Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2005/281/09

Věc C-301/05 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 28. července 2005 (fax ze dne 27. července 2005) proti rozsudku vydanému dne 8. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (čtvrtým senátem) ve věci T-315/03, Hans-Peter Wilfer v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Úř. věst. C 281, 12.11.2005, pp. 4–5 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

12.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 281/4


Kasační opravný prostředek podaný dne 28. července 2005 (fax ze dne 27. července 2005) proti rozsudku vydanému dne 8. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (čtvrtým senátem) ve věci T-315/03, Hans-Peter Wilfer v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-301/05 P)

(2005/C 281/09)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 28. července 2005 (fax ze dne 27. července 2005) opravný prostředek podaný Hansem-Peterem Wilferem, zastoupeným A. Kockläunerem, Kanzlei Meissner, Rechtsanwalt, Bolte & Partner, Widenmayerstraße 48, D-80538 Mnichov, Německo, proti rozsudku vydanému dne 8. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (čtvrtým senátem) ve věci T-315/03, Hans-Peter Wilfer v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory).

Účastník řízení podávající opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

zrušil v plném rozsahu první bod výroku rozsudku vydaného dne 8. června 2005 Soudem prvního stupně ve věci T-315/03 (1) a změnil druhý a třetí bod výroku tohoto rozsudku v tom smyslu, že OHIM se ukládá uhradit vlastní náklady řízení a zaplatit všechny náklady řízení navrhovatele;

2.

uložil OHIM uhradit také další náklady řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel se na podporu svého opravného prostředku proti uvedenému rozsudku dovolává jednak vady v řízení a jednak porušení práva Společenství Soudem prvního stupně:

1.

Podle navrhovatele Soud – co se týče otázky, zda a eventuelně do jaké míry se může patentový zástupce účastnit na zastupování žalobce – nesprávně vyložil článek 19 Statutu Soudního dvora. V souladu s tímto ustanovením zahrnuje pojem „advokát“ (Anwalt) také patentového zástupce (Patentanwalt) v rozsahu, v němž jim jejich právní řád umožňuje zastupovat účastníka řízení před soudem a pokud jim jejich vnitrostátní právní řád poskytuje v právním systému postavení, které je na základě práv a povinností, které jsou jim svěřeny, srovnatelné s postavením advokáta (Rechtsanwalt).

2.

Navrhovatel uplatňuje, že – při posouzení otázky, zda a eventuelně do jaké míry mělo být v rámci tohoto řízení zohledněno osvědčení o zápisu americké ochranné známky ROCKBASS č. 76/302 601 a podání žalobce obsahující nové argumenty a důkazy – Soud porušil dosah zásady přezkumu z moci úřední uvedené v článku 74 nařízení č. 40/94, jakož i nesprávně použil čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení.

3.

Navrhovat tvrdí, že – co se týče významu a gramatické struktury názvu ROCKBASS – Soud zkreslil a překroutil skutečnosti, které byly uplatněny. Soud nepřihlédl k tomu, že název ROCKBASS je mimořádně složitý a rovněž nepřihlédl k tomu, že dotčený název může být výsledkem velkého množství různých gramatických kombinací. Vzhledem k tomu, že Soud neodůvodnil toto zkreslení skutečností, nesplnil kromě toho svou povinnost uvést odůvodnění.

4.

Navrhovatel tvrdí, že Soud zkreslil a eventuálně překroutil skutečnosti, které byly uplatněny ohledně samostatného užívání, jehož předmětem mohou být výrobky ve třídě 9 a 18 ve vztahu k požadovaným výrobkům v třídě 15, a protože v tomto ohledu neposkytl srozumitelné odůvodnění, nesplnil také tímto svou povinnost uvést odůvodnění.

5.

Podle navrhovatele Soud – co se týče otázky, zda přihlašovaná ochranná známka ROCKBASS je přímo popisná ohledně všech výrobků uvedených v žádosti o zápis – nesprávně použil čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94. Přitom se nesprávně opřel o porozumění průměrného zaujatého pozorovatele – namísto přihlédnutí k porozumění nezaujatého průměrného pozorovatele – a pro posouzení této otázky se opřel pouze o nepodstatné a z pohledu dotčené veřejnosti vzdálené charakteristiky.


(1)  Úř. věst. C 193, s. 26.


Top