This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C2005/182/43
Case C-185/05: Action brought on 26 April 2005 by the Commission of the European Communities against the Italian Republic
Věc C-185/05: Žaloba podaná dne 26. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Italské republice
Věc C-185/05: Žaloba podaná dne 26. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Italské republice
Úř. věst. C 182, 23.7.2005, pp. 23–24
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
|
23.7.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 182/23 |
Žaloba podaná dne 26. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Italské republice
(Věc C-185/05)
(2005/C 182/43)
Jednací jazyk: italština
Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 26. dubna 2005 žaloba směřující proti Italské republice podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou B. Schimou a F. Amatem, členy právní služby Komise.
Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
1. |
určil, že: Italská republika tím, že zachovává v platnosti čl. 9 odst. 3 a 4 vládního nařízení s mocí zákona č. 344 z roku 1999, podle kterého provozovatel závodu, ve kterém se nacházejí nebezpečné látky, může zahájit činnost, aniž by orgán, který se musí vyjádřit k bezpečnostní zprávě, provozovateli výslovně sdělil závěr svého prošetření bezpečnostní zprávy, zachovává v platnosti čl. 21 odst. 3 vládního nařízení s mocí zákona č. 344 z roku 1999, podle kterého, jestliže opatření přijatá provozovatelem za účelem prevence a zmírnění důsledků závažných havárií mají vážné nedostatky, příslušný orgán není povinen zakázat zahájení činnosti, nepřijala závazný právní předpis, který by stanovil, že kontroly umožňují plánovité a systematické vyšetření technických, organizačních a řídicích systémů používaných v dotčeném závodě pro zajištění toho, aby provozovatel mohl prokázat, že přijal vhodná opatření v souvislosti s činnostmi prováděnými v závodě k zabránění závažným haváriím a pro zajištění toho, aby provozovatel mohl prokázat, že zajistil vhodné prostředky pro omezení důsledků závažných havárií na pracovišti i mimo pracoviště, a nepřijala právní předpis, který by stanovil, že kontroly zaručují, že údaje a informace obsažené v bezpečnostní zprávě a ve všech ostatních předložených zprávách spolehlivě odrážejí podmínky v závodě, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 9 odst. 4, čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 první, druhé a třetí odrážky směrnice 98/82 (1); |
|
2. |
uložil Italské republice náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek stanoví, že provozovatel závodu, ve kterém se nacházejí nebezpečné látky, je povinen předkládat příslušnému orgánu bezpečnostní zprávu. Italská republika provedla směrnici vládním nařízením s mocí zákona č. 334 ze dne 17. srpna 1999.
Komise především uvádí, že ve smyslu čl. 9 odst. 4 směrnice provozovatel nemůže zahájit činnost při neexistenci výslovného povolení příslušného orgánu.
Vládní nařízení s mocí zákona nicméně provozovateli umožňuje zahájit činnost bez toho, aniž by příslušný orgán výslovně sdělil závěr svého prošetření bezpečnostní zprávy.
Jak vyplývá z čl. 17 odst. 1 směrnice, příslušný orgán má povinnost zakázat činnost, jestliže opatření přijatá provozovatelem za účelem prevence a zmírnění důsledků závažných havárií mají vážné nedostatky.
Nicméně se jeví, že vládní nařízení s mocí zákona příslušnému orgánu tuto povinnost neukládá.
Konečně ve smyslu čl. 18 odst. 1 směrnice musejí členské státy přijmout závazný právní předpis, který stanoví kontroly, jež umožňují plánovité a systematické vyšetření technických, organizačních a řídicích systémů používaných v dotčeném závodě pro zajištění toho, aby provozovatel mohl prokázat, že přijal vhodná opatření v souvislosti s činnostmi prováděnými v závodě k zabránění závažným haváriím a pro zajištění toho, aby provozovatel mohl prokázat, že zajistil vhodné prostředky pro omezení důsledků závažných havárií na pracovišti i mimo pracoviště. Mimoto stále ve smyslu čl. 18 odst. 1 směrnice musejí členské státy přijmout právní předpis, který stanoví, že kontroly zaručují, že údaje a informace obsažené v bezpečnostní zprávě a ve všech ostatních předložených zprávách spolehlivě odrážejí podmínky v závodě.
Vládní nařízení s mocí zákona nicméně tato ustanovení neprovedlo, avšak se omezilo na odvolání se na pozdější prováděcí nařízení, které nebylo doposud přijato.
Ve smyslu výše uvedeného Komise tudíž uvádí, že Italská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 9 odst. 4, čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 první, druhé a třetí odrážky směrnice.
(1) Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13.