Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 62021TN0683

Věc T-683/21: Žaloba podaná dne 19. října 2021 – Leino-Sandberg v. Rada

Úř. věst. C 37, 24.1.2022, p. 37–38 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:
19/10/2021
Date lodged:
19/10/2021
Author:
Tribunál
Form:
Soudní informace
Authentic language:
angličtina
Type of procedure:
Žaloba na neplatnost

24.1.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 37/37

Žaloba podaná dne 19. října 2021 – Leino-Sandberg v. Rada

(Věc T-683/21)

(2022/C 37/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Päivi Leino-Sandberg (Helsinky, Finsko) (zástupci: O. Brouwer, B. Verheijen a T. van Helfteren, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí žalované ze dne 9. srpna 2021, sp. zn. SGS 21/2869, doručené žalobkyni dne 9. srpna 2021, kterým byl odmítnut přístup k některým dokumentům (1) požadovaným na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (2);

—

v souladu s článkem 134 jednacího řádu Tribunálu uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní, a to včetně nákladů vynaložených případnými vedlejšími účastníky.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění výjimky související s ochranou rozhodovacího procesu (čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení č. 1049/2001), jelikož zpřístupnění by vážně neohrozilo zmíněný rozhodovací proces.

—

Žalobkyně tvrdí, že Rada nesplnila přísné kritérium stanovené v právní úpravě, které spočívá v tom, že zpřístupnění musí vážně ohrožovat dotčený rozhodovací proces. V okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí již žádný rozhodovací proces neprobíhal. Rada nadto nesprávně vycházela z tvrzení, že vnější zásah veřejnosti do rozhodovacího procesu souvisejícího s nařízením č. 1367/2006 by byl problematický.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění výjimky související s ochranou právního poradenství (čl. 4 odst. 2 druhá odrážka nařízení č. 1049/2001), jelikož zpřístupnění by nevedlo k vážnému porušení ochrany právního poradenství.

—

Rada neprokázala, že požadovaný dokument obsahuje nějaké konkrétní pracovní právní poradenství. Rada dále nezohlednila relevantní právní ustanovení a zásady, jak jsou stanoveny v právní úpravě a judikatuře, podle nichž platí, že legislativní postup EU musí být transparentní a že je třeba (je-li v tomto směru podána žádost podle nařízení č. 1049/2001) zpřístupňovat právní analýzy provedené právními službami unijních orgánů, které obsahují důležité všeobecné právní analýzy týkající se legislativního procesu souvisejícího s přijímáním nebo revizí legislativních aktů Unie.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění výjimky související s rozhodovacím procesem (čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení č. 1049/2001) a výjimky související s ochranou právního poradenství (čl. 4 odst. 2 druhá odrážka nařízení č. 1049/2001), jelikož v napadeném rozhodnutí není uznán a poskytnut přístup na základě převažujícího veřejného zájmu.

—

Rada neuznala a neposkytla přístup na základě převažujícího veřejného zájmu. Převažující veřejný zájem je dán, jelikož revize nařízení č. 1367/2006 má zásadní význam pro úroveň přístupu ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí v budoucnu; napadené rozhodnutí se přitom žalobkyně v rámci jejího povolání výzkumné a akademické pracovnice, které vykonává ve veřejném zájmu, konkrétně a značně dotýká.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění výjimky související s ochranou mezinárodních vztahů [čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka nařízení č. 1049/2001].

—

Rada nesplnila přísné kritérium stanovené v právní úpravě, na jehož základě se lze s úspěchem dovolávat výjimky obsažené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení č. 1049/2001, a sice že zpřístupnění dokumentu by konkrétně a skutečně vedlo k porušení ochrany mezinárodních vztahů a že riziko porušení ochrany daného zájmu musí být důvodně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické.

5.

Pátý žalobní důvod, který je uplatněn podpůrně, vychází z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, které jsou důsledkem nesprávného uplatnění povinnosti poskytnout částečný přístup k dokumentům (čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001).

—

Žalobkyně konečně tvrdí, že Rada právně dostačujícím způsobem nezkoumala možnost částečného přístupu a tento přístup neposkytla. Nesprávně uplatnila právní kritérium, které vyžaduje, aby posoudila, zda se na jednotlivé části požadovaného dokumentu vztahuje některá nebo některé z uplatňovaných výjimek.

(1)  Poznámka: požadovaný dokument se týká rozhodovacího procesu souvisejícího s navrhovanou revizí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. 2006, L 264, s. 13).

(2)  Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331.

Top