94

Je třeba připomenout, že třídění výrobků a služeb podle Niceské dohody má hlavně za cíl odrážet potřeby trhu a nikoli stanovit umělou segmentaci výrobků. Záhlaví tříd tak „obecně“ znamenají obory, do nichž výrobky a služby „v zásadě“ patří. Stejně tak je třeba připomenout, že zatřídění výrobků a služeb podle Niceské dohody se provádí výlučně pro administrativní účely. Jejím cílem je totiž pouze usnadnit vypracování a vyřizování přihlášek ochranných známek v tom smyslu, že nabízí určité třídy a kategorie výrobků a služeb. Niceské třídění ostatně nemůže samo o sobě určovat povahu a vlastnosti dotčených výrobků [viz rozsudek ze dne 28. května 2020, Korporacija Masternet v. EUIPO – Stayer Ibérica (STAYER), T‑681/18, nezveřejněný, EU:T:2020:222, bod 40 a citovaná judikatura].

95

Navíc klasifikace výrobku podle jiných pravidel unijního práva není v zásadě určující pro jeho zatřídění pro účely zápisu ochranné známky Evropské unie. Na jedné straně totiž z čl. 33 odst. 1 nařízení 2017/1001 v podstatě vyplývá, že pro účely zápisu ochranné známky Evropské unie se výrobky a služby zatřiďují podle Niceského třídění. Na druhé straně, i když mají unijní legislativní akty citované žalobkyní prvořadý význam pro daný obor, jelikož zachovávají proces výroby, označování a distribuce léčivých přípravků, nemají však nutně vliv na způsob, jakým jsou výrobky a služby zatříděny do Niceského třídění. V tomto ohledu je důležité nezaměňovat základní funkci ochranné známky s jejími dalšími funkcemi, které ochranná známka může případně také plnit, například s funkcí spočívající v zaručení kvality dotčeného výrobku. Klasifikace výrobku podle jiných pravidel unijního práva, jako je směrnice 2001/83, není tudíž v zásadě určující pro jejich zatřídění pro účely zápisu ochranné známky Evropské unie [viz rozsudek ze dne 6. října 2021, Dermavita Company v. EUIPO – Allergan Holdings France (JUVEDERM), T‑372/20, nezveřejněný, EU:T:2021:652, bod 38 a citovaná judikatura].

96

V tomto ohledu Soudní dvůr upřesnil, že z výrazu „v zásadě“ použitého Tribunálem vyplývá, že Tribunál obecně nevyloučil a připustil, že ustanovení unijního práva lze při posuzování řádného užívání ochranné známky ve smyslu článku 18 nařízení 2017/1001 zohlednit a s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného případu mohou být rozhodující pro zatřídění dotčených výrobků (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 3. prosince 2020, Dermavita v. EUIPO, C‑400/20 P, nezveřejněné, EU:C:2020:997, bod 17, a ze dne 4. května 2021, Dermavita v. EUIPO, C‑26/21 P, nezveřejněné, EU:C:2021:355, bod 17).

97

Pouhé tvrzení, že dotčené výrobky jsou „léčivými přípravky“ spadajícími do třídy 5, však nestačí [obdobně viz rozsudek ze dne 14. února 2017, Pandalis v. EUIPO – LR Health & Beauty Systems (Cystus), T‑15/16, nezveřejněný, EU:T:2017:75, bod 57].

98

V projednávané věci je pro účely posouzení řádného užívání z hlediska známkového práva relevantní otázka, zda jsou výrobky, pro které je ochranná známka užívána, a sice dotčené výrobky, totožné s výrobky, pro něž byla ochranná známka zapsána ve třídě 5 [obdobně viz rozsudek ze dne 18. listopadu 2020, Dermavita v. EUIPO – Allergan Holdings France (JUVEDERM ULTRA), T‑643/19, nezveřejněný, EU:T:2020:549, bod 29].

99

Pokud jde o kategorii výrobků ve smyslu práva ochranných známek, je vzhled dotčených výrobků, například prostřednictvím obalu nebo označování, velice důležitý. Tento vzhled je totiž rozhodující pro to, do jaké kategorie výrobků tento výrobek zařadí spotřebitel (stanovisko generální advokátky Kokott ve věci Pandalis v. EUIPO, C‑194/17 P, EU:C:2018:725, bod 33).

100

Z toho tedy vyplývá, že vnímání výrobků, pro které byla zpochybněná ochranná známka zapsána, ze strany relevantní veřejnosti je rozhodující pro účely posouzení řádného užívání uvedené ochranné známky.

101

Soudní dvůr již ostatně, pokud jde konkrétně o vnímání léčivých přípravků, na které se vztahuje směrnice 2001/83, ze strany relevantní veřejnosti, rozhodl, že je třeba zohlednit přístup průměrně obezřetného spotřebitele, u něhož může forma výrobku vyvolat zvláštní očekávání, jako je to, které vyvolávají obvykle léčivé přípravky s ohledem na záruky, jež jsou spojeny s jejich výrobou a uvedením na trh. Ačkoliv může vnější forma tohoto výrobku představovat závažnou indicii ve prospěch jeho kvalifikace jakožto léčivého přípravku podle své prezentace, musí se tato forma vztahovat nejen na formu samotného výrobku, ale i na jeho balení, které se může z důvodů obchodní politiky snažit o to, aby výrobek připomínal léčivý přípravek (viz rozsudek ze dne 15. listopadu 2007, Komise v. Německo, C‑319/05, EU:C:2007:678, bod 47 a citovaná judikatura).

102

V tomto ohledu je třeba uvést, že účastníci řízení se ve svých písemnostech a na jednání shodují na skutečnosti, že posouzení řádné povahy užívání pro výrobky, pro které byla sporná ochranná známka zapsána, musí být založeno na vnímání relevantní veřejnosti, jež je v projednávané věci tvořena jak konečnými spotřebiteli, tak odborníky.

103

Právě ve světle těchto úvah je třeba určit, zda v projednávané věci bude relevantní veřejnost vnímat dotčené výrobky jako „léčivé přípravky“ spadající do třídy 5, pro které byla zpochybněná ochranná známka užívána.

104

Je pravda, že Tribunál již rozhodl, že prodej výrobků v lékárnách, byť výlučný, ještě neznamená, že se nutně jedná o léčivé přípravky [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. listopadu 2017, Endoceutics v. EUIPO – Merck (FEMIBION), T‑802/16, nezveřejněný, EU:T:2017:818, bod 38]. Nicméně okolnost, kterou žalobkyně nezpochybňuje, že výrobek je vydáván pouze v lékárně na základě předložení lékařského předpisu, představuje relevantní faktor, jenž je třeba zohlednit pro účely definice výrobků jako léčivých přípravků.

105

Mimoto odvolací senát založil svůj závěr, že zpochybněná ochranná známka byla užívána pro léčivé přípravky spadající do třídy 5, na soudních a správních rozhodnutích, uvedených v přílohách AG 11, AG 13, AG 14, AG 23 a AG 24, která v podstatě uvádějí, že dotčené výrobky představují „neškodné“ léčivé přípravky a zpochybněná ochranná známka je považována za užívanou pro léčivé přípravky ve smyslu uvedené třídy. V tomto ohledu zejména z rozsudků Oberlandsgericht München (vrchní zemský soud v Mnichově) ze dne 24. února 2011 a ze dne 16. května 2013 (příloha AG 11 a AG 14) vyplývá, že dotčené výrobky musely být zařazeny jako léčivé přípravky podle své prezentace ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice 2001/83 zaprvé z důvodu, že na obalech byl uveden údaj „ayurvedic medicine“ a indikace pro zánětlivá onemocnění, k jejichž léčbě jsou výrobky určeny, a zadruhé z důvodu, že na základě požadavku na předložení lékařského předpisu nabyl spotřebitel dojmu, že se jedná o lék určený k léčbě onemocnění lidí, a tudíž o léčivý přípravek.

106

Z toho vyplývá, že s ohledem na význam vzhledu ve vztahu k vnímání dotčených výrobků relevantní veřejností, jak je uvedeno v bodě 99 výše, mohl mít odvolací senát, opíraje se o rozsudky Oberlandsgericht München (vrchní zemský soud v Mnichově) uvedené v bodě 105 výše, a při zohlednění skutečnosti, že tyto výrobky byly v lékárně prodávány pouze na základě předložení lékařského předpisu, jakož i údajů a indikací uvedených na obalech, které umožňují relevantní veřejnosti snadno vnímat uvedené výrobky jako léčivé přípravky, oprávněně za to, že uvedené výrobky musely být zatříděny jako léčivé přípravky ve smyslu třídy 5 Niceského třídění.

107

Argumenty žalobkyně nemohou tento závěr zpochybnit.

108

Je třeba odmítnout argument žalobkyně, podle něhož pouze léčivé přípravky podle funkce, které mají farmakologický účinek, mohou být považovány za léčivé přípravky ve smyslu třídy 5. Jak bylo totiž připomenuto v bodě 101 výše, jedná-li se o léčivé přípravky, na něž se vztahuje směrnice 2001/83, je rozhodující vnímání relevantní veřejnosti. Z toho vyplývá, že výrobek, který v důsledku své prezentace může být spotřebitelem vnímán jako léčivý přípravek, může být rovněž kvalifikován jako léčivý přípravek ve smyslu třídy 5.

109

V důsledku toho je nutné odmítnout rovněž ostatní argumenty žalobkyně, podle kterých dotčené výrobky nemají registraci ani v členském státě dovozu (Německo), ani ve státě původu (Indie). Neexistence registrace, a sice okolnost, o níž spotřebitel nutně neví, nemůže totiž zpochybnit zjištění, že s ohledem na skutečnosti uvedené v bodě 106 výše relevantní veřejnost bude moci snadno vnímat tyto výrobky jako léčivé přípravky.

110

S ohledem na výše uvedené žalobkyně neprokázala, že se odvolací senát dopustil nesprávného posouzení tím, že po zohlednění důkazů předložených vedlejší účastnicí a jejich posouzení jako celku dospěl v bodě 76 napadeného rozhodnutí k závěru, že na základě vnímání relevantní veřejnosti byla sporná ochranná známka užívána pro „léčivé přípravky“ spadající do třídy 5, a v bodě 78 rozhodnutí, že porušení práva není v rámci posouzení řádného užívání uvedené ochranné známky v každém případě relevantní. V důsledku toho je třeba třetí výtku zamítnout jako neopodstatněnou.

[omissis]

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (pátý senát)

rozhodl takto: