7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/9

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Dánska, který se týká období 2005 – 2010.

(2)

V průběhu posledního desetiletí dosáhl růst HDP v průměru 2 procenta a inflace do značné míry kopírovala vývoj inflace v eurozóně. Růst zaměstnanosti se v posledních letech zvýšil a nezaměstnanost se blíží nejnižší hodnotě za posledních deset let. Makroekonomický scénář, na němž se program zakládá, předpokládá reálný růst HDP ve výši 2,4 % v roce 2006 a průměrně 1,6 % po zbývající období pokryté programem. Zdá se, že při posouzení podle informací, které jsou v současné době k dispozici, se tento scénář jeví jako obezřetný, především pokud jde o míru růstu předvídanou v letech 2007 a 2008. Inflace předpokládaná v programu se jeví jako reálná.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 Rada podpořila rozpočtovou strategii představenou v roce 2004 v aktualizaci konvergenčního programu Dánska. Pokud jde o plnění rozpočtu v roce 2005, vycházelo se v aktualizovaném programu z roku 2004 na rok 2005 z přebytku veřejných financí ve výši 2,2 % HDP, současná aktualizace předpokládá v roce 2005 při podobném předpokladu růstu přebytek ve výši 3,6 %. Příjmy byly lepší, než se předpokládalo, a to včetně příjmů ze zdanění výnosů penzijních fondů a příjmů z těžby ropy a zemního plynu.

(4)

Program obecně sleduje modelovou strukturu a informační požadavky stabilizačních a konvergenčních programů uvedené v novém kodexu chování (2).

(5)

Cílem příslušné rozpočtové strategie je dosažení strukturálních přebytků v průměrné výši mezi 1,5 % a 2,5 % v průběhu programového období, což předpokládá značné snížení míry dluhu veřejných financí, aby se vytvořil řádný základ pro stárnutí obyvatelstva. Strategie vychází z omezování výdajů a jejím cílem je udržet roční růst reálné veřejné spotřeby ve výši 0,5 %, jakož i uplatňovat tzv. zmrazení daní a vyvážené rozpočtové požadavky místních správ. Aktualizace předpokládá, že se přebytek veřejných financí sníží z 3,6 % HDP v roce 2005 na 3,1 % v roce 2006 a 3,2 % v roce 2007 a bude se dále snižovat, až na konci programového období dosáhne 2,9 % HDP. Přebytky veřejných financí předpokládané touto aktualizací jsou podstatně vyšší než v předchozí aktualizaci, i když se předpokládá podobný růst HDP.

(6)

Střednědobým cílem programu je strukturální saldo (při zohlednění využití přechodného období pro provádění uvedeného rozhodnutí Eurostatu) ve výši mezi 1,5 % a 2,5 % HDP. Ze strukturálního hlediska (tj. z hlediska vyjádřeného v cyklicky očištěných údajích bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) přebytek klesá ze svého maxima 3,6 % HDP v roce 2005 na přibližně 2,75 % HDP v roce 2006 a poté opět posílí na 3,25 % HDP. Vypočítané uvolnění v roce 2006 o 0,8 procentního bodu HDP však odráží normalizaci daňových příjmů z penzijních fondů, které byly v roce 2005 výjimečně vysoké. Strukturální přebytek, očištěný o dočasně vyšší příjmy v roce 2005, je v podstatě v období 2005 až 2006 beze změny.

(7)

Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 0,5 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Pokud jde o přiměřenost, je střednědobý cíl programu v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II (mechanismus směnných kursů) v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je výrazně náročnější, než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu. Program vysvětluje, že střednědobý cíl je stanoven na vyšší úrovni, než požaduje Pakt, aby představoval řádný základ pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí prostřednictvím rychlého snižování zadlužení.

(8)

Výsledkem je, že se rizika spojená s rozpočtovými výhledy uvedenými v aktualizaci zdají být omezená, především protože růst HDP může být vyšší, než se očekává, a to hlavně díky odhadovanému nízkému růstu HDP v letech 2007 a 2008, vyplývajícímu z postupného odstraňování výstupní mezery podle odhadu dánských orgánů. Růst HDP a rozpočtový výsledek by tedy v těchto letech mohly být lepší, než předpokládá program. Nepříznivé riziko představuje vzhledem k dosavadním smíšeným výsledkům splnění cíle spočívajícího v omezení růstu reálné veřejné spotřeby.

(9)

S ohledem na toto posouzení rizik se stav rozpočtu uvedený v programu jeví jako dostatečný pro dosažení střednědobých cílů programu v průběhu programového období. Poskytuje navíc dostatečnou rezervu proti překročení tříprocentní prahové hodnoty schodku při každoročních běžných makroekonomických výkyvech. Stav fiskální politiky uvedený v programu je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, protože není v hospodářsky příznivém období procyklický – náležitě zohledňuje výjimečně vysoké příjmy z daně z výnosů z důchodů a z těžby ropy a zemního plynu, které přispívají k odhadovanému přebytku na rok 2005 – což je důležité, vzhledem k cyklickému stavu dánské ekonomiky. Nová klasifikace penzijních fondů druhého pilíře z jara 2007 (kdy skončí přechodné období pro provedení příslušného rozhodnutí Eurostatu z března 2004) každoročně sníží dánský přebytek přibližně o 1 % HDP, ale věcně by neměla toto hodnocení změnit.

(10)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 hodnoty 36 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry dluhu o 14 procentních bodů v období pokrytém programem.

(11)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Dánsku hrozí jen malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnutí obyvatelstva vzhledem solidnímu stavu dánských veřejných financí a za předpokladu, že plánovaná zaměstnanost vzroste a že bude dosaženo nízkého růstu veřejné spotřeby, což vyžaduje další reformy trhu práce a obezřetnost v oblasti výdajů. Strategie učinit udržitelnost centrálním bodem fiskální politiky, včetně umírněných výdajů na penzijní systém a zahrnutí akumulace aktiv, pozitivně přispívá k dlouhodobým výhledům na veřejné finance. Stav veřejných financí, který je v současné době příznivý, přispívá k financování očekávaného dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet a střednědobé rozpočtové plány jsou konsistentní s udržitelností veřejných financí (3).

(12)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou ve velké míře v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2010. Dánsko především plní své střednědobé cíle. Nebyla však stanovena nová opatření k dosažení celkového zvýšení zaměstnanosti v přibližné výši 2 % pracovně činného obyvatelstva do roku 2010.

(13)

Program vnitrostátní reformy Dánska předložený dne 26. října 2005 v souvislosti s obnovenou lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost klade důraz na zlepšení nabídky pracovních sil k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zlepšení účinnosti veřejného sektoru. Rozpočtové dopady tohoto programu vnitrostátní reformy se plně odráží do rozpočtových výhledů stabilizačního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci vnitrostátního programu reforem.