28.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 132/5

1.

Článek 22 odst. 1 písm. a) bod i) a písm. c) bod i) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a čl. 22 odst. 1 a 3 nařízení Rady č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71 ve zněních aktualizovaných nařízením Rady (EHS) č. 2001/83 ze dne 2. června 1983, musejí být vykládány tak, že příslušná instituce, která vydáním formuláře E 111 nebo E 112 souhlasila s tím, aby byl jeden z jejich pojištěnců léčen v jiném členském státě, než je příslušný členský stát, je vázána nálezy o nezbytnosti naléhavé léčby životní důležitosti, provedenými v průběhu platnosti formuláře lékaři schválenými institucí členského státu pobytu, jakož i rozhodnutím těchto lékařů, přijatým během této doby na základě uvedených nálezů a stavu lékařských poznatků v daném okamžiku, o převozu dotčené osoby do nemocničního zařízení v jiném státě, byť by se jednalo o třetí stát. Nárok pojištěnce na věcné dávky poskytované na účet příslušné instituce nicméně podléhá v takové situaci v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. a) bodu i) a písm. c) bodu i) podmínce, že instituce členského státu pobytu je podle jí uplatňovaných právních předpisů povinna poskytovat osobě, která je u ní pojištěna, věcné dávky odpovídající takovému léčení.

Za těchto okolností není příslušná instituce oprávněna požadovat návrat dotčené osoby do příslušného členského státu k tomu, aby tam tato osoba podstoupila lékařské vyšetření, ani ji nechat vyšetřit v členském státě pobytu ani podmínit uvedené nálezy a rozhodnutí svým schválením.

2.

V případě, že lékaři schválení institucí členského státu pobytu zvolili z důvodu životně důležité naléhavosti a s přihlédnutím k lékařským poznatkům v daném okamžiku převoz pojištěnce do nemocničního zařízení na území třetího státu, je třeba čl. 22 odst. 1 písm. a) bod i) a písm. c) bod i) nařízení č. 1408/71 vykládat tak, že léčení poskytnuté v posledně uvedeném státu je hrazeno institucí členského státu pobytu podle jí uplatňovaných právních předpisů za stejných podmínek, které se vztahují na pojištěnce podléhající těmto právním předpisům. Pokud jde o léčení patřící mezi dávky upravené právními předpisy příslušného členského státu, nese pak náklady takto poskytnutých dávek instituce tohoto posledně uvedeného státu, přičemž náhradu nákladů členského státu pobytu provede za podmínek stanovených v článku 36 nařízení č. 1408/71.

Jestliže léčebná péče poskytnutá v zařízení nacházejícím se ve třetím státě nebyla hrazena institucí členského státu pobytu, ale je prokázáno, že dotyčná osoba měla nárok na to, aby instituce členského státu pobytu uhradila náklady lékařské péče poskytnuté ve třetím státě a uvedená poskytnutá péče patří mezi dávky upravené právními předpisy příslušného členského státu, je povinností příslušné instituce nahradit přímo této osobě nebo jejím právním nástupcům náklady na toto léčení tak, aby byla zaručena úroveň hrazení nákladů rovnocenná té, kterou by uvedená osoba získala, pokud by se uplatnila ustanovení čl. 22 odst. 1 nařízení č. 1408/71.