EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Evropský právní rámec pro klima

Evropský právní rámec pro klima

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízení:

  • stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality v Evropské unii (EU) do roku 2050 (tzn. bilance emisí skleníkových plynů* v celé EU a jejich pohlcování regulované právem Unie),
  • obsahuje, kromě závazného cíle klimatické neutrality v EU do roku 2050, cíl dosáhnout poté v EU negativních emisí,
  • stanoví závazný cíl EU čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 55 % (ve srovnání s úrovní z roku 1990) do roku 2030 a stanovit cíl v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody,
  • zavádí pravidla k zajištění trvalého pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v Pařížské dohodě (viz shrnutí).

KLÍČOVÉ BODY

Orgány EU a členské státy EU musí přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění cílů nařízení, přičemž zohlední spravedlnost, solidaritu a nákladovou efektivnost.

Nařízení zřizuje nezávislý Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu. Správní rada Evropské agentury pro životní prostředí jmenuje na základě otevřeného výběrového řízení patnáct členů poradního výboru na čtyřleté období. Členové jsou vybíráni na základě své vynikající vědecké odbornosti, rozsáhlých odborných znalostí a pracovních zkušeností v oborech týkajících se klimatu a životního prostředí. Patnáct předních vědeckých odborníků je jmenováno za svou osobu.

Mezi úkoly výboru patří:

  • posuzování nejnovějších vědeckých zjištění uvedených ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a vědeckých údajů o klimatu, zejména pokud jde o informace důležité z hlediska EU,
  • poskytování vědeckého poradenství a vydávání zpráv o stávajících i navrhovaných opatřeních EU,
  • přispívání k výměně nezávislých vědeckých poznatků,
  • určování opatření a možností ke splnění cílů EU,
  • zvyšování povědomí o změně klimatu a jejích dopadech.

Členské státy musí také:

  • zřídit poradní orgán pro oblast klimatu, který bude poskytovat odborné vědecké poradenství příslušným vnitrostátním orgánům,
  • zřídit víceúrovňový dialog o klimatu a energetice, do kterého se zapojí místní orgány, občanská společnost, podnikatelská sféra, investoři, další důležité zúčastněné strany a veřejnost,
  • předložit Evropské komisi svou strategii na 30 let do 1. ledna 2029 a následně každých deset let a v případě potřeby ji každých pět let aktualizovat.

Nařízení vymezuje tato průběžná opatření EU, jejichž cílem je napomoci EU při plnění jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050.

  • Snížení čistých emisí skleníkových plynů v EU o alespoň 55 % (ve srovnání s úrovní z roku 1990) do roku 2030; v červenci 2021 Komise předložila sadu legislativních návrhů, které aktualizují stávající právní předpisy EU a obsahují nové iniciativy při provádění tohoto nového cíle. Poté bude sledovat pokrok legislativních návrhů s cílem zjistit, zda bude nový cíl dosažen.
  • Omezení příspěvku čistého pohlcení na maximálně 225 milionů tun ekvivalentu CO2, aby se zajistilo, že do roku 2030 bude vynaloženo dostatečné úsilí o zmírnění změny klimatu. Za účelem zvýšení propadu* uhlíku v EU v souladu s cílem klimatické neutrality na rok 2050 nařízení rovněž stanoví, aby EU do roku 2030 usilovala o vyšší objem čistého propadu uhlíku.
  • Možnost, aby Komise do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody navrhla cíl v oblasti klimatu na rok 2040. K návrhu má být přiložena zpráva obsahující předpokládaný orientační rozpočet emisí skleníkových plynů v EU na období 2030–2050.
  • Požadavek, aby Komise do šesti měsíců od každého globálního hodnocení podle Pařížské dohody podávala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, kterého EU a členské státy dosahují při plnění cílů nařízení.

Přizpůsobení se změně klimatu vyžaduje:

  • aby orgány EU a členské státy
    • zvyšovaly adaptační kapacitu, posilovaly odolnost a snižovaly zranitelnost vůči změně klimatu,
    • zajistily, aby politiky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu byly provázané, aby se vzájemně podporovaly, aby měly přínosy pro odvětvové politiky, aby napomohly začlenit tato opatření do všech oblastí politik a aby se zaměřovaly zejména na nejzranitelnější osoby a odvětví,
  • aby Komise přijala
    • strategii EU pro přizpůsobení se,
    • do 30. července 2022 pokyny, v nichž stanoví společné zásady a postupy k určování, klasifikaci a řízení klimatických rizik při plánování, vypracovávání, provádění a sledování projektů a programů,
  • aby členské státy přijaly a provedly vnitrostátní strategie a plány pro přizpůsobení se, přičemž zohlední zejména zranitelná odvětví, jako jsou zemědělství, vodohospodářské a potravinové systémy a potravinové zabezpečení, a to spolu s potřebou prosazovat řešení blízká přírodě a založená na ekosystémech.

Posouzení unijního a vnitrostátního pokroku vyžaduje, aby Komise:

  • do 30. září 2023 a poté každých pět let posoudila pokrok, kterého EU a členské státy dosáhly při plnění cílů na rok 2050 a cílů týkajících se přizpůsobování se změně klimatu, a to, zda jsou unijní a vnitrostátní opatření ke splnění těchto cílů v souladu,
  • vyhodnotila, zda jsou návrhy opatření a právních předpisů EU, včetně rozpočtových návrhů, v souladu s cíli na rok 2030 a 2040 a cílem klimatické neutrality na rok 2050,
  • pravidelně posuzovala příslušná vnitrostátní opatření a vydávala doporučení členskému státu, pokud zjistí nesrovnalosti při zajišťování cíle klimatické neutrality nebo nepřiměřený pokrok dosažený směrem ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.

Komise spolupracuje se všemi:

  • částmi společnosti, včetně veřejnosti, sociálními partnery a zúčastněnými stranami, aby jim poskytla prostředky, které jim umožní přispět ke spravedlivé, sociálně spravedlivé, klimaticky neutrální a odolné společnosti,
  • hospodářskými odvětvími, která vypracovávají orientační dobrovolné plány pro dosažení klimatické neutrality.

Nařízením se mění:

  • nařízení (ES) č. 401/2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (viz shrnutí) a nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie (viz shrnutí).

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Platí ode dne 29. července 2021.

KONTEXT

  • V prosinci 2019 Evropská rada schválila cíl klimaticky neutrální EU do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu.
  • Dne 4. března 2020 Komise přijala svůj návrh evropského právního rámce pro klima jako důležitý prvek Zelené dohody pro Evropu (viz shrnutí).
  • Opatření EU ke snížení emisí skleníkových plynů nákladově efektivním způsobem jsou již silně rozvinuta. V letech 1990 až 2019 se emise snížily o 24 %, zatímco ekonomika vzrostla o 60 %. Ústředním prvkem politiky EU v oblasti klimatu je systém pro obchodování s emisemi zřízený směrnicí 2003/87/ES (viz shrnutí).
  • Další informace viz:

KLÍČOVÉ POJMY

Skleníkové plyny: plyny schopné pohlcovat infračervené záření ze zemského povrchu a vyzařovat jej zpětně k Zemi.
Propad: zásobník, který pohlcuje oxid uhličitý z atmosféry.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1–17)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77)

Postupné změny nařízení (EU) 2018/1999 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody, připojené k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (COM(2016) 110 final, 2.3.2016)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13–22)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32–46)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 29.07.2021

Top