3.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 691/2010

ze dne 29. července 2010,

kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (1), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 549/2004 požaduje, aby byl prostřednictvím prováděcích pravidel zřízen systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě.

(2)

Systém sledování výkonnosti by měl přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy zvýšením celkové efektivnosti letových navigačních služeb v klíčových oblastech výkonnosti zahrnujících bezpečnost, životní prostředí, kapacitu a efektivitu nákladů, odpovídajících oblastem uvedeným ve výkonnostním rámci hlavního plánu ATM, a to vše v rámci prvořadých bezpečnostních cílů.

(3)	Systém sledování výkonnosti by měl poskytnout ukazatele a závazné výkonnostní cíle v klíčových oblastech, jimiž se plně dosáhnou a udrží požadované úrovně bezpečnosti, a přitom umožní vytyčení cíle výkonnosti v jiných klíčových oblastech výkonnosti.

(4)	Systém sledování výkonnosti by měl být zřízen a měl by fungovat dlouhodobě na vysoké úrovni společenských cílů.

(5)	Systém sledování výkonnosti by měl řešit letové navigační služby od zahájení pojíždění pro vzlet až do ukončení pojíždění po přistání („gate-to-gate“), včetně letišť, s cílem zvýšit celkovou výkonnost sítě.

(6)	Vzájemná závislost mezi vnitrostátními úrovněmi a úrovněmi funkčních bloků vzdušného prostoru a úrovní sítě a také vzájemná závislost mezi výkonnostními cíli s přihlédnutím k prvořadým cílům bezpečnosti by se měla v přípravě a monitorování systému sledování výkonnosti plně vzít v úvahu.

(7)	Plány výkonnosti by měly obsahovat závazek členských států, že v době trvání referenčního období dosáhnou cílů jednotného evropského nebe a rovnováhy mezi potřebami všech uživatelů vzdušného prostoru a poskytováním služeb zajišťovaných poskytovateli letových navigačních služeb.

(8)	Vnitrostátní dozorové orgány mají hrát klíčovou roli v provádění systému sledování výkonnosti. Členské státy by proto měly zajistit, že budou schopny účinně plnit tyto doplňující odpovědnosti.

(9)	Plány výkonnosti by měly popisovat opatření, např. režimy pobídek, jejichž cílem je podnítit zúčastněné strany ke zvyšování výkonnosti na vnitrostátních úrovních, na úrovních funkčních bloků vzdušného prostoru a na evropských úrovních.

(10)

Za okolností, které v době přijímání plánů výkonnosti nebylo možno předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států a subjektů, na něž se vztahují cíle výkonnosti, by se vytvořením příslušných varovných mechanismů mělo umožnit provádění odpovídajících opatření zaměřených na zachování bezpečnostních požadavků a rovněž kontinuitu poskytování služeb.

(11)	Na vnitrostátní úrovni a/nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a také na úrovni Evropské unie by se měly uskutečnit účinné konzultace zúčastněných stran.

(12)	Vzhledem k efektivnosti vojenských misí má spolupráce a koordinace mezi veřejným a vojenským řízením mimořádný význam pro dosažení cílů výkonnosti.

(13)	Systémem sledování výkonnosti by neměla být dotčena ustanovení článku 13 nařízení (ES) č. 549/2004 zaměřená na zajištění základních bezpečnostních nebo obranných zájmů.

(14)

Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být vybrány tak, aby byly konkrétní a měřitelné a aby umožňovaly uložit odpovědnost za dosažení výkonnostních cílů. Související cíle by měly být dosažitelné, realistické a časově vhodné a měly by být zaměřeny na účinné řízení udržitelné výkonnosti letových navigačních služeb.

(15)	Plnění závazných výkonnostních cílů podporovaných pobídkami, které mohou být finanční povahy, si vyžaduje vhodné propojení s nařízením Komise (ES) č. 1794/2006 ze dne 6. prosince 2006, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (2).

(16)

Vytvoření a zavedení klíčových ukazatelů výkonnosti a výkonnostních cílů si vyžaduje odpovídající soulad s cíli a normami bezpečnosti stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (3), a v jeho prováděcích pravidlech spolu s opatřeními přijímanými Evropskou unií za účelem dosažení a udržení těchto cílů.

(17)	Během referenčního období by měl být zaveden účinný postup sledování výkonnosti, aby se zajistilo, že vývoj výkonnosti umožní splnit cíle a v případě potřeby učinit příslušná opatření.

(18)

Komise by při přijímání výkonnostních cílů celé Evropské unie pro první referenční období měla náležitě zohlednit skutečnou finanční situaci poskytovatelů letových navigačních služeb vyplývající především z opatření ke snižování nákladů, která již byla zejména od roku 2009 učiněna, a také případné přeplatky nebo nedoplatky v poplatcích za letové traťové navigační služby převedené z předcházejících let. Měl by se také náležitě zohlednit pokrok, kterého již dosáhly existující funkční bloky vzdušného prostoru.

(19)	Podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 by se uvedené nařízení mělo vztahovat na funkce sítí uspořádání toku letového provozu uvedené v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 (4) na základě příslušné změny uvedeného nařízení.

(20)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a rozsah

1.   Toto nařízení stanoví nezbytná opatření ke zvýšení celkové výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě pro obecný letový provoz v regionech EUR a AFI stanovených Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), v nichž jsou členské státy odpovědné za poskytování letových navigačních služeb s ohledem na plnění požadavků všech uživatelů vzdušného prostoru.

2.   Pro účel stanovení cílů se toto nařízení vztahuje na letové navigační služby zajišťované poskytovateli letových provozních služeb, kteří jsou určeni podle článku 8 nařízení (ES) č. 550/2004 (5), a poskytovateli meteorologických služeb, pokud jsou určeni v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že se toto nařízení nebude vztahovat na přibližovací a letištní služby poskytované na letištích, kde obchodní letecká doprava dosahuje méně než 50 000 pohybů za rok. O tomto rozhodnutí informují Komisi. V případě, že na žádném letišti v členském státě obchodní letecká doprava nedosahuje prahovou hodnotu 50 000 pohybů za rok, výkonnostní cíle se uplatní nejméně na letiště, kde obchodní letecká doprava dosahuje nejvíce pohybů.

4.   Pokud má členský stát za to, že některé nebo všechny jeho přibližovací a letištní služby jsou poskytovány podle tržních podmínek, posoudí v souladu s postupem stanoveným v čl. 1 odst. 6 nařízení (ES) č. 1794/2006 a s podporou vnitrostátního dozorového orgánu nejpozději 12 měsíců před začátkem každého referenčního období, zda jsou splněny podmínky stanovené v příloze I tohoto nařízení. Zjistí-li členský stát, že tyto podmínky jsou splněny, může se bez ohledu na počet odbavených pohybů obchodní letecké dopravy rozhodnout, že neurčí stanovené náklady podle tohoto nařízení a neuplatní závazné cíle na efektivitu nákladů těchto služeb.

5.   Podle čl. 11 odst. 6 písm. c) bodu ii) nařízení (ES) č. 549/2004 a čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004 a aniž je dotčen čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, vytyčení cílů pro efektivitu nákladů se vztahuje na všechny stanovené náklady účtovatelné uživatelům vzdušného prostoru.

6.   Členské státy mohou toto nařízení uplatňovat také:

a)	ve vzdušném prostoru spadajícím pod jejich pravomoc v regionech ICAO za podmínky, že o tom budou informovat Komisi a ostatní členské státy, a aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 (dále jenom Chicagská úmluva);

b)	vůči poskytovatelům letových navigačních služeb, kteří dostali povolení poskytovat letové navigační služby bez osvědčení v souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení (ES) č. 550/2004.

7.   Bez ohledu na ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES (6) o ochraně informací a na jejich prováděcí nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 (7) a (ES) č. 1330/2007 (8) se požadavky týkající se poskytování údajů podle ustanovení kapitoly V vztahují na vnitrostátní orgány, poskytovatele letových navigačních služeb, provozovatele letiště, koordinátory letišť a letecké dopravce za podmínek stanovených v příloze IV.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

Použijí se rovněž tyto definice:

a)	„provozovatelem letiště“ se rozumí „řídící orgán letiště“ definovaný v nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství (9);

b)	„údaji“ se rozumí kvalitativní, kvantitativní a jiné odpovídající informace týkající se výkonnosti letecké navigace, které jsou shromažďovány a systematicky zpracovávány Komisí nebo jejím jménem za účelem provádění systému sledování výkonnosti;

c)	„ukazateli výkonnosti“ se rozumí ukazatele používané pro sledování, referenční srovnání a přezkoumání výkonnosti;

d)	„klíčovými ukazateli výkonnosti“ se rozumí ukazatele výkonnosti používané pro stanovení cílů výkonnosti;

e)

„pohyby obchodní letecké dopravy“ se rozumí součet vzletů a přistání zahrnujících přepravu cestujících, nákladu nebo pošty za úplatu nebo v nájmu vypočítaný jako průměr za tři roky předcházející přijetí plánu výkonnosti bez ohledu na maximální vzletovou hmotnost a počet použitých sedadel cestujících;

f)	„závazným cílem“ se rozumí výkonnostní cíl přijatý členskými státy jako součást vnitrostátního plánu výkonnosti nebo plánu výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru, na který se vztahuje systém pobídek poskytovaných pro náhrady, překážky a/nebo plány nápravných opatření;

g)	„leteckým dopravcem“ se rozumí podnik letecké dopravy s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s právními předpisy Evropské unie;

h)	„zástupcem uživatele vzdušného prostoru“ se rozumí jakákoli právnická osoba nebo subjekt, který zastupuje zájmy jedné nebo několika kategorií uživatelů letových navigačních služeb;

i)	„stanovenými náklady“ se rozumí náklady podle čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004;

j)

„vnitrostátními orgány“ se rozumí regulační orgány na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, jejichž náklady jsou způsobilé pro úhradu od uživatelů vzdušného prostoru, pokud vznikly v souvislosti s poskytováním letových navigačních služeb podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1794/2006;

k)	„spravedlivým posuzováním“ se rozumí posuzování, v němž klíčoví provozovatelé nebo jiní nejsou trestáni za činnosti, opomenutí nebo přijatá rozhodnutí, která odpovídají jejich zkušenostem a výcviku, ale hrubá nedbalost, úmyslné přestupky a rušivé činy se v něm netolerují;

l)	„koordinátorem letiště“ se rozumí funkce zřízená na koordinovaných letištích podle nařízení (EHS) č. 95/93;

m)	„sledováním výkonnosti“ se rozumí neustálý proces sběru a analýzy údajů za účelem měření skutečného výsledku systému ve srovnání s předem stanovenými cíli.

Článek 3

Orgán pro kontrolu výkonnosti

1.   V případě, že se Komise rozhodne jmenovat orgán pro kontrolu výkonnosti, aby jí byl nápomocen v provádění systému sledování výkonnosti, toto jmenování bude na dobu určitou, shodnou s referenčními obdobími.

2.   Orgán pro kontrolu výkonnosti má příslušné pravomoci, aby nezaujatě a nezávisle plnil úkoly, které mu uložila Komise, zejména v příslušných klíčových oblastech výkonnosti.

3.   Orgán pro kontrolu výkonnosti je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti především v těchto úkolech:

a)	sběr, ověřování, potvrzování platnosti a rozšiřování údajů týkajících se výkonnosti;

b)	stanovení nových nebo přizpůsobení klíčových oblastí výkonnosti odpovídajících oblastem uvedeným ve výkonnostním rámci hlavního plánu ATM („Air Traffic Management“ – uspořádání toku letového provozu) podle ustanovení čl. 8 odst. 1 a souvisejících klíčových ukazatelů výkonnosti;

c)	stanovení příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti pro druhé referenční období a období po něm za účelem zahrnutí výkonnosti funkcí sítě a letových navigačních služeb, a to jak traťových, tak i přibližovacích a letištních služeb, do všech klíčových oblastí výkonnosti;

d)	stanovení nebo revize výkonnostních cílů celé Evropské unie;

e)	stanovení prahových hodnot pro aktivaci varovných mechanismů uvedených v čl. 9 odst. 3;

f)	posouzení souladu přijatých plánů výkonnosti, včetně výkonnostních cílů, s cíli celé Evropské unie;

g)	případně posouzení souladu varovných prahových hodnot přijatých podle čl. 18 odst. 3 s varovnými prahovými hodnotami celé Evropské unie uvedenými v čl. 9 odst. 3;

h)	případně posouzení revidovaných výkonnostních cílů nebo nápravných opatření přijímaných dotčenými členskými státy;

i)	sledování, referenční srovnávání a přezkoumání výkonnosti letových navigačních služeb na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a na úrovni Evropské unie;

j)	sledování, referenční srovnání a přezkoumání výkonnosti funkcí sítě;

k)	průběžné sledování celkové výkonnosti sítě ATM, včetně přípravy výročních zpráv pro Výbor pro jednotné nebe;

l)	posouzení dosažení výkonnostních cílů na konci každého referenčního období s ohledem na přípravu dalšího období.

4.   Orgán pro kontrolu výkonnosti předloží na žádost Komise informace ad hoc nebo zprávy o otázkách týkajících se výkonnosti.

5.   Orgán pro kontrolu výkonnosti může Komisi podat zprávu nebo dát doporučení pro zlepšení systému.

6.   Pokud jde o vztahy s vnitrostátními dozorovými orgány:

a)	Orgán pro kontrolu výkonnosti za účelem plnění funkce průběžného sledování celkové výkonnosti sítě ATM získává od vnitrostátních dozorových orgánů potřebné informace týkající se vnitrostátních plánů výkonnosti nebo plánů výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru.

b)

Orgán pro kontrolu výkonnosti je vnitrostátním dozorovým orgánům na jejich žádost nápomocný v poskytování nezávislého názoru na otázky vnitrostátní výkonnosti nebo výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru, např. věcná srovnání mezi poskytovateli letových navigačních služeb působících v podobných prostředích (referenční srovnání), analýzy změn ve výkonnosti za posledních 5 let nebo analýzy výhledových projekcí.

c)

Vnitrostátní dozorové orgány mohou orgán pro kontrolu výkonnosti požádat o pomoc ve stanovení rozsahu orientačních hodnot pro vytyčení vnitrostátních cílů nebo cílů funkčních bloků vzdušného prostoru s přihlédnutím k evropské perspektivě. Tyto hodnoty jsou k dispozici vnitrostátním dozorovým orgánům, poskytovatelům letových navigačních služeb, provozovatelům letišť a uživatelům vzdušného prostoru.

7.   Orgán pro kontrolu výkonnosti případně spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví na úkolech uvedených v bodě 3, pokud se týkají bezpečnosti, s cílem zajistit soulad s cíli a normami stanovenými a prováděnými v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008.

8.   Orgán pro kontrolu výkonnosti za účelem plnění funkce průběžného sledování celkové výkonnosti sítě uspořádání toku letového provozu navazuje příslušné pracovní vztahy s poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť, koordinátory letišť a leteckými dopravci.

Článek 4

Vnitrostátní dozorové orgány

1.   Vnitrostátní dozorové orgány odpovídají za vypracování plánů výkonnosti, za dohled nad výkonností a sledování plánů výkonnosti a výkonnostních cílů na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru. Při plnění těchto úkolů postupují nestranně, nezávisle a transparentně.

2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány měly nezbytné zdroje nebo přístup k nim a způsobilost plnit ve všech klíčových oblastech výkonnosti úkoly stanovené tímto nařízením, včetně vyšetřovacích pravomocí pro plnění úkolů uvedených v článku 19.

3.   Pokud má členský stát více než jeden vnitrostátní dozorový orgán, oznámí Komisi, který z nich odpovídá za vnitrostátní koordinaci a vztahy s Komisí při provádění tohoto nařízení.

Článek 5

Funkční bloky vzdušného prostoru

1.   Členské státy podporují úzkou spolupráci mezi svými vnitrostátními dozorovými orgány se zřetelem na vytvoření plánu výkonnosti na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

2.   V případě, že se členské státy rozhodnou přijmout plán výkonnosti na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, musí:

a)	zajistit, aby plán výkonnosti odpovídal šabloně uvedené v příloze II;

b)	oznámit Komisi, který vnitrostátní dozorový orgán nebo organizace odpovídá za koordinaci v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru a za styky s Komisí, pokud jde o provádění plánu výkonnosti;

c)

učinit příslušná opatření s cílem zajistit,: i) aby pro každý klíčový ukazatel výkonnosti byl stanoven jeden cíl, ii) aby opatření uvedená v čl. 11 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 549/2004 byla vymezena a uplatňována během referenčního období, kdy se cíle neplní. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty, iii) aby důsledky plnění nebo neplnění cílů byly v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru vhodně určeny;

d)	společně odpovídat za dosahování výkonnostních cílů stanovených pro funkční blok vzdušného prostoru;

e)	v případě, že nebyla vytvořena společná oblast zpoplatnění ve smyslu článku 4 nařízení (ES) č. 1794/2006, shrnout vnitrostátní cíle v oblasti efektivity nákladů a předložit údaj celkového čísla prokazující snahu o efektivitu nákladů na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru.

3.   Nepřijmou-li členské státy funkčního bloku vzdušného prostoru plán výkonnosti s cíli na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru, oznámí Komisi pro informaci agregované výkonnostní cíle a zdůrazní shodu na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru s výkonnostními cíli celé Evropské unie.

Článek 6

Koordinace s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA)

Podle čl. 13a nařízení (ES) č. 549/2004 a v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 Komise vhodným způsobem koordinuje s EASA:

a)	aspekty bezpečnosti systému sledování výkonnosti, včetně stanovení, revize a plnění klíčových ukazatelů výkonnosti v oblasti bezpečnosti a výkonnostních cílů celé Evropské unie v oblasti bezpečnosti a rovněž předkládání návrhů příslušných kroků a opatření po aktivaci varovného mechanismu;

b)	soulad klíčových ukazatelů výkonnosti a výkonnostních cílů v oblasti bezpečnosti s plněním Evropského programu bezpečnosti letectví, který může být přijat Evropskou unií.

Článek 7

Trvání referenčního období

1.   První referenční období pro systém sledování výkonnosti zahrnuje kalendářní roky 2012 až 2014 včetně. Další referenční období budou trvat pět kalendářních let, nebude-li změnou tohoto nařízení stanoveno jinak.

2.   Stejné referenční období se vztahuje i na výkonnostní cíle celé Evropské unie a na vnitrostátní plány výkonnosti a výkonnostní cíle nebo plány výkonnosti a výkonnostní cíle funkčních bloků vzdušného prostoru.

Článek 8

Klíčové oblasti výkonnosti a ukazatele výkonnosti

1.   Komise za účelem stanovení cílů podle čl. 11 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodne o případném doplnění nebo úpravě dalších klíčových oblastí výkonnosti v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení.

2.   Pro účely stanovení cílů odpovídá každé klíčové oblasti výkonnosti jeden klíčový ukazatel výkonnosti nebo omezený počet klíčových ukazatelů výkonnosti. Výkonnost letových navigačních služeb se posuzuje za pomoci závazných cílů pro každý klíčový ukazatel výkonnosti.

3.   Klíčové ukazatele výkonnosti pro stanovení cílů celé Evropské unie, vybrané pro každou klíčovou oblast výkonnosti, jsou uvedeny v příloze I oddíle 1.

4.   Klíčové ukazatele výkonnosti používané za účelem stanovení vnitrostátních výkonnostních cílů nebo výkonnostních cílů funkčních bloků vzdušného prostoru jsou uvedeny v příloze I oddíle 2.

5.   Klíčové ukazatele výkonnosti se během referenčního období nemění. Změny se přijímají změnou tohoto nařízení nejpozději šest měsíců před přijetím nových výkonnostních cílů celé Evropské unie.

6.   Kromě klíčových oblastí výkonnosti a klíčových ukazatelů výkonnosti uvedených v tomto článku členské státy mohou na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru rozhodnout o stanovení a používání doplňujících ukazatelů výkonnosti a výkonnostních cílů souvisejících s cíli uvedenými v příloze I oddíle 2 pro sledování vlastní výkonnosti a/nebo jako součásti jejich plánů výkonnosti. Tyto doplňující ukazatele a cíle jsou podpůrné pro dosažení cílů na úrovni celé Evropské unie a z toho vyplývajících vnitrostátních cílů nebo cílů na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru. Mohou například zahrnovat a popisovat veřejnou a vojenskou nebo meteorologickou dimenzi plánu výkonnosti. K doplňujícím ukazatelům a cílům mohou být připojeny příslušné systémy pobídek určených na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

KAPITOLA II

PŘÍPRAVA PLÁNŮ VÝKONNOSTI

Článek 9

Výkonnostní cíle celé Evropské unie

1.   Komise přijme výkonnostní cíle celé Evropské unie v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 s přihlédnutím k odpovídajícím vstupům od vnitrostátních dozorových orgánů a po konzultaci se zúčastněnými stranami podle článku 10 uvedeného nařízení, případně s jinými příslušnými organizacemi a s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví o bezpečnostních aspektech výkonnosti.

2.   Komise navrhne cíle celé Evropské unie nejpozději patnáct měsíců před začátkem referenčního období a přijme je nejpozději dvanáct měsíců před začátkem referenčního období.

3.   Komise spolu s přijetím výkonnostních cílů celé Evropské unie stanoví pro každý klíčový ukazatel výkonnosti varovné prahové hodnoty, při jejichž překročení mohou být aktivovány varovné mechanismy uvedené v článku 18. Varovné prahové hodnoty pro klíčový ukazatel výkonnosti v oblasti efektivity nákladů zahrnují vývoj jak dopravy, tak i nákladů.

4.   Komise doloží každý výkonnostní cíl celé Evropské unie popisem předpokladů a zdůvodněním použitým pro stanovení těchto cílů, jako je použití vstupů od vnitrostátních dozorových orgánů a jiných věcných údajů, dopravních prognóz a případně očekávaných úrovní efektivních stanovených nákladů pro Evropskou unii.

Článek 10

Vypracování plánů výkonnosti

1.   Vnitrostátní dozorové orgány vypracují buď na vnitrostátní úrovni, nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru plány výkonnosti obsahující cíle, které jsou v souladu s výkonnostními cíli a hodnotícími kritérii celé Evropské unie uvedenými v příloze III. Rozhodne-li se dotčený členský stát zpracovat plán výkonnosti na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru podle čl. 5 odst. 1 a článku 2, bude pouze jeden plán výkonnosti na každý členský stát nebo na funkční blok vzdušného prostoru.

2.   S cílem podpořit přípravu plánů výkonnosti vnitrostátní dozorové orgány zajistí:

a)	aby poskytovatelé letových navigačních služeb oznámili důležité složky svých obchodních plánů zpracovaných v souladu s cíli celé Evropské unie;

b)	konzultaci zúčastněných stran o plánu výkonnosti a výkonnostních cílech v souladu s článkem 10 nařízení (ES) 549/2004. Příslušné informace se zúčastněným stranám poskytnou nejpozději tři týdny před konzultační poradou.

3.   Plány výkonnosti musí obsahovat zejména:

a)	dopravní prognózu vyjádřenou ve výkonových jednotkách určených pro každý rok referenčního období se zdůvodněním použitých čísel;

b)	stanovené náklady pro náklady letových navigačních služeb určené členským státem (členskými státy) podle ustanovení čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004;

c)	popis investic nezbytných pro dosažení výkonnostních cílů s popisem jejich důležitosti ve vztahu k evropskému hlavnímu plánu ATM a jejich soulad s hlavními oblastmi a zaměřením pokroku a změny podle ustanovení uvedeného nařízení;

d)	výkonnostní cíle v každé příslušné klíčové oblasti výkonnosti stanovené pro každý klíčový ukazatel výkonnosti na celé referenční období s ročními hodnotami používanými pro účely sledování a pobídek;

e)

popis veřejné a vojenské dimenze plánu s popisem výkonnosti v oblasti uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru (FUA – „flexible use of airspace“) za účelem zvýšení kapacity s náležitým zohledněním efektivnosti vojenských misí, a považuje-li se to za vhodné, odpovídající ukazatele výkonnosti a výkonnostní cíle odpovídající ukazatelům a cílům plánu výkonnosti;

f)	popis a zdůvodnění, jak jsou výkonnostní cíle podle bodu d) uvedeny v soulad s výkonnostními cíli celé Evropské unie a jak k nim přispívají;

g)	jasné určení různých subjektů odpovědných za plnění cílů a jejich konkrétního příspěvku;

h)	popis mechanismů pobídek používaných vůči různým odpovědným subjektům s cílem podpořit dosažení cílů během referenčního období;

i)	opatření přijímaná vnitrostátními dozorovými orgány za účelem sledování, jak se výkonnostní cíle dosahují;

j)	popis výsledku konzultace zúčastněných stran, včetně otázek vznesených účastníky a také dohodnutých opatření.

4.   Plány výkonnosti jsou založeny na šabloně uvedené v příloze II a mohou obsahovat doplňující ukazatele se souvisejícími cíli, pokud se tak členské státy rozhodnou podle čl. 8 odst. 6.

Článek 11

Systémy pobídek

1.   Systémy pobídek používané členskými státy jako součást jejich plánu výkonnosti musí splňovat tyto obecné zásady:

a)	musí být efektivní, úměrné, věrohodné a nesmí se během referenčního období měnit;

b)	uplatňují se nediskriminačně a transparentně s cílem podpořit zlepšení ve výkonnosti poskytování služeb;

c)	jsou součástí právního prostředí, které znají všechny zúčastněné strany předem (ex ante), a uplatňují se během celého referenčního období;

d)	podporují jednání subjektů v souladu s vytyčenými cíli s ohledem na dosažení vysoké úrovně výkonnosti a plnění souvisejících cílů.

2.   Pobídky týkající se bezpečnostních cílů se zaměřují na podporu nezbytnou k tomu, aby tyto cíle byly v plném rozsahu dosaženy a udrženy a aby bylo možno zvyšovat výkonnost v jiných klíčových ukazatelích výkonnosti. Nemají finanční povahu a sestávají z akčních plánů s termíny a/nebo souvisejícími opatřeními podle nařízení Komise (ES) č. 2096/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (10) a/nebo prováděcích pravidel vyplývajících z nařízení (ES) č. 216/2008.

3.   Pobídky týkající se cílů v oblasti efektivity nákladů jsou finanční povahy a řídí se příslušnými ustanoveními článku 11 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1794/2006. Skládají se z mechanismu sdílení rizik na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

4.   Pobídky týkající se cílů kapacity mohou mít finanční nebo jinou povahu, např. plány nápravných opatření s termíny a souvisejícími opatřeními, které mohou zahrnovat odměny a pokuty přijaté členskými státy. Jsou-li pobídky finanční povahy, řídí se ustanoveními článku 12 nařízení (ES) č. 1794/2006.

5.   Pobídky týkající se cílů životního prostředí mají podpořit dosažení požadovaných úrovní vlivu na životní prostředí a umožnit zvýšení výkonnosti v jiných klíčových oblastech výkonnosti. Jsou finanční nebo nefinanční povahy a rozhodují o nich členské státy s přihlédnutím k místním okolnostem.

6.   Členské státy mohou kromě toho na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru stanovit nebo schválit systémy pobídek pro uživatele vzdušného prostoru podle ustanovení článku 12 nařízení (ES) č. 1794/2006.

KAPITOLA III

PŘIJETÍ PLÁNŮ VÝKONNOSTI

Článek 12

Počáteční přijetí plánů výkonnosti

Členské státy na návrh vnitrostátních dozorových orgánů přijmou na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru plány výkonnosti obsahující závazné výkonnostní cíle a nejpozději do šesti měsíců po přijetí cílů celé Evropské unie je oznámí Komisi.

Článek 13

Posouzení plánů výkonnosti a revize cílů

1.   Komise posuzuje plány výkonnosti, jejich cíle a zejména jejich soulad s výkonnostními cíli celé Evropské unie a odpovídající příspěvek k nim na základě kritérií stanovených v příloze III s náležitým zohledněním vývoje souvislostí, k němuž mohlo dojít od data přijetí cílů celé Evropské unie do data posouzení plánu výkonnosti.

2.   Pokud Komise zjistí, že výkonnostní cíle obsažené v plánu výkonnosti jsou v souladu s cíli celé Evropské unie a že k nim odpovídajícím způsobem přispívají, oznámí to členskému státu (členským státům) nejpozději do čtyř měsíců po obdržení plánu.

3.   Pokud Komise zjistí, že cíl(e) výkonnosti obsažený(é) v plánu výkonnosti není/nejsou v souladu s cíli celé Evropské unie a že k nim odpovídajícím způsobem nepřispívají, může nejpozději do čtyř měsíců po obdržení plánu a v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodnout o vydání doporučení dotčenému členskému státu (dotčeným členským státům), aby přijal(y) revidovaný(é) výkonnostní cíl(e). Toto rozhodnutí se přijme po konzultaci s dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) a musí v něm být přesně určeno, který cíl (které cíle) musí být revidován(y), a musí obsahovat zdůvodnění posouzení Komise.

4.   Dotčený členský stát (dotčené členské státy) v tomto případě nejpozději do dvou měsíců po vydání doporučení přijme (přijmou) revidované výkonnostní cíle s náležitým zohledněním názorů Komise spolu s příslušnými opatřeními k dosažení těchto cílů a oznámí je Komisi.

Článek 14

Posouzení revidovaných výkonnostních cílů a přijetí nápravných opatření

1.   Komise posoudí revidované výkonnostní cíle a zejména jejich soulad s výkonnostními cíli celé Evropské unie a příslušný příspěvek k nim do dvou měsíců po jejich oznámení na základě kritérií stanovených v příloze III.

2.   Pokud Komise zjistí, že revidované cíle uvedené v čl. 13 odst. 4 jsou v souladu s cíli celé Evropské unie a že k nim odpovídajícím způsobem přispívají, oznámí to členskému státu (členským státům) nejpozději do dvou měsíců po obdržení revidovaných cílů.

3.   Zjistí-li Komise, že revidované výkonnostní cíle a příslušná opatření nadále nejsou v souladu s cíli celé Evropské unie a že k nim odpovídajícím způsobem nepřispívají, může nejpozději do dvou měsíců po obdržení revidovaných cílů a v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodnout, že dotčený členský stát (dotčené členské státy) musí přijmout nápravná opatření.

4.   V tomto rozhodnutí musí být přesně určeno, který cíl (které cíle) musí být revidován(y), a musí obsahovat zdůvodnění posouzení Komise. Může obsahovat úroveň výkonnosti očekávanou u těchto cílů, aby se dotčenému členskému státu (dotčeným členským státům) umožnilo přijmout příslušná nápravná opatření a/nebo může zahrnovat doporučení vhodných opatření.

5.   Nápravná opatření přijatá dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) se nejpozději do dvou měsíců po rozhodnutí Komise oznámí Komisi spolu s informacemi uvádějícími, jak je zajištěn soulad s rozhodnutím Komise.

Článek 15

Plány výkonnosti a výkonnostní cíle po začátku referenčního období

Plány výkonnosti nebo nápravná opatření přijatá po začátku referenčního období jako výsledek použití postupů stanovených v článcích 13 a 14 se plní se zpětnou platností počínaje prvním dnem referenčního období.

Článek 16

Revize cílů celé Evropské unie

1.   Komise může v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodnout o revizi cílů celé Evropské unie:

a)	před začátkem referenčního období, má-li přesvědčivé důkazy, že počáteční údaje, předpoklady a zdůvodnění použité pro stanovení cílů celé Evropské unie již neplatí;

b)	během referenčního období jako výsledek použití varovného mechanismu uvedeného v článku 18.

2.   Revize cílů celé Evropské unie může mít za následek změnu existujících plánů výkonnosti. V tomto případě může Komise rozhodnout o příslušné úpravě časového harmonogramu uvedeného v kapitole II a III tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

SLEDOVÁNÍ DOSAŽENÍ VÝKONNOSTI

Článek 17

Průběžné sledování a podávání zpráv

1.   Vnitrostátní dozorové orgány a Komise sledují na vnitrostátní úrovni a na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru plnění plánů výkonnosti. Pokud se cíle během referenčního období neplní, vnitrostátní dozorové orgány učiní příslušná opatření stanovená v plánu výkonnosti v zájmu nápravy situace. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty.

2.   Potvrdí-li Komise značný a vytrvalý pokles výkonnosti v členském státě nebo funkčním bloku vzdušného prostoru, který se dotýká jiných států zúčastněných na jednotném evropském nebi a/nebo celém evropském vzdušném prostoru, může požádat dotčené členské státy a vnitrostátní dozorový orgán nebo dozorový orgán funkčního bloku vzdušného prostoru či dotčený subjekt, aby vymezily, přijaly a sdělily Komisi příslušná opatření k dosažení cílů stanovených ve svých plánech výkonnosti.

3.   Členské státy podávají Komisi zprávu o sledování plánů výkonnosti a výkonnostních cílů vnitrostátními dozorovými orgány nebo dozorovými orgány funkčních bloků vzdušného prostoru nejméně jednou ročně a v případě rizika, že výkonnostních cílů nebude dosaženo. Komise podá Výboru pro jednotné nebe nejméně jednou ročně zprávu o dosažení výkonnostních cílů.

Článek 18

Varovné mechanismy

1.   V případě, že kvůli okolnostem, které nebylo možno na začátku období předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států, je na úrovni Evropské unie dosaženo varovných prahových hodnot uvedených v čl. 9 odst. 3, Komise v konzultaci s členskými státy prostřednictvím Výboru pro jednotné nebe přezkoumá situaci a do třech měsíců předloží návrhy na příslušná opatření, která mohou zahrnovat revizi výkonnostních cílů celé Evropské unie a jako důsledek i revizi vnitrostátních výkonnostních cílů a výkonnostních cílů funkčních bloků vzdušného prostoru.

2.   V případě, že kvůli okolnostem, které nebylo možno na začátku období předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států a subjektů, na které se výkonnostní cíle vztahují, je na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru dosaženo varovných prahových hodnot uvedených v čl. 9 odst. 3, vnitrostátní dozorový orgán nebo dotčený subjekt ve spolupráci s Komisí přezkoumá situaci a do třech měsíců může předložit návrhy na příslušná opatření, která mohou zahrnovat revizi vnitrostátních výkonnostních cílů a výkonnostních cílů funkčních bloků vzdušného prostoru.

3.   Členské státy mohou na vnitrostátní úrovni a na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru rozhodnout, že přijmou varovné prahové hodnoty odlišné od těch, které jsou uvedeny v čl. 9 odst. 3, aby byly zohledněny místní okolnosti a specifika. V takovém případě se tyto prahové hodnoty stanoví v plánech výkonnosti a v souladu s prahovými hodnotami přijatými podle čl. 9 odst. 3. Odchylky musí být podpořeny podrobným zdůvodněním. Jsou-li prahové hodnoty aktivovány, použije se postup uvedený v bodě 2.

4.   Pokud použití varovného mechanismu zahrnuje revizi plánů výkonnosti a výkonnostních cílů, Komise takovou revizi usnadní příslušnou úpravou časového harmonogramu použitelného v souladu s postupem uvedeným v kapitole II a III tohoto nařízení.

Článek 19

Usnadnění kontroly dodržování požadavků

Poskytovatelé letových navigačních služeb usnadní inspekce a průzkumy prováděné Komisí a vnitrostátním dozorovým orgánem (vnitrostátními dozorovými orgány) odpovědným(i) za dohled, uznaným subjektem, který jedná jménem uvedených orgánů, případně agenturou EASA, včetně kontrol na místě. Aniž jsou dotčeny pravomoci dohledu udělené vnitrostátním dozorovým orgánům a agentuře EASA, oprávněné osoby jsou zmocněny:

a)	zkoumat v souvislosti se všemi klíčovými oblastmi výkonnosti příslušné dokumenty a jiný materiál týkající se stanovení plánů výkonnosti a výkonnostních cílů;

b)	zhotovovat kopie či výpisy z takových dokumentů;

c)	žádat na místě o ústní vysvětlení.

Tyto inspekce a šetření se provádějí v souladu s platnými postupy členského státu, ve kterém jsou prováděny.

KAPITOLA V

SHROMAŽĎOVÁNÍ, POTVRZENÍ PLATNOSTI, OVĚŘENÍ, HODNOCENÍ A ŠÍŘENÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONNOSTI LETECKÉ NAVIGACE PRO JEDNOTNÉ EVROPSKÉ NEBE

Článek 20

Sběr a potvrzení platnosti údajů pro přezkum výkonnosti

1.   Kromě údajů, které již shromáždila Komise prostřednictvím jiných nástrojů Evropské unie a které lze rovněž použít pro přezkum výkonnosti, vnitrostátní orgány, poskytovatelé letových navigačních služeb, provozovatelé letišť, koordinátoři letišť a letečtí dopravci zajistí, aby Komisi byly předloženy údaje uvedené v příloze IV v souladu s požadavky stanovenými v této příloze.

2.   Vnitrostátní orgány mohou úplně či zčásti delegovat nebo upravit úkol poskytování údajů mezi vnitrostátními dozorovými orgány, poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť a koordinátory letišť, aby se zohlednila místní specifika a existující kanály pro podávání zpráv.

3.   Poskytovatelé údajů učiní nezbytná opatření k zajištění kvality, potvrzení platnosti a včasného předání údajů, včetně důkazů o kontrole kvality a postupu potvrzení platnosti, vysvětlení na konkrétní žádost Evropské komise týkající se kvality údajů, případně plánů opatření ke zvýšení kvality údajů. Údaje se předkládají bezplatně, případně v elektronické podobě, s použitím formátu stanoveného Komisí.

4.   Komise posoudí kvalitu a potvrdí platnost údajů předaných podle odstavce 1. Pokud údaje nelze náležitě použít k přezkumu výkonnosti, může Komise přijmout příslušná opatření k posouzení a zvýšení kvality údajů ve spolupráci s členskými státy a zejména s jejich vnitrostátními dozorovými orgány.

5.   Pro účely tohoto nařízení se údaje o výkonnosti uvedené v odstavci 1, které již byly předloženy organizaci Eurocontrol, považují za údaje předložené Komisi. Není-li tomu tak, Komise a Eurocontrol učiní nezbytná opatření k zajištění, aby údaje byly Komisi poskytnuty podle stejných požadavků jako v odstavci 3.

6.   Když budou stanoveny nové požadavky na údaje nebo když se očekává jejich nedostatečná kvalita, Komise může provést pilotní studie, které by měly členské státy dobrovolně dokončit dříve, než budou změnou tohoto nařízení zavedeny nové požadavky na údaje. Tyto pilotní studie se uskuteční za účelem posouzení proveditelnosti sběru příslušných údajů, přičemž se zváží přínosy dostupnosti údajů v porovnání s náklady na jejich sběr a zatížením respondentů.

Článek 21

Šíření informací

1.   Komise šíří obecné informace pro účely cílů stanovených v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (11), zejména s článkem 4 uvedeného nařízení, a v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 550/2004.

2.   Informace uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) jsou veřejně přístupné dotčeným zúčastněným stranám zejména elektronickými prostředky.

3.   Výroční zprávy uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. k) jsou přístupné veřejnosti. Odkaz na tyto zprávy bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Komise může rozhodnout o pravidelném předkládání dalších obecných informací dotčeným zúčastněným stranám zejména elektronickými prostředky.

4.   Cíle celé Evropské unie uvedené v článku 9 a odkaz na přijaté plány výkonnosti uvedené v kapitole III budou přístupné veřejnosti a zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

5.   Jednotlivý přístup ke konkrétním informacím, jako jsou validované údaje a statistiky, bude umožněn poskytovateli údajů, kterého se informace a činnosti přímo týkají.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Řízení o odvolání

Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná v souladu s tímto nařízením byla řádně odůvodněná a aby byla předmětem účinného přezkumu a/nebo řízení o odvolání.

Článek 23

Přechodná opatření

Rozhodnou-li se členské státy přijmout během prvního referenčního období plán výkonnosti s cíli na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, zajistí,

a)	aby plán od 1. ledna jednoho z let referenčního období nahradil vnitrostátní plány;

b)	aby trvání plánu nepřekročilo zbývající délku referenčního období;

c)	aby plán prokázal, že výkonnostní cíle jsou nejméně tak náročné jako všechny dřívější vnitrostátní cíle dohromady.

Článek 24

Přezkum systému

Komise do 1. července 2013 přezkoumá efektivnost postupu. Komise bude do konce roku 2014 a i poté pravidelně přezkoumávat systém sledování výkonnosti a zejména analyzovat dopad, účinnost a rozsah tohoto systému s náležitým zohledněním práce, kterou v této oblasti vykonává ICAO.

Článek 25

Změny nařízení (ES) č. 2096/2005

Nařízení (ES) č. 2096/2005 se mění takto:

1)

Oddíl 2.2 přílohy I se nahrazuje tímto: „2.2   Řízení organizace Poskytovatel letové navigační služby vytváří obchodní plán zahrnující období nejméně pěti let. Tento obchodní plán: a) stanovuje celkové záměry a cíle poskytovatele letové navigační služby a strategii pro jejich dosažení v souladu s jakýmkoli celkovým dlouhodobějším plánem poskytovatele a příslušnými požadavky Evropské unie souvisejícími s vývojem infrastruktury nebo jiné technologie; b) obsahuje příslušné výkonnostní cíle z hlediska bezpečnosti, kapacity, životního prostředí a případně efektivity nákladů. Informace obsažené v bodě a) a b) musí být v souladu s vnitrostátním plánem výkonnosti nebo plánem výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru uvedeným v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, a pokud jde o údaje o bezpečnosti, musí být v souladu se státním programem pro bezpečnost uvedeným ve standardu 2.27.1 přílohy 11 organizace ICAO, změna 47B-A ze dne 20. července 2009. Poskytovatel letové navigační služby předkládá zdůvodnění bezpečnosti a obchodní zdůvodnění hlavních investičních projektů, popřípadě včetně odhadovaného dopadu na příslušné výkonnostní cíle uvedené v bodě 2.2 písm. b), a určuje investice vyplývající z právních požadavků spojených s prováděním SESAR. Poskytovatel letových navigačních služeb vytváří roční plán zahrnující nadcházející rok, ve kterém jsou dále upřesněny rysy obchodního plánu a popsány jeho veškeré změny. Roční plán zahrnuje následující ustanovení o úrovni a kvalitě služby, jako např. očekávané úrovni týkající se kapacity, bezpečnosti, životního prostředí a případně efektivity nákladů: a) informace o zavádění nové infrastruktury nebo jiném vývoji a prohlášení o tom, jak bude přispívat ke zlepšení výkonnosti poskytovatele letových navigačních služeb, včetně úrovně a kvality služeb; b) výkonnostní ukazatele odpovídající vnitrostátnímu plánu výkonnosti nebo plánu výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru uvedenému v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, na základě kterých lze přiměřeně posuzovat úroveň výkonnosti a kvalitu služby; c) informace o předpokládaných opatřeních ke zmírnění bezpečnostního rizika určeného v bezpečnostním plánu poskytovatele letových navigačních služeb, včetně ukazatelů bezpečnosti za účelem sledování bezpečnostního rizika a případně odhadnutých nákladů na opatření k jeho zmírnění; d) očekávané krátkodobé finanční postavení poskytovatele služby, jakož i veškeré změny obchodního plánu nebo dopady na obchodní plán. Poskytovatel letových navigačních služeb zveřejní pro Komisi na její žádost obsah té části obchodního a ročního plánu, která se týká výkonnosti, na základě podmínek stanovených vnitrostátním dozorovým orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy.“

2)

Oddíl 9 přílohy I se nahrazuje tímto: „9.   POŽADAVKY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV Poskytovatel letových navigačních služeb musí být schopen podat příslušnému vnitrostátnímu dozorovému orgánu výroční zprávu o svých činnostech. Aniž je dotčen článek 12 nařízení (ES) č. 550/2004, tato zpráva zahrnuje finanční výsledky poskytovatele, jakož i provozní výkon a všechny další významné činnosti a vývoj, zejména v oblasti bezpečnosti. Výroční zpráva obsahuje nejméně: — posouzení úrovně výkonnosti vytvářené služby, — výkon poskytovatele letových navigačních služeb ve srovnání s výkonnostními cíli uvedenými v obchodním plánu, přičemž se srovná skutečný výkon s ročním plánem pomocí výkonnostních ukazatelů uvedených v ročním plánu, — vysvětlení odchylek od cílů a stanovení opatření k překlenutí rozdílu během referenčního období uvedeného v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, — vývoj provozu a infrastruktury, — finanční výsledky, pokud nejsou zveřejňovány samostatně podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 550/2004, — informace o formálním konzultačním procesu s uživateli služeb poskytovatele, — informace o politice lidských zdrojů poskytovatele. Poskytovatel letových navigačních služeb zveřejní obsah výroční zprávy pro Evropskou komisi na její žádost a pro veřejnost na základě podmínek, které stanoví vnitrostátní dozorový orgán v souladu s vnitrostátními právními předpisy.“

Článek 26

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Kapitola V se použije od 1. ledna 2011. První referenční období bude zahájeno od 1. ledna 2012.

---

(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 341, 7.12.2006, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(5)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004 s. 10.

(6)  Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 23.

(7)  Úř. věst. L 294, 13.11.2007, s. 3.

(8)  Úř. věst. L 295, 14.11.2007, s. 7.

(9)  Úř. věst. L 14, 22.1.1993, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 335, 21.12.2005, s. 13.

(11)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

---

---

---

---

---