uživatele IKT je velmi důležité, aby se počítačová kriminalita řešila na mezinárodní úrovni pokud možno harmonizovaně a aby vymáhání právních předpisů bylo důrazné, čímž se dá najevo, že kriminalita se nevyplácí. Iniciativy pro boj s počítačovou kriminalitou musejí být však stanoveny tak, aby zajistily, že nebudou prováděny na úkor tohoto odvětví nebo na úkor základních práv jako práva na ochranu soukromí. Toto stanovení je důležité zejména v současné debatě o přísnějších požadavcích na uchovávání dat (11).

4.7.4

Komise v četných sděleních a doporučeních i vytvořením Evropské agentury pro bezpečnost sítí a dat uznala problém bezpečnosti. EHSV se domnívá, že by se mělo vytvořit společné systémové prostředí tam, kde veřejný a soukromý sektor mohou při ochraně informačních systémů spolupracovat, a zároveň by se měly brát v úvahu rychlé změny v technologii a neměla by se ukládat nepřiměřená administrativní nebo finanční zatížení.

4.7.5

EHSV se domnívá, že zvyšování povědomí je pro větší bezpečnost dat a sítí nezbytné. V této souvislosti by orgány na místní a národní úrovni a na úrovni EU měly podporovat intenzivnější spolupráci s podniky v boji proti kybernetické kriminalitě.

4.8

Také v jiných ohledech by se měla zvýšit důvěra v elektronické transakce. Složení směrnic a národních právních předpisů o elektronickém obchodě a ochraně soukromí nepřispívá ke snadnému pochopení toho, co je dovoleno a co ne. Zejména proto, že vymáhání právních předpisů a vynášení rozsudků je stále nedokonalé.

4.8.1

EHSV vítá návrh Komise na hodnocení směrnic o elektronickém obchodě a ochraně soukromí. Zjednodušení je často možné, neboť vede k transparentnosti. Další harmonizace je někdy užitečná, např. v tom, jak členské státy řeší spam v elektronické komunikaci.

4.9

Nejsou to však jen bezpečnostní aspekty a znalost stávajících pravidel, co MSP brání v plném využití potenciálu, který rozvoj IKT nabízí. Důležitým faktorem je nedostatek programů, jež jsou dostatečně uživatelsky vstřícné. EHSV se domnívá, že podpora rozvoje produktů a služeb IKT použitelných pro MSP, např. prostřednictvím podpory VaV, normalizace a vzdělávacích projektů, by mohla být klíčovým faktorem při zvyšování konkurenceschopnosti EU.

4.10

VaV a inovační politika jsou klíčové pro odvětví IKT jako takové i pro uživatele IKT. Není důležité mít pouze přístup k většímu rozpočtu pro VaV a inovační aktivity; je také důležité usilovat o co největší dopad a přínos projektů VaV pro evropské občany a průmysl. V tomto smyslu je nezbytné zapojení hlavních subjektů do projektů VaV, zejména těch, kteří mají větší vliv v závěrečné fázi aplikace technologií: průmysl, výrobci a poskytovatelé služeb.

4.11

Nezávislé „pětileté hodnocení výzkumu a vývoje na poli techniky informační společnosti“ došlo ve své nedávné zprávě k závěru, že evropský výzkum a vývoj na poli techniky informační společnosti značně přispívá ke snaze stát se nejkonkurenceschopnější znalostní společností na světě, Evropa však musí tyto investice navýšit, pokud má v těchto technologiích dosáhnout „kritického množství“. Zpráva také zdůrazňuje nutnost omezit byrokracii, která tlumí vývoj. EHSV s touto analýzou souhlasí.

4.12

EHSV se domnívá, že jedním z hlavních pilířů politiky IKT je široké využití IKT ze strany veřejných orgánů. Veřejné orgány jsou často náročnými a schopnými uživateli a nákupčími IKT, a proto jsou klíčovým nástrojem politiky pro dosažení cílů akčního plánu i2010. Existuje řada různých opatření, která je možno naplánovat, od elektronických veřejných zakázek, využití IKT za účelem snížení administrativního zatížení podniků (eGovernment), aktivit eHealth a eLearning a veřejných výdajů v oblasti VaV.

4.13

Je důležité věnovat pozornost důsledkům „digitálního rozhraní“ a zvýšenému využívání IKT. Dopad bude ekonomický, sociální i kulturní. Pokud se má potenciál informační společnosti plně rozvinout, musejí být podniky, občané a zaměstnanci v IT zdatnější. Je to záležitostí celoživotního učení a rozvoje dovedností.

4.14

Na základě dosavadní práce se EHSV domnívá, že jedním z hlavních problémů ve snaze vybudovat plnou a efektivní evropskou informační společnost je to, že velká část evropské veřejnosti nechápe dostatečně úlohu, hodnotu a potenciál spolehlivých informací a znalostí při transformaci moderního světa výroby a obchodu; a skutečnost, že nedochází k žádnému velkému systematickému rozvoji „kultury kultivace informací a kontroly autentičnosti znalostí (12)“; jinými slovy, kultury, která si umí poradit se zmatkem vytvářeným větším množstvím informací a rychlostí, s níž se informace dnes pohybují.

4.14.1

EHSV se domnívá, že tyto problémy vyplývají ze špatného výkonu evropských vzdělávacích systémů z hlediska jejich reakce na potřeby digitálního věku. Doporučuje tudíž co nejúžeji a nejúčinněji propojit strategii i2010 s vývojem evropských vzdělávacích systémů, zejména zvýšením jejich financování.

4.14.2

Zdvojnásobení počtu pracovníků, kteří se zúčastní digitálního školení, by jistě poskytlo nový impuls. Toto školení by mělo přitáhnout stejný počet pracovníků s vysokou i nízkou kvalifikací. Důležitá je role zaměstnavatelů i zaměstnanců.

4.14.3

Veřejný sektor na různých úrovních má hrát důležitou úlohu také při podpoře a integraci celoživotního učení. To je jasně v souladu s celkovými cíli politiky EU v rámci lisabonského procesu, jež zahrnují trvalý rozvoj. Také nezaměstnaní musejí mít přístup k veřejně podporovaným programům školení IT, které by jim pomohly k návratu do práce.

4.14.4

V této souvislosti by EHSV chtěl znovu zdůraznit postoj, který zaujal v předešlém stanovisku (13) a důrazně poukázat na potřebu vytvořit příznivější klima pro to, aby se eLearning stal součástí všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy.

4.15

Poskytnutí přístupu pro sociálně znevýhodněné občany není však pouze záležitostí vzdělávacích iniciativ. Mnoho skupin je následkem ekonomických nebo geografických důvodů nebo zvláštních potřeb (např. zrakově postižení nebo starší občané) často z moderní komunikace vyloučeno. Překonání těchto překážek je důležitým kritériem pro vytvoření úspěšné informační společnosti s rovnými příležitostmi pro všechny.

4.15.1

Další výzvou je vytvoření evropské informační oblasti přístupné pro všechny, která posílí právo na zapojení všech občanů a podpoří kulturní a jazykovou rozmanitost. Aby toho bylo dosaženo, musí být tok informací a inovace demokratické a musí být zajištěn volný přístup k informacím. Co se týče digitalizace informační oblasti a nového technologického rozvoje v monitoringu a omezení toku informací, musejí existovat právní záruky, že informace ve veřejné doméně budou i nadále přístupné všem a že v úvahu se bude brát veřejný zájem v oblasti informací chráněných autorskými právy. Schopnost inovovat může být značně ovlivněna předpisy o ochraně duševního vlastnictví, od patentů a autorských práv po ochranu softwaru a databází. Předpisy o ochraně duševního vlastnictví na jedné straně a individuální právo na přístup ke kultuře a znalostem na straně druhé by měly být vyváženy tak, aby byla možná dočasná ochrana podpory inovace a investic a zároveň byl v souladu s lisabonskou strategií umožněn co nejširší přístup k informacím a znalostem.

4.16

„Digitální rozhraní“ je možné překonat, pouze když existuje technický a legální přístup k informacím, všeobecný a dostupný přístup k širokopásmovým službám, když počítačové dovednosti jsou adekvátní a programy uživatelsky vstřícné. Pouze tehdy můžeme využít příležitostí, které informační společnost nabízí nejen pro růst a zaměstnanost, ale také pro osobní rozvoj.