—

za Argos Supply Trading BV J. A. G. Winkelsem a O. R. L. Geminem, belastingadviseurs,

—

za nizozemskou vládu M. Bulterman a B. Koopman, jako zmocněnkyněmi,

—

za řeckou vládu K. Nasopoulou a K. Karavasili, jako zmocněnkyněmi,

—

za Evropskou komisi L. Grønfeldt, H. Kranenborgem a A. Lewisem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 148 písm. c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 19; Zvl. vyd. 02/04, s. 307, dále jen „celní kodex“).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Staatssecretaris van Financiën (státní tajemník ministerstva financí, Nizozemsko) a společností Argos Supply Trading BV (dále jen „Argos“) ve věci zamítnutí žádosti této společnosti nizozemskými celními orgány o povolení k využití režimu pasivního zušlechťovacího styku.

3

Nařízení Rady (EHS) č. 2473/86 ze dne 24. července 1986 o režimu pasivního zušlechťovacího styku a systému prosté výměny (Úř. věst. 1986, L 212, s. 1) obsahovalo ustanovení použitelná na režim pasivního zušlechťovacího styku až do vstupu celního kodexu v platnost. První bod odůvodnění uvedeného nařízení uváděl:

„vzhledem k tomu, že v rámci mezinárodní dělby práce četné podniky ve Společenství využívají režim pasivního zušlechťovacího styku, tedy vývozu zboží za účelem jeho opětovného dovozu po zpracování, opracování nebo opravě; že využití tohoto režimu je odůvodněno hospodářskými nebo technickými důvody“.

4

Ode dne 1. května 2016 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. 2013, L 269, s. 1, a oprava, Úř. věst. 2013, L 287, s. 90), nahradilo celní kodex. Vzhledem k době rozhodné z hlediska skutkového stavu ve věci v původním řízení se na projednávanou věc použije celní kodex.

5

Třetí a čtvrtý bod odůvodnění celního kodexu uváděly:

„vzhledem k tomu, že vycházeje z myšlenky vnitřního trhu, musí tento kodex obsahovat obecná pravidla a postupy, které zajistí uplatnění sazebních a ostatních opatření zaváděných na úrovni Společenství v rámci obchodu se zbožím mezi [Evropskou unií] a třetími zeměmi, a to včetně opatření v oblasti zemědělské a obchodní politiky zohledňujících požadavky těchto společných politik;

vzhledem k tomu, že je žádoucí stanovit, že používáním tohoto kodexu nejsou dotčeny zvláštní předpisy přijaté v jiných oblastech; že tato zvláštní pravidla mohou existovat nebo být zavedena mimo jiné v souvislosti s právní úpravou zemědělství, statistiky, obchodní politiky nebo vlastních zdrojů.“

6

Článek 84 celního kodexu stanovil, že „režim s hospodářským účinkem“ se použije v článcích 85 až 90 tohoto kodexu a rozumějí se jím zejména přepracování pod celním dohledem a pasivní zušlechťovací styk.

7

Podle čl. 85 tohoto kodexu lze zboží propustit do celního režimu s hospodářským účinkem jen na základě povolení celních orgánů.

8

Článek 133 téhož kodexu stanovil:

„Povolení [k přepracování pod celním dohledem] je možno udělit pouze

[...]

9

Článek 145 celního kodexu stanovil:

„1.   [...] umožňuje režim pasivního zušlechťovacího styku, aby zboží Společenství bylo dočasně vyvezeno z celního území [Unie] za účelem podrobení zušlechťovacím operacím a aby výrobky vzniklé z těchto operací byly propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla.

[...]

3.   Následujícími výrazy se rozumí:

[...]“

10

Článek 148 tohoto kodexu stanovil:

„Povolení [k pasivnímu zušlechťovacímu styku] může být uděleno pouze

[...]

11

Článek 151 odst. 1 uvedeného kodexu stanovil:

„Úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla podle článku 145 spočívá v tom, že se od částky dovozního cla na zušlechtěné výrobky propuštěné do volného oběhu odečte částka dovozního cla, které by bylo ke stejnému dni použitelné na dočasně vyvážené zboží v případě, že by bylo dovezeno na celní území Společenství [Unie] ze země, v níž byla provedena zušlechťovací operace nebo poslední zušlechťovací operace.“

12

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení č. 2913/92 (Úř. věst. 1993, L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3) bylo zrušeno prováděcím nařízením Komise (EU) č. 2016/481 ze dne 1. dubna 2016 (Úř. věst. 2016, L 87, s. 24) s účinností ode dne 1. května 2016. Vzhledem k době rozhodné z hlediska skutkového stavu ve věci v původním řízení se na uvedený případ nadále použije nařízení č. 2454/93, ve znění nařízení Komise (ES) č. 993/2001 ze dne 4. května 2001 (Úř. věst. 2001, L 141, s. 1; Zvl. vyd. 02/11, s. 286) (dále jen „prováděcí nařízení“).

13

Kapitola 6 hlavy III prováděcího nařízení nadepsaná „Režimy s hospodářským účinkem“ se vztahovala na režim pasivního zušlechťovacího styku. Článek 585 této kapitoly uvedeného nařízení stanovil:

„1.   Pokud neexistují ukazatele svědčící o opaku, nepovažují se zásadní zájmy zpracovatelů Společenství za vážně ohrožené.

[...]“

14

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 (Úř. věst. 2007, L 286, s. 1), obsahuje hlavu 22 nadepsanou „Nápoje, lihoviny a ocet“. Tato hlava obsahuje zejména podpoložku 2207 10 00, která zní „Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu 80 % obj. nebo více“. Zboží zařazené pod toto číslo podléhá clu ve výši 19,20 eur za hektolitr, což odpovídá odvodu ve výši přibližně 40 % z jeho hodnoty.

15

Podpoložka 3824 90 97, která zní „Ostatní“, je zahrnuta v kapitole 38 této kombinované nomenklatury nadepsané „Různé chemické výrobky“. Cla použitelná na zboží stanovené v této podpoložce dosahují výše 6,5 % z jeho hodnoty.

16

V souladu s podpoložkami 2710 11 25 až 2710 11 90 zahrnutými v hlavě 27 zmíněné kombinované nomenklatury, nadepsané „Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky“, všechno zboží odpovídající znění „Motorový benzin“ podléhá odvodu ve výši 4,7 % z jeho hodnoty.

17

Dne 30. června 2008 podala Argos k nizozemským celním orgánům žádost podle článku 85 celního kodexu za účelem povolení k využití režimu pasivního zušlechťovacího styku. Tato společnost zamýšlela propustit do tohoto režimu benzín pocházející ze Společenství, určený k vývozu za účelem přimíšení do bioethanolu pocházejícího ze třetího státu, který nebyl v Unii propuštěn do volného oběhu. Tímto smíšením v poměru přibližně 15 jednotek benzínu k 85 jednotkám bioethanolu by Argos získala ethanol 85 (dále jen „E85“), biopalivo použitelné v určitých upravených vozidlech, tzv. vozidlech na „flex fuel“.

18

Podle této žádosti plánovala Argos provést zmíněné smíšení na volném moři. Benzín a bioethanol měly být naloženy v nizozemském přístavu na palubu lodi ve dvou nádržích oddělených dělicí stěnou. Po vyplutí uvedené lodi, v okamžiku, kdy by se nacházela mimo teritoriální vody Unie, měla být tato dělicí stěna odstraněna tak, aby se obě složky smísily působením vln, které měly tento proces stimulovat. Následně se měla loď vrátit do Nizozemska.

19

Takto získaný E85 měl být poté celnímu orgánu navržen k propuštění do volného oběhu v Unii a měl podléhat clu odpovídajícímu tomuto produktu ve výši 6,5 % jeho hodnoty. V tomto rámci mělo použití režimu pasivního zušlechťovacího styku společnosti Argos umožnit to, aby využila snížení tohoto cla o částku odpovídající clu se sazbou 4,7 % z jeho hodnoty, které by bylo v ten samý den použitelné na benzín pocházející ze Společenství, kdyby byl dovezen z místa, kde byl smíšen, a propuštěn do volného oběhu v Unii.

20

Nizozemské celní orgány předložily Evropské komisi žádost společnosti Argos, aby přezkoumala, zda byly splněny hospodářské podmínky, kterými čl. 148 písm. c) celního kodexu podmiňuje udělení povolení k využití režimu pasivního zušlechťovacího styku. Komise poté požádala o stanovisko k této žádosti výbor pro celní kodex (dále jen „výbor“).

21

Výbor měl za to, že žádost společnosti Argos o využití tohoto režimu musí být zamítnuta z důvodu, že uvedené podmínky nebyly splněny. Tento závěr byl přijat na základě argumentů přednesených Komisí na zasedání výboru konaného dne 11. listopadu 2009. V průběhu zmíněného zasedání tento orgán tvrdil, že dovoz velkého množství E85 do Unie by vážně ovlivnil zásadní zájmy výrobců bioethanolu ve Společenství. Dovezený E85 by totiž byl přímým konkurentem bioethanolu Společenství, neboť E85 sestává převážně z bioethanolu. Podle Komise bioethanolový průmysl přitom ve Společenství čelí stavu nadměrné kapacity.

22

Rozhodnutím ze dne 13. dubna 2010 nizozemské celní orgány s odkazem na tyto argumenty žádost společnosti Argos zamítly. Tato společnost tedy podala žalobu proti tomuto zamítavému k Rechtbank Haarlem (soud v Haarlemu, Nizozemsko); tento soud žalobě nevyhověl.

23

Argos podala proti rozhodnutí Rechtbank Haarlem (soud v Haarlemu) odvolání ke Gerechtshof te Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu, Nizozemsko). Rozhodnutím ze dne 3. října 2013 tento soud zrušil rozhodnutí prvního stupně zejména s přihlédnutím k tomu, že za účelem prokázání, zda byly v projednávaném případě splněny hospodářské podmínky, na které je vázáno využití režimu pasivního zušlechťovacího styku, bylo třeba posoudit, zda by zpracování benzínu ze Společenství na E85 v režimu pasivního zušlechťovacího styku vedlo k poškození zásadních zájmů výrobců E85 ve Společenství, a nikoli výrobců bioethanolu ve Společenství. Podle uvedeného soudu vzhledem k tomu, že nizozemské celní orgány neměly k dispozici informace nasvědčující tomu, že by využití požadovaného režimu vedlo k poškození zájmů výrobců E85 ve Společenství, měly považovat zmíněné hospodářské podmínky v souladu s domněnkou uvedenou v čl. 585 odst. 1 prováděcího nařízení za splněné. Státní tajemník pro finance posléze podal kasační opravný prostředek k Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska).

24

Tento soud má za to, že výsledek kasačního opravného prostředku závisí na výkladu pojmu „zpracovatelé ve Společenství“ uvedeném v čl. 148 písm. c) celního kodexu, a přesněji otázky, zda tento pojem může zahrnovat výrobce bioethanolu ve Společenství.

25

Uvedený soud má pochybnosti zvláště o tom, zda je třeba odpověď Soudního dvora v rozsudku ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods (C‑11/05, EU:C:2006:312), týkající se režimu přepracování pod celním dohledem, obdobně vztáhnout na režim pasivního zušlechťovacího styku. Z tohoto rozsudku vyplynulo, že v rámci přezkumu dodržení hospodářských podmínek, na které je vázáno využití posledně uvedeného režimu, musí být vzaty v úvahu jak hospodářské zájmy výrobců hotového výrobku ve Společenství získaného po přepracování, tak hospodářské zájmy výrobců surovin ve Společenství použitých při tomto přepracování.

26

Za těchto podmínek se Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Má být pojem ‚zpracovatelé ve Společenství‘ uvedený v čl. 148 písm. c) celního kodexu vykládán v rámci posuzování hospodářských podmínek požadovaných pro režim pasivního zušlechťovacího styku v tom smyslu, že zahrnuje i výrobce surovin či meziproduktů ve Společenství, které jsou totožné se surovinami či meziprodukty, které jsou zpracovávány jako zboží, které není zbožím Společenství, v procesu zušlechťování?“

27

Zaprvé Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska) v předkládacím rozhodnutí uvedl, že za takových skutkových okolností věci v původním řízení, které konstatoval Gerechtshof te Amsterdam (Odvolací soud v Amsterdamu), se žádná informace nejeví tak, že by využití režimu pasivního zušlechťovacího styku požadované společností Argos ovlivnilo zásadní zájmy výrobců E85 ve Společenství.

28

Komise má proto pochybnosti o tomto předpokladu a v podstatě tvrdí, že využití tohoto režimu by ovlivnilo jak zásadní zájmy výrobců bioethanolu ve Společenství, tak výrobců E85 ve Společenství. To vyplynulo zvláště ze zápisu ze zasedání výboru ze dne 11. listopadu 2009 zmíněného v bodě 21 tohoto rozsudku. Podle Komise předběžná otázka nemá smysl za předpokladu, že by bylo připuštěno, že využití uvedeného režimu by ovlivnilo rovněž zásadní zájmy výrobců E85 ve Společenství.

29

Je-li úmyslem Komise zpochybnit skutkový rámec věci v původním řízení, jak vyplývají z předkládacího rozhodnutí, je třeba připomenout, že v souvislosti s postupem uvedeným v článku 267 SFEU založeným na jasné dělbě činností mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem spadá posouzení skutkových okolností věci do pravomoci vnitrostátního soudu. Soudní dvůr je tedy oprávněn rozhodovat pouze o výkladu nebo platnosti právního předpisu Unie, a to na základě skutečností, které mu sdělil vnitrostátní soud (viz zejména rozsudek ze dne 16. července 1998, Dumon a Froment, C‑235/95, EU:C:1998:365, bod 25).

30

Soudnímu dvoru tedy nepřísluší posuzovat, zda ve věci v původním řízení mohlo využití pasivního zušlechťovacího styku požadované společností Argos ovlivnit zásadní zájmy výrobců E85 ve Společenství, či nikoliv. Naproti tomu přísluší Soudnímu dvoru odpovědět na otázku předkládajícího soudu vycházející z předpokladu, který považoval za prokázaný, podle kterého zájmy výrobců nebyly ovlivněny.

31

Zadruhé, pokud jde o argument řecké vlády, podle kterého se režim pasivního zušlechťovacího styku nepoužije na zušlechťovací operace vykonané na volném moři, jelikož čl. 151 odst. 1 celního kodexu vyžaduje, aby se takové operace prováděly na určitém „území“, je třeba konstatovat, jak učinil generální advokát v bodech 46 až 49 svého stanoviska, že s ohledem zejména na znění článku 145 uvedeného kodexu, se tento režim použije, když se zmíněné operace provádějí mimo celní území Unie. V této souvislosti nemůže skutečnost, že se operace zamýšlené společností Argos ve věci v původním řízení měly provádět na volném moři, zabránit použití ustanovení celního kodexu, která se vztahují na tento celní režim s hospodářským účinkem.

32

Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je to, zda čl. 148 písm. c) celního kodexu musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci žádosti o povolení k využití režimu pasivního zušlechťovacího styku za účelem posouzení, zda byly splněny hospodářské podmínky, na které je vázáno využití tohoto režimu, je třeba vzít v úvahu nejen zásadní zájmy výrobců výrobků podobných hotovým výrobkům ve Společenství, které jsou výsledkem předpokládaných zušlechťovacích operací, ale rovněž zásadní zájmy výrobců výrobků podobných surovinám nebo meziproduktům, které nejsou zbožím Společenství, ve Společenství, které jsou určeny k zapracování do zboží Společenství dočasně vyváženého během těchto operací.

33

Podle názoru tohoto Soudu je třeba zejména zjistit, zda je odpověď Soudního dvora v rozsudku ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods (C‑11/05, EU:C:2006:312, bod 52), týkající se režimu přepracování pod celním dohledem, použitelná na režim pasivního zušlechťovacího styku. V tomto rozsudku totiž Soudní dvůr rozhodl, že v rámci posuzování hospodářských podmínek stanovených v čl. 133 písm. e) celního kodexu k využití přepracování pod celním dohledem, je třeba vzít v úvahu nejen trh s hotovými výrobky, ale rovněž ekonomickou situaci na trhu se surovinami používanými pro jejich výrobu.

34

V tomto ohledu je důvodné poznamenat, že jak vyplývá z článku 84 celního kodexu, pasivní zušlechťovací styk i přepracování pod celním dohledem jsou celními režimy s hospodářským účinkem. Využití jednoho či druhého režimu vyžaduje v souladu s článkem 85 tohoto kodexu povolení vydané celními orgány. Povolení pro tyto dva režimy musí být vázáno zejména na tak zvané „hospodářské“ podmínky, které jsou stanovené, pokud jde o přepracování pod celním dohledem, v čl. 133 písm. e) zmíněného kodexu, a co se týče pasivního zušlechťovacího styku, v článku 148 písm. c) téhož kodexu.

35

Znění uvedených hospodářských podmínek je vyjádřeno pro každý z dotčených režimů odlišně. Článek 148 písm. c) celního kodexu uvádí, že povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku je uděleno pouze tehdy, nehrozí-li, že povolení k využití tohoto režimu vážně poškodí zásadní zájmy zpracovatelů ve Společenství. Článek 133 písm. e) tohoto kodexu stanoví, že povolení k přepracování pod celním dohledem lze udělit pouze tehdy, jsou‑li splněny podmínky nutné k tomu, aby tento režim přispěl k vytvoření nebo zachování přepracovávání zboží ve Společenství, aniž by byly nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců podobného zboží ve Společenství.

36

Zvláště používání pojmu „zpracovatelé ve Společenství“ v čl. 148 písm. c) celního kodexu nasvědčuje tomu, že za účelem posouzení, zda byly splněny hospodářské podmínky, na které je vázáno využití režimu pasivního zušlechťovacího styku, je třeba se zaměřit výlučně na zásadní zájmy průmyslových podniků, které v Unii uskutečňují zušlechťovací operace, tudíž že uvedené podmínky mají omezenější účel než podmínky pro přepracování pod celním dohledem, jak jsou vykládány Soudním dvorem v rozsudku ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods (C‑11/05, EU:C:2006:312).

37

Nicméně ustanovení čl. 148 písm. c) celního kodexu není prosto nejednoznačnosti. Neupřesňuje totiž trhy dotčené činnostmi uvedených „zpracovatelů“ ani zvláštní prvky, které mají být vzaty v úvahu pro účely posouzení případného ohrožení jejich zásadních zájmů. V důsledku toho je nutné vykládat toto ustanovení ve světle obecné systematiky a účelu režimu pasivního zušlechťovacího styku (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 19. června 1980, Roudolff, 803/79, EU:C:1980:166, bod 7, a ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods, C‑11/05, EU:C:2006:312, bod 47).

38

V této souvislosti z článku 145 celního kodexu vyplývá, že režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby zboží Společenství bylo dočasně vyvezeno z celního území Společenství za účelem podrobení zušlechťovacím operacím a aby výrobky vzniklé z těchto operací označené jako „zušlechtěné výrobky“ byly propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla. Konkrétně využití uvedeného systému spočívá podle článku 151 odst. 1 tohoto kodexu v tom, že se od částky dovozního cla na zmíněné zušlechtěné výrobky odečte částka dovozního cla, které by bylo ke stejnému dni použitelné na dočasně vyvážené zboží Společenství v případě, že by bylo dovezeno na celní území Unie ze země, v níž byla provedena operace nebo poslední zušlechťovací operace.

39

Takový režim je odůvodněn jeho cílem, a sice zamezit, aby zboží, které bylo vyvezeno za účelem zušlechtění, bylo při opětovném dovozu na území Unie zatíženo clem (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 17. července 1997, Wacker Werke, C‑142/96, EU:C:1997:386, bod 21, a ze dne 2. října 2003, GEFCO, C‑411/01, EU:C:2003:536, bod 51). V tomto ohledu z prvního bodu odůvodnění nařízení č. 2473/86 vyplývá, že při zavedení tohoto režimu zamýšlel normotvůrce poukázat na to, že unijní podniky často z ekonomických nebo technických důvodů provádějí zušlechťovací operace na území třetích států před tím, než zušlechtěné zboží opětovně dovezou do Unie.

40

Z toho vyplývá, že klíčovým cílem takového celního režimu s hospodářským účinkem je vyhnout se určitým neblahým důsledkům, jak uvedl generální advokát v bodě 67 svého stanoviska, které by vyplývaly z použití společných pravidel dovozu a vývozu.

41

V tomto rámci hospodářské podmínky upravené v čl. 148 písm. c) celního kodexu, na které je vázáno využití režimu pasivního zušlechťovacího styku, slouží k tomu, aby celním orgánům umožnily posoudit, zda využití režimu pasivního zušlechťovacího styku je v podstatě příznivé pro uvedený průmysl, a přitom zajistit, aby výhody, které vyplývají z využití uvedeného systému pro subjekt, neměly za následek naopak nevýhody významné pro ostatní unijní výrobce. Zmíněné hospodářské podmínky musí být vykládány způsobem, který umožňuje celním orgánům vzít plně v úvahu takovéto střety zájmů v unijním průmyslu (viz obdobně rozsudek ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods, C‑11/05, EU:C:2006:312, body 49 a 50).

42

Pokud jde o tyto střety zájmů, je třeba konstatovat, že podporování přemístění zušlechťovacích operací zboží Společenství mimo Unii vede k tomu, že využití režimu pasivního zušlechťovacího styku povolené subjektu Společenství je s to ovlivnit především zásadní zájmy průmyslových podniků, které v Unii uskutečňují totožné zušlechťovací operace, to znamená výrobců výrobků podobných těm, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku.

43

Nicméně za takových okolností, jako jsou okolnosti projednávané věci, kdy operace zušlechťovacího styku požadovaná společností Argos vyžaduje zakomponování do dočasně vyváženého zboží Společenství z velké části suroviny nepocházející ze Společenství, a sice bioethanolu, a kdy clo vztahující se na tuto surovinu ve výši přibližně 40 % z její hodnoty je podstatně vyšší než clo, které by bylo použitelné na zušlechtěný výrobek získaný z této operace, neboť na E85 podléhá clu ve výši 6,5 % z její hodnoty, je třeba konstatovat, že využití režimu pasivního zušlechťovacího styku pro tuto operaci by rovněž mohlo vážně poškodit zásadní zájmy subjektů vyrábějících v Unii zmíněnou surovinu.

44

Uskutečnění téže operace zušlechťovacího styku mimo Unii by totiž umožnilo takové společnosti, jakou je Argos, dovést do Unie část odpovídající této surovině, která by unikla placení cla, které se na ni použije a které se konkrétně snaží chránit uvedené výrobce Společenství proti takovým dovozům. V takové situaci by využití režimu pasivního zušlechťovacího styku sloužilo jako dodatečná výhoda subjektu požadujícího tento režim, která by spočívala v částečném osvobození od cla použitelného na zušlechtěný výrobek, a činila by tento typ operací ještě výhodnější, avšak nepříznivý pro zájmy unijních výrobců.

45

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že podobně jako rozhodl Soudní dvůr v rozsudku ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods (C‑11/05, EU:C:2006:312) ohledně režimu přepracování pod celním dohledem, čl. 148 písm. c) celního kodexu musí být vykládán v tom smyslu, že za účelem posouzení, zda byly v rámci žádosti o povolení k využití tohoto režimu splněny hospodářské podmínky, na které je vázáno využití režimu pasivního zušlechťovacího styku, je třeba vzít v úvahu nejen zásadní zájmy výrobců výrobků podobných hotovým výrobkům ve Společenství, které jsou výsledkem předpokládaných zušlechťovacích operací, ale rovněž zásadní zájmy výrobců výrobků podobných surovinám nebo meziproduktům, které nejsou zbožím Společenství, ve Společenství, které jsou určeny k zapracování do zboží Společenství dočasně vyváženého během těchto operací. Pojem „zpracovatelé ve Společenství“ uvedený v čl. 148 písm. c) celního kodexu tedy musí být chápán tak, že zahrnuje tyto různé unijní výrobce.

46

Na rozdíl od toho, co uvádí Argos před Soudním dvorem, tento výklad není zpochybněn tvrzením uvedeným v bodě 21 rozsudku ze dne 17. července 1997, Wacker Werke (C‑142/96, EU:C:1997:386), podle kterého případný výskyt celní anomálie, který by v důsledku poskytl hospodářskému subjektu vyžadujícímu režim pasivního zušlechťovacího styku celní zvýhodnění, představuje inherentní nebezpečí pro systém zavedený tímto režimem.

47

Věc, v níž byl vydán tento rozsudek, se totiž týkala otázky, zda bylo v souladu se systémem pasivního zušlechťovacího styku, že v této věci dovozní clo zatěžující dočasně vyvážené zboží převyšovalo clo zatěžující zušlechtěné výrobky, takže využití tohoto režimu mohlo případně vést k úplnému osvobození od dovozního cla pro posledně uvedené výrobky, a netýkala se odlišné otázky, a sice které zájmy mohly být vzaty v úvahu v průběhu přezkumu hospodářských podmínek, na které je vázáno využití uvedeného režimu. Soudní dvůr v uvedeném rozsudku totiž nerozhodoval o tom, zda v rámci tohoto přezkumu mohou či nemohou být zohledněny důsledky těchto celních anomálií.

48

Konečně výklad uvedený v bodě 45 tohoto rozsudku zohledňuje požadavky společné zemědělské politiky, jak to požaduje třetí a čtvrtý bod odůvodnění celního kodexu (viz obdobně rozsudek ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods, C‑11/05, EU:C:2006:312, bod 51). Je totiž třeba připomenout, že jak vyplývá z výkladu článku 38 SFEU ve spojení s ustanoveními ex 22.08 a ex.22.09 přílohy I SFEU, výroba bioethanolu v Unii představuje zemědělskou činnost, která je součástí této společné politiky a je v zásadě kryta ochranou, kterou poskytuje zvláště vysoké clo uplatňované na dovoz uvedeného výrobku v Unii. Přijatý výklad tak umožňuje zajištění této ochrany tím, že vylučuje, aby režim pasivního zušlechťovacího styku zvýhodňoval subjekt, který má v úmyslu uniknout tomuto clu.

49

S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 148 písm. c) celního kodexu musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci žádosti o povolení k využití režimu pasivního zušlechťovacího styku je třeba za účelem posouzení, zda jsou splněny hospodářské podmínky, na které je vázáno využití tohoto režimu, vzít v úvahu nejen zásadní zájmy výrobců výrobků podobných hotovým výrobkům ve Společenství, které jsou výsledkem předpokládaných zušlechťovacích operací, ale rovněž zásadní zájmy výrobců ve Společenství produkujících výrobky podobné surovinám nebo meziproduktům, které nejsou zbožím Společenství, které jsou určeny k zapracování do zboží Společenství dočasně vyváženého během těchto operací.

50

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

Článek 148 písm. c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci žádosti o povolení k využití režimu pasivního zušlechťovacího styku je třeba za účelem posouzení, zda jsou splněny hospodářské podmínky, na které je vázáno využití tohoto režimu, vzít v úvahu nejen zásadní zájmy výrobců výrobků podobných hotovým výrobkům ve Společenství, které jsou výsledkem předpokládaných zušlechťovacích operací, ale rovněž zásadní zájmy výrobců ve Společenství produkujících výrobky podobné surovinám nebo meziproduktům, které nejsou zbožím Společenství, které jsou určeny k zapracování do zboží Společenství dočasně vyváženého během těchto operací.