9.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 110/49

1.1

V důsledku znovuoživení Lisabonské strategie jsou kritéria udržitelnosti zakotvena v primárních cílech politiky EU. Podle názoru EHSV může toto stanovisko z vlastní iniciativy k tématu obnovitelných surovin v důležitých styčných bodech poskytnout podněty:

1.1.1

I když bude využívání obnovitelných surovin stoupat, zůstává šetrné a účinné využití surovin ve všech oblastech ústřední výzvou pro budoucí rozvoj.

1.1.2

Výbor si uvědomuje, že obnovitelné surovinové hospodářství vytváří hodně pracovních míst v regionech a vidí potřebu rozvíjet vhodnou politiku kvalifikace a odborného vzdělávání zaměstnanců a uživatelů ve všech oblastech spojených s výrobou a využitím obnovitelných surovin.

1.2

Výbor vidí, že se tímto tématem v Komisi zabývá velmi mnoho různých pracovišť, jichž se toto téma týká. Postrádá však jasné koordinační centrum nebo pracovní skupinu pro tuto oblast politiky v EU. Vyzývá proto Komisi, aby pomocí odpovídající nové strukturalizace zajistila cílové zaměření politiky obnovitelných surovin.

1.3

Prosazením nezávislosti přímých plateb v agrární reformě EU z Lucemburku 2003, nařízením o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), jakož i budoucím potvrzením cukrové řepy jako obnovitelné suroviny byly stanoveny důležité hranice pro širší pěstování v Evropě.

1.3.1

Prémie za pěstování energetických plodin by při přezkoumání v roce 2006 měla být upravena v následujících bodech:

1.4

Výbor očekává, že při rozdělování prostředků ze strukturálních fondů se plánuje také rozvoj tohoto hospodářského odvětví s vysokými podíly.

1.5

Výzkum a vývoj technologií pro obnovitelné suroviny byl v 6. rámcovém programu pro výzkum značně zanedbán. EHSV proto požaduje v 7. rámcovém programu pro výzkum vedle prostředků pro energii z biomasy konkrétní opatření pro vývoj obnovitelných surovin a příslušného využívání látek.. To vyžaduje značně vyšší finanční prostředky.

1.6

Výbor konstatuje, že v současné době není nabídka množství vyrostlých nebo dnes již vyrobitelných obnovitelných surovin omezujícím faktorem rozvoje. Zaostalý je stav zpracovatelských technologií v souvislosti s případnými tržními výrobky.

1.7

Výbor vítá akční plán pro biomasu EU. Lituje, že se nikdo nezabývá využitím látek, ale pouze energií z biomasy, a očekává zhodnocení akčního plánu i podnětů pro akční plány na národní a regionální úrovni.

1.7.1

Potenciál obnovitelných energií a obzvláště biomasy je na základě nedostatečných právních rámcových podmínek ve většině členských zemí nedostatečně využíván. Výbor proto vyzývá Komisi a Radu, aby zde vytvořily účinnější politiku.

1.8

EHSV se přímo vyslovuje pro formulaci cílů ze strany EU, co se týče podílu regenerativních zdrojů surovin. Navrhuje 4 × 25 do roku 2020, tj. po 25 % elektrický proud, teplo, palivo a nové materiály, jako např. kompozitní materiály, plasty vyztužené přírodními vlákny nebo další produkty oleochemie.

1.9

Výbor zdůrazňuje, že vytvoření a také realizace účinných opatření k uvedení na trh má pro všechny oblasti využití (elektrický proud, teplo, pohonné hmoty a využití látek) rozhodující význam. Příkladem úspěchu by mohly být zákony o dodávce energie některých členských států. Důležitá je pružná úprava, která by zajistila bezpečnost investic, poskytla podněty do nových technologií a zohlednila různé výchozí situace např. v oblasti technologie a degrese nákladů.

1.10

Z hlediska identifikace přístupů k politice a politických překážek se stanovisko zabývá různými dalšími body: právními předpisy o emisích, odpadech, nařízeními o obalech a starých vozidlech, daňovým právem, normováním a organizací trhu s přadnými rostlinami. V souvislosti s nařízením REACH k právním předpisům o chemikáliích se objevily nové možnosti pro procesy založené na biomase. Politické a administrativní překážky jsou v 25 členských státech v důsledku různých systémů a rozdílného provádění politik velmi různorodé. Výbor vyzývá Komisi, aby identifikovala politické překážky a předložila návrhy řešení.

1.11

Výbor formuluje pro oblast pěstování požadavky týkající se konkurence s ohledem na používání půdy pro potravinářské rostliny, energii, ekologickou bilanci a ochranu přírody, životního prostředí a krajiny. Navrhuje akreditační systém pro označování původu a zpracování výrobků.

1.12

Co se týče mezinárodního rozměru, zdůrazňuje toto stanovisko příležitosti EU v oblasti vývozu technologií. EHSV však pro mezinárodní obchod s biologickými zdroji energie požaduje pravidla způsobilosti Světové obchodní organizace (WTO). Musí zahrnovat zejména potravinovou suverenitu a ekologické a sociální normy.

1.13

Výbor se k akčnímu plánu biomasy Společenství vyjádří ve zvláštním stanovisku.

2.1

Cíle politiky EU: V souvislosti se znovuoživením Lisabonské strategie a kritérii udržitelnosti chybějí v následujících důležitých styčných bodech perspektivní podněty:

Toto stanovisko z vlastní iniciativy má v této věci stanovit důležité ukazatele z hlediska evropské občanské společnosti.

2.2

Definice: Obnovitelné suroviny jsou definovány jako produkty zemědělství, lesnictví a rybolovu, jež najdou využití v oblasti mimo oblast potravin resp. krmiv. Tematicky do této oblasti patří tedy všechno, co vzniká z fotosyntézy a následných životních procesů. Představují uloženou sluneční energii. Využití biomasy přitom může být látkové i energetické.

2.3

Historie: Produkce obnovitelných surovin patří vedle výroby potravin a krmiv k základním úkolům obhospodařování půdy. Vytlačování těchto zemědělských produktů začalo s průmyslovou revolucí. Produkty, jejichž základem je biomasa, významně nahradily petrochemické produkty teprve od poloviny 20. století. Na základě starých znalostí a s podporou nových technologií a kreativní vědy se dnes objevují nové mnohostranné možnosti využití v oblastech energetiky, farmacie, chemie, stavebního hospodářství a dopravy.

2.4

Celosvětový rámec politiky zdrojů: Národní hospodářství EU jsou příliš závislá na celosvětovém dovozu zdrojů energie a surovin. Rostoucí spotřeba a závislost na fosilních surovinách, jako například na ropě, zemním plynu, ale i uhlí, naráží na své hranice a má četné negativní důsledky.

2.4.1

Nedostatek inovačního rozvoje a investic pro nové využití surovin v průmyslových státech je výsledkem jednostranného politického zaměření. Vedle ekologických následných škod a globální změny klimatu jsou rizika v oblasti zahraniční politiky a politiky bezpečnosti dramatickými průvodními jevy závislosti na fosilních surovinách.

2.4.2

Následky globální změny klimatu, stoupající ceny energií a nedostatek účinných alternativních řešení jsou další rysy chybného vývoje, které mimo jiné způsobují chudobu v rozvojových zemích.

2.4.3

Dramatičnost klimatických změn, celosvětové potíže při provádění Kjótského protokolu, jakož i vysoká očekávání a omezené výsledky konference o ochraně klimatu v Montrealu jsou intenzivně rozebírány v dokumentech EHSV. Každý den jsou všude žádána nová řešení na evropské a mezinárodní úrovni.

2.5

Obnovitelné suroviny jsou trvale obnovujícím se zdrojem surovin a energie. Na základě pozitivní ekobilance mohou zmírňovat zatížení životního prostředí škodlivinami, zejména nahromadění CO2. Poskytují možnosti pro regionální hospodářské řetězce a řetězce vytváření hodnot. Přispívají k vytváření a udržení pracovních míst ve venkovských oblastech Evropy a mohou se zde i v dodavatelských a odběratelských oblastech zemědělství a lesního hospodářství stát motorem nové hospodářské dynamiky. Mohou uvolnit zemědělské osevní postupy, a přispět tak k biodiverzitě. Díky svému inovačnímu potenciálu nabízejí rozmanité možnosti použití a širokou látkovou základnu pro chemické výrobky.

2.6

Národní politiky v EU reagují na měnící se situaci surovin

Četné evropské země mají zákony o obnovitelné energii k dodávce regenerativně vyráběného elektrického proudu. V těchto případech bývá cena dodávky podle různých technických a ekonomických kritérií stanovena výš. Výsledkem je pak široká produkce, uvedení nových technologií na trh, snížení nákladů v důsledku bohatých provozních zkušeností a zlepšení technologií. Jak však mezi jiným vyplývá ze sdělení Komise, KOM(2005) 627 a 628, existuje v mnohých evropských zemích značná potřeba jednat s cílem poskytnutí účinných podnětů pro vývoj a uvedení na trh.

2.7

Celosvětové politiky: Obnovitelné suroviny hrají v různých kulturách a zemích, zvláště ve venkovských oblastech, stále významnější roli. K politickým a ekonomickým iniciativám patří například program zabývající se etanolem v Brazílii a pokusy s oříšky jatrofy (olejnina) v suchých oblastech Indie a Afriky. Existují však i tendence vývoje, které budí silné obavy: např. v jihovýchodní Asii a Jižní Americe, kde jsou ničeny oblasti lesů kvůli celosvětovému nárůstu poptávky po palivových olejích. Při tom nejsou nesmírně negativní jen bilance klimatických změn. Spojené státy americké plánují nové zaměření energetické politiky, které však mělo proběhnout již dávno. Do roku 2030 chtějí na základě biomasy vyrábět 20 % pohonných hmot a 25 % chemikálií. Prezident a Kongres se právě chystají prostřednictvím zákona o bezpečnosti energie uzákonit hospodářství využívající biomasu jako opěrný pilíř ekonomiky USA.

2.8

Obnovitelné suroviny v činnosti EU: V Evropské komisi se tímto tématem z různých úhlů pohledu zabývá více než 10 různých generálních ředitelství. Těžiště spočívá v GŘ pro zemědělství a v GŘ pro energii a dopravu. V této oblasti však pracují i GŘ pro podniky a průmysl, GŘ pro rozvoj, GŘ pro výzkum, GŘ pro regionální politiku, GŘ pro obchod, GŘ pro hospodářskou soutěž a GŘ pro daně a cla. Evropská agentura pro životní prostředí v Kodani přispívá významnou měrou.

2.8.1

Iniciativy EU pro rozvoj obnovitelných surovin:

Naposledy Komise dne 7. prosince 2005 zveřejnila:

Následující rozhodovací procesy evropských grémií jsou ve fázi rozpracování:

3.1

EHSV ale zdůrazňuje zásadní význam obnovitelného surovinového hospodářství v udržitelnosti národních ekonomik. Vidí také, že u základních zemědělských výrobků je dnes energetická hodnota vyšší než hodnota potravin nebo krmiv těchto výrobků. Nemá zde vzniknout diskuze o hodnotě, ale cena za energii dnes často diktuje úroveň na trhu, na níž jsou ceny za zemědělské výrobky na dolní hranici. V této souvislosti se v oblasti využití energie a látek otevírají nové alternativy a obzvláště nutnost rozvíjet a zavádět nové techniky.

3.2

Integrované využívání půdy: Výbor v zásadě uznává konkurenci mezi různými nároky na půdu z hlediska potravin, zajištění biologické rozmanitosti, ochrany přírody a životního prostředí, krmiv a nepotravinářských surovin. Tato konkurence je na regionální úrovni velmi různá a ude se velmi diferencovaně rozvíjet. Je také velmi rozdílná představa o tom, kolik ploch je pro tyto výrobky k dispozici.

3.2.1

Na základě nárůstu produktivity a snižující se spotřeby potravin se v EU očekává, že bude střednědobě k dispozici dalších 13,7 milionů ha ze 104 milionů ha orné půdy. K tomu lze přidat plochy, které nyní v rámci SZP leží ladem. Při stávající struktuře spotřeby co se týče zpracovaných produktů živočišného původu, je současně třeba velkého podílu evropské orné půdy pro výrobu krmiv.

3.2.2

Ale i z evropského hlediska je zemědělská plocha a plocha lesního hospodářství sotva postačující. Evropa je celosvětově největším dovozcem potravin a krmiv. EHSV sleduje celosvětový úbytek orné půdy se značnými obavami. Ročně celosvětově zmizí asi 7 milionů ha zemědělské užitné plochy. 25 % všech užívaných ploch je v ohrožení. V roce 1970 na obyvatele připadalo celosvětově ještě 0,18 ha orné půdy, dnes je to jen 0,11 ha. K tomu se řadí velká nejistota ohledně negativního celosvětového vývoje výnosů a výpadků ve výnosech v důsledku klimatických změn.

3.2.3

Výbor dochází k závěru, že vedle nárůstu výnosů je třeba věnovat velkou pozornost zejména účinnému využívání rostlin s obsahem lignocelulózy jako trav a dřeva a sdružených zemědělských výrobků jako například slámy. I nadále je nutno energeticky využívat vedlejší a zbytkové produkty z oběhu látek, např. kejdu v bioplynových zařízeních. Je třeba klást nové vysoké požadavky na rozvoj účinnějších technologií pro zpracování a konverzi. Zde spočívají v současné době největší výzvy, které se musí stát nedílnou součástí evropské politiky výzkumu a vývoje.

3.2.4

Výbor konstatuje, že nové přistupující země ze střední a východní Evropy disponují vysokým podílem zemědělských ploch. Zároveň do těchto zemí putuje velká část prostředků ze strukturálních fondů. Z tohoto důvodu zde jsou dobré předpoklady pro EU a národní politiky z hlediska stanovení investičních a inovačních podnětů týkajících se obnovitelných surovin. EHSV důrazně žádá, aby EU a obzvláště členské státy zajistily, aby prostřednictvím odpovídajících právních předpisů a cílů plánování byly významné prostředky ze strukturálních fondů použity na oblast obnovitelných surovin.

3.2.4.1

V některých členských státech nebyly v důsledku transformačního procesu obhospodařovány velké plochy zemědělské půdy. Vzhledem k tomu, že pro tyto plochy neplatí zpravidla žádné nároky na platbu ve smyslu SZP, poukazuje Výbor na horší konkurenční postavení při obhospodařování těchto ploch. Vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby se prověřilo cílené použití strukturálních fondů tak, aby tyto plochy byly v regionech využity pro tvorbu struktur a pracovních míst.

3.2.4.2

Prémie za pěstování energetických plodin (45 eur/ha) na 1,5 milionů ha, jak ji stanovily lucemburské závěry k agrární reformě EU (2003), bude přezkoumána už na konci roku 2006. EHSV vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu, zda je výše prémie dostatečná. Výbor považuje současné řízení o návrhu za příliš byrokratické a navrhuje naléhavé administrativní úpravy. O prémii za pěstování energetických plodin nelze v současnosti zažádat v nových přistupujících zemích, které si zvolily zjednodušený postup SZP (8 z 10 nových členských států). Výbor vyzývá k tomu, aby od konce roku 2006 byla v rámci úprav i těmto zemím dána možnost přístupu k plošné prémii. Co se týče její výše, měla by být přezkoumána zvláštní úprava pro oblasti, které z důvodu transformačního procesu nezískaly žádná platební práva.

3.3.1

Pro posílení regionální ekonomiky ve venkovských oblastech je podle názoru EHSV nezbytné, aby právě první fáze zpracování zůstaly pokud možno v regionu. Velký potenciál pro rozvoj a posílení regionů v této souvislosti poskytují decentrální technologie, aby tak na jedné straně snížily náklady na dopravu biogenních surovin a na druhé straně prostřednictvím regionálního zpracování a využití zvýšily vytváření hodnot v regionu. Díky takovým regionálním hospodářským koloběhům zůstanou pracovní místa v zemědělství zachována a budou vytvořena další pracovní místa v souvisejících dodavatelských a odběratelských oblastech.

3.3.1.1

Nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie o 5 % do roku 2010 by jen v oblasti biomasy vytvořil 250 000 až 300 000 nových pracovních míst převážně ve venkovských oblastech za předpokladu, že 70-90 % biomasy by se vyrábělo v Evropě. Počet vytvořených pracovních míst v souvislosti s biopalivy je 50 až 100krát větší než u fosilních paliv. Výroba elektřiny z biomasy vytvoří 10 až 20krát více pracovních míst. Výroba tepla dvakrát více. K tomu lze přidat velmi mnoho pracovních míst v oblasti přeměny a stavby nových vytápěcích systémů, takže v oblasti využití tepla se v mnoha regionech očekávají nejvyšší účinky. Zpráva MITRE Syntesis Report z roku 2003 udává za předpokladu odvážné surovinové strategie EU založené na obnovitelných energiích pouze v oblasti evropské patnáctky téměř 2,5 milionu dodatečných pracovních míst netto do roku 2020. Z toho se předpokládají asi dvě třetiny v oblasti biomasy. EHSV zdůrazňuje proto obrovský potenciál zaměstnanosti v oblasti biomasy, pokud bude vzhledem k předpokládaným vysokým nákladům provázen vhodnými motivačními opatřeními. Nutné je stanovit dynamicky se vyvíjející, ale spolehlivé rámcové podmínky.

3.3.1.2

Z těchto pozitivních perspektiv zaměstnanosti budou těžit i venkovské regiony. Na jedné straně vyvstává nová potřeba vysoce kvalifikovaných sil, obzvláště v oblasti vývoje a výzkumu. Tato potřeba dosahuje asi 400 000 pracovníků. Zároveň vzniká potřeba pracovních sil s nižší nebo malou počáteční kvalifikací. Celkově je nutné široké spektrum nových opatření v oblasti vzdělávání a kvalifikace pro výrobce a uživatele ve všech oblastech.

3.3.1.3

Současně Výbor konstatuje, že v oblasti výzkumu a vysokých škol, průmyslu, řemesel, zemědělství, veřejné správy, médií a spotřebitelů je nutné nabídnout více možností vzdělávání a odborné přípravy v oblasti obnovitelných surovin.

3.3.2

S ohledem na strukturální změny ve venkovských regionech, jako například v současné době v rámci reformy organizace trhu s cukrem, Výbor důrazně žádá, aby byly využity stávající řemeslné a průmyslové potenciály a orientovány rovněž na využití obnovitelných surovin. Pro nové zaměření nabízejí vhodný nástroj restrukturalizační fondy a pro nové využití lokalit jsou takovým vhodným nástrojem strukturální fondy EU. EHSV lituje, že využití prostředků z restrukturalizačního fondu není vázáno na inovační koncepce s dopadem na tvorbu pracovních míst v lokalitě.

3.4.1.1

Výbor se domnívá, že ve stavební oblasti je nutné dále vyvíjet četné nové možnosti využití dřeva. Tímto je zapotřebí se intenzivně zabývat i v rámci plánování lesního hospodářství. Přestože v uvedených oblastech využití již byla vyvinuta celá řada produktů až do způsobilosti pro jejich uvedení na trh, je třeba dále rozvíjet k tomu potřebnou technologii.

3.4.1.2

Výbor vidí v rámci provádění nařízení o chemikáliích nové výchozí body pro další vývoj chemie založené na biomase, která je teprve v počátcích, a vyžaduje tudíž intenzivní výzkum. Při zjišťování problematických látek v rámci procesu REACH je nutno vytvořit alternativy, a to by mohlo představovat slibnou oblast výzkumu obnovitelných surovin. Jen v Německu se již podíl obnovitelných surovin v chemickém průmyslu zvýšil od roku 1991 do roku 2005 z 8 % na 10,4 % (jen chemicko-farmaceutický průmysl, bez papírenského průmyslu a průmyslu zpracujícího přírodní vlákna).

3.4.1.3

Výbor při vývoji výrobkových řad na základě biomasy zdůrazňuje následující cíle:

3.4.1.4

Překážkou u různých výrobkových řad je v současné době ještě mnohdy nerealizovaná degrese nákladů. Důvodem jsou zde deficity v podporování výrobků a jejich zavádění na trh, jakož i příliš nízké náklady na výzkum a vývoj. Kromě toho jsou tyto suroviny v některých zemích navíc daňově znevýhodněné. Výbor proto v souvislosti s využíváním surovin navrhuje, aby se prostřednictvím vytvoření podmínek využívání, obdobně jako u pravidel dodávek elektřiny, dosáhlo rychleji konkurenceschopnosti na trhu.

3.4.2.1

Na rozdíl od oblasti elektřiny a paliv chybějí v oblasti tepla právní předpisy pro použití obnovitelné energie. Aby se zásobování teplem z biomasy podpořilo na evropské úrovni, požaduje Výbor další legislativní iniciativy k regenerativní výrobě a využití tepla. EHSV vychází z toho, že nařízení mohou, podobně jako u zákonů o dodávce energie, vyvolat příslušnou dynamiku provádění.

3.4.2.2

V současné době je na síť dálkového vytápění napojeno 56 mil. občanů EU, 61 % z nich v nových členských státech. EHSV požaduje, aby prostředky ze strukturálních fondů byly cíleně použity na rozšíření a sanaci těchto systémů na bázi obnovitelných surovin. Přitom je třeba podpořit zejména také využití společné výroby elektřiny a tepla.

3.4.2.3

Protože jsou investice do technologie vytápění, společné výroby elektřiny a tepla, dálkového vytápění a systémů zásobování dlouhodobé, Výbor považuje za nutné jednat hned a mnohem intenzivněji i ve starých zemích EU. Zde jsou vedle informací nezbytně nutné administrativní úpravy.

3.4.2.4

Rozdílné poměry v oblasti lesního a vlastnického práva v jednotlivých členských státech vedou k problémům jednotlivých domácností v přístupu k odpadnímu dřevu z lesů. Zde je nutné, obzvláště vzhledem k novým poptávkám, usilovat o nebyrokratická pravidla.

3.4.3.1

Kolem 30 % spotřeby energie EU připadá na dopravu. Rostlinný olej, biodiesel, etanol a syntetické pohonné látky z biomasy představují alternativy k ropě. EHSV bere na vědomí, že provádění směrnice o biologických palivech postupuje jen velmi pomalu. Cílem je tržní podíl 5,75 % do roku 2010, referenční hodnota 2 % v roce 2005 je ve srovnání s hodnotou menší než 1,4 % výrazně nižší. Výbor výslovně podporuje oblasti cílů, stanovené v programu Inteligentní energie pro Evropu (EIE), rozhodnutí 1230/2003/ES:

3.4.3.2

V současné době je v oblasti rozšíření evropské výroby etanolu v rámci jednání WTO požadováno, aby byly upraveny kontingenty na import etanolu. Jen tak může toto mladé hospodářské odvětví k náhradě benzínu dostat i v rámci EU perspektivu rozvoje.

3.4.3.3

Evropská komise i členské státy plánují nahradit pro podporu dovozu regenerativních pohonných látek nástroj daňového zvýhodnění pevnými kvótami příměsí. EHSV se obává, že pak budou mnohé právě realizované investice v tomto novém hospodářském odvětví ohroženy, a vyžaduje větší politickou spolehlivost. Dále zdůrazňuje, že právě nástroj daňového zvýhodnění v oblasti ekologických pohonných látek teprve umožní regionálně přizpůsobené investice.

3.4.3.4

I na základě nejpříznivějších prognóz lze nahradit maximálně 35 % stávající spotřeby pohonných látek někdy v budoucnu látkami rostlinného původu. U pohonných látek BTL druhé generace je, pokud se týče techniky a zralosti pro uvedení na trh, ještě významná potřeba rozvoje. U těchto prognóz je též nutno připomenout, že plochu lze jen jednou předurčit pro způsob využití. Výbor zdůrazňuje, že účinnější dopravní politika a značně nižší spotřeba pohonných látek musí zůstat prioritními cíly, aby mohla být zajištěna budoucnost našich národních ekonomik.

3.4.4.1

V následujících třech desetiletích se bude v Evropě muset nahradit kapacita elektráren řádově ve výši kolem 200 000 MW proudového výkonu. Znamená to investiční objem minimálně 200 miliard eur, a tím důležitou změnu směru pro budoucí energetickou základnu. Podle názoru Výboru je zde i příležitost dosáhnout prostřednictvím přizpůsobení velikosti elektráren větší společné výroby elektřiny a tepla. Tím lze energetickou účinnost významně zvýšit.

3.4.4.2

Doposud našly uplatnění na trhu s proudem jako biomasa především použité dříví, kejda, biologické odpady a další odpadové látky živočišného a rostlinného původu. Podíl biomasy na výrobě elektřiny roste jen pomalu. Bez většího využití biomasy nebudou dosaženy cíle stanovené směrnicí na podporu výroby elektrického proudu z obnovitelných zdrojů energie (ES 2001/77).

3.4.4.3

Protože v oblasti proudu existuje problém, systém zásobování proudem, mohou být pevné podmínky pro dodávky účinně upraveny. EHSV považuje následující úpravy za důležité: spolehlivost pro inovační investice, ceny za dodávky podle skutečných nákladů a odlišené podle přístupné technologie, pětileté zhodnocení k úpravě cen za napájení u nových investic s účinnějšími technologiemi, systém odměn za nové technologie, využití tepla a menší a tím regionálnější jednotky. Rozumný je také systém odměn podle použitých surovin. Výbor považuje za nutné uhradit na základě systému odměn především louky a pastviny a meziplodiny, sdružené produkty jako slámu, ale i využití vedlejších produktů, jako je pokrutina a výpalky.

3.4.5.1

Pokud jde o formulaci cílů, Výbor se domnívá, že by měl být formulován cíl 4 × 25 do roku 2020. S ohledem na budoucí využití biomasy to znamená, že 25 % zásobování elektrickým proudem, 25 % zásobování teplem, 25 % pohonných látek a 25 % látkových ropných výrobků jako jsou plasty bude pokryto z obnovitelných surovin a obnovitelných energetických zdrojů. Základem je dnešní spotřeba zdrojů fosilních surovin. I při novém zaměření na tyto cíle co se týče obnovitelných zdrojů, je účinné využití všech zdrojů rozhodující pro rozvoj národních ekonomik. Aby bylo těchto cílů obecně dosaženo, je značně vyšší energetická a látková účinnost v rámci Evropské unie bezpodmínečně nutná.

3.6.1.1

EHSV vítá, že Komise vytvořila akční plán Společenství pro biomasu. Na základě tohoto akčního plánu musely být formulovány národní/regionální plány. Monitorování je nezbytné pro dosažení cílů. Výbor vítá, že se akční plán zabývá velkým, nevyužitým potenciálem v oblasti tepla. Výbor ale lituje, že se akční plán pro biomasu věnuje jen energetickému využití biomasy. Proto požaduje, aby akční plán pro biomasu byl doplněn o oblast využití jako suroviny, aby podporoval výzkum podle nových oblastí využití a stimuloval informační, osvětovou a poradenskou činnost. V oblasti hospodářské politiky je nutné zahájit iniciativu k zakládání podniků v oblasti obnovitelných surovin, a posílit tak především malé a střední podniky, které mívají potíže se získáváním rizikovéhoý kapitálu. Výbor lituje, že se v akčním plánu nenavrhuje dostatečná úprava podmínek přístupu na trh, jež by pomohla čelit problémům světového obchodu.

3.6.1.2

Ve sdělení Komise Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, KOM(2005) 627, ze dne 7. prosince 2005 je uvedeno, že zejména v oblasti biomasy a bioplynu potenciály v důsledku nedostatečných právních rámcových podmínek ve většině evropských zemí zdaleka nebyly využívány. Systémy dodávky s cenami orientovanými podle nákladů se pro uvedení regenerativních energií na trh osvědčily jako velmi účinné. EHSV očekává, že Komise ze zprávy vyvodí důsledky ve formě rozsáhlých úkolů.

3.6.2.1

Výbor se domnívá, že v 7. rámcovém programu pro výzkum využití biomasy ještě není věnována dostatečná pozornost. Ve výzkumu energie i v oblasti látkového využití obnovitelných surovin je zapotřebí rozsáhlejších výzkumných programů. EHSV připomíná styčné body k dalším oblastem výzkumu, např. k výzkumu materiálů, chemickému výzkumu a nanotechnologii, kterými je nutné se zabývat. Přijetí nařízení REACH považuje za další motivaci k posílení výzkumných aktivit v oblasti chemie založené na biomase.

3.6.2.2

Bez Výborem požadované zásadní změny typických příkladů v novém rámcovém programu pro výzkum nebude nezbytný zvrat v oblasti surovin v EU možný. V současné době není nabídka množství obnovitelných surovin na plochu omezujícím faktorem. Ve vývoji zaostal spíše technologický stav techniky dalšího zpracování resp. konverzní techniky až k příslušnému tržnímu nebo zpracovatelskému výrobku. V této oblasti je nutno posílit výzkumné aktivity.

—

pro pěstování obnovitelných surovin platí tytéž zásady dobré odborné praxe jako pro výrobu potravin;

—

plochy musí i po pěstování nepotravinových surovin zůstat vhodné pro výrobu potravin v souladu s podmínkami stanovenými výše v odstavcích 3.2 až 3.2.3;

—

obnovitelné suroviny se mají pěstovat na plochách již využívaných pro zemědělské účely nebo ležících úhorem. Sem patří i plochy, které nejsou např. v důsledku transformace dočasně obhospodařovány. Pěstování obnovitelných surovin nesmí vést ke zmenšení trvalých travních porostů;

—

za účelem snížení přepravy, jejíž negativní dopad na životní prostředí je znám, je nutné se soustředit na výrobu regionálního resp. místního rozměru;

—

ekologicky cenné plochy je nutno zajistit pro ochranu životního prostředí a obhospodařovat je v rámci příslušných cílů;

—

upřednostňovat a pěstovat se musí především obnovitelné suroviny, které vykazují dobrou ekobilanci.

3.8.1

Zásobování všech skupin obyvatelstva potravinami musí mít ve všech zemích nejvyšší prioritu. Proto s ohledem na mezinárodní obchod Výbor požaduje, aby pěstování a export biologických zdrojů energie v žádném případě neohrozil zásobování země potravinami. Pravidla WTO se musí i v tomto bodě posoudit. Příslušné vlády musí být schopny určit nezbytné politické rámcové podmínky, které zemi zajistí jistotu obživy. Stejně tak vidí EHSV nutnost sociálních pracovních norem a ekologických standardů v netarifních pravidlech WTO pro mezinárodní obchod s obnovitelnými surovinami. Výbor podporuje zřízení mezinárodní agentury pro obnovitelné energie (IRENA) a vyžaduje více transparentnosti v mezinárodním hospodářství surovin.

3.8.2

EHSV zdůrazňuje, že hospodářství EU je závislé na rozvoji a vývozu inovačních technologií  (1). Inovační postupy a výrobky z obnovitelných surovin jsou základem toho, aby EU mohla v oblasti technologií budoucnosti zaujmout vedoucí postavení ve světovém obchodu. Politické rámcové podmínky pro rozvoj obnovitelných surovin mají proto z hlediska hospodářského rozvoje v Evropské unii centrální význam.