ECO/680
Dodatečná pomoc nejvzdálenějším regionům
STANOVISKO
sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 228/2013, pokud jde o dodatečnou pomoc a větší flexibilitu pro nejvzdálenější regiony postižené závažnými přírodními katastrofami a v souvislosti s cyklonem Chido, který zdevastoval ostrov Mayotte
(COM(2025) 190 final – 2025/0104 (COD))
Zpravodaj: Joël DESTOM
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Rada Evropské unie, 2/5/2025
Evropský parlament, 13/5/2025
|
|
Právní základ
|
článek 42, čl. 43 odst. 2 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
|
|
Přijato v sekci
|
5/6/2025
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
57/0/3
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
D/M/2025
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrh Evropské komise, v němž byla plně uznána strukturální zranitelnost nejvzdálenějších regionů vůči přírodním katastrofám a změně klimatu. V této souvislosti se v návrhu uvádí, že je třeba zavést opatření umožňující větší flexibilitu, aby tak bylo možné reagovat na klimatickou a humanitární krizi v těchto regionech, především pak na ostrově Mayotte.
1.2EHSV podporuje cílené změny nařízení (EU) č. 228/2013, které mají:
-zajistit kontinuitu podpory z programu POSEI (program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter) během období obnovy, i v případě, že neprobíhá výrobní činnost;
-zrušit v případě ostrova Mayotte 10% strop pro přerozdělení prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV);
-prodloužit stanovenou lhůtu pro výběr příjemců a umožnit jej i po 30. červnu 2025.
1.3EHSV by chtěl nicméně v souladu s jedním ze svých předchozích stanovisek vybídnout Komisi a členské státy, aby:
-zajistily, že toto přerozdělení prostředků nenaruší realizaci strukturálních projektů v oblasti rozvoje venkova. Pomoc poskytovaná při mimořádných událostech musí být pojímána jako opatření doplňující – a nikoli nahrazující – dlouhodobé strategie pro posílení odolnosti;
-do nařízení zahrnuly ustanovení pobízející k tomu, aby byla během obnovy po katastrofách uplatňována přírodě blízká řešení;
-rok co rok striktně a transparentně monitorovaly závazky příjemců.
1.4EHSV naléhavě žádá, aby Komise úzce spolupracovala s členskými státy, místními orgány a organizacemi občanské společnosti s cílem zajistit, že budou dostupné možnosti pomoci postiženým regionům využívány co nejefektivněji a nejrychleji. Organizace občanské společnosti, pracovníci, malé a střední podniky a nevládní organizace byli přírodními katastrofami vážně zasaženi, a je tedy třeba k nim směrovat podstatnou část prostředků, aby se mohli z těžkých škod vzpamatovat.
1.5EHSV mimoto doporučuje, aby:
-byl na evropské úrovni formálně stanoven postup umožňující rychle konstatovat, že došlo k výskytu přírodní katastrofy;
-bylo naplánováno zřízení zvláštního evropského fondu pro případ klimatických katastrof, díky němuž by bylo možné náležitě reagovat na závažné krize, aniž by se to dotklo strukturálních opatření financovaných v rámci EZFRV nebo v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Tento fond by doplňoval Fond solidarity Evropské unie a zaručoval by udržitelnost budoucí podpory v kontextu narůstajících závažných rizik;
-byly změny nařízení zasazeny do širšího strategického rámce Dlouhodobé vize pro venkovské oblasti EU, čímž by se zaručila soudržnost mezi pomocí při mimořádných událostech, územní odolností a udržitelným rozvojem venkova.
1.6EHSV se domnívá, že EU potřebuje nový, stabilní a spolehlivý mechanismus financování, který bude přizpůsobivý a flexibilní a s jehož pomocí bude možné reagovat v nadcházejících letech a desetiletích na nové a hrozící krize. Je nutné zajistit, aby tento mechanismus, který bude rozsáhleji zaměřen na urychlenou a naléhavou reakci, fungoval v souladu s obecnými politikami EU v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky, které v dlouhodobém horizontu pomohou omezit nutnost přijímání opatření v reakci na mimořádné události a ochránit lidstvo a přírodní prostředí.
1.7Dále pak by chtěl EHSV vyzvat k tomu, aby byly ve větší míře koordinovány různé evropské nástroje sloužící k překonávání následků katastrof a aby byl zaveden strukturovaný rámec v oblasti prevence, který bude zahrnovat jednotné kontaktní místo pro nejvzdálenější regiony, mechanismus včasného varování před klimatickými událostmi v těchto regionech a zjednodušené administrativní postupy pro poskytování pomoci. Smyslem těchto opatření je zajistit rychlejší vyřizování žádostí v případě katastrof, aby tak bylo možné reagovat na tyto katastrofy co nejdříve a dle potřeb zasažených území.
2.Souvislosti
2.1Souostroví Mayotte bylo v prosinci 2024 těžce zasaženo cyklonem Chido a následně v lednu 2025 bouří Dikeledi. Tyto povětrnostní události za sebou zanechaly bezprecedentní škody – došlo ke ztrátám na životech, byla zničena životně důležitá infrastruktura a zhroutil se celý systém produkce.
2.2V souvislosti s těmito dvěma katastrofami se jasně ukázalo, že nejvzdálenější regiony jsou čím dál zranitelnější vůči následkům narušení klimatu. Za tuto výraznější zranitelnost mohou jejich strukturální slabiny, k nimž patří například ostrovní charakter, odlehlost, velmi malá diverzifikace hospodářské činnosti a převážně monokulturní zemědělství.
2.3Komise proto předložila návrh, jímž cíleně zavádí větší flexibilitu v rámci nařízení POSEI, aby bylo možné co nejlépe využívat prostředky z evropských fondů na pomoc zasaženým územím.
3.Obecné připomínky
3.1EHSV se domnívá, že návrh je náležitě zacílený a opodstatněný. Jde o konkrétní krok v reakci na mimořádnou situaci, která nastala v jednom z nejvzdálenějších regionů Unie.
3.2EHSV vítá skutečnost, že Komise výslovně uznala omezenou možnost uplatnění klasické zásady vyšší moci, a také to, že má být do nařízení POSEI zahrnuta delší a flexibilní lhůta pro obnovu.
3.3EHSV vyjadřuje znepokojení nad tím, že se financování mimořádných opatření přijímaných v reakci na tyto jevy, které se vyskytují stále častěji a ve větším rozsahu, negativně dotkne střednědobých a dlouhodobých strategií rozvoje.
3.4EHSV se vyslovuje pro to, aby byl ve vztahu k územní odolnosti nejvzdálenějších regionů uplatňován komplexní, proaktivní a strukturovaný přístup, který bude založen na třech prvcích, a sice prevenci, přizpůsobení se a obnově.
4.Konkrétní připomínky
4.1Ohledně povinností všech příjemců podpory v rámci programu POSEI: EHSV podporuje zásadu, podle níž se mají příjemci zjednodušeným způsobem formálně zavázat k obnovení produkce. Důrazně doporučuje zavést nástroje pro kvalitativní monitorování a technickou podporu, zejména na pomoc menším nebo dokonce velmi malým zemědělským podnikům, aby bylo možné rok co rok striktně a transparentně monitorovat závazky příjemců.
4.2Ohledně zrušení stropu platného v rámci EZFRV v případě ostrova Mayotte: EHSV se domnívá, že toto opatření je nezbytné a přiměřené. Má za to, že je třeba co nejrozsáhleji informovat veřejnost a organizace organizované občanské společnosti o dopadu tohoto kroku na různé projekty.
4.3Ohledně navrhovaných řešení v rámci obnovy: EHSV doporučuje zahrnout do nařízení ustanovení, které bude výslovně pobízet k tomu, aby byla během obnovy po katastrofách uplatňována přírodě blízká řešení.
V Bruselu dne 5. června 2025.
předseda sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Ioannis VARDAKASTANIS
_____________